Filip Švábský, či jen Filip Šváb (německy Philipp von Schwaben, srpen 1177 – 21. června 1208, Bamberg) byl od roku 1198 do své násilné smrti římský král.
Život náhled|upright|vlevo|Vražda v Bamberku (středověká iluminace) Filip Karel Heinz byl nejmladší syn císaře Fridricha Barbarossy a jeho druhé manželky Beatrix Burgundské. Původně se mu dostalo duchovního vzdělání a v letech 1190 až 1193 byl také biskupem würzburským a byl jmenován vévodou franským. Teprve po smrti starších bratrů opustil mladík duchovní cestu a v roce 1195 byl zvolen vévodou z Tuscie a roku 1196 převzal titul švábského vévody.
V květnu 1197 se v Gunzelechu u Augsburgu oženil s Irenou, vdovou po mladém sicilském králi Rogerovi. Týž rok na malárii zemřel Filipův starší bratr a císař Jindřich VI. Říše osiřela a ač byl již roku 1196 korunován římským králem Jindřichův malý syn, králem se i pro šířící se zvěst o chlapcově úmrtí po nezbytných vyjednáváních stal Filip. V září 1198 byl v Mohuči korunován římským králem. Současně si však welfská strana zvolila za krále Otu IV. Brunšvického z rodu Welfů. Rozpoutal se urputný boj o trůn, kterého využil český král Přemysl, přikláněje se hned na tu, hned na onu stranu, až získal od obou rivalů potvrzení dědičného královského titulu, který mu navíc přiznal i papež Inocenc III., jenž ve sporu o římskou korunu podporoval Otu Brunšvického.Zlatá bula sicilská, str. 48
V následujících letech se Filipova pozice na římském trůně vylepšila, protože po porážce Anglie, k níž byl soupeř Ota poután příbuzenskými vztahy, přišel o anglickou finanční podporu. Mnoho jeho spojenců včetně bratra Jindřicha poté přešlo na Filipovu stranu. V bitvě u Wassenbergu 27. července 1206 byl Ota zraněn a poražen. Poté byl nucen vzdát se svých území v okolí Brunšviku a ztratil dokonce i papežskou podporu.
K nečekanému zvratu došlo 21. června 1208 na sněmu v Bambergu, kdy se stalo něco u Němců dosud neslýchaného. Bavorský falckrabě Ota VIII. z Wittelsbachu prořízl při siestě v biskupském paláci nic netušícímu Filipovi krční tepnu a poté se mu i se společníky podařilo utéct. Vražda byla pravděpodobně odplatou na zrušené zasnoubení s Filipovou dcerou Beatrix.
Tělo zesnulého bylo pohřbeno v bamberském dómu. O pět let později nechal Fridrich II. strýcovy ostatky přenést do Špýru, kde byly 29. prosince 1213 v olověné rakvi uloženy po boku jeho předků. Roku 1900 byl Filipův hrob znovu otevřen. Pozůstatky krále byly zavinuté do hedvábných rouch, z nichž některá pocházela z textilních dílen v Palermu a podařilo se je částečně zrekonstruovat.
Potomci Oženil se s byzantskou princeznou a vdovou po sicilském králi Irenou Angelovnou. Z manželství se narodilo celkem sedm dětí, z nichž se dospělosti dožily čtyři dcery:
Beatrix, provdána za otcova soupeře o římský trůn Otu IV. Kunhuta, provdána za budoucího českého krále Václava I. Marie, provdána za vévodu Jindřicha II. Alžběta, provdána za kastilského krále Ferdinanda Rainald Fridrich Beatrix
Vývod předků
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Andreas Bihrer: König Philipp von Schwaben – Bamberg, 21. Juni 1208. In: Michael Sommer (Hrsg.): Politische Morde. Vom Altertum bis zur Gegenwart. Darmstadt 2005, S. 117–126. Joachim Heinzle: Philippe – des rîhes krône – der weise. Krönung und Krone in Walthers Sprüchen für Philipp von Schwaben. In: Thomas Bein (Hrsg.): Walther von der Vogelweide. Textkritik und Edition. Berlin 1999, S. 225–237. Bernd Ulrich Hucker: Der Königsmord von 1208 – Privatrache oder Staatsstreich? In: Die Andechs-Meranier in Franken. Europäisches Fürstentum im Mittelalter. Mainz 1998, S. 111–128 (nicht unproblematisch). Hans Martin Schaller: Der deutsche Thronstreit und Europa 1198–1218. Philipp von Schwaben, Otto IV., Friedrich II. In: Mario Kramp (Hrsg.), Krönungen. Könige in Aachen. Geschichte und Mythos. Mainz 2000, S. 398–406. Bernd Schütte: König Philipp von Schwaben. Itinerar - Urkundenvergabe - Hof. Hannover 2002, . Eduard Winkelmann: Philipp von Schwaben und Otto IV. von Braunschweig, 1.Bd., König Philipp von Schwaben, 1197–1208, Leipzig 1873, Neudruck Darmstadt 1963 Egon Boshof: Innozenz III. und der deutsche Thronstreit, Papst Innozenz III. Weichensteller der Geschichte Europas, hg. von Thomas Frenz, Stuttgart 2000, S. 51-67. Klaus von Eickels: Otto IV. (1198–1218) und Philipp (1198-1208), in: Die deutschen Herrscher des Mittelalters. Historische Portraits von Heinrich I. bis Maximilian I., hg. von Bernd Schneidmüller – Stefan Weinfurter, München 2003, S. 272-292.
Externí odkazy
Hrob otevřený v roce 1900 Filipova lebka Filipova olověná rakev ze špýrského dómu Pohřební plášť Filipova pohřební tunika Přemysl Otakar I. a války v Říši
Kategorie:Štaufové Kategorie:Würzburští biskupové Kategorie:Římskoněmečtí králové Kategorie:Franští vévodové Kategorie:Švábští vévodové Kategorie:Toskánská markrabata Kategorie:Narození v Lombardii Kategorie:Úmrtí v Bamberku Kategorie:Oběti atentátů Kategorie:Zavraždění panovníci Kategorie:Oběti vražd v Německu Kategorie:Pohřbení v katedrále v Bamberku Kategorie:Pohřbení v katedrále ve Špýru Kategorie:Narození v roce 1177 Kategorie:Úmrtí 21. června Kategorie:Úmrtí v roce 1208 Kategorie:Muži