Svitavy ()http://www.zwittau.de/orte/zwittau-stadt/zwittau-stadt.htm Stadt Zwittau jsou město v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Leží 59 kilometrů severozápadně od Olomouce. Žije zde obyvatel. Jsou součástí Mikroregionu Svitavsko. Svitavy se nacházejí v jihovýchodním výběžku České tabule, známém jako Svitavská pahorkatina, který však už zasahuje do povodí Moravy. Městem protéká řeka Svitava, která pramení v lese nedaleko města. Téměř celé území města leží na severozápadní Moravě, velice malá nezastavěná severovýchodní část území však dříve náležela ke k. ú. Opatovec, tudíž leží v Čechách.
Název 1569 – Suitta (Fabriciova mapa Moravy z roku 1569, vydání z roku 1625) 1627 – Zwitta, Zwitawy (Komenského mapa Moravy z roku 1680 podle rytiny z roku 1627) 1705 – Zwittau (Wigand Christian, Neu-vermehrte und auf eine dem Gedächtnis dienliche Methode … eingerichtete Teutsche Staats-Geographie: worinnen alle in Europa befindliche Königreiche, Republiquen und Länder … abgehandelt … werden, Volume 1) 1712 – Swytawy (Vogtova mapa Čech z roku 1712) 1720 – Zwittau, Switawa, Vierzighuben, Bredmiesta (Müllerova mapa Čech z roku 1720)http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_newwin=0&map_root=mul&map_region=mo&map_list=m006 1742 – Zwittau, Vierzighuben (Mapa Moravy Cóvense a Mortiera z roku 1742) Zwittau (Nederlansch gedenkboek: of, Europische mercurius, A. van Damme, 1742) 1764–1768 – Zwittau, (I. vojenské mapování – Josefské)http://oldmaps.geolab.cz/map_root.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_newwin=0&map_root=1vm 1802 – Zwittau, VierzigHuben (Karte des Markgrafthum Mähren) 1804 – Zwittau, VierzigHuben (Karte des Markgrafthum Mähren) 1836–1852 – Zwittau, VorstZwittau,Vierzieghuben (II. vojenské mapování – Františkovo)http://oldmaps.geolab.cz/map_root.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_newwin=0&map_root=2vm 1855 – Zwittau (Ethnographische Karte der oesterreichischen Monarchie) 1857 – Zwittau,Vierzighuben (Speciální mapa Markrabství moravského 1:144 000)http://www.vilemwalter.cz/mapy/ 1861 – Zwittau (General-Karte der Markgrafschaft Mähren und des Herzogthum's Schlesien) 1876–1878 – Svitavy, Zwittau, Čtyřicet Lánů (III. vojenské mapování – Františko-Josefské)http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?z_height=500&lang=cs&z_width=800&z_newwin=0&map_root=3vm&map_region=75&map_list=4057 1880–1888? – Svitavy (Visecí mapa Markrabství moravského a Vévodství slezského) 1881 – Svitavy, Čtyrycet lánů (Šemberova mapa Moravy 1:288 000) 1883 – Svitava (Erbenova mapa Čech z roku 1883) 1935 – Svitavy (Mapa Republiky československé z roku 1935) 1941 – Zwittau (Mapa Protektorátu Čechy a Morava z roku 1941)
Historie Původní osadu s kostelem založili premonstrátští mniši z Litomyšle a nazvali ji podle zde protékající řeky Svitavy, o něco později sem začali přicházet němečtí osadníci povolaní olomouckým biskupem, kteří založili novou ves s kostelem svatého Jiljí, původní Svitava postupně s novou vsí splynula. Oblast v okolí Svitav se tak stala předmětem sporu mezi olomouckým biskupstvím a litomyšlským klášterním panstvím, roku 1256 byl spor urovnán ve prospěch olomouckého biskupství.
6. listopadu 1256 – Nejstarší písemná zmínka o Svitavách v listině sporu mezi olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburgu a litomyšlským premonstrátským klášterem. 1513 – Olomoucký biskup Stanislav Thurzo osvobodil město a okolní obce od odúmrti. 1515 – Založení městských knih, do kterých byly zapisovány majetkoprávní ujednání.Bartoš Josef a kol. , Svitavy, dějiny a současnost města. Hradec Králové, 1987 1539 – První písemná zmínka o škole ve Svitavách.Průvodce po archívních fondech a sbírkách. Okresní archív Svitavy se sídlem v Litomyšli.Hradec Králové, 1972,str.314 6. října 1606 – Olomoucký biskup František z Ditrichštejna udělil městu právo pečetit červeným voskem a povolil koňské trhy. Dále biskupskou listinou potvrdil městu privilegia svých předchůdců z roku 1513, 1527, 1538, 1540, 1547, 1564,1580, 1581 a 1587 a krále Matyáše z roku 1486.Průvodce po archívních fondech a sbírkách. Okresní archív Svitavy se sídlem v Litomyšli.Hradec Králové, 1972 31. července 1645 – Švédský vojevůdce Torstenson vydal pro města Svitavy, Březová nad Svitavou a okolní obce ochranný list. 1679–1689Pomezí Čech a Moravy, svazek 4. Kovařík Petr, Emporové kostely s podélnou dispozicí a jejich příklady na okrese Svitavy, str. 23 až 53 – Raně barokní přestavba věže kostela svatého Jiljí do dnešní podoby. z 4. na 5. července 1758 – Ve Svitavách přenocoval pruský král Bedřich II. 1771 až 1772 – Ve Svitavách a Litomyšli v důsledku velkého hladomoru v českých zemích, který vznikl neúrodou vlivem nepříznivého počasí, pohřbívali kněží průměrně 10 – 15 lidí denně.Němeček Jiří, Dějiny obce Dětřichov, Hradec Králové, 1996 4. září 1781 – Město postihl obrovský požár, kterému padlo za oběť 249 novějších domů a 35 stodol.Fikejz Radoslav, Velešík Vladimír, Kronika města Svitavy, Svitavy 2006 do roku 1804 – Kostel svatého Jiljí farním kostelem. 1848–1849 – Svitavy vydaly u třech vydavatelů Ludvíka Tempese, Karla Ulihraa K. A. Blodera nouzové peněžní poukázky v pěti hodnotách od 3 kr. do 10 kr.Zprávy z muzeí od Trstenické stezky, č. 4 roč. 1968 1873 – Otevřena jednoroční textilní škola pro obor tkalcovství s německým vyučovacím jazykem.Roku 1945 zanikla. 1895 – Zřízena Vyšší reálná škola s německým vyučovacím jazykem. 1914–1919 – Městská rada v reakci na nedostatek drobných peněz v důsledku hrozící krize vydala celkem třikrát nouzové poukázky v letech 1914 až 1919. První vydání s platností od 10. srpna 1914 do 16. září 1914 v hodnotách 1/2 K, 1 K, 2 K, 5 K, 10 K s označením města Zwittau a datem vydání. Druhé vydání proběhlo v důsledku rozpadu Rakouska-Uherska 31. března 1919 s platností do 30. listopadu 1919 v nominálních hodnotách 50 haléřů, 1 koruna a 2 koruny o celkové výši 35 000 korun a třetí vydání nouzových poukázek, proběhlo s platností do 30. listopadu 1919 s jejich prodloužením do 31. března 1920 v hodnotách 10 haléřů, 20 haléřů a 50 haléřů 1922 – Založena Soukromá dvouletá obchodní škola Ústřední Matice školské. 9. července 1929 – město oficiálně navštívil prezident republiky T. G. Masaryk, diskutoval rovněž s německy mluvícím obyvatelstvem města 1945–1946 Odsun německého obyvatelstva v roce 1955 byly při stavbě domu na náměstí nalezeny tři dřevěné soudky stříbrných mincí o celkové hmotnosti přes 23 kilogramů a celkovém počtu 4347 mincí, převážně z doby vlády Marie Terezie, Josefa II. a Františka I. Poklad byl pravděpodobně ukryt v roce 1830. V současné době je uložen v Moravském muzeu v Brně, kde ho lze spatřit ve stálé expozici v Biskupském dvoře.Petrtyl Josef, Nálezy mincí v oblasti Trstenické stezky na Litomyšlsku a jejich historická dokumentárnost. Litomyšl 1966 1. ledna 1960 – usnesením okresního národního výboru ve Svitavách ze dne 18. prosince 1959 byly ke Svitavám připojeny dosud samostatné obce Moravský Lačnov a Čtyřicet LánůÚřední list republiky Československé, ročník 1960, částka 13, str 98, vydáno v Praze dne 30. března 1960 28. října 1990 – založena Nadace Josefa Plívy, za účelem podpory vzdělávání a kultury,rozvoje a prohlubování mezinárodních styků mladé generace.informační leták Nadace Josefa Plívy
Svitavy byly do roku 1945 součástí německého jazykového ostrova Hřebečsko. Při sčítání v roce 1910 se 9 471 obyvatel města hlásilo k německé národnosti a 123 obyvatel k české.http://zwittau.de/verweise/schoenhengstgau/4.m-volkszaehlung.htm Po odsunu bylo město osídleno českým obyvatelstvem.
Obyvatelstvo
Městská správa Části města Svitavy se člení na čtyři místní části nacházejících se na čtyřech jim odpovídajících katastrálních územích: k. ú. Svitavy-město – část Město k. ú. Svitavy-předměstí – část Předměstí k. ú. Moravský Lačnov – část Lačnov k. ú. Čtyřicet Lánů – část Lány
Dříve byly součástí města i dnes samostatné obce Hradec nad Svitavou, Javorník a Opatovec.Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. . S. 173, 204 a 374.
Městské symboly Znak a vlajka byly městu uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. února 1998.
Doprava Svitavy leží na železniční trati Brno – Česká Třebová, která je součástí I. tranzitního koridoru. Ve zdejší stanici zastavují rychlíky mezi Prahou a Brnem, ne však vlaky kategorie EuroCity. Odbočuje zde také lokální trať do Poličky a Žďárce u Skutče. Nachází se zde také nejvýše položený bod na prvním železničním koridoru (455 m n.m.), severně od svitavského nádraží v místní části Lačnov.
Svitavy jsou silničním uzlem celostátního významu, kříží se zde dálkové silnice propojující východní Čechy, Vysočinu, střední a jižní Moravu a Kladsko. Z evropské silnice E442 vedené po silnici I/35 se zde odpojuje evropská silnice E461 (silnice I/43). Dále odsud vycházejí silnice I/14 (severně od Svitav) a silnice I/34.
Školství Ve městě je šest mateřských škol, šest základních škol, z toho jedna neúplná. Pro některé děti je tu speciální mateřská a základní škola. Je zde gymnázium s osmiletým i čtyřletým studiem, obchodní akademie, střední zdravotnická škola a učiliště.
Mateřské školy Mateřská škola Svitavy, Větrná 11 Speciální mateřská škola Svitavy Mateřská škola Svitavy, Pražská 2A Mateřská škola Svitavy, Marie Majerové 13 Mateřská škola Svitavy, Milady Horákové 27 Mateřská škola Svitavy – Lány
Základní školy Základní škola Svitavy, Riegrova 4 Základní škola Svitavy, T. G. Masaryka 27 Základní škola Svitavy, náměstí Míru 7 Základní škola Svitavy, Sokolovská 1 Základní škola Svitavy, Felberova 2 Základní škola a mateřská škola Svitavy – Lačnov Speciální základní škola Svitavy, Milady Horákové 44 Základní umělecká škola Svitavy, T. G. Masaryka 25A
Střední školy Gymnázium, Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Svitavy, Sokolovská 1638, T. G. Masaryka 20 Střední zdravotnická škola, Purkyňova 9 Střední odborné učiliště Svitavy, Nádražní 1083
Svitavský klášter Svitavské převorství vzniklo zřejmě v období povýšení litomyšlského biskupství. K roku 1364 známe jméno prvního doloženého převora svitavského kláštera. Od roku 1417 se svitavští převorové stali administrátory litomyšlského biskupství. Písemností o svitavském klášteru je velmi málo. Kolem roku 1556 odevzdali Svitavské převorství olomouckému biskupovi a svitavští premonstráti odešli do Hradištského kláštera u Olomouce.
+Seznam doložených převorů:rokjméno převora1364Mikuláš1453 1457Benedikt1463Jan de Ruina1497 1503Mikuláš1509Arnošt (?)1519 1525Lukáš1554Wolfgang
Kultura Svitavy a literatura na budově Základní školy T. G. Masaryka je v blízkosti vchodu umístěna pamětní deska s následujícím obsahem : Zde, v bývalé Státní vyšší reálné škole, se v letech 1900 – 1901 vzdělával Vinzenz Sagner (1884 – 1927) budoucí důstojník Rakousko-uherské a Československé armády a postava proslavená Jaroslavem Haškem v románu „Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války“ „Zmatek je to nejhorší co může být v poli, pánové“ dodal prorocky hejtman Ságner a odmlčel se. Město Svitavy a svitavský klub Laurus 2006.
Hudební skupinySvitavský kulturní a informační měsíčník Naše město Big Band Svitavy Dechový orchestr Astra Svitavy (kapelník Pavel Pospíšil) Dechový orchestr Svitavská dvanáctka (kapelník Roman Kalvoda) Dětský dechový orchestr ZUŠ Svitavy Jarda Gang Svitavy (kapelník Jaroslav Dvořák) Do větru (folk, jazz) FAITH Fialový expres BezLimitu (world rock) pěvecký sbor IUVENTUShttp://www.iuventus.cz/ Kanafas Los Hongos (svitavsko-mýtská kapela) SIN JOY (žánr: LIKVID BIGBÍT, současné složení – Funnus (kytara), Jackob (bicí), Radus (bas kytara), Pady (řev) Povijan Syfon (rock, založena roku 1979 jako Veteráni, přejmenována na Kapitol a Syfon (SY – Svitavy a FON – zvuk)Naše město – svitavský kulturní a informační měsíčník, listopad 2010