Kostel svatého Prokopa ve vesnici Chotouň v okrese Kolín je barokní stavba vybudovaná jako soukromá kaple mezi lety 1708–10 podle projektu Jana Blažeje Santiniho. V letech 1814–1816 byla při úpravě na kostel připojena sakristie, po roce 1900 byla doplněna průčelní věž. Kostel s areálem bývalého hřbitova byl v roce 1965 zapsán do seznamu nemovitých kulturních památek ČR.

Historie Dle legendy se právě v Chotouni narodil svatý Prokop. Proto s jeho osobou byla spojována řada míst v okolí a také zřejmě neveliká kaple, vybudovaná roku 1584 při obytném domě (v podstatě drobném patrovém zámečku) velkého hospodářského dvora zvaného Prokopský dvůr, sloužícím zřejmě i občasným pobytům šlechtických majitelů dvora i celé vsi. Tato kaple však byla zničena v roce 1632 za třicetileté války. Majitel panství, František Antonín Berka z Dubé kapli za života nestihl obnovit a proto vložil podmínku jejího postavení do své poslední vůle. Stavbu rozměrné kaple svatého Prokopa proto nechala postavit jeho sestra a dědička Rosalie Berková z Dubé, provdaná Kinská.

Novostavba byla vyměřena za účasti Jana Santiniho na jaře 1708. Dokončený kostel byl svěcen roku 1710 opatem žďárského kláštera Václavem Vejmluvou. Mobiliář byl postupně pořizován v následujících letech a to i po roce 1715, kdy panství koupil Jan Ignác Mladota ze Solopysk.

V průběhu josefinských reforem hrozilo zrušení kostela, ale tehdejším majitelům se podařilo doložit že nejde o veřejný kostel nýbrž o soukromou zámeckou kapli. Zachování kaple bylo proto roku 1787 guberniálním dekretem povoleno. O něco později byl ovšem vlastník s ohledem na finanční problémy nucen kapli nabídnou k prodeji a získat se jí snažila i místní židovská komunita, usilující o proměnu kaple v synagogu. Kapli roku 1807 nakonec zakoupila obec a upravila ji na filiální kostel. V souvislosti s uzavřením zchátralého chotouňského farního kostela sv. Petra a Pavla roku 1814 byl kostel do roku 1816 upraven na farní, což znamenalo nejen administrativní změnu (kostel byl přičleněn ke skramnické faře), ale také změnu stavební, v jejímž rámci byla především přistavěna sakristie. Upraven byl i mobiliář, doplněný navíc o některé kusy přenesené ze zrušeného kostela, především o obraz sv. Petra a Pavla. Další opravy proběhly kolem roku 1856, kdy kostel obohatilo šest obrazů Josefa Hellicha. Po roce 1900 byla po demolici doposud ponechané věže někdejšího kostela sv. Petra a Pavla ke kostelu sv. Prokopa na západní straně připojena nová věž. Současně s touto úpravou byla ve střední části lodi zvýšena střecha a osazena novým sanktusníkem. V roce 2006 byla opravena fasáda věže a v letech 2019–2023 střechy a fasáda lodi kostela.

Popis Exteriér Santiniho stavba se skládá z hloubkově protažené oktogonální lodi a navazujícím centrálním, šestiúhelným kněžištěm s konkávně proláklými stěnami. Na západě pak navazuje mladší věž, do které byl v přízemí druhotně zasazen původní hlavní portál, který nese erb Berků z Dubé. Na bočních stěnách lodě jsou další dva slepé portály, nad nimi malá kruhová okna. K jižní straně věže přiléhá válcovitý přístavek se schodištěm na kruchtu. Do prostoru mezi lodí a presbytářem byl dodatečně umístěn nižší přístavek sakristie. Vnější fasády jsou členěny lizénami na nárožích lodi a plošnými příložkami na presbytáři. Kolem celého tělesa stavby obíhá výrazně profilovaná korunní římsa. Kvalitu Santiniho návrhu žel snižuje poněkud rustikální provedení, dané zřejmě použitím místních zednických sil a navíc pravděpodobně ještě umocněné opravou po roce 1807. Přesto stavba vykazuje řadu motivů, které jsou pro Santiniho typické a později se objeví v jeho významnějších stavbách.

Kostel je obehnán hřbitovní zdí s branou, která má po stranách dva hranolové pilíře s barokními sochami sv. Vojtěcha a sv. Prokopa.

Interiér náhled|vlevo|Schematický půdorys kostela: 1) loď, 2) presbytář, 3) později přistavěná věž, 4) později přistavěná sakristie V interiéru je loď oválná, členěná dórskými pilastry, které nesou kompletní průběžné kladí do osmi polí. Pole na osách oválu jsou širší, vyplněná rozměrnými oblouky, kromě vítězného oblouku slepými. Úhlopříčně umístěná pole jsou užší. Kněžiště je zaklenuto kupolovou, baldachýnovitou klenbou a osvětleno dvojicí vysoko položených oken které přerušují poměrně drobnou římsu. Stěny kněžiště jsou do prostoru konvexně vypjaté a opět řazené v obkročném rytmu jako širší a užší. Santini zde používá pozoruhodnou, později často využívanou myšlenku „volných“ a „nosných“ polí. Širší „volná“ pole vyplňují okna a vítězný oblouk, římsa je v těchto úsecích přerušena. Užší pole s úseky římsy fungují po způsobu jakýchsi „pilířů“ jako pole jako nosná. Pozoruhodný optický efekt zesiluje šestiúhelný půdorys a konvexní vypnutí stěn. Prostor se díky tomu mění v trojpaprsčitou radiální centrálu. Ze sakristie vedou schody do malé místnosti v patře, která sloužila jako oratoř pro majitele Prokopského dvora.

V hlavním oltáři z roku 1863 od řezbáře Jana Doležala je osazen obraz sv. Prokopa od Josefa Vojtěcha Hellicha. Na bočních oltářích jsou obrazy od Viléma Kandlera. Dvě vitrážová okna v presbytáři s vyobrazením sv. Václava a sv. Ludmily jsou z roku 1901. Na klenbě je fresková malba se třemi kartušemi. Na kruchtě jsou varhany z roku 1880 od pražského varhanáře Karla Schiffnera. Zvon ve věži je z roku 1664.

Odkazy Reference

Literatura HORYNA, Mojmír J. B. Santini-Aichel – Život a dílo. Karolinum, Praha 1998, , S. 242–244. Ottův slovník naučný, 3. díl, B–Bianchi, Praha 1890, s. 815. Karel B. Mádl, Soupis památek historických a uměleckých v království českém. Politický okres kolínský, Praha 1897, s. 14–15. Antonín Podlaha, Posvátná místa království českého, 1. díl, Praha 1907, s. 49–50. Emanuel Poche (ed.), Umělecké památky Čech, 1. díl, A–J, heslo Chotouň, Praha 1977, s. 530. Jan Sedlák, Jan Blažej Santini. Setkání baroku s gotikou, Praha 1987, s. 62–63. Mojmír Horyna, Jan Blažej Santin-Aichel, Praha 1998, s. 172, 242–244. Petr Mašek, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory po současnost, 1. díl, A–M, Praha 2008, s. 70–71. Chotouň – Kostel sv. Prokopa, Soupis památek, 01. Politický okres kolínský (1897), str. 14–15, cit dle: http://depositum.cz/knihovny/pamatky/strom.clanek.php?clanek=3140 (2012)

Externí odkazy

Odkaz na kostel na stránkách diecéze Kostel svatého Prokopa v Chotouni na mapě www.varhany.net www.cestyapamatky.cz Webové stránky farnosti Pečky

Chotouň Prokop (Chotouň) Prokopa (Chotouň) Prokopa Chotouň Kategorie:Stavby Jana Blažeje Santiniho-Aichela Kategorie:Polygonální stavby v Česku Kategorie:Kulturní památky v okrese Kolín Kategorie:Postaveno v Česku 1710 Kategorie:Chrášťany (okres Kolín) Kategorie:Římskokatolická farnost Pečky