Oldřich Král (13. září 1930 Praha – 21. června 2018, Praha) byl český sinolog, překladatel a teoretik překladu. Ač se k sinologii dostal vlastně náhodou, stal se jednou z nejvýznamnějších postav v české historii oboru. Zabýval se především starou čínskou literaturou, filosofií a uměním.
Životopis Oldřich Král se hlásil (1949) na FF UK původně na dvojobor anglistika a komparatistika. Komparatistika však byla pod vlivem komunistické ideologie coby „buržoazní pavěda“ zrušena. Musel si najít k anglistice jiný doplňující obor. Volno bylo na sinologii u profesora Jaroslava Průška. Během krátké doby Král pod Průškovým vlivem sinologii propadl, stala se jeho hlavním oborem a předmětem celoživotního úsilí.
Po dokončení studií Oldřich Král zůstal na FF UK jako pedagog. Roku 1954 vstoupil do KSČ. Vědecká aspirantura v Orientálním ústavu Akademie věd i stáž na univerzitě v Pekingu byly zaměřeny na studium a překlad klasického čínského románu Žu-lin waj-š’ (Literáti a mandaríni). Po absolvování vědecké aspirantury u prof. Průška (1954–1957) v Orientální ústavu se v roce 1958 vrátil na FF UK jako odborný asistent. Společně s tehdejším docentem Karlem Petráčkem vypracoval projekt Katedry věd o zemích Asie a Afriky. V roce 1969 vystoupil Král z KSČ a od té chvíle nesměl z politických důvodů přednášet, nedostával plat, bylo pozastaveno jeho habilitační řízení, byl vydán zákaz publikační činnosti. Oldřich Král se proto živil jako dělník na Nákladovém nádraží Žižkov.
V roce 1972 byl Oldřich Král za přispění Lubora Hájka, K. Petráčka a V. Křístka přijat do Sbírky orientálních umění Národní galerie, a to na místo kurátora malířství a kaligrafie. Během působení v NG připravil řadu výstav a katalogů, většinou ve spolupráci s L. Hájkem. Průběžně pracoval na literárních a filosofických překladech, některé menší vyšly samizdatově (Mistr Čuang, Mnich Okurka, Tribunová sútra Šestého patriarchy, Shánění krávy – Deset obrazů hledajícího ducha), pod krycím jménem Josefa Fasse vyšlo v Odeonu Starožitné zrcadlo. V polovině osmdesátých let dokončil překlad Snu v červeném domě a Odeonu bylo dovoleno tento překlad klasického čínského románu vydat ve třech svazcích, počínaje rokem 1986. Poslední svazek vyšel v roce 1988 a posléze získal cenu Odeonu za nejlepší překlad roku 1988. Poté následovala vydání dalších překladů.
Po pádu socialismu se Oldřich Král vrátil na FF UK a v letech 1990–1998 vedl Katedru (později Ústav) Dálného východu. Zároveň na FF UK založil Centrum komparatistiky, které též několik let vedl. V roce 1990 byl na základě habilitační práce odevzdané v roce 1969 jmenován v obnoveném docentském řízení docentem. V roce 1993 byl jmenován profesorem sinologie a srovnávací literatury Univerzity Karlovy a do roku 2000 působil jako ředitel Centra komparatistiky. V roce 1997 založil při Univerzitě Karlově „Chiang Ching-kuo International Sinological Center“ (CCK-ISC), sponzorované tchajwanskou Chiang Ching-kuo Foundation for Scholarly Exchange, jehož úkolem je rozvoj čínských studií v evropském a zvláště středoevropském regionu. 1994 zorganizoval v Praze pravidelný kongres Evropské asociace čínských studií (EACS), jejíhož komitétu byl dlouholetým členem. Krátce, v letech 2000–2001 byl rektorem Literární akademie v Praze. Po roce 1990 působil na řadě zahraničních univerzit, účastnil se mezinárodních konferencí. V letech 2006–2012 byl předsedou Pražského lingvistického kroužku.
V posledních letech žil v Lásenici u Jindřichova Hradce, překládal a dále spolupracoval s FF UK. Své práce svěřoval v posledních letech k vydání zejména soukromému nakladatelství své manželky, redaktorky Evy Králové.
Ocenění 1989 – cena Odeon za nejlepší překlad roku 1988 2003 – mezinárodní cena za překlad za Sen v červeném domě (Peking) 2010 – Cena Učené společnosti České republiky. Cena byla udělena „za rozvoj české sinologie a mnohostranné interkulturní zprostředkování čínské vědy a kultury české veřejnosti odborné i širší, zvláště v oblasti literatury, estetiky a filozofie“. 2010 – Státní cena za překladatelské dílo
Bibliografie
Odborná literatura Odborná literatura Oldřicha Krále z oblasti sinologie a teorie překladu je rozeseta po sbornících, časopisech a interních tiscích ústavů, v nichž působil. Bibliografie omezená na několik posledních let je uvedena na webu FFUK, viz níže Externí odkazy.
Ucelené výbory přinášejí následující tituly: Čínská filosofie – pohled z dějin. Lásenice: Maxima 2005. Studie z komparatistiky a čínské literatury. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta 2020. ISBN 978-80-7308-992-4 (print), ISBN 978-80-7308-993-1 (online)
Překlady Překlady Oldřicha Krále jsou specifické tím, že většinou obsahují velmi poctivě zpracovaný a zajímavý poznámkový a komentářový aparát. Objasňuje nesinologům souvislosti textu, které by laikům zůstaly utajeny.
Mezi nejdůležitější překlady patří: Wu Ťing-c’: Literáti a mandaríni. Neoficiální kronika konfuciánů, Praha : SNKLU, 1962. druhé vydání: Olomouc : Votobia, 1995. Cchao Süe-čchin: Sen v červeném domě, Praha : Odeon, 1986–1988. Shánění krávy. Deset obrazů hledajícího ducha, Praha : Brody, 1998. Chuej-neng: Tribunová sútra Šestého patriarchy, Praha : Vyšehrad, 1999. S’-kchung Tchu, Chuang Jüe, Jang Ťin-ceng: Tři nadání, 1999 z čínštiny přeložil Oldřich Král a následně přebásnil Karel Šiktanc, Praha : Mladá fronta, 2000. Sun-c’: O válečném umění, Lásenice : Maxima, 1999. Liou Sie: Duch básnictví řezaný do draků. Teoretická báseň v próze, Praha : Brody, 2000. Čuang-c’: Sebrané spisy, Lásenice : Maxima, 2006. Wu-men Chuej-kchaj: Brána bez dveří, Lásenice : Maxima, 2007. Kniha proměn – I-ťing, Lásenice : Maxima, 2008.
Dong Yue: Vsuvka do Putování na západ: román na přidanou, Lásenice : Maxima, 2009. Li Yu: Rouputuan – Meditační rohožky z masa, erotická groteska, Lásenice : Maxima, 2011. Jin Ping Mei aneb Slivoň ve zlaté váze, Lásenice : Maxima, 2012–2018. , , , , , ,
Externí odkazy
Ještě jsem tady, ČT 2, 2002, 2011 tematické bloky v revue Souvislosti 2/2015 a 2/2018 Obec překladatelů Tituly Oldřicha Krále u Nakladatelství Maxima Zdůvodnění Ceny Učené společnosti ČR
Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští sinologové Kategorie:Překladatelé z čínštiny do češtiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Narození 13. září Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Narození v roce 1930 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v roce 2018 Kategorie:Úmrtí 21. června