Projekt dálnice D47 je projekt dnes již bývalé dálnice, která byla původně (1963–1993) uvažována ve směru Brno – Vyškov – Kojetín – Přerov – Lipník nad Bečvou – Hranice – Bělotín – Studénka – Bílovec – Ostrava – Bohumín – státní hranice Československo/Polsko. Projekt uvažované dálnice D47 byl několikrát měněn, zkracován a jeho jižní úseky přesouvány pod projekt dálnice D1 (1993, 1999), až byl nakonec v roce 2006 pod projekt dálnice D1 přesunut úplně, čímž vlastně projekt uvažované dálnice D47 zanikl. Zůstal pouze na papíře, tedy jen v číselném označení staveb. Všechny úseky dříve uvažované dálnice D47 jsou nyní otevírány již jako dálnice D1, včetně kilometrového značení od Prahy. Projekt dálnice D1 se tímto v roce 2006 prodloužil o 80,152 km z 296,555 km na 376,707 km. Dálnice D1 tak povede z Prahy přes Jihlavu, Brno, Vyškov, Kroměříž, Přerov, Lipník nad Bečvou, Hranice, Ostravu a Bohumín až na státní hranici Česko/ Polsko (Věřňovice–Gorzyczki).
Vývoj 1963–1978 Projekt dálničního spojení Brna a Ostravy se objevuje, na rozdíl od většiny ostatních českých dálnic, až v roce 1963. Už od počátku se nazývá jako dálnice D47. Ta má podle tehdejších plánů začínat u Brna v místě, kde se od dálnice D1 napojuje dálnice D2 (196. km dálnice D1, MÚK Brno-jih). Od tohoto místa má vést společně v jedné stopě (tzv. peáží) s dálnicí D1 asi 25 km na východ, kde se asi 3 km za Rousínovem u Komořan za obcí Podbřežice tato společná dálnice rozdvojí na dvě samostatné větve D1 a D47. D1 má vést na východ ve směru Uherské Hradiště – Uherský Brod – Trenčín – Žilina – Poprad – Prešov – Košice – státní hranice ČSSR/SSSR. D47 má vést severovýchodně ve směru Vyškov – Ivanovice na Hané – Němčice nad Hanou – Kojetín – Přerov – Lipník nad Bečvou – Hranice – Bělotín – Studénka – Bílovec – Ostrava – Bohumín – státní hranice ČSSR/PLR.
1979–1992 První úsek plánované D47 se začal stavět v dubnu 1979 jako společný úsek D47 a D1. Jednalo se o 6,775 km dlouhý úsek úseku 0131 Brno-jih (196. km D1) – Brno-východ (203. km D1). Tento úsek byl otevřen 9. září 1983, ale kvůli společnému vedení s dálnicí D1 byl na mapách značen jen jako dálnice D1 včetně kilometrového značení, ačkoli se jednalo současně i o dálnici D47.
Další společné prodloužení D47 a D1 nastalo v říjnu 1984, kdy se zprovoznila zbývající část úseku 0131 Brno-východ (203. km D1) – Holubice (210. km D1), dlouhého 7,585 km. Dálnice D47 se tímto prodloužila na 14,36 km.
Ještě téhož roku, v prosinci 1984, byla zahájena výstavba dalšího společného úseku D1 a D47, tentokrát už v plánech značený jako dálnice D47 (podle dvojčíslí 47 na začátku kódového označení). Jedná se o úsek 47011 Holubice (210. km D1) – Tučapy (219. km D1) délky 9,066 km. Ke konci tohoto úseku byla plánována (a rozestavěna) dálniční křižovatka, kde se měla dálnice rozdvojit na dvě samostatné dálnice – D1 a D47. Protože se ale zatím neplánovalo pokračování výstavby D1, byla vybudována pouze jedna větev rozdvojení, tedy dálnice D47, nyní poprvé už jako samostatná dálnice D47. Tento nový úsek společné D1 a D47 a asi 1 km dlouhého samostatného úseku D47 (celkem asi 7 km) byl dán do provozu v 11. listopadu 1988. Celkem tedy už měla dálnice D47 23,4 km, z toho drtivou většinu jako společná peáž s dálnicí D1.
V květnu 1989 se začíná stavět další navazující úsek, teď už samostatné D47. Jedná se o 9,575 km dlouhý úsek 47012 Tučapy – Vyškov (230. km D1). Ten je dokončen a zprovozněn 30. července 1992.
1993–1998 náhled|Vyznačení orientační trasy dálnice D47 podle projektu platného v letech 1993 – 1999.
10. listopadu 1993 změnila vláda ČR usnesením č. 631 trasu dálnice D1 z Moravy na Slovensko na trasu Brno – Rousínov – Vyškov – Ivanovice na Hané – Němčice nad Hanou – Kojetín – Kroměříž – Hulín – Tlumačov – Zlín – Vizovice – Střelná – státní hranice Česko/Slovensko. Kromě toho i bylo rozhodnuto, že D47 nepovede přímým spojením Kojetín – Přerov, ale Hulín – Přerov a nebude začínat na 192. km D1 na MÚK Brno-jih a vést dlouhou peáží (tj. společným vedením) s D1, ale začínat až u Hulína už jen jako samostatná dálnice (tedy 1. kilometr D47 nebude u Brna, ale u Hulína). Těmito změnami došlo k pohlcení všech úseků D47 (ať postavených, rozestavěných, nebo plánovaných) v úseku Brno – Kojetín (především Komořany – Kojetín, kde D47 již vedla samostatně) dálnicí D1. Dálnice D47 se tak zkrátila o několik desítek kilometrů a ze dne na den byl počet zprovozněných a rozestavěných úseků znovu na nule. Paradoxně tak po 14 letech výstavby a 10 letech provozu neměla dálnice D47 ani jeden zprovozněný nebo alespoň rozestavěný úsek.
16. října 1996 rozhodla vláda ČR usnesením č. 528 „zkrátit“ dálnici D1 tím, že úsek Hulín – státní hranice Česko/Slovensko bude postaven a otevřen jen jako rychlostní silnice R49 se všemi důsledky z toho vyplývající (parametry silnice, správa, údržba, značení, apod.). Důvody byly především finanční, protože výstavba a provoz dálnice je dražší, než výstavba a provoz rychlostní silnice. Vzhledem k očekávaným nízkým intenzitám provozu v tomto úseku nebyla totiž dálnice nutností. Zkrácením D1 a vznikem dálnice D49 tedy měl vzniknout stav, kdy dálnice D1 končila v místě, kde by nejen začínala rychlostní silnice D49 na Slovensko, ale také dálnice D47 do Polska.
1999–2001 náhled|Vyznačení orientační trasy dálnice D47 podle projektu platného v letech 1999 – 2006.
21. července 1999 vydává vláda ČR usnesení č. 741, kterým rozhoduje, že hranice mezi D1 a D47 nebude u Hulína, ale až u Lipníka nad Bečvou. D1 se tímto znovu prodloužila, avšak změnila svou historickou trasu (plánovanou od října 1938) a D47 se opět zkrátila, opět na úkor dálnice D1. Dálnice D47 se zkrátila z původně plánovaných cca 170 km už jen na 80,152 km.
20. května 2001 byla podepsána mezivládní dohoda České republiky a Polska o napojení české dálnice D47 na polskou dálniční síť, konkrétně na dálnici A1 vedoucí od státní hranice Česko/Polsko ve směru Rybnik – Gliwice – Częstochowa – Piotrków Trybunalski – Łódź – Toruń – Gdańsk.
2002–2006 28. května 2002 proběhl v Ostravě-Svinově u křížení se silnicí I/11 (na Opavu) slavnostní akt položení základního kamene nové dálnice D47, kterého se mj. zúčastnili i někteří členové vlády ČR včetně premiéra Miloše Zemana. Kvůli následným politickým problémům ohledně vlastnictví a financování dálnice začala výstavba až 16. října 2003. Konkrétně se jednalo o 8,540 km dlouhý úsek 4708 Ostrava-Rudná – Hrušov.
19. května 2004 byla započata výstavba navazujícího 4,460 km dlouhého úseku 47091/1 Hrušov – Vrbice, 1. října 2004 navazující úsek 47091/2 Vrbice – Bohumín. 26. listopadu 2004 byla zahájena stavba 15,383 km dlouhého úseku 4704 Lipník nad Bečvou – Bělotín, který byl vzhledem ke své důležitosti a dopravní vytíženosti navržen jako 6proudá dálnice (3 pruhy v každém směru) .
25. března 2005 se začal stavět 11,678 km dlouhý úsek 4707 Bílovec – Ostrava-Rudná, na který o rok později 6. dubna 2006 navázal 11,682 km dlouhého úseku 4706 Hladké Životice – Bílovec. O necelé dva měsíce později, 23. května 2006, začala výstavba dalšího navazujícího úseku, tentokrát 4705 Bělotín – Hladké Životice délky 18,096 km. Tím se během 14 měsíců rozestavěl souvislý úsek délky 41,456 km.
2006–2011 náhled|Vyznačení nové podoby dálnice D1 po připojení D47 v roce 2006. Červeně jsou vyznačeny již zprovozněné části, šedivě plánované nebo rozestavěné (stav k listopadu 2009).
náhled|Tunel Klimkovice na úseku 4707 Bílovec – Ostrava-Rudná dálnice D1 ve výstavbě (2007)
V roce 2006 rozhodlo ŘSD ČR (Ředitelství silnic a dálnic ČR), že veškeré úseky dálnice D47 budou zprovozněny už jako součást dálnice D1. Pojem D47 tak zůstane jen v technických plánech a označování úseků (začínají dvojčíslím 47 místo 01). D47 tak vlastně kompletně zanikne a sníží se tím i počet českých dálnic ze 7 na 6, aniž by se však změnil počet plánovaných kilometrů českých dálnic, který nadále zůstal 1006,604 km. Dálnice D1 tak povede z Prahy až na státní hranici Česko/Polsko a prodlouží se z 296,555 km na 376,707 km.
1. prosince 2007 byly otevřeny naráz 3 souvislé úseky 4708, 47091/1 a 47091/2 Ostrava-Rudná – Hrušov – Vrbice – Bohumín celkové délky 17,2 km.
6. dubna 2008 byla zahájena stavba posledního úseku nyní už bývalé dálnice D47 – 6,113 km dlouhý úsek 47092 Bohumín – státní hranice Česko/Polsko.
Přesně měsíc na to, 6. května 2008 byl zprovozněn 11,678 km dlouhý úsek 4707 Bílovec – Ostrava-Rudná a ještě téhož roku 25. listopadu 2008 zprovozněn velice důležitý úsek 4704 Lipník nad Bečvou – Bělotín délky 15,383 km. V tomto úseku se očekávají vysoké intenzity provozu, proto byl postaven a zprovozněn už jako 6proudá dálnice (3 pruhy v každém směru).
25. listopadu 2009 byl zprovozněn v polovičním profilu (1/2 dálnice) propojující úsek 4705 a 4706 Bělotín – Hladké Životice – Bílovec celkové délky 29,778 km. Doprava zde byla svedena do jednoho pruhu. V létě 2010, byl zprovozněn i o druhý půlprofil, takže dálnice je kompletní. Kompletně dokončeny byly úseky 4705 a 4706 až v prosinci 2010.
10. srpna 2011, byl zprovozněn poslední úsek bývalé dálnice D47 – 6,113 km dlouhý úsek 47092 Bohumín – státní hranice Česko/Polsko. Tím byla v srpnu 2011 kompletně dokončena výstavba bývalé dálnice D47, konkrétní projekt z roku 1999. Hlavní česká dálnice D1 se zde napojila u obcí Věřňovice–Gorzyczki na hlavní polskou dálnici A1.
2011–2026 Jako jeden z posledních projektů D47 z roku 1993 nebo 1963, byla stavba dálnice v úseku Hulín – Lipník nad Bečvou (konkrétně úsek 0137) dostavěna v prosinci 2019. Úsek 0136 dálnice D1 Říkovice – Přerov byl stavebně zahájen až v roce 2022 s plánovaným zprovozněním v roce 2026 (uvedení do provozu plánováno na 19. 12. 2025). Po dostavění úseku 0136 Říkovice – Přerov bude po 62 letech od prvního plánování (1963) a po 46 letech od začátku výstavby (1979) kompletně dokončena dálnice ve směru Brno – Ostrava. Tím dojde i k úplnému dokončení dálnice D1.
Přehled úseků Jednotlivé úseky bývalé dálnice D47 podle projektu z roku 1999, v roce 2006 přeřazeného jako součást dálnice D1.
číslo úsek délka kategorie zahájenívýstavby uvedenído provozu křižovatky 4704 Lipník nad Bečvou – Bělotín296,513 km – 311,896 km 15,383 km D34/120 26. listopadu 2004 25. listopadu 2008 Lipník nad Bečvou (exit 297)Hranice (exit 307)Bělotín (exit 311) 4705 Bělotín – Hladké Životice311,896 km – 329,992 km 18,096 km D27,5/120 23. května 2006 25. listopadu 2009 (½) Mankovice (exit 321)Hladké Životice (exit 330) 4706 Hladké Životice – Bílovec329,992 km – 341,673 km 11,682 km D27,5/120 6. dubna 2006 25. listopadu 2009 Butovice (exit 335) 4707 Bílovec – Ostrava-Rudná341,673 km – 353,351 km 11,678 km D28/120 25. března 2005 6. května 2008 Bravantice (exit 342)Klimkovice (exit 349) 4708 Ostrava-Rudná – Hrušov353,351 km – 361,891 km 8,540 km D28/120 16. října 2003 1. prosince 2007 Ostrava-Rudná (exit 354)Ostrava-Centrum (exit 357)Ostrava-Přívoz (exit 361) 47091/1 Hrušov – Vrbice361,891 km – 366,351 km 4,460 km 19. května 2004 Vrbice (exit 365) 47091/2 Vrbice – Bohumín366,351 km – 370,551 km 4,200 km 1. října 2004 — 47092 Bohumín – státní hranice (Česko/Polsko)370,551 km – 376,498 km 6,113 km D27,5/120 6. dubna 2008 30. listopadu 2012 Bohumín
Tunely Na dálnici D1 v úseku bývalé dálnice D47 se nacházejí dva tunely, které jsou i jedinými na celé budoucí dálnici D1.
Tunel Hrabůvka První z nich se nachází na úseku 4704 Lipník nad Bečvou – Bělotín. Jedná se o hloubený přesypaný tunel (tzv. ekodukt) šířky 48,2 m, po kterém přechází silnice III/44023, plynovod a Drahotušský potok. Most slouží také pro migraci zvěře.
Tunel Klimkovice
Druhý z tunelů se nachází na úseku 4707 Bílovec – Ostrava-Rudná. Tunel je ražený, délky 1076,826 m a 1088,090 m a byl postaven byl v letech 2004–2008. Rychlost v něm je omezena pro všechna vozidla na 80 km/h. Celkové náklady na výstavbu tunelu jsou odhadovány na 2,5 miliardy Kč.
Cena