Gijón

Gijón (astursky Xixón) je přístavní, historické a průmyslové město v Asturii na severu Španělska, na pobřeží Biskajského zálivu. Žije zde obyvatel a je nejlidnatější obcí Asturie (autonomního společenství a zároveň provincie) a předčí i 25 km vzdálené asturské hlavní město Oviedo, s nímž tvoří více než osmisettisícovou metropolitní oblast. Již ve starověku patřil Gijón (tehdy nazývaný Gigia) mezi důležitá města Římské říše.

Historie náhled|vlevo|180px|Gijón 1634 Nejstarší archeologické nálezy dokládají přítomnost lidí v oblasti města v 6. až 5. století před Kr. a pocházejí ze severozápadní hranice města (Campa Torres). Původními obyvateli byli Asturové, lidé hispánsko-keltského původu (část obyvatel byli pravděpodobně nositelé halštatské kultury a na sever dnešního Španělska přišli z oblasti Bavorska a Čech).MOUNTAIN, Harry. The Celtic Encyclopedia. Volume 1. Parkland, Florida: Upublish.com, 1998. S příchodem Římanů byli romanizováni. V 7. století po Kr. byla oblast pravděpodobně obsazena Vizigóty. V roce 713 území ovládli Arabové, ale již v roce 718 byli Arabové poraženi v bitvě u Covadongy. Pelagius, který velel křesťanským vojskům, se stal zakladatelem Asturského království. Do konce 13. století jsou v historických pramenech o Gijónu jen nepatrné zmínky. Ve 14. století skončil souboj mezi Alfonsem X. Kastilským a Jindřichem III. Kastilským vypálením a zničením města. V průběhu 15. a 16. století bylo město obnoveno, byl vystavěn nový přístav, který přinesl zisky z rybolovu a obchodu. V 17. a 18. století zažil Gijón velký rozvoj; město se rozšířilo (z původního místa osídlení na poloostrově Cimadevilla). Hlavní příčinou byl námořní obchod s novými koloniemi v Americe. V letech 1884—1886 Gijónu připojen na dvě železniční trati: Baños-Gijón a Ferrol-Gijón. Město se postupně stávalo průmyslovým centrem; významné byly těžba a obchod s uhlím. V roce 1917 obyvatelstvo výrazně zasáhla epidemie španělské chřipky.

Během španělské občanské války bylo město bombardováno a výrazně poškozeno. Po válce se město stalo centrem hutnictví a výroby lodí. S hospodářskou krizí v těchto oblastech na konci 20. století se Gijón zaměřil více na rozvoj turismu (mezinárodní letiště leží si 35 km od centra města) a vzdělání; v Gijónu byl postaven mj. kampus Oviedské univerzity.

Město, památky a významné stavby náhled|160px|vlevo|Eduardo Chillida: Elogio del Horizonte, beton, 1989 náhled|160px|vlevo|Katedrála San Lorenzo Nejstarší historická část města se nachází na výběžku pevniny do oceánu (Punta Peňa del Cuervo). Spodní část výběžku zaujímá rybářská čtvrť Cimadevilla, horní část tvoří pahorek sv. Kateřiny. Na pahorku se nachází jeden ze symbolů Gijónu, socha Elogio del Horizonte („Chvála horizontu“) významného španělského umělce Eduarda Chillidy. Čtvrť Cimadevilla tvoří většinou zástavba z druhé pol. 20. století, protože za španělské občanské války byla čtvrť výrazně poškozena. V místech propojení poloostrova s pevninou na náměstí Plaza Mayor stojí radnice z roku 1861. Západně se nachází starý přístav (Puerto Deportivo), Palacio de Revillagigedo na náměstí Plaza Marqués je barokní budova z let 1708-1721, kterou si dal postavit markýz Carlos de Miguel de San Esteban de Natahoyo, s úpravami v neorenesančním stylu. Sídlí zde galerie umění 20. století a konají se tu koncerty a jiné kulturní akce. Na palác navazuje barokní kostel sv. Jana Křtitele (San Juan Bautista) s hranolovou věží z roku 1702.NOVOTNÁ, J. a ŽÁKOVÁ, M. Španělsko a Andorra: průvodce do zahraničí. 2. vyd. Praha: Olympia, 1996. 175 s. . Za palácem se nachází Torre del Reloj, moderní věž vystavěná na troskách původní historické věže ze 16. století. Uvnitř je muzejní expozice historie města.ELLINGHAM, M. Španělsko: turistický průvodce. Brno: Jota 2005, s. 557. Hlavní městské a obchodní centrum Gijónu tvoří čtvrti Centro a El Arena. V Centru stojí novogotická katedrála San Lorenzo (sv. Vavřince) z 19. století, sídlem arcidiecéze je však Oviedo. Jednou z dominant města je Avenida Rufo Garcia Rendueles, hlavní třída s nábřežní promenádou a především pláží San Lorenzo. Vedle ní jsou v západní části města ještě nově zrekonstruované a upravené městské pláže Playa de Poniente a Playa del Arbeyal. K hlavním obchodním zónám s kavárnami a restauracemi patří okolí náměstí Plaza del Carmen, zejména ulice Calle Corrida. Z památek v této části města jsou nejvýznamnější městské divadlo Teatro Jovellanos z roku 1899 a budova muzea Museo Jovellanos, palácová stavba z konce 15. století, upravovaná a přestavovaná v 16. století a v roce 1758 – z té doby je dnešní podoba. Přístav El Musel na severozápadě města patří k největším v severním Španělsku i v Evropě.

Fotogalerie

Administrativní členění Gijón se skládá ze šesti obvodů (distritos) a 45 čtvrtí (barrios): Centro – Centro, Cimadevilla a Laviada Este – La Arena, El Bibio, Las Mestas, Viesques, El Coto a Ceares Llano – El Llano Sur – Pumarín, Montevil, Contrueces, Polígono de Pumarín, Perchera-La Braña, Nuevo Gijón, Santa Bárbara a Roces Oeste – La Calzada, Jove, Tremañes, Natahoyo, Moreda a Veriña Rural – Baldornón, Bernueces, Cabueñes, Caldones, Cenero, Deva, Fano, Fresno, Granda, Huerces, La Pedrera, Lavandera, Leorio, Poago, Porceyo, Ruedes, San Andrés de los Tacones, Santurio, Serín, Somió a Vega

Školství Univerzita v Gijónu je spojená s univerzitou v Oviedu, některé fakulty jsou pouze v Gijónu. Komplex univerzitních budov Universidad Laboral de Gijón byl vybudován v historizujícím stylu v letech 1946–1956. Univerzitní kampus vyniká architektonickým konceptem budov, obklopujících kostel na kruhovém půdorysu s nejvyšší věží ve Španělsku a svou plochou je také největší (270 000 m²).

Sport Sportu slouží tři stadióny, největší z nich je Estadio El Molinón s kapacitou 30 tisíc míst k sezení, konalo se zde Mistrovství světa ve fotbale 1982. Býčí aréna pojme 12 tisíc diváků a Palácio de Deportes 5 tisíc. Sídlí zde: Sporting de Gijón – fotbalový klub Asociace tenisových profesionálů zde pořádá každoročně od roku 2022 ATP Challenger. Circulo Guijón – basketbalový klub

Partnerská města

Osobnosti spjaté s městem Slavní rodáci: Miguel Angulo, fotbalista Luis Enrique Martínez García, fotbalista Gaspar Melchor de Jovellanos, spisovatel a politik José Luis Rubiera, cyklista Santiago Carrillo Solares, politik Paco Ignacio Taibo II, spisovatel Pablo Carreño Busta, tenista

Odkazy Reference

Literatura ELLINGHAM, Mark et al. Španělsko: turistický průvodce. Brno: Jota, 2005. 1030 s., s. barev. obr. příl. Livingstone – průvodci, sv. 51. ISBN 80-7217-312-X. MOUNTAIN, Harry. The Celtic Encyclopedia. Parkland, Florida: Upublish.com, 1998. 5 svazků, 1361 s. ISBN 9781581128949. NOVOTNÁ, Jana a ŽÁKOVÁ, Miluše. Španělsko a Andorra: průvodce do zahraničí. 2. vyd. Praha: Olympia, 1996. 175 s. Globus. ISBN 80-7033-397-9.

Externí odkazy

Informace pro turisty Kultura na webu univerzity (anglicky)

Kategorie:Přístavní města na španělském pobřeží Atlantiku Kategorie:Univerzitní města ve Španělsku