Štěchovice () jsou městys v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji, přibližně 26 kilometrů jižně od centra Prahy. Žije zde obyvatel.
Štěchovicemi protéká řeka Vltava. Obě strany Vltavy spojuje most Dr. Edvarda Beneše, sloužící pro automobilovou dopravu. Ve Štěchovicích se nachází také secesní kostel svatého Jana Nepomuckého s farou. V obci se do Vltavy vlévá říčka Kocába, kolem níž je mnoho trampských osad a krásná příroda. Štěchovice jsou s Prahou spojeny okresní silnicí vedoucí souběžně s dálnicí Praha-Příbram, sítí autobusových linek příměstské dopravy a také dálkovými linkami do jižních Čech.
Na území Štěchovic jsou na Vltavě dvě přehrady: Štěchovická nedaleko vlastních Štěchovic (její vzdutí zatopilo někdejší Svatojánské proudy) a Slapská u Třebenic. Štěchovická byla vybudována v letech 1938 až 1944. Ke Svatojánským proudům vedla po dnes již zatopené stezce historicky první turistická značená cesta Klubu českých turistů. Dnes vede štěchovickou strání nad přehradní nádrží zeleně značená trasa, která je zároveň i naučnou stezkou Svatojánské proudy, s atraktivními výhledy. Turistickými značenými trasami je protkáno celé okolí Štěchovic.
Historie První písemná zmínka o sídle (Scecowiz) pochází z roku 1209.
Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
Územněsprávní začlenění Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres ZbraslavSprávní uspořádání Předlitavska 1850–1918 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres ZbraslavVládní nařízení č. 222/1926 Sb. 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres ZbraslavAmtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres ZbraslavNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice
Rok 1932 V městysi Štěchovice (přísl. Třebenice, 810 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, přístav, četnická stanice, společenstvo různých živností) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1657. (česky a německy) 2 autodopravci, biograf Sokol, výroba cementového zboží, 2 cukráři, drogerie, družstvo pro rozvod elektrické energie ve Štěchovicích, geometr, 2 holiči, 5 hostinců, hotel U parolodě, hrnčíř, kolář, kovář, 2 krejčí, lakýrník, loďkař, akad. malíř, 2 mlýny, 2 obuvníci, 2 papírnictví, 2 pekaři, pila, pískovna, 2 rolníci, 3 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, Spořitelní a záložní spolek pro Štěchovice, stavební podnikatel, 2 trafiky, 2 truhláři, vinárna.
Symboly Symboly městysu Štěchovice byly přijaty 31. května 2005 rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny č. 55, Lubomíra Zaorálka.Symboly – Štěchovice v REKOSu
Znak Znak městysu Štěchovice je tvořen modrým štítem se zlatým dvouřádkovým majuskulním nápisem „HOR ZLATICH“, provázený nahoře vpravo kosmým špičákem a vlevo šikmým mlátkem, obojí stříbrné s topůrky přirozené barvy. Z paty štítu vyniká zlaté slunce s tváří.
Znak je neobvyklý použitím nápisu a má poměrně komplikovanou historii. Ačkoliv Vincenz Robert Widimsky ve svém díle Städtewappen des österreichischen Kaiserstaates z roku 1864 uvádí, že Štěchovice byly povýšeny na městečko a současně jim byl udělen znak Karlem IV., jedná se nejspíše pouze o romantickou domněnku tehdejších městských představitelů. Je dokonce možné, že znak vznikl na základě Widimského požadavku o vyobrazení znaku. Ottův slovník naučný uvádí bez žádného zdroje udělení znaku v roce 1533.
Samotný název obsažený ve znaku „HOR ZLATICH“ zaujme použitím 2. pádu a pravopisnou chybou (místo „hor zlatých“) a pravděpodobně se jedná o součást delšího názvu jako např. úřad perkmistra hor zlatých ve Štěchovicích. Tento úřad doopravdy existoval v nedalekém Novém Kníně a je tedy možné, že byl tento název přenesen do Štěchovic. Slunce symbolizuje výskyt zlata, hornická kladívka (špičák/želízko a mlátek) připomínají hornickou minulost.
Znak byl tedy nejspíše odvozen od starší pečeti, bez které se tehdy město nemohlo obejít. Historicky jsou známy dvě pečetě Štěchovic. Starší pečeť (pravděpodobně z poloviny 17. století) je oválná, její pečetní pole ovinuje věneček z vavřínu, opis ohraničený z obou stran jednoduchou lištou obsahuje nápis MIESTISS _ SSTIECHOWICZ : ♦ :, rolverkový štítek umístěný v poli obsahuje nápis HOR ZLATICH a je provázený nahoře hornickými kladívky (vlevo kosmo špičák a vpravo šikmo mlátek); z paty štítu vyniká slunce a celý štít je převýšený andílčí hlavou s křidélky. Novější pečeť z 18. století je kulatá a je ohraničena perlovcem, horní polovina obsahuje opis _MESTIS STEHOWIZ, pečetní pole zobrazuje Adama a Evu u Stromu poznání s listy a plody a hadem – tato pečeť je zjevně inspirována znakem hrnčířského cechu. Nová pečeť mohla znamenat odklon od těžby zlata k hrnčířskému řemeslu, ke kterému skutečně v 2. polovině 17. století došlo.
Po správní reformě z roku 1850 musela města a městečka používat znak a pečeť a štěchovičtí se rozhodli pro návrat ke starší pečeti jako „tradičnější“. V domnění, že se jedná o znak převedený na pečeť, rozhodli se přirozeným způsobem přiřadit figurám z pečeti heraldické tinktury: slunci a nápisu přiřadili zlatou, kladívkům stříbrnou, násadám přirozenou (hnědou) a pole bylo modré. Tento znak pak vydržel až do současnosti a byl potvrzen dekretem předsedy Poslanecké sněmovny v roce 2005. V průběhu existence znaku se však vyskytly odchylky v kreslení znaku: např. Widimský zlatě lemuje znak (stejně jako i další znaky měst), což je ale jen neheraldická dekorace. Ottův slovník naučný pak vyobrazení převzal a hornická kladívka sjednotil na podobu špičáků (želízek). Objevily se i verze s prostorově kreslenými kladívky, prohozenou polohou hornických nástrojů, varianty se zlatými kladívky, s červenými topůrky a se sluncem, které má rozbíhavé paprsky – tyto varianty se považují z pohledu heraldiky za nesprávné. Nápis má být správně kreslen patkovým písmem.
Vlajka Vlajka městysu Štěchovice je tvořena modrým listem o poměru stran 2:3 se dvěma bílými vlajícími klíny s vrcholy v polovině délky listu. K žerďovému okraji přiléhá žluté slunce o průměru poloviny šířky listu se sedmnácti úplnými rovnými paprsky. Hroty dvou svislých paprsků se dotýkají horního a dolního okraje.
Části obce Obec Štěchovice se skládá ze tří částí na dvou katastrálních územích: Štěchovice (k. ú. Štěchovice u Prahy) Masečín (i název k. ú.) Třebenice (leží v k. ú. Štěchovice u Prahy)
V katastru Štěchovic leží též trampská osada Ztracenka.
Pamětihodnosti Kostel svatého Jana Nepomuckého s farou Most Dr. Edvarda Beneše
Doprava Dopravní síť Pozemní komunikace – Obcí prochází silnice II/102 Zbraslav – Štěchovice – Chotilsko – Kamýk nad Vltavou. V obci začíná silnice II/106 Štěchovice – Kamenný Přívoz – Týnec nad Sázavou – Benešov.
Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Veřejná autobusová doprava (2026)
Obci s Prahou (Smíchovské nádraží) propojují linky PID 338 , 360, 361 a 390, v jiných směrech jsou s následujícími obcemi:
Hradištko – linky 338, 437 a 438 Sedlčany – linka 360 Nový Knín a Buš – linky 437 a 361 Dobříš – linka 361 Slapy – linky 361 a 390, linka 360 (pouze zastávka Slapy, Na Polesí) Netvořice a Benešov – linka 438
Třebenice jsou propojeny s centrem Štěchovic linkou 390. Mezi Masečínem a centrem jezdí linka 440.
Linky 338, 390 a 440 provozuje v pracovní dny Martin Uher, spol. s r. o., o víkendech ČSAD Benešov s. r. o. Linky 361 a 437 jsou provozovány výhradně Martinem Uherem, linka 438 výhradně ČSAD Benešov. Linka 360 je obsluhována společností ZDAR.
Osobnosti Otto Birma (1892–1953), sochař a legionář v Rusku Zorka Janů (1921–1946), herečka
Partnerské obce Kalmthout, Belgie (2005) San Juan Nepomuceno, Paraguay
Galerie
Kultura O Štěchovicích se zmiňuje Jan Werich v písni Babička Mary.Text písně Babička Mary na serveru www.velkyzpevnik.cz
Reference
Externí odkazy
Štěchovické zlato na Stream.cz, 29. 10. 2020
Kategorie:Městyse v Čechách Kategorie:Obce v okrese Praha-západ Kategorie:Sídla v Benešovské pahorkatině Kategorie:Sídla na Vltavě Kategorie:Střední Povltaví Kategorie:Městyse v okrese Praha-západ