Seredně (, , , ) je městys ležící v okresu Užhorod Zakarpatské oblasti, na úpatí Karpat, asi 20 kilometrů jihovýchodně od Užhorodu vedle rychlostní silnice směrem na Mukačevo. V roce 2007 mělo 3500 obyvatel.
Částí obce Seredně je Vovkove. V celé obci žilo (v roce 2025) 4242 obyvatel.
V Seredním je administrativní centrum Seredňanské městyské územní hromady.
Historie První zmínka o tomto městysu pochází ze 13. století. Historie Seredního je spjata s historií zdejšího hradu. Od počátku 15. století zde sídlil rod Pálócziů; v 16. století bylo Seredně, spolu s vesnicemi k němu patřícími, v jejich majetku. Antal Paulozzi, poslední mužský člen rodu, zemřel na bitevním poli u Moháče v roce 1526. Protože neměl žádné mužské potomky, přešly jeho statky na šlechtický rod Dobó, který s ním byl blízce příbuzný. Rod Dobó nechal přestavět zdejší hrad a zasloužil se o rozvoj vinařství ve Sredném a okolí, které se stalo základem jejich jmění.V 17. a 18. století se majitelé hradu několikrát vystřídali – vlastnili ho rody Drugethů, Perényiů a Barkóczyů. V letech 1703-11 byl hrad těžce poškozen během národního osvobozeneckého povstání vedeného Františkem II. Rákóczim. Po potlačení povstání prováděla habsburská vojska v zakarpatských vesnicích trestný teror, protože mnoho místních rusínsko-kuruckých rolníků se aktivně účastnilo povstání na straně Františka II. Rákócziho.Důsledkem teroru bylo masivní vylidňování vesnic a měst. V roce 1720 žily ve Seredním pouze 2 místní rodiny, 19 přistěhovaleckých rodin a 11 šlechtických rodin. Do uzavření Trianonské smlouvy byl městy součástí Uherska, poté se stal součástí Československa.PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, , s. 28 - 30, 48 - 51, 73 - 100, 108 - 121, 123 - 134, 136 - 144, 164 - 167 Za první československé republiky zde byl obecní notariát, četnická stanice a poštovní úřad. Z počátku první republiky byl dokonce okresním městem Užské župy. K roku 1930 zde žilo 2279 obyvatel (z toho 46 % se hlásilo k národnosti rusinské, 25 % k židovské, 17 % k československé a 7 % k maďarské). V roce 1945 byl městys s okolím připojen k Ukrajinské SSR.
Přes Serední vedla železniční trať Užhorod–Seredné–Antalovce.
Pamětihodnosti
Hrad Seredně, zřícenina
Historické vinné sklepy ze 16. století
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (mukačevská řeckokatolická diecéze). Kostel Nanebevzetí Panny Marie (1810), (ukrajinská pravoslavná církev). Kostel sv. Lukáše Evangelisty (1805), (římskokatolická církev). Palác barona Sandora Gilanyho Kaple Všech svatých
Osobnosti
István Dobó (asi 1502– 1572), uherský vojevůdce Jurij Perevuznik (1903–1966), ministr vnitra Karpatské Ukrajiny
Reference
Externí odkazy
Karpatia – všeobecné aktuální informace o Zakarpatí i Ukrajině, katalog ubytování
Kategorie:Městyse v Zakarpatské oblasti Kategorie:Okres Užhorod