Eschen je obec na severu Lichtenštejnska v regionu Unterland. Žije zde obyvatel.
Geografie Eschen je s rozlohou 10,33 km² největší obcí v lichtenštejnské oblasti Unterland a čtvrtou největší obcí v Lichtenštejnsku.. Vesnice Eschen se nachází na jižním svahu vrchu Eschnerberg a také na dvou pahorcích ležících před ním. Jihovýchodně od Eschenu, na úpatí masivu Dreischwestern, leží vesnice Nendeln, oddělená nivní oblastí zvanou Riet (či Ried), kterou protéká potok Esche. Eschen sousedí na severu se Schellenbergem, na západě s Gamprinem, na jihozápadě se švýcarskými obcemi Buchs a Sennwald, na severovýchodě s Maurenem, na východě s obcí Frastanz v rakouské spolkové zemi Vorarlbersko a na jihu s obcemi Planken a Schaan.
Na jihozápadě má Eschen exklávu Rheinau-Tentscha s lužními a zemědělsky využívanými pozemky. Exkláva je od zbytku území obce Eschen oddělena pruhem území širokým přibližně 500 metrů, patřícím obci Gamprin, na němž se nachází průmyslová zóna Unteratzig.
Historie náhled|vlevo|Eschen s pohořím Alpstein v pozadí Eschen Eschen je poprvé písemně zmiňován v soupisu královského majetku (Reichsguturbar) z roku 842, a to ve tvaru Essane. Tento název je pravděpodobně odvozen od keltského slova esca, což znamená „ležící u vody“. Na území obce Eschen se nacházejí prehistorická sídelní naleziště Malanser a Schneller.
Vybudovaná historická vyhlídková stezka Eschnerberg nabízí turistům řadu možností k pěší turistice a zároveň zájemcům o historii přibližuje obraz pestrých dějin této oblasti. Nejstarší doklady lidského osídlení, které jsou dosud z území dnešního Lichtenštejnského knížectví známy, pocházejí z vrcholových lokalit Malanser, Lutzengüetle a Borscht na vrchu Eschnerberg. Tyto nálezy jsou datovány do období přibližně 4700 až 4000 př. n. l. Při archeologických vykopávkách byly zdokumentovány kostěné a kamenné nástroje, střepy keramických nádob i pozůstatky staveb, které po sobě tehdejší obyvatelé zanechali.
Od roku 842 patřily kostel, desátky i pozemkové statky klášteru Pfäfers. Majetky v Eschenu vlastnily také kláštery St. Gallen, St. Luzi v Churu a Pfäfers, stejně jako hrabata z Werdenbergu. Ve 13. století se po Eschenu pojmenoval jeden rod nižší šlechty ve službách vrchnosti. V letech 1637–1651 existovala na vrchu Eschnerberg v obcích Eschen a Mauren židovská komunita. Farní kostel sv. Martina, postavený před rokem 830 (současná budova pochází z roku 1893), patřil až do roku 1838 klášteru Pfäfers. Na území obce se nacházejí také kaple v Rofenbergu (pravděpodobně z počátku 16. století) a v Nendelnu (1639).
Roku 1840 přešlo patronátní právo (kolaturní právo) z diecéze St. Gallen na lichtenštejnského knížete. V Rofenbergu se do roku 1808 nacházelo shromaždiště a soudní místo panství Schellenberg; v lokalitě Güdigen byla v roce 1785 vykonána poslední poprava v Lichtenštejnském knížectví. Popravenou byla Barbara Erniová, tulačka a zlodějka.
V letech 1761–1822 probíhalo rozdělování společného majetku mezi obcemi Eschen, Mauren a Gamprin, které dříve společně zajišťovaly údržbu protipovodňových hrází na Rýně. Eschen získal roku 1906 střední školu, roku 1968 obecní centrum, v roce 1980 školní a pečovatelské centrum pro seniory a roku 1985 sportovní areál.
Nendeln V písemných pramenech ze 14. až 18. století se nevyskytuje označení Nendeln, ale forma Nendlen. O původu místního názvu Nendeln nejsou dosud k dispozici žádné spolehlivě doložené poznatky.
Od roku 1872 je Nendeln napojen na železniční trať Feldkirch–Buchs.
Obyvatelstvo vlevo|náhled|Kaplička sv. Kříže zřejmě z počátku 16. století v Rofenbergu, části Eschenu Vývoj počtu obyvatel Rok 1584 1880 1911 1941 1991 2000 Počet obyvatel 305 868 725 1014 3138 3791
Hospodářství Tradiční obživu v obci poskytovalo zemědělství, ovocnářství, vinařství a chov dobytka. V roce 1953 byla odvodněna a rekultivována mokřadní oblast (Ried) mezi Eschenem a Nendelnem. Dříve zde stála pila na řezání prken, mlýn a vrchnostenská cihelna, která fungovala až do roku 1918. V roce 1836 byla v Nendelnu založena společnost Keramik Schädler AG, nejstarší průmyslový podnik v Lichtenštejnském knížectví.
V roce 1941 založila společnost Oerlikon-Bührle podnik Press- & Stanzwerke Eschen, kde se vyráběly nábojnice. V roce 1943 zde pracovalo 330 zaměstnanců. V 70. letech se podnik přeorientoval na dodávky pro automobilový průmysl. Roku 1991 byl převzat průmyslovým koncernem ThyssenKrupp a dále rozšiřován. Počet zaměstnanců vzrostl z 694 v roce 1991 na 1150 v roce 2002.
Sport Na východním okraji průmyslového parku se nachází Sportpark Eschen-Mauren, jehož součástí je mimo jiné stadion s kapacitou 6 000 diváků. Stadion slouží především pro fotbalové zápasy klubu USV Eschen/Mauren, pětinásobného vítěze Lichtenštejnského poháru. V letech 1990 až 2015 se zde odehrálo 12 mezistátních utkání lichtenštejnské fotbalové reprezentace. Konalo se zde také mistrovství Evropy ve fotbale hráčů do 17 let v roce 2010.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Obce v Lichtenštejnsku