Skupina bratří Mašínů

Skupina bratří Mašínů byla ozbrojená skupina antikomunistů činná v letech 1951 až 1953 na území Československa a při svém útěku také v Německé demokratické republice. Jejími členy byli Ctirad Mašín a Josef Mašín, synové protinacistického odbojáře Josefa Mašína, Milan Paumer, Zbyněk Janata a Václav Švéda.http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/7545-masinove-stale-zustavaji-kontroverzni-dvojici-ceskych-modernich-dejin/

V říjnu 1953 se členové skupiny rozhodli odejít přes Německou demokratickou republiku do Západního Berlína, aby vstoupili do armády USA. Svého cíle nakonec dosáhli pouze bratři Mašínovi a Milan Paumer. Václav Švéda a Zbyněk Janata byli během útěku dopadeni a následně v Československu popraveni.

Činnost skupiny je jejími kritiky považována za kontroverzní. Členové skupiny, stejně jako část české veřejnosti, ale považují její akce za součást legitimního ozbrojeného odboje proti komunistickému režimu. Další část české veřejnosti vnímá členy skupiny jako osoby, které používaly ke svým záměrům nepřiměřené prostředky (považují zabití například neozbrojeného zajatce za zločin, který nelze obhajovat legitimním odbojem).

V roce 2008 český premiér Mirek Topolánek ocenil odbojovou činnost bratrů Mašínů a Milana Paumera soukromou iniciativou – Plaketou předsedy vlády. V roce 2011 udělil ministr obrany ČR Alexandr Vondra na pohřbu Ctirada Mašína oběma bratrům Vyznamenání Zlaté lípy.

Členové skupiny Ctirad Mašín Josef Mašín ml. Milan Paumer Václav Švéda Zbyněk Janata Ctibor Novák

Posloupnost událostí

Před rokem 1951 V roce 1945 byli bratři Mašínovi vyznamenáni prezidentem republiky Edvardem Benešem medailí „Za chrabrost“ za „osobní statečnost v době války“. Ctirad Mašín po roce 1948 během vysokoškolského studia absolvoval záškodnický kurz, organizovaný Svazem brannosti a SČM (Svazem české mládeže, předchůdcem ČSM).Ota Rambousek: Jenom ne strach, 1990, s. 44

V časných ranních hodinách 24. května 1949 byli v Praze komunisty překvapivě popraveni tři studenti právnické fakulty Univerzity Karlovy, stejně jako Mašínové aktivní účastníci protifašistického odboje, Boris Kovaříček, Josef Hruška a Karel Bacílek. Další student přírodovědecké a právnické fakulty UK Veleslav Wahl byl zatčen 12. září 1949 a popraven později (16. června 1950).Článek v časopise UK Inforum

Dne 5. listopadu 1949 byly vykonány v Praze na Pankráci tresty smrti oběšením nad představiteli skupin nestraníků Vratislavem Polesným, Vratislavem Jandou, Josefem Charvátem, Emanuelem Čančíkem, Květoslavem Prokešem a Jaroslavem Borkovcem,Stručné životopisy. odsouzenými v souvislosti s přípravou údajného květnového protikomunistického povstání a snahou osvobodit Heliodora Píku z litoměřického vězení. Ten byl náhle popraven v Plzni Na Borech již 21. června 1949 (převoznou šibenici tam přivezli až z Prahy).

Poté bratři Mašínové vytvořili spolu s Milanem Paumerem, Václavem Švédou a Zbyňkem Janatou odbojovou skupinu.

Přepadení služebny SNB v Chlumci nad Cidlinou náhled|vpravo|Pamětní deska Oldřichu Kašíkovi na domě čp. 260 v Chlumci nad Cidlinou, kde byla umístěna služebna SNB První větší akce skupiny, na které bratry Mašíny doprovázel Milan Paumer, se odehrála v Chlumci nad Cidlinou 13. září 1951. Skupina přepadla zdejší služebnu Sboru národní bezpečnosti (SNB). Bratři měli dva plány, nakonec byl zvolen Josefův, a to příslušníka zlikvidovat železnou tyčí. Ctirad udeřil příslušníka Kašíka tlustou železnou tyčí. Příslušník však po úderu nezemřel ani neztratil vědomí, a tak byl zastřelen. V personálním spise Kašíka je uvedeno, že byl od ledna 1948 členem KSČ (předtím krátce členem Československé strany lidové) a zastával různé stranické funkce.Cesta na severozápad. Academia, Praha 2011 Dokumentarista Miroslav Kačor zjistil, že Kašík, který byl hluboce věřící, byl jako bývalý člen lidové strany a poté sociální demokracie pod dohledem StB."Bilance bratří Mašínů: zastřelení, podřezaný a rozdělená společnost ". Novinky. 25. srpna 2011.

Přepadení služebny SNB v Čelákovicích Ctirad Mašín, Milan Paumer a Zbyněk Janata se 28. září 1951 rozhodli opatřit další zbraně, a proto přepadli další služebnu SNB, tentokrát v Čelákovicích. Tentokrát byl zvolen postup, který vymyslel Ctirad – a to příslušníka „okecat, pak mu říct ruce vzhůru, odzbrojit ho, svázat, uspat chloroformem a pak ho oddělat“. Čelákovického příslušníka Jaroslava Honzátka, který toho dne zastupoval za kolegu, vylákali ze služebny pod záminkou dopravní nehody. Příslušníka poté odzbrojili, svázali a vrátili se s ním na služebnu. Zde odcizili několik samopalů, pistole a střelivo. Chloroformem omámeného a spoutaného Honzátka poté podřízl Ctirad Mašín dýkou. Politické podbarvení zločinu vraždy vyšlo najevo až v souvislosti se soudním řízením s částí skupiny.

Zatčení po nezdařeném setkání s agentem CIC Vzhledem k tomu, že bylo stále obtížnější provádět akce, bratři se rozhodli jít na Západ. Jejich cílem bylo získat výcvik v technikách partyzánské války od Američanů, a poté chtěli působit v Československu jako předvoj západních armád. První pokus skupiny selhal, když byl zatčen agent CIC, který je měl doprovázet. Během výslechu prozradil jméno Ctirada Mašína. V říjnu 1951 byli oba bratři a strýc Ctibor Novák zatčeni StB a mučeni. Vyšetřovatelé ale nepřišli na to, že mají v rukou muže zodpovědné za přepadení policejních stanic. Josef Mašín a jeho strýc Ctibor Novák byli propuštěni po několika měsících (ovšem strýc byl popraven později, roku 1955, za údajné podněcování mladistvých ke špionáži). Ctirad Mašín byl v srpnu 1952 odsouzen ke dvěma a půl roku odnětí svobody za přípravu ilegálního přechodu státní hranice. Ctirad byl ve výkonu trestu v uranových dolech v Jáchymově. Trest mu zkrátila amnestie prezidenta Zápotockého v květnu 1953.Rozhodnutí presidenta republiky a vlády z 4. 5. 1953 o amnestii. In Úřední list č. 57/1953, s. 567.

Přepadení vozu s výplatami 2. srpna 1952 zastavili Josef Mašín a Václav Švéda ve stejnokrojích Lidových milicí ve Žlebech na Kutnohorsku vůz se čtyřmi zaměstnanci společnosti Kovolis Hedvikov, v němž byly převáženy mzdy pro zaměstnance (884 239 korun). Při potyčce byl zabit účetní Josef Rošický, který na Mašína a Švédu vytáhl pistoli. Rošický byl dle tvrzení skupiny členem KSČ, přičemž protokol policie z místa činu uvádí mezi osobními věcmi Rošického i legitimaci KSČ vedenou na jeho jméno.http://www.bojovnici.cz/data/cz/clanky/38/stotricet.jpg Kopie policejního protokolu z místa činu

Informace o převozu výplat měla skupina od svého člena Zbyňka Janaty, který v závodu také pracoval. Loupež byla zdůvodněna potřebou opatření hotovosti, za kterou skupina pořídila motorky Jawa, čímž měly být umožněny rychlé přesuny při jejich odbojové činnosti. Část peněz prý však Švéda použil i ke koupi rozkládacího gauče a budování vodovodu ve svém domě.

Zapalování stohů 7. září 1953 zapálili Ctirad Mašín a Václav Švéda na Hané v okolí Pivína sedmnáct stohů slámy, s cílem oslabit násilnou kolektivizaci. Při noční potyčce s dobrovolnými hasiči postřelil Mašín člena Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti a velitele místních dobrovolných hasičů Jana Leciána a způsobil mu závažné poranění hrudníku a pravého oka.http://www.ustrcr.cz/data/pdf/publikace/sborniky/odboj/kalous-jan.pdf

Údajná příprava atentátu na Gottwalda Nedlouho poté, co byla v roce 2008 činnost Mašínů oceněna premiérem Mirkem Topolánkem, přišel tehdejší ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček s informací, že podle archivních materiálů plánovala skupina i útok na Klementa Gottwalda (jenž zemřel v březnu 1953) a další funkcionáře komunistického totalitního režimu. Zdrojem pro tyto informace je výpověď strýce bratrů Mašínových – Ctibora Nováka – zachycená v záznamech Státní bezpečnosti (StB). Podle Milana Paumera se o útocích jen uvažovalo, a proto je možné s ohledem na vyšetřovací metody StB a zájem komunistů spojit se skupinou Mašínů závažné zločiny považovat výpověď Ctibora Nováka za vynucenou těsně před jeho popravou.

Útěk z Československa náhled|Občanský průkaz Josefa Mašína - vydán roku 1949. V říjnu 1953 se pětičlenná skupinka rozhodla opustit Československo a přejít do západního Berlína. V noci z 3. na 4. října překročili hranice Československa. Na území NDR byla skupina odhalena a pronásledována příslušníky bezpečnostních sil. Celkem bylo proti pěti odbojářům mobilizováno 20 000 příslušníků Volkspolizei a Sovětské armády. Ve stanici Uckro byli při pokusu o zatčení skupiny zastřeleni komisaři Volkspolizei Hermann Grumini a Martin Lehmann, další policista byl těžce zraněn. Potom byli při obkličování u Waldowa zastřeleni příslušníci Volkspolizei Herbert Hoffmann (31) a Heinz Sunkel (23).

Dva členové skupiny, Zbyněk Janata a Václav Švéda, byli dopadeni (Janata ve stanici Uckro, Švéda vážně zraněn v obklíčení u Waldowa) a vydáni do Československa, kde pak byli popraveni.

Josef Mašín a Milan Paumer dorazili do západního Berlína 31. října přes kasárny Rudé armády. Ctirad Mašín dosáhl západní části Berlína téhož dne na podvozku vlaku. Milan Paumer byl poté několik dní hospitalizován s průstřelem břicha. Později, v USA, se všichni tři přeživší členové skupiny přihlásili do americké armády (82. výsadková divize, Fort Bragg), kde podle svých vlastních slov chtěli pokračovat v boji proti komunismu v řadách americké armády či se navrátit do Československa jako agenti chodci. Josef Mašín také uvádí, že již po deseti dnech pobytu v západním Berlíně navrhovali návrat do NDR za účelem osvobození Václava Švédy, plán se ale nesetkal s pochopením americké strany a byl označen za „šílený“.

Během ilegálních akcí skupiny na území ČSR a posléze při odchodu skupiny do Německa bylo zabito celkem sedm osob na straně protivníků skupiny. V Československu byly v souvislosti s činy skupiny odsouzeny a popraveny tři osoby. Ve věznici zemřela čtvrtá. Samotní Mašínové měli pod vlivem komunistické propagandy představu, že existuje v ČSR více odbojových skupin (Heliodor Píka, Milada Horáková), ale ve skutečnosti tito lidé byli pouze obětí režimu a pokud se nějaké protikomunistické akce skutečně odehrály, nebyly patrně nijak organizované.http://www.youtube.com/watch?v=-vISGgQNYrs Mysleli jsme si že se připojí další organizace, čas 6:23

Výčet přímých a nepřímých obětí boje skupiny Josef Mašín, Ctirad Mašín, Milan Paumer, Zbyněk Janata, Václav Švéda: 2 příslušníci Sboru národní bezpečnosti. Josef Rošický. 2 komisaři východoněmeckých ozbrojených složek „Volkspolizei“ na stanici Uckro, oba zastřeleni Ctiradem Mašínem.Ota Rambousek: Jenom ne strach, 1990, s. 101 a 125 2 příslušníci „Volkspolizei“ během obklíčení v lesíku u Waldowa, oba zastřeleni Ctiradem Mašínem.Ota Rambousek: Jenom ne strach, 1990, s. 118 a 120 V souvislosti s pronásledováním skupiny v NDR zemřeli i 3 policisté střelbou z vlastní strany.

Popravení členové skupiny: Zbyněk Janata: Odsouzen za velezradu, pokus o vraždu, loupež a rozkrádání národního majetku k trestu smrti, přestože nikdy nenosil zbraň. Jeho otec bez úspěchu žádal o milost či zmírnění trestu prezidenta republiky Antonína Zápotockého. Zbyněk Janata byl popraven v Praze na Pankráci společně s Václavem Švédou a Ctiborem Novákem dne 2. května 1955.

Skupina bratří Mašínů

Źródło i licencja