Národní knihovna na Letenské pláni v Praze, často přezdívaná též chobotnice nebo blob, byla zamýšlená nová budova Národní knihovny České republiky podle návrhu týmu britského architekta českého původu Jana Kaplického z ateliéru Future Systems, vybraného v architektonické soutěži z 355 návrhů. Měla být dostavěna v roce 2012. Měla poskytnout prostor pro deset milionů knih a přestěhovat se do ní měly z Klementina svazky z fondů Národní knihovny vytištěné po roce 1801.

V červenci 2008 ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) konstatoval, že knihovna kvůli nedořešeným pozemkovým vztahům a financování postavena nebude. V srpnu Evropská komise vydala stanovisko, že soutěž proběhla v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, který se na výběr dodavatele projektu vztahuje.

Budova je navržena v organickém tvaru připomínajícím tělo chobotnice, s vnějším pláštěm zeleno-žluto-bílé barvy s fialovými skvrnami, s vyhlídkovým oknem připomínajícím oko směrem k Pražskému hradu. Vydávání a ukládání knih je navrženo pomocí automatického systému (Automated Storage and Retrieval System, ASRS) ze skladu umístěného převážně pod zemí.

Byla navržena na Letenskou pláň do prostoru nynějšího tramvajového a autobusového obratiště Špejchar. Na východní straně s ní měl sousedit jeden z výjezdů z automobilového tunelu Blanka.

Záměr nové knihovny V listopadu 2004 zástupci Národní knihovny konzultovali záměr vybudování nové knihovny s představiteli města, kteří souhlasili s umístěním na Letné. V prosinci 2004 NK s pražskými radními podepsala Memorandum o spolupráci na projektu nové knihovny.

V prosinci 2004 NK předložila vládě investiční záměr na výstavbu nové budovy knihovny (bez bližší specifikace místa a provedení budovy) a zároveň na rekonstrukci Klementina. Dne 21. dubna 2005 jej podpořil Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu PSP ČR usnesením č. 241 a 1. června 2005 pak Rozpočtový výbor PSP ČR usnesením č. 579. Poslanecká sněmovna záměr podpořila usnesením č. 2355 z 21. března 2006,Podpora investičního záměru na stavbu nové budovy Národní knihovny České republiky, stenoprotokol 54. schůze PS PČR, úterý 21. 3. 2006 od 16.40 h aniž by byl blíže specifikován klíčový důvod výstavby, tedy nedostatečná kapacita stávající knihovny.

Vláda České republiky usnesením č. 717 dne 7. června 2006 schválila zajištění finančních prostředků na přípravu a realizaci nového objektu Národní knihovny ČR.Usnesení vlády č. 717, 7. 6. 2007 Novela zákona č. 228/2006 Sb. v dubnu 2006 umožnila převod peněz z rušeného Fondu národního majetku na výstavbu knihovny a muzea.

Architektonická soutěž Průběh soutěže Dne 16. května 2006 vyhlásila Národní knihovna České republiky podle pravidel UNESCO a Mezinárodní unie architektů (UIA) mezinárodní architektonickou soutěž na návrh budovy národní knihovny na Letenské pláni.Vyhlášení soutěže , Otázky spojené s projektem nové budovy Národní knihovny ČR, FAQ NK ČR Přímo dopisem Národní knihovna upozornila na soutěž 17 významných architektů.Rozeslání dopisu o soutěži 17 architektům , Otázky spojené s projektem nové budovy Národní knihovny ČR, FAQ NK ČR Uzávěrka přihlášek byla 30. května 2006. První kolo soutěže (vyřazovací) se konalo 23.–25. října 2006, druhé kolo, které určilo pořadí úspěšných návrhů, 27.–28. února 2007.

Porota měla 7 řádných členů: předsedkyní byla britská architektka českého původu Eva Jiřičná, místopředsedou český architekt Petr Bílek, dalšími členy byli britská architektka Zaha Hadid, německá architektka Irene Wiese-von Ofen jako zástupkyně UNESCO, mexický architekt José Grinberg jako zástupce UIA, Pavel Bém (ODS) jako primátor hlavního města Prahy a Vlastimil Ježek jako generální ředitel Národní knihovny ČR. Náhradní členové poroty byli čtyři, z nich v obou kolech soutěže nastoupil jen Jan Kněžínek, ředitel odboru památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy za Pavla Béma, který se z obou kol soutěže omluvil pro mimořádné pracovní zaneprázdnění. Na regulérnost soutěže dohlížel z pozice ředitele soutěžní komise pozorovatel UIA Wolfgang Tochtermann.Mezinárodní architektonická soutěž, nová budova NK ČR – Porota

Do prvního kola bylo zařazeno 355 návrhů. V pěti hlasováních byla postupně většina návrhů vyřazena, do druhého kola postoupilo 8 návrhů.Mezinárodní architektonická soutěž, nová budova NK ČR – Katalog soutěžních návrhů Dne 3. března 2007 byly vyhlášeny výsledky soutěže. Vítězný návrh vybrala komise jednomyslně. Výsledné pořadí bylo:Mezinárodní architektonická soutěž, nová budova NK ČR – Výsledky 2. kola 1. místo (160 000 €): návrh č. 297, Jan Kaplický, Volkan Alkanoglu, Maria Jose Castrillo, Misha Kitlerova, Filippo Previtali, Georg Roetzl (Future Systems, Velká Británie)

2. místo (120 000 €): návrh č. 240, Kevin Carmody, Andy Groarke (Carmody Groarke Ltd., Velká Británie) 3. místo (70 000 €): návrh č. 161, Petr Burian, Petr Hájek, Tomáš Hradečný, Jan Šépka (HŠH architekti, s. r. o., Česko) 4. místo (35 000 €): návrh č. 125, Tom Wiscombe, Mona Marbach (EMERGENT Tom Wiscombe, LLC, Mona Marbach Architect, USA, Kalifornie) 5. místo (30 000 €): návrh č. 262, John Reed, Peter Coombe, Jennifer Sage (John Reed Architecture, PC, Sage and Coombe Architects, LLP, USA, New York 6.–8. místo (3 × 8 333€): návrh č. 199, Michael Viktor Müller, Sonja Starke, Inga Bolik, André Omar, Courdula Weisser (MVMarchitekt + Starkearchitektur, Německo) návrh č. 237, Dagmar Richter (DR_D, Německo) návrh č. 314, Barbara Holzer, Tristan Kolber, (Holzer Kolber Architekturen GmbH, Švýcarsko)

Každý z osmi výherců navíc obdržel odměnu 20 000 € za vypracování návrhu do druhého kola.

Na uskutečnění soutěže Národní knihovna ČR vynaložila 27 226 700 Kč z účelové státní dotace a 844 675 Kč z vlastních prostředků. Zhruba čtvrtina nákladů byla na režii soutěže a tři čtvrtiny na ceny a odměny soutěžícím a porotcům včetně DPH.

Od 2. března 2009 smí autor s vítězným projektem volně nakládat, například jej využít jinde. Dne 2. března 2009 média oznámila, že Národní knihovna musí vítězný návrh vrátit majiteli a podle pravidel soutěže mu vyplatit dalších 160 000 € za to, že se do dvou let nezačalo s přípravou projektové dokumentace vítězného návrhu. Vzhledem k úmrtí Kaplického ředitel Národní knihovny zatím nevěděl, komu tyto nároky nyní příslušejí.Knihovna řeší, komu vrátit projekt blobu a zaplatit miliony, idnes.cz, 2. 3. 2009, lpo (Lenka Poláková)

Zdůvodnění výběru Návrh Kaplického týmu umístit sklad knih pod zem nevyhovoval zadávacím podmínkám soutěže, konkrétně větě „Z hlediska minimalizace rizik nesmí být jádro konzervačních fondů umístěno v podzemních podlažích a v nejvyšším nadzemním podlaží“, která byla součástí delší pasáže popisující důvody zvýšené ochrany a možná rizika, požadavek stálosti teplot i při výpadcích všech technických prostředků a i v nejteplejších letních dnech, centrálně regulovaný plně automatizovaný režim vytápění s vyloučením zásahu zaměstnanců i čtenářů atd.

Porota svůj postoj zdůvodnila tím, že zadavatel soutěže vyhlásil kvalitu celkového designu s ohledem na umístění budovy za prvořadé kritérium a že většina podaných návrhů nesplňovala jeden nebo více povinných požadavků, a proto se porota rozhodla zvážit všechny projekty podle jejich přínosů bez ohledu na porušení konkrétních požadavků, přičemž usoudila, že Kaplického projekt zajišťuje bezpečnost knihovních fondů stejně dobře, ne-li lépe, než předpokládal program soutěže. Po analýze návrhů došlých do soutěže bylo údajně evidentní, že řada řešení s umístěním fondů nad zemí poskytuje podstatně menší záruky než podzemní varianty, přičemž robotizované archivy umožňují v případě ohrožení okamžité hermetické uzavření bez nutnosti předchozí evakuace osob. Výběrová komise poté v souladu se stanovami UIA požádala zástupce zadavatele o vyjádření, zda na podmínce trvá, a zadavatel od podmínky ustoupil. Mimo to z pravidel UIA ani soutěžních podmínek této soutěže přímo nevyplývala povinnost komise vyloučit návrhy, které nesplňují některou z povinných podmínek.Proč Národní knihovna vyloučila v zadání soutěže umístění fondů pod zem a v průběhu soutěže od této podmínky ustoupila? , FAQ, Úsek komunikace Národní knihovny ČR, 22. 10. 2007

Národní knihovna na svých stránkách také uváděla, že soutěžní návrh není dokumentací pro stavební povolení, a proto nedodržení českých norem (požární normy, osvětlení atd.) nebylo důvodem pro vyloučení ze soutěže.

Spor o regulérnost Průběh soutěže kritizovala kolem 10. března 2007 Česká komora architektů (ČKA), která se obrátila se stížností na Mezinárodní unii architektů. Ve svém stanovisku napsala, že porota označila za vítěze dílo, které prokazatelně porušilo závazné podmínky soutěže. Na základě zkušenosti s touto soutěží změnila ČKA soutěžní řád, respektive rozhodla, že v budoucnu se v celé České republice nemohou konat architektonické soutěže podle pravidel Mezinárodní unie architektů, aniž by na ně zároveň ČKA dohlížela.Martina Klapalová: Blob má nové potíže. Právní, Lidové noviny, 10. 1. 2008

Mezinárodní unie architektů výsledky soutěže 11. června 2007 potvrdila po ověření, že všichni členové poroty byli před hlasováním srozuměni s tím, že návrh nesplňuje jeden z mandatorních požadavků a že porota tento aspekt projednala.Stanovisko Mezinárodní unie architektů, 11. 6. 2007, včetně ověřeného českého překladu

Začátkem května se ateliér HŠH architekti obrátil se stížností na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Úřad se stížností odmítl zabývat. V srpnu se na tentýž úřad obrátili s dalším podnětem, opět neúspěšně. Později se obrátili na soud, ten do ledna 2008 nerozhodl.

V říjnu byl na tiskové konferenci, přenášené živě na ČT24, zveřejněn Otevřený dopis architektů ministru kultury, v němž více než dvacet českých i zahraničních architektů (vč. zástupců soutěžících týmů), reprezentovaných především architektem Martinem Roubíkem, požadovalo (s odkazem na konkrétní veřejně dostupné dokumenty – soutěžní pravidla, protokol a také konečné stanovisko UIA) zrušení výsledků neregulérní soutěže a přijetí odpovědnosti ze strany vedení NK. Kromě porušení několika soutěžních pravidel samotnou porotou (vč. vypuštění konkrétní závazné podmínky navržené zástupcem vyhlašovatele již na začátku hodnocení) v dopise kritizovali celkově nekvalitní přípravu a prezentaci mezinárodní architektonické soutěže. Upozornili také na dlouhodobé preferování budoucího vítěze vyhlašovatelem soutěže, vyjádřené složením poroty a celkovým oficiálním informováním v průběhu příprav soutěže v médiích.

Regulérností soutěže se zabývala, kromě ostatních problémů souvisejících s projektem a výstavbou, i expertní komise magistrátu. Její právní experti byli rozděleni v této otázce napůl, dva vyžádané nezávislé posudky vyzněly spíše v neprospěch proběhlé soutěže (viz níže).

Náměstek ministra kultury František Mikeš v týdnu kolem 20. února 2008 požádal Úřad pro hospodářskou soutěž o stanovisko, zda je možné na základě proběhlé architektonické soutěže zadat veřejnou zakázku. Martin Pecina, tehdejší ředitel Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, se v deníku Právo dne 22. dubna 2008 vyjádřil, že Ministerstvo kultury by mělo proběhlou mezinárodní architektonickou soutěž zrušit a že podle měřítek českého zákona nebyla v pořádku. Zároveň sdělil, že jeho úřadu nepřísluší soutěž posuzovat a dohlížet na ni, protože zadavatelé uplatnili oprávněnou výjimku ze zákona. Proto se také ÚOHS odmítl zabývat jak podnětem od architektů, tak podnětem od náměstka ministra kultury Františka Mikeše.Blob na Letné stát nebude, je přesvědčen Pecina, idnes.cz, 22. 4. 2008, ban (Barbora Němcová)