Čížek lesní (Spinus spinus) je malý druh pěvce z čeledi pěnkavovitých (Fringillidae).
Systematika Čížek lesní byl popsán Carlem Linném v roce 1758 pod názvem Fringilla spinus. Jedná se o monotypický druh (tzn. že nevytváří žádné poddruhy).
Popis náhled|Čížek lesní v letu Dorůstá délky 11–12,5 cm, v rozpětí křídel měří 20–23 cm a váží 10–18 g. Je sexuálně dimorfní. Samci mají zelenošedý hřbet, žlutý kostřec, široké žluté pruhy na jinak černém ocase a křídlech, nažloutlou hruď, černou skvrnu pod zobákem a černé temeno. Samice jsou svrchu zelenější, šedě pruhované s nazelenalým temenem, bílým opeřením pod zobákem a bílou, silně pruhovanou spodinou těla. Zobák je u obou pohlaví šedý, končetiny tmavě hnědé a oči černé. Mladí ptáci se podobají samicím, ale jsou zbarveni jednotvárněji.
Výskyt Hnízdí na rozsáhlém území Evropy (zejména pak v její střední a severní části) a izolovaně též na území východní Asie. Je částečně tažný, asijští ptáci zimují zejména v Japonsku a Číně, evropští pak ve střední, jižní a západní Evropě a severní Africe. Globální populace druhu je odhadována na 30–70 milionů jedinců, evropská populace pak na 2,7–15 milionů párů. Čížek lesní proto není považován za nijak ohroženého a v Červeném seznamu IUCN je zařazen do kategorie málo dotčených druhů. Náleží též mezi druhy chráněné Bernskou úmluvou.
Česko V České republice hnízdí v počtu 90 000–100 000 párů, a to až po nadmořskou výšku 1600 m. V zimě, kdy je zde zastoupen 1,5–2,5 miliony jedinci, na české území přilétají ptáci ze severní a východní Evropy.
Biologie a chování
Stanoviště Hnízdí v jehličnatých a méně početně i ve smíšených lesích, obzvláště pak ve vyšších polohách. V zimě se běžně vyskytuje také v parcích a zahradách.
Chování Čížek lesní je velmi energický pták, obratně šplhá a při hledání potravy často visí hlavou dolů. Obzvláště pak na podzim a v zimě se často zdržuje v malých soudružných hejnech, v kterých panuje jasně stanovená hierarchie. Během hnízdního období však žije skrytě.
Hlas Vábí syčivým „diééé“. Zpěv je rychlý, švitořivý, prokládaný silnějšími kratšími zvukyČížek lesní se houfuje v lednu - video hejna. Čížek lesní zpívá po celý rok, často i ve skupinách.
Potrava Je převážně semenožravý. Na podzim a v zimě požírá zejména semena listnatých stromů včetně břízy (Betula) nebo olše (Alnus). Zalétává též do kulturních krajin, kde se přidává k jiným pěnkavovitým pěvcům a společně pátrají po semenech hvězdnicovitých rostlin, jakými jsou např. bodláky či pampelišky. Na jaře a v létě se v jeho potravě objevují zejména semena jehličnatých stromů, obzvláště pak rodů jedle (Abies) , smrk (Picea) a modřín (Larix).' Dále se živí také semeny jilmů (Ulmus) a topolů (Populus). Během péče o potomstvo v jeho potravě stoupá také význam živočišné složky, konkrétně hmyzu (zejména brouků).
Hnízdění náhled|Vejce čížka obecného Čížek lesní hnízdí ve středoevropských podmínkách od března až do července, a to jednou nebo dvakrát ročně. Často přitom tvoří malá hejna až o 6 párech. Dobře skryté pohárovité hnízdo z malých větviček, trávy, mechů a lišejníků staví vysoko ve větvích jehličnatých stromů. Samice klade 2–6 bílých až našedlých nebo světle modrých, hnědě skvrnitých, 15,2 × 12,1 mm velkých vajec, na kterých sedí sama 10–14 dnů. Mláďata jsou altriciální (plně závislá na rodičovské péči) a hnízdo opouštějí po 15 dnech.
Chov a kulturní význam vlevo|náhled|Barevná mutace Jméno čížka je nápadně podobné v mnoha evropských jazycích (např. rusky se řekne Čiž, německy Zeisig, nizozemsky Sijs). Pravděpodobně existuje i souvislost českého názvu s čižbou. Čížek byl od pradávna vítanou a poměrně snadnou kořistí čižbářů. Od prehistorie po celý středověk a v novověku až do poloviny 19. století byl spolu s jinými pěnkavovitými ptáky běžně chytán (i jako zdroj potravy). Čížci se snadno ochočí a jsou to nenároční chovanci. Snad z toho důvodu se tento čiperný ptáček stal, přes svůj nenápadný vzhled a poněkud vrzavý zpěv, oblíbeným „klecním“ ptákem. Ještě ve 30. letech 20. století byl chován v mnoha domácnostech i dílnách drobných řemeslníků. Jeho bývalou oblibu dodnes dokládají lidové písně (Čížku čížečku, Čížku, ptáčku zeleného peří…), říkadla, jména obcí (Čížkovice, Čížová…) nebo rozšířené příjmení. Z bytů a provozoven ho vytlačilo až masové rozšíření radiových přijímačů.
Ze všech pěnkavovitých ptáků se nejsnadněji kříží s kanárem. V současnosti jsou i v Česku chováni a dále rozmnožováni jedinci v přímé péči člověka pocházející z registrovaných chovů (v souladu s platným zákonem na ochranu přírody a krajiny). Takový chov je cenným zdrojem informací o bionomii druhu. V zajetí se vedle přírodně zbarvených ptáků vyskytují i některé barevné mutace.
Odkazy
Reference http://www.ifauna.cz/rubriky/clan_show.php?id=4220&r=4
"Boletín Oficial del Estado (España): Ratificación del Convenio de Berna ". 1. října 1986. Cramp, S. y Perrins, C.M. (1994). Handbook of the Birds of Europe, the Middle East and North Africa. The Birds of the Western Palearctic. Vol. IX.. Oxford: Oxford University Press. . Copete, J. L. (1990). Observación de un dormidero de Lúganos (Carduelis spinus). 7. Butlletí del Grup Català d'Anellament.
Hume, Rob (2002). Guía de Campo de las Aves de España y de Europa. Editorial Omega. .
McCarthy, Eugene M. (2006). Handbook of Avian Hybrids of the World. Oxford University Press. . Mullarney, K.; Svensson, L.; Zetterström, D; y Grant, P.J. (2003). Guía de Campo de las Aves de España y de Europa. Editorial Omega. .
The Birds of the Western Palearctic. OUP. 1997. . Pajaricos.es. "Lúgano". Senar, J.C. y Borrás, A. "Lúgano en el Atlas de las Aves Reproductoras de España". Senar, J.C. (1984). "Allofeeding in Eurasian siskin (Carduelis spinus)". Condor (The Cooper Ornithological Society) 86: 213-214. Schauenberg, P. et al. (1979). Fichero Safari Club (Lúgano). Madrid: S.A.P.E.. . Carduelis spinus na terra.es. Trpák, J. A., Naši ptáci v klecích, 1925, Praha - Smíchov Tucker, G.M. y Heath, M.F. (1994). Birds in Europe: their conservation status (BirdLife Conservation Series nº 3). Cambridge: BirdLife International. .
Externí odkazy
Kategorie:Pěnkavovití Kategorie:Ptáci palearktické oblasti