Rallye Paříž-Dakar nebo jinak také Dakarská Rallye a zkráceně pouze Dakar je každoroční závod terénních vozidel. Soutěž je organizována A.S.O. – Amaury Sport Organisation. Závodu se mohou zúčastňovat závodníci jak z řad profesionálů, tak i z řad amatérů, kteří běžně tvoří kolem 80 % zúčastněných.
I když oficiální název zní „rallye“, jedná se spíš o vytrvalostní závod v terénu, kde se více používají upravené terénní speciály než klasické soutěžní stroje používané v závodech rallye. Většina měřených úseků vede těžkým terénem. Převážně sestávají z průjezdů písečnými dunami, blátem, travnatými pláněmi a skalními úseky. Délka etap se pohybuje od několika desítek kilometrů do stovek kilometrů denně.
Historie V roce 1976 se francouzský motocyklový závodník Thierry Sabine zúčastnil motocyklové soutěže z Abidžanu (Pobřeží slonoviny) do letoviska Nice (Francie). Přibližně za polovinou africké části na pomezí Čadu a Libye zabloudil v pohoří Tibesti a poté, co mu došel benzín, strávil bez jídla a pití tři dny hledáním civilizace. Při tomto doslova boji o život se rozhodl, že pokud přežije, vrátí se do Afriky jako organizátor bezpečného závodu, ve kterém bude organizačně a záchranářsky postaráno o každého účastníka, ať to bude člen továrního týmu nebo amatérský nadšenec. Tímto směrem se začala orientovat i jím založená společnost TSO („Thierry Sabine Organisation“), dosud zaměřená na pořádání dobrodružných soutěží pro desítky až stovky motoristických posádek.
První taková rallye byla odstartována 26. prosince 1978.
K legendám závodu patří zejména Hubert Auriol, který vyhrál v roce 1992 Dakar v kategorii automobilů po předchozím vítězství v závodu kategorie motocyklů a stal se prvním řidičem, který vyhrál závod na dvou i na čtyřech kolech. Jedním z nejúspěšnějších závodníků v kategorii kamionů se stal Karel Loprais, kterému se díky jeho 6 zlatým, 4 stříbrným a jedné bronzové medaili přezdívalo „Monsieur Dakar“.
Po 23 letech v roce 2024 vyhrál Čech – Martin Macík se svou posádkou v kategorii kamionů.
Trasy náhled|Mapa afrických států, kterými kdy trasa soutěže probíhala. Oranžové jsou státy z neobvyklé trasy v roce 1992 První ročníky rallye z Paříže (Francie) do Dakaru (Senegal), s přerušením při převozu přes Středozemní moře, vedly víceméně podobnou trasou až do ročníku 1994. Politická situace a další faktory však od 90. let způsobily řadu změn trasy, a to včetně startu a cíle. Kvůli stížnostem starosty Paříže byl od roku 1995 start přesunut z Avenue des Champs-Élysées do EuroDisneylandu. To také způsobilo, že organizátoři naplánovali v následujících letech Rallye do různých míst. V posledních ročnících vedla trasa rallye v Africe přes Maroko, Západní Saharu a po pastvinách a pouštích v Mauritánii. Etapy probíhající skrz Atar a přes písečné duny a kaňony v mauritánské oblasti Adrar jsou nejvíce dobrodružné ze všech maratónských závodů. Ve čtyřech ročnících byl také cíl přesunut z Dakaru do jiných afrických míst. V roce 2008 byl závod zcela zrušen, protože několik dní před startem došlo k teroristickým útokům v Mauritánii. 1979, 1980: Paříž – Dakar 1981–1988: Paříž – Alžír – Dakar 1989: Paříž – Tunis – Dakar 1990, 1991: Paříž – Tripolis – Dakar 1992: Paříž – Kapské Město 1993: Paříž – Dakar 1994: Paříž – Dakar – Paříž 1995, 1996: Granada – Dakar 1997: Dakar – Agadez – Dakar 1998: Paříž – Granada – Dakar 1999: Granada – Dakar 2000: Dakar – Káhira 2001: Paříž – Dakar 2002: Arras – Madrid – Dakar 2003: Marseille – Šarm aš-Šajch 2004: Clermont-Ferrand – Dakar 2005: Barcelona – Dakar 2006, 2007: Lisabon – Dakar 2008: (Lisabon – Dakar) závod před startem zrušen
náhled|Mapa závodu v roce 2014. Od roku 2009 byla rallye přesunuta do Jižní Ameriky, konkrétně do Argentiny a Chile, v roce 2012 k nim přibylo i Peru. Původní africkou trasu využíval méně rozsáhlý závod Africa Eco Race. 2009: Buenos Aires – Valparaíso – Buenos Aires 2010, 2011: Buenos Aires – Antofagasta – Buenos Aires 2012: Mar del Plata – Copiapo – Lima 2013: Lima – Tucuman – Santiago de Chile 2014: Rosario – Salta – Valparaíso 2015: Buenos Aires – Iquique – Buenos Aires 2016: Buenos Aires – Salta – Rosario 2017: Asunción – La Paz – Buenos Aires 2018: Lima – La Paz – Córdoba 2019: Lima – Arequipa – Lima
Od ročníku 2020 se rallye přesunula do Saúdské Arábie. 2020: Džidda – Rijád – Qiddiya 2021: Džidda – Háil – Džidda 2022: Háil – Rijád – Džidda 2023: Sea Camp – Dammám 2024: Al-Ula – Janbú 2025: Bisha – Shubaytah 2026: Yanbu – Yanbu
Vozidla náhled|Ruská jednička v kategorii kamionů – Kamaz
Dvěma základními soutěžními kategoriemi Dakarské rallye byly motocykly a automobily (v rozsahu od bugin po malé náklaďáky), v roce 1980 byla pro motivaci a ocenění posádek velkých doprovodných náklaďáků zavedena kategorie kamiony, hodnocená původně i ve společné listině auto-camion. V průběhu 21. století byly zavedeny další kategorie.
Mnoho výrobců automobilů využívá drsné prostředí rallye k testování svých vozidel a také z reklamních důvodů k demonstraci jejich odolnosti a spolehlivosti, i když sériové vozy jsou většinou velmi upravené.
Motocykly: Účastni se zejména značky KTM, Honda, Yamaha a BMW. Automobily: Původně v rallye dominovaly evropské užitkové vozy jako Land Rover, Range Rover, Mercedes-Benz třídy G později nahrazeny typem Mercedes-Benz ML, Pinzgauer, MB Unimog a japonské Toyoty Land Cruiser. Ostatní výrobci přistoupili s těžce upravenými běžnými vozidly, jako je Rolls-Royce, Peugeot, Citroën a dokonce i Porsche. Například v roce 2002 obsahovala kategorie automobilů vozy značek Mitsubishi (Pajero/Montero), Nissan a Hyundai. Mercedes, Range Rover a sportovně upravené BMW se také zúčastnily, ale neobjevily se na vedoucích místech. Jean-Louis Schlesser postavil pro závod řadu vlastních dune buggy vozidel a několikrát s nimi závod vyhrál. Nákladní vozy (T4 „Kamiony“ nebo „Nákladní“) obsazují výrobci Tatra, Kamaz, MAN, DAF, GINAF, IVECO, Renault Kerax, a Mercedes-Benz Unimog. V 80. letech vyústila silná rivalita mezi jezdci DAF a Mercedes ke stavbám soutěžních speciálů se dvěma motory a více než 1000 hp (750 kW). V 80. a 90. letech se účastnily i vozy LIAZ, které si tehdy (spolu s Tatrou) pořídila i řada zahraničních týmů jako servisní a doprovodné vozy. V roce 2009 byla zavedena samostatná kategorie čtyřkolek, když předtím byly řazeny pod motocykly. V roce 2017 byla zavedena samostatná kategorie SSV bugin, když předtím byly řazeny pod automobily. V roce 2021 byla zavedena kategorie Klasik (označovaná jako veteránská) pro automobily a nákladní vozy vyrobené před rokem 2000 (nebo vyrobených podle starých specifikací), které se v minulosti účastnili Rallye Dakar či jiné rallye. Závodníci v této kategorii sdílejí stejné bivaky (a tedy s stejná výchozí a cílová místa), jejich trasa je však odlišná a méně náročná. O vítězi rozhoduje pravidelnost, nikoliv rychlost.
Vítězové RokAutomobilyMotocyklyKamionyTrasaŘidičVůzŘidičMotocyklŘidičKamion 1979 Alain Genestier Land Rover Neveu Yamaha Paříž – Dakar 1980 Freddy Kottulinsky Volkswagen Neveu Yamaha Ataouat Sonacome Paříž – Dakar 1981 René Metge Land Rover Auriol BMW Villette ALM/ACMAT Paříž – Dakar 1982 Claude Marreau Renault Neveu Honda Groine Mercedes-Benz Paříž – Alžír – Dakar 1983 Jacky Ickx Mercedes-Benz Auriol BMW Groine Mercedes-Benz Paříž – Alžír – Dakar 1984 René Metge Porsche Rahier BMW Lalleu Mercedes-Benz Paříž – Alžír – Dakar 1985 Patrick Zaniroli Mitsubishi Rahier BMW Capito Mercedes-Benz Paříž – Alžír – Dakar 1986 René Metge Porsche Neveu Honda Vismara Mercedes-Benz Paříž – Alžír – Dakar 1987 Ari Vatanen Peugeot Neveu Honda de Rooij DAF Paříž – Alžír – Dakar 1988 Juha Kankkunen Peugeot Orioli Honda Loprais Tatra Paříž – Alžír – Dakar 1989 Ari Vatanen Peugeot Lalay Honda kategorie nebyla vypsána Paříž – Tunis – Dakar 1990 Ari Vatanen Peugeot Orioli Cagiva Villa Perlini Paříž – Tripolis – Dakar 1991 Ari Vatanen Citroën Peterhansel Yamaha Houssat Perlini Paříž – Tripolis – Dakar 1992 Hubert Auriol Mitsubishi Peterhansel Yamaha Perlini Perlini Paříž – Sirte – Kapské Město 1993 Bruno Saby Mitsubishi Peterhansel Yamaha Perlini Perlini Paříž – Dakar 1994 Pierre Lartigue Citroën Orioli Cagiva Loprais Tatra Paříž – Dakar – Paříž 1995 Pierre Lartigue Citroën Peterhansel Yamaha Loprais Tatra Granada – Dakar 1996 Pierre Lartigue Citroën Orioli Yamaha Moskovskich Kamaz Granada – Dakar 1997 Kenjiro Shinozuka Mitsubishi Peterhansel Yamaha Reif Hino Dakar – Agades – Dakar 1998 Jean-Pierre Fontenay Mitsubishi Peterhansel Yamaha Loprais Tatra Paříž – Granada – Dakar 1999 Jean-Louis Schlesser Schlesser-Renault Sainct BMW Loprais Tatra Granada – Dakar 2000 Jean-Louis Schlesser Schlesser-Renault Sainct BMW Čagin Kamaz Paříž – Dakar – Káhira 2001 Kleinschmidt Mitsubishi Meoni KTM Loprais Tatra Paříž – Dakar 2002 Hiroshi Masuoka Mitsubishi Meoni KTM Čagin Kamaz Arras – Madrid – Dakar 2003 Hiroshi Masuoka Mitsubishi Sainct KTM Čagin Kamaz Marseille – Šarm aš-Šajch 2004 Stéphane Peterhansel Mitsubishi Roma KTM Čagin Kamaz Clermont-Ferrand – Dakar 2005 Stéphane Peterhansel Mitsubishi Despres KTM Kabirov Kamaz Barcelona – Dakar 2006 Luc Alphand Mitsubishi Coma KTM Čagin Kamaz Lisabon – Dakar 2007 Stéphane Peterhansel Mitsubishi Despres KTM Stacey MAN Lisabon – Dakar 2008 Závod zrušen z bezpečnostních důvodů den před startem 2009 Giniel de Villiers Volkswagen Coma KTM Kabirov Kamaz Buenos Aires – Valparaíso – Buenos Aires 2010 Carlos Sainz Volkswagen Despres KTM Čagin Kamaz Buenos Aires – Antofagasta – Buenos Aires 2011 Nasser Al-Attiyah Volkswagen Coma KTM Čagin Kamaz Buenos Aires – Arica – Buenos Aires 2012 Stéphane Peterhansel Mini Despres KTM de Rooij Iveco Mar del Plata – Arica – Lima 2013 Stéphane Peterhansel Mini Despres KTM Nikolajev Kamaz Lima – San Miguel de Tucumán – Santiago de Chile 2014Loprais si spravil náladu, na Dakaru vyhrál poslední etapu. Celkově kralovali Španělé, Sport.cz, 2014-01-18 Nani Roma Mini Coma KTM Karginov Kamaz Rosario – Salta – Valparaíso 2015 Nasser Al-Attiyah Mini Coma KTM Mardějev Kamaz Buenos Aires – Iquique – Buenos Aires 2016 Stéphane Peterhansel Peugeot Price KTM de Rooij Iveco Buenos Aires – Salta – Rosario 2017 Stéphane Peterhansel Peugeot Sunderland KTM Nikolajev Kamaz Asunción – La Paz – Buenos Aires 2018 Carlos Sainz Peugeot Walkner KTM Nikolajev Kamaz Lima – La Paz – Cordóba 2019 Nasser Al-Attiyah Toyota Price KTM Nikolajev Kamaz Lima – Arequipa – Lima 2020 Carlos Sainz Mini Brabec Honda Karginov Kamaz Džidda – Rijád – Qiddiya 2021 Stéphane Peterhansel Mini Benavides Honda Sotnikov Kamaz Džidda – Háil – Džidda2022 Nasser Al-AttiyahToyota SunderlandGasGas SotnikovKamazHáil – Rijád – Džidda2023 Nasser Al-AttiyahToyota BenavidesKTM van KasterenIvecoSea Camp – Dammám2024 Carlos SainzAudi BrabecHonda MacíkIvecoAl-Ula – Janbú2025 Yazeed Al-RajhiToyota SandersKTM 450 MacíkIveco Bisha - Shubaytah2026 Nasser Al-AttiyahDacia BenavidesKTM ŽalaIvecoYanbu – Yanbu
Česká stopa náhled|vpravo|Český závodní speciál Tatra na Rally Dakar 2014. Český závodník se na startu objevil v roce 1983, šlo o motocyklistu Miroslava Kubíčka na KTM. Umístil se v kategorii motocyklů na 18. místě. Československá média však jeho start (i celou soutěž) ignorovala, když šlo o emigranta, který zemi opustil po událostech v srpnu 1968. V rallye závodil ještě v dalších dvou ročnících, v roce 1984 se mu v kategorii motocyklů podařilo vyhrát poslední etapu.
V roce 1985 se rallye zúčastnil tovární tým LIAZu se dvěma kamiony, když jeden z kamionů skončil na 13. místě. V roce 1986 se poprvé zúčastnil tým automobilky Tatra. V roce 1988 jej vůz s řidičem Karlem Lopraisem v kategorii kamionů zvítězil a toto vítězství si v mnoha dalších ročnících zopakoval.