náhled|Včelí dílo náhled|Nahoře okraj vylisované voskové mezistěny, dole čerstvě vyprodukované voskové šupinky
Včelí vosk (kód přídatné látky E901) je přirozený produkt, který vzniká metabolickou přestavbou medu a pylu v těle některých druhů včel. U včely medonosné je producentem dělnice, zpravidla mezi 12. až 18. dnem svého života.
Vosk fyziologicky
Vznik Při tvorbě díla včela doslova potí vosk na voskových zrcátkách na spodní straně 3.–6. článku (tergit) zadečku. Chitinová stěna zrcátek je perforovaná mikroskopickými otvory, jimiž po zvýšené námaze tryská sekret jako čerstvý vosk. Na vzduchu tuhne a ve formě šupinky přebírá anatomický tvar zrcátka. I když se šupinka odloupne, zůstává částečně zasunutá pod přečnívajícím okrajem sousedního článku zadečku.
Hmotnost jedné, 0,5 mm silné, šupinky se pohybuje v rozmezí 0,8–2 mg. Energetická (metabolická) náročnost u produkce vosku je vysoká. Ke vzniku 1 kg vosku včely spotřebují 3,5–10 kg medu a kolem 50 g pylu.
Zpracování Včela šupinku podle potřeby sbírá kartáčkem třetího páru noh a zpracovává kusadly. Vzniká bílá tvarohovitá hmota. Působením slin se stává vláčnou za předpokladu, že teplota prostředí je 33 °C až 36 °C.
Nové voskové dílo včely zakládají tím způsobem, že se zavěsí na strop obývané dutiny a zaklesnuté nožkami jedna do druhé vytvoří jakýsi živý závěs. V této poloze kolektivně zpracovávají produkovaný vosk a společně hnětou stěnu díla. (V úlech budují včely dílo na předem lisovaných voskových mezistěnách. Mezistěny podle potřeby a v požadované velikosti vkládá do úlu včelař).
Nové voskové dílo má bíložlutou barvu. Včelařská odborná terminologie ho označuje termínem panenská souš. Každá vylíhlá včela zanechá v buňce košilku – dílo díky tomu mění barvu a postupem času tmavne přes odstín propečené žemle až k tmavohnědé. Několikaleté plásty jsou zčernalé.
Vlastnosti náhled|rozestavěné dílo na lisované mezistěně náhled|Vytěžený včelí vosk
Relativní permitivita εr je 2 až 2,9.
Bod tání 62-63 °C
Využití Včelí dílo, což jsou ploché desky opatřené z obou stran hustou sítí šestibokých buněk, je včelstvem využito: k uskladnění zásob medu a pylu, k vývoji včelího plodu – raná vývojová stádia nových jedinců (vajíčko, larva, kukla) prázdné dílo (souše) v okrajových partiích úlu resp. v dutině stromu slouží jako tepelná izolace
Včelařské názvosloví Pro včelí dílo užívají včelaři ustálené názvosloví: je-li vystavěno na mezistěně: dílo s prázdnými buňkami – souš dílo zaneseno medem, pylem či plodem – plást odřezky plástů nebo souší ke zpracování – voští dílo čerstvé ještě "nepoužité" – panenské dílo
stavba ve volném prostoru bez mezistěn: divočina je-li divočina zanesena medem, pylem nebo plodem – strdí
Vosk chemicky Vosk obsahuje až 284 různých složek. Ne všechny byly identifikovány, ale asi 111 z nich jsou látky těkavé. Z kvantitativního hlediska jsou nejvýznamnější monoestery a diestery nasycených a nenasycených uhlovodíků, volných mastných kyselin a hydroxypolyesterů.
Hlavními složkami jsou alkylestery mastných kyselin (zejména myricylester kyseliny palmitové), hlavní kyselinou je kyselina cerotová a neocerotová, hlavními alkoholy jsou myricylalkohol a cerylalkohol.
Chemické složení včelího vosku (TULLOCH, 1980) FrakcePodíl frakce (%)Počet složek ve frakciPoznámkahlavnívedlejší Uhlovodíky1410 (5)66 nasycené uhlovodíky C13-39 (cca 66%)cis-alkeny C31-33rozvětvené uhlovodíky nemetabolizovatelné běžnými mikroorganismy Monoestery3510 (7)10 hlavně kyselina palmitová s C24-32 alkoholy Diestery146(5)24 obsahují kyselinu 15-hydroxypalmitovou vázanou α, ω 1-dioly s palmitovou nebo nenasycenou kyselinou Triestery3520 obsahují 2 hydroxykyseliny nebo hydroxykyselinu s diolem uprostřed Hydroxymonoestery46 (1)20estery diolu s kyselinou nebo hydroxykyselinou s jednosytným alkoholem (C40-50) hydroxypolyestery mají větší molekulovou hmotnost a délku řetězce Hydroxypolyestery8520 Estery kyselin1720 hl. estery kys. 15-hydroxypalmitové s C32-44 Polyestery kyselin2520 dtto, ale řetězec je delší Volné kyseliny128(3)10 hlavně C24, méně C26 a C28 Volné alkoholy15? Neidentifikované67? Celkem10074>210 Poznámka: Hlavní složky jsou ty, které tvoří více než 1 % z dané frakce. Číslo v závorce udává počet frakcí tvořících alespoň 1 % ze všech frakcí vosku. Vedlejší složky tvoří méně než 1 % dané frakce.
Význam pro člověka náhled|Cihličky vyčištěného včelího vosku - určené k dalšímu zpracování Historie Experimentální archeologie i znalosti o dobové metalurgii ukazují, že vosk byl od nejstarších dob využíván při výrobě forem na odlévání kovových předmětů i dnes používanou technologií „na ztracený vosk“.
Starověk Ve starověkém Egyptě našel vosk uplatnění v malbě (enkaustika), při povrchové úpravě dřeva, hlazení kamene a v kosmetice.
Avicenna znal včelí vosk a dělil jej na světlý (vlastní vosk) a černý (propolis). V antickém Římě byl vosk používán i jako platidlo.
České země Zmínky o strdím oplývajících českých zemích je z 10. století.
Český kníže Boleslav II. v roce 993 uložil včelařům daň ve formě odvodu vosku ve prospěch nově zřízeného břevnovského kláštera. Dochoval se opis klášterní listiny v kodexu Gustava Fridricha I., v němž je zmíněna cihla vosku k osvětlování břevnovského kostela.
Vosk je uveden v tzv. raffelstettenském celním řádu jako zboží vyvážené z Čech. Zejména za panování císaře Karla IV. byl vosk součástí daňových odvodů jako důležitá surovina pro výrobu voskovic – luxusního zboží středověku.
Význam v současnosti farmaceutický průmysl – v potahové látce tablet, snižuje rychlost rozpouštění léčiva a prodlužuje jeho účinnost, balzám na rty medicína – součástí sterilní směsi (Horsleyho vosk) tmelící látky při operacích lebeční kosti kosmetický průmysl – příměs krémů a kovoprůmysl – konzervace především zbrojních systémů lehký průmysl – impregnace dřeva, leštění obuvi, speciální nátěrové hmoty svíčkařské řemeslo – obnovené tradiční složení svíček malířství – enkaustika sochařství – ceroplastika kovolitectví, šperkařství – výroba kovoliteckých forem technologií „na ztracený vosk“ restaurátorství – součást dobových technologií při restaurování historických předmětů potravinářství – je uváděn pod značkou E901 (například lesklý povrch lentilky)
Odkazy
Literatura
TITĚRA, Dalibor. Včelí produkty mýtů zbavené: med, vosk, pyl, mateří kašička, propolis, včelí jed. 3. vydání. Praha : Nakladatelství Brázda, 2017;
Reference
Související články Včela medonosná Včelařství Plástev Mezistěna
Externí odkazy
vcelky.cz původ, složení, zpracování a využití včelího vosku
Kategorie:Včelařství Kategorie:Vosky Kategorie:Živočišné produkty Kategorie:Objekty nazvané po včelách Kategorie:Včelí produkty