náhled|Retabulum v chrámu Iglesia de Nostra Señora de la Asuncion, Tarancón Retabulum (původně latinsky retrotabulum = za deskou, počeštěně retáblPSJČ, SSJČ, ASCS, hesla retábl, retabulum, přístup přes DEBDict) je oltářní nástavec, který stojí na oltářní menze. Může obsahovat sochy, reliéfy či obrazy. Od pozdního středověku měl podobu skříně, někdy obsahoval také svatostánek anebo relikvie.
Historie Ve středověku měl od 2. poloviny 13. století gotickou podobu jedné, dvou nebo tří desek. Od 14. století a v renesanci míval podobu skříně, často trojosé architektonické konstrukce: střední část tvořil korpus se sochou nebo obrazem uvnitř, široký nízký podstavec se nazýval predela, se dvěma otevíratelnými malovanými křídly po stranách to byl triptych, s více křídly polyptych. Rám tvořily sloupky s vimperky a fiálami. Renesanční retábl býval také diptych, v nástavci korpusu.
Barokní oltářní nástavce byly řezány ze dřeva i s obkladem oltářní menzy a s ní jednotně polychromovány, zlaceny či štafírovány. Měly zpravidla formu fasády sloupového řádu (často trojetážové, odstupněné), uprostřed s oltářním obrazem nebo edikulou pro sochu a s dalšími edikulami či volně stojícími sochami, přistavenými ke sloupům. Výzdoba oltářního nástavce zpravidla ikonograficky odpovídá zasvěcení dotyčného oltáře.
Česko Monumentální retábula se dochovala ve stovkách chrámů. K nejvyšším v České republice patří:
raně barokní retábl – kostel Panny Marie Sněžné v Praze, výška 29 metrů raně barokní retabl – kostel Panny Marie před Týnem v Praze renesanční Světelský oltář – kostel svaté Barbory v Adamově, přenesen z kláštera v rakouském Zwettlu, původní výška 16 metrů, nyní torzo 7 metrů
Odkazy Reference
Literatura Joseph BRAUN: Der christliche Altar in seiner geschichtlicher Entwicklung. München 1924, dostupné online
Související články Eucharistický svatostánek Baldachýn Ciborium
Externí odkazy
Kategorie:Architektonické prvky Kategorie:Mobiliář kostela Kategorie:Oltář