Kušitské jazyky jsou jednou z větví afroasijské jazykové rodiny. Afroasijskou jazykovou rodinu dále tvoří větve berberská, čadská, egyptská, omoská a semitská. Mluvčí těchto jazyků se souhrnně nazývají Kušité.
Kušité byli pojmenováni podle biblického Kúše, jenž měl být podle Bible synem Chámovým a vnukem Noemovým. Samotné jméno Kúš pak pravděpodobně pochází od starověkého království Kuše, jemuž měl podle Bible Kúš vládnout, a jejíž jazyk byl v době pojmenování jazykové skupiny považován za kušitský, což je dnes rozporováno.
Kúšitskými jazyky se mluví hlavně v Etiopii, Eritreji, Somálsku, Keni, Džibuti, Tanzanii, Egyptě a Súdánu.
Nejpoužívanějšími jazyky jsou oromština (cca 35 mil. lidí) a somálština (cca 20 mil. lidí).
Dělení Tradiční dělení rozlišovalo pět skupin kúšitských jazyků – severní, centrální, východní, jižní a západní. Skupina západokúšitských jazyků byla v roce 1969 překlasifikována na samostatnou omotskou větev rodiny afroasijských jazyků. Příslušnost severní skupiny (jazyk bedža) ke kúšitským jazykům je některými vědci (např. H. C. Fleming) zpochybňována. Některé současné klasifikace rozlišují v kúšitské větvi více skupin, především tím, že rozdělily východní skupinu na vysočinnou a nížinnou, jiné definují velkou podskupinu nížinných jazyků, kam řadí z východní skupiny malé podskupiny severní, západní a ormoidní. Níže uvedené dělení je uvedeno podle Ethnologue; mrtvé jazyky jsou označeny †.
Mimo toto členění je jazyk mbugu (ma‘a), který má v Tanzanii asi 7000 mluvčích a který je klasifikován jako smíšený mezi bantuskými a kúšitskými jazyky.
Severní skupina podskupinajazyk odhadovaný počet mluvčích zkratka oblast písmo poznámka bedžština (bedawi)1 186 000bejSúdán, Egypt, Eritreaarabské, latinka Centrální skupina podskupina jazyk odhadovaný počet mluvčích zkratka oblast písmo poznámkavýchodníxamtanga143 000xamEtiopieetiopské severníbilen91 000bynEritreaetiopské, latinka jižníawgni143 000awgEtiopieetiopské západníkemant (qwara)1 700ahgEtiopieetiopské2 300 felašů přesídlilo v r. 1999 do Izraele, o jejich tamějším jazyce nejsou záznamyVýchodní skupina podskupina jazyk odhadovaný počet mluvčích zkratka oblast písmo poznámkavysočinnéalaba162 000alwEtiopie burdži 35 700bjiEtiopie, Keňaetiopské darasa637 000drsEtiopieetiopské hadija924 000hdyEtiopieetiopské, latinka kambata570 000ktbEtiopieetiopské, latinka libido36 000liqEtiopie sidamo2 900 000sidEtiopieetiopské, latinka severníafarština1 078 000aarEtiopie, Džibutsko, Eritreaetiopské, latinka saho213 800alwEritrea, Etiopielatinka oromoidníorma69 000orcKeňalatinka oromština Borana-Arsi-Gudži3 823 000gaxEtiopie, Keňalatinkav Etiopii jsou všechny oromoidní jazyky považovány za dialekt oromštinyvýchodní oromština4 530 000haeEtiopielatinkav Etiopii jsou všechny oromoidní jazyky považovány za dialekt oromštinystředozápadní oromština8 920 000gazEtiopielatinka, etiopské do r. 1990v Etiopii jsou všechny oromoidní jazyky považovány za dialekt oromštinysaňa (waata)17 400ssnKeňa západní (orno-tana)arbore 4 400arvEtiopie baiso 1 000bswEtiopie daasanach 40 100dshEtiopie, Keňalatinka el molo 8eloKeňa dullajskébusa 6 600doxEtiopie gawada 32 700gwdEtiopieetiopské camaj (tsamai)8 600tsmEtiopie konso-gidolediraša 90 000gdlEtiopie konso 195 600kxcEtiopie rendile-boniaweer 8 000bobKeňalatinka rendile 34 700relKeňalatinka somálskédabarre 23 000dbrSomálsko garre 57 500gexSomálskolatinka jiiddu 23 000jiiSomálsko maay1 860 000ymmSomálsko somálština13 900 000somSomálsko, Džibutsko, Etiopie, Keňalatinka tunni 23 000tqqSomálsko jaaku50muuKeňa několik skupin lovců boon59bnlSomálsko Jižní skupina podskupina jazyk odhadovaný počet mluvčích zkratka oblast písmo poznámka aasáx 350aasTanzanie alagwa 30 000wbjTanzanie burunge 13 000bdsTanzanielatinka dahalo 400dalKeňa možná †, mluvčí naposledy zkoumáni v r. 1992 gorowa 50 000gowTanzanie iraqw 462 000irkTanzanielatinka kw’adza†wkaTanzanie
Odkazy
Reference
Externí odkazy