Křemenec, též ortokvarcit či křemenný arenit, je zpevněná usazená (sedimentární) hornina, která vznikla z původních písků nebo pískovců jejich prokřemeněním (silicifikací) a pevným propojením zrn. Křemence jsou složené téměř výhradně z křemene.
Křemence (ortokvarcity) se liší od metakvarcitů, což jsou horniny přeměněné. V Česku je zažito, že při použití samotného termínu kvarcit bez dalšího přívlastku je míněna hornina přeměněná, tedy metakvarcit.
Vzhled a složení Křemence patří mezi zralé sedimenty, velikost jejich velmi dobře opracovaných zrn se pohybuje od 2 do 0,05 mm. Obsahují až 95 % křemenných zrnVozárová, A., 2000. Petrografia sedimentárnych hornín. Univerzita Komenského, Bratislava, 170 s..
Jsou to většinou horniny jemnozrnné až makroskopicky celistvé s všesměrnou stavbou. Na rozdíl od pískovců jsou tvrdé, pevné a houževnaté, minimálně porézní. Mívají bělošedou, béžovou nebo narůžovělou barvu. Struktura bývá zubovitá až mozaikovitá, tmel křemitý. Mohou obsahovat i příměsi jako jsou: pyrit, slída, živec, magnetit, cinabarit.
Tvoří různě mocné vrstvy, které se často střídají s vrstvami dalších usazených hornin, například břidlic.
Vznik náhled|Ordovické křemence Swan Peak, poblíž Tony Grove Lake, Cache County, Utah, USA Křemence vznikly v mělkém mořském – pobřežním nebo říčním prostředí s vysokou dynamikou nebo jde o eolické sedimenty. Podstatné je i intenzivní prokřemenění – vylouhování nestabilních zrnhttp://www.mineraly.sk přístup 2016-03-10, vápnitých, jílovitých a křemitých sedimentůVeľký, J., 1979; Encyklopédia Slovenska III. zväzok K - M. Veda, Bratislava, s. 232. Při prokřemenění dochází ke spojení křemitého pojiva se zrny křemene, takže je výsledný materiál opticky kontinuálně orientovaný. Při silné litifikaci křemenců dochází k intersticiálnímu rozpouštění zrn na místech jejich vzájemného styku. Petrologická zralost je důsledkem velmi dokonalé chemické nebo mechanické eroze, pravděpodobně i vícenásobného přepracování během transportu. K jejich vzniku mohlo dojít vícenásobným zvětráváním a opětovným usazením na jiném místě ve více cyklech.
Výskyt Poměrně velké masy křemenných arenitů se nacházejí na mnoha místech USA a Kanady. Časté jsou i v mnoha oblastech severoevropských a východoamerických kaledonských pohořích. Odrážejí dlouhé etapy kratonizace, nebo krátká období tektonické stabilizace po orogenních událostech. Známé jsou jejich geomorfologické projevy v Jižní Americe, kde tvoří známé stolové hory (tzv. tepui). V některých se vyvinuly i jeskyně.
Ordovické křemence jsou hojné v oblasti barrandienu v Českém masivu. Vyskytují se v Brdech-Hřebenech (mj. v okolí Řevnic), v lomech pod Čertovou kazatelnou na Plešivci nebo na Černolických skalách. Tvoří skalecké a drabovské souvrství pražské pánve. Na východě Prahy se nacházejí např. v lomu na Rohožníku. Tzv. dinasové křemence se vyskytují na Lounsku, v okolí Mostu a Bíliny. Druhohorní křemence známe ze Slovenska.
Využití Ordovické křemence se hojně využívaly na výrobu dlažebních kostek, zejména v Praze. Dinasové křemence se používají pro vyzdívky pecí v metalurgickém průmyslu.
Reference
Kategorie:Usazené horniny