400px|náhled|Rekonstruovaný hrob z pozdního předdynastického období Nakády II. kolem 3400 př. n. l., Britské muzeum Tento článek pojednává o historickém vývoji Egypta v období od nejstaršího paleolitu do doby vzniku Egyptské říše kolem roku 3000 př. n. l.
Paleolit (700 000 – 7 000 př. n. l.) Starý paleolit (700 000 – 250 000 př. n. l.) Skupinky Homo erectus se při rozšiřování z Afriky do západní a jižní Asie pravděpodobně usadily také v údolí Nilu. Dokládají to nálezy pěstních klínů v lokalitě Naga el-Chalífa poblíž Abydu.
V té době byla osídlena i prehistorická Núbie. Z této doby pochází pěstní klíny, které se nachází na zvětralých vrcholcích kopců nazvaných „inselbergy“, kde se nacházela i surovina pro jejich výrobu – železitý pískovec. Tyto nálezy byly zdokumentovány při záchranných archeologických pracích v 60. letech 20. století v oblasti Násirova jezera.Shaw I.: Dějiny starověkého Egypta, BB art, Praha 2003,
Střední paleolit (250 000 – 70 000 př. n. l.) náhled|Postup při tvorbě nástroje levalloiskou technikou V této době začala být při výrobě úštěpů a čepelek používána levalloiská technika, která umožňuje výrobu nástrojů předem určených rozměrů z upravené pazourkové pecky.
Z výzkumu výrobků v Západní poušti a v oblasti Keny můžeme střední paleolit rozdělit na kratší části.
Raná fáze středního paleolitu a núbijského středního paleolitu (250 000 – 150 000 př. n. l.) Toto období je charakteristické núbijskou levalloiskou technikou oboustranně opracované čepele, které jsou známy hlavně z Núbie.
Střední fáze středního paleolitu (150 000 – 80 000 př. n. l.) V této době se v Západní poušti nacházela buď stálá jezera, nebo jezera, která vysychala, ale zbývající část roku byla napájena srážkami. Oblast pouště byla v době extrémního sucha opouštěna.
Mezi nejčastěji nalezené nástroje patří drasadla, zahrocená šídla a čepele. Zdejší obyvatelé lovili malé gazely, zajíce, dikobraze, divoké kočky, buvoly, nosorožce a žirafy. Podobný život vedli pravděpodobně i obyvatelé nilského údolí, ale dosud zde nebyla nalezena žádná naleziště. Mnoho lokalit však dokládá těžbu nerostných surovin, zejména rohovce vhodného pro výrobu pazourků.
Pozdní fáze středního paleolitu (80 000 – 70 000 př. n. l.) Podnebí se postupně změnilo na velmi suché a zdroje obživy se nacházely pouze v údolí Nilu. V důsledku toho museli lidé žijící na Saharské poušti tuto oblast opustit a zvýšila se hustota osídlení nilského údolí.
Přechodná skupina (70 000 – 50 000 př. n. l.) Výrobu nástrojů z několika levalloiských úštěpů z menšího rohovcového jádra nahradila výroba velkého množství čepelí z velkého jádra. Intenzívní těžbu a výrobu štípaných výrobků dokládá lokalita Taramsa-1 nacházející se poblíž Keny. Odtud pochází také pravděpodobně nejstarší africký hrob. Je to hrob dítěte u něhož se stáří kostry odhaduje na 55 000 let.
Při těžbě byly valouny rohovce uvolňovány z terasovitých vrstev pomocí překopů a jam o maximální hloubce 1,7 m. Šířka jam a příkopů je 1–2 m. Protože vrstvy rohovce nebyly celistvé, stačily k jejich dobývání jednoduché nástroje.
Prohlubně v příkopech pak byly často využívány jako dílny pro výrobu rohovcových nástrojů. Těžba byla velmi intenzívní a těžební oblast v okolí Keny pokrývala mnoho kilometrů čtverečních.
Mladý paleolit (50 000 – 24 000 př. n. l.) Z tohoto období není známo mnoho nalezišť. Nejstarší lokalitou je Nazlit Chater-4 ve středním Egyptě, kde se rohovec těžil pomocí příkopů a jam a také v podzemních chodbách ústících ve stěnách příkopů nebo dnech jam. Těžba zde začala přibližně před 35 000 lety a probíhala přibližně 5 000 let.
Výroba zde již nebyla prováděna levalloiskou technikou, ale směřovala ke štípání jednoduchých čepelí z pecek s jedním jádrem. Mezi nástroji se objevují také čepele a sekery s oboustranně opracovaným ostřím.
Pozdní paleolit (24 000 – 10 000 př. n. l.) Z tohoto období bylo nalezeno v Horním Egyptě mnoho osad. Jedna z lokalit se nachází ve Wádí Kubání. Tato lokalita byla osídlena skupinami lovců a sběračů. Ke stravě patřily ryby (sumci a ryby rodu Tilapia), antilopy, divoký skot a gazely dorka. Mezi rostlinnou stravu patřil báchor, rmen a hlízy trav.
Malá velikost ryb rodu Tilapia na nalezišti Machadma-4 umožňuje domnívat se o používání vyspělého rybářského náčiní (sítě, vrhací košíky a podběráky). Ryby, které nebyly hned zkonzumovány, se konzervovaly uzením.
Z této doby pochází skalní kresby, nacházející se v lokalitě Abka poblíž druhého kataraktu a v lokalitě el-Hoš jižně od Edfu. Na malbách lze poznat pasti na ryby používané v mělkých vodách
Epipaleolit (10 000 – 7 000 př. n. l.) Z tohoto období není v nilském údolí doložena přítomnost lidí. Důvodem je to, že došlo ke snížení hladiny Nilu a zmenšila se tak záplavová oblast. Mohlo tak dojít ke změně přírodních podmínek, ne tak výhodných pro sídlení. Pravděpodobnější však je, že sídliště, nacházející se na okraji pouště, se posunula blíže k Nilu a byla později zakryta mladšími nilskými nánosy.
Neolit Saharská neolitická (keramická) kultura Západní poušť byla koncem středního paleolitu vlivem suchého klimatu opuštěna. Lidé se sem vrátili až kolem roku 9300 př. n. l. Protože z této doby chybí doklady o zemědělství, ale jsou známy nálezy keramiky, někteří archeologové navrhují označovat tuto kulturu jako „keramickou“. Keramika byla zdobena otisky šňůr nebo pokryta čarami vytvářenými hřebenem. Jedno z nejstarších archeologických nalezišť z núbijského neolitu Nabta Playa je datováno do doby kolem roku 7500 př. n. l.
Raný neolit (8800 – 6800 př. n. l.) Většinu nalezišť tvoří sezónně obývané tábory lovců-sběračů. Větší osady se nacházely v nižších částech vysychajících jezer a byly krátkodobě opouštěny, protože v období dešťů docházelo k jejich zaplavování. Usedlý způsob života zatím nebyl znám.
Po roce 7500 př. n. l. je doloženo hloubení studní, z nichž některé měly postranní nádrže pro napájení zvířat. Skot nebyl chován na maso, ale pouze pro bílkoviny v podobě mléka a krve. Kromě chovu dobytka lidé lovili divoká zvířata, zejména zajíce a gazely.
Střední neolit (6600–5100 př. n. l.) Osídlení Západní pouště dosáhlo vrcholu. Stavby byly četnější — zahrnovaly studny, domy obložené dřevěnými deskami a konstrukce z propletených tyčí a větví omazaných hlínou. Velké osady poblíž někdejších jezer pravděpodobně sloužily jako trvale obydlená sídliště.
Pozdní neolit (5100 – 4700 př. n. l.) Kolem roku 4900 př. n. l. se objevuje pálená hlazená keramika, někdy s černým okrajem, která pravděpodobně později ovlivnila keramiku Badárské kultury. Od roku 5400 př. n. l. se začal rozvíjet chov domestikovaných zvířat, zejména ovcí dovezených z Levanty. Po roce 4400 př. n. l. se klima v Západní poušti změnilo na suché a oblast začala být postupně opouštěna.
Předdynastická doba
Dolní Egypt Neolit v nilském údolí
náhled|Pazourkový nůž z raně předdynastického období. Mezi roky 5450 až 4400 př. n. l. se objevuje v okolí jezera Fajjúm Fajjúmská kultura. Z této doby pocházejí nálezy do země zapuštěných obilných sil vystlaných rohožemi. Poprvé je v Egyptě hlavním zdrojem obživy zemědělství — pěstoval se šestiřadý ječmen a špalda.
Fajjúmská keramika má hrubý povrch, jednoduché tvary, byla vypalována, leštěna a zdobena tenkou červenou vrstvou bez dekoru.
Kultura Maadí
V severní části Egypta se rozvinula kultura Maadí, pojmenovaná podle naleziště na předměstí dnešní Káhiry). Navazovala na Fajjúmskou kulturu a byla ovlivněna okolními oblastmi, s nimiž udržovala rozsáhlý obchodní styk.
Keramika byla zpočátku zdobena podobně jako keramika saharské neolitické kultury, později se vyráběly kulovité nádoby se širokým plochým dnem, úzkým hrdlem a nálevkovitě rozšířeným okrajem, které nebyly zdobeny. Z oblasti Nakády I. se dovážely nádoby a byla nalezena i keramika původem z Palestiny.
Na výrobu jehel, harpun, holí, sekerek a lopatek se začala používat měď. Z Horního Egypta byly dováženy luxusní hřebeny a břidlicové kosmetické palety.
Kultura Maadí byla kulturou usedlých pastevců a zemědělců. Chovala se prasata, skot, kozy, ovce, osli, psi a pěstoval se ječmen, pšenice, hrách, čočka.
Horní Egypt Badárská kultura
náhled|Rekonstrukce hrobu z předdynastického období. Royal Ontario Museum. Badárská kultura byla pojmenována podle naleziště Badárí poblíž Sonágu. Nálezy této kultury se objevují i mimo okolí Badárí – na jihu v el-Kábu, Nechenu, Amantu, na východě ve Vádí Hammámatu.
Keramické nádoby z tohoto období byly vyrobeny ručně z nilského bahna. Tvary nádob jsou jednoduché. Velké množství nádob má černý okraj, ale mají hnědší povrch než keramika s černým okrajem z období Nakáda I. Typickým znakem badárské keramiky je jemné zdrsnění povrchu („zčeření“), vytvářené hřebenováním a následným vyhlazením. Charakteristické jsou též nádoby na nožce.
Mezi kamennými nástroji převládají škrabadla, děrovače a retušované nástroje. Další nálezy zahrnují spony do vlasů, hřebeny, náramky a korálky z kosti a slonoviny. Začínají se objevovat kosmetické palety z břidlice, obdélníkové nebo oválné, které se později staly charakteristickým rysem nakádské kultury.
Nakádská kultura
náhled|spodní část Válečné palety pocházející z pozdně předdynastického období. Badárská kultura volně přechází v Nakádskou kulturu. Ta byla pojmenována podle naleziště Nakáda v Horním Egyptě, kde roku 1892 archeolog William Mathew Flinders Petrie objevil rozsáhlé pohřebiště s více než 3000 hroby. Nakádská kultura měla tři stupně: Nakáda I a-b-c (kolem 4400–3500 př. n. l.) keramika malovaná a asfaltovaná Nakáda II a-b-c (kolem 3500–3200 př. n. l.) první jílová keramika a zpracovávání kovů tato kultura byla zastoupena v celém Egyptě Nakáda III a-b-c (kolem 3200–3000 př. n. l.) propracovanější předměty nalézané v hrobech válcové džbány písmo
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Egypt Kategorie:Dějiny Egypta