Aškenázská výslovnost hebrejštiny označuje druhy výslovnosti tohoto jazyka v židovských komunitách ve střední a východní Evropě. Důsledkem migrace se aškenázská výslovnost rozšířila do celého světa, hlavní centrum jejích uživatelů se nyní nachází v USA a Rusku. Rozdíly Hlavním znakem aškenázské výslovnosti je absence rozdílu ve vyslovování hlásek alef a ajin (obě jsou vyslovovány jako ráz), v některých variantách je tento znak ještě doplněn vyslovováním [n] (כאשר se může namísto ka-ašer jako kanšer). Dalším je vyslovování třené hlásky tav jako [s] namísto [t] nebo [θ].
Ohledně vokálů je výslovnost značně nejednotná, např. hláska cholem je vyslovována jako diftong [oj], taktéž i jako [ej], [ou] nebo [au], kamec je ve většině případů vyslovován jako [o], někdy též jako [u].
Až do 13. století se přitom aškenázská výslovnost hebrejštiny v zásadě nelišila od sefardské. Podle Maxe Weinreicha nastal zlom po příchodu řady babylónských židů do Evropy ve 13. století, kteří s sebou přinesli babylónskou výslovnost, jež vycházela z tiberiadského systému. Aplikace této výslovnosti na aškenázské kulturní prostředí způsobila změny ve výslovnosti vokálů a ovlivnila následně i výslovnost nesemitského jazyka jidiš.
Druhy Protože původní západní výslovnost téměř vymizela s přesunem aškenázského židovstva na východ, rozlišujeme dnes pouze tři nejrozšířenější druhy výslovnosti, a to variace východní výslovnosti.
Konsonanty
+ Aškenázská výslovnost hebrejštinypo najetí kurzorem na znak IPA se objeví jeho definice, po kliknutí na ikonku reproduktoru jeho zvuková ukázka Severovýchodní Jihovýchodní Střední Písmeno Přepis v ČJ IPA Zvuková ukázka Přepis v ČJ IPA Zvuková ukázka Přepis v ČJ IPA Zvuková ukázkaא’ (ráz)ʔ ’ (ráz)ʔ ’ (ráz)ʔ בּbb bb bb בvv vv vv גּ gg gg gg גgg gg gg דּ dd dd dd ד dd dd dd ה hh h, (ráz)h, ʔ h, (ráz)h, ʔ ו vv vv vv ז zz zz zz ח chx chx chx ט tt tt tt י jj jj jj כּ kk kk kk כ chx chx chx ל ll ll ll מ mm mm mm נ nn nn nn ס šʃ ss ss ע ’ (ráz)ʔ ’ (ráz)ʔ ’ (ráz)ʔ פּ pp pp pp פ ff ff ff צ cʦ cʦ cʦ ק kk kk kk ר rr rr rr שׂ ss ss ss שׁ šʃ šʃ šʃ תּ tt tt tt ת ss ss ss
Vokály + Výslovnost vokálů v aškenázské hebrejštině'po najetí kurzorem na znak IPA se objeví jeho definice, po kliknutí na ikonku reproduktoru jeho zvuková ukázka|- ! jméno vokálu ! znak vokálu ! colspan="2" | Aškenázská hebrejština |- | šva quiescens || style="font-size: 150%" | ְ | prázdný vokál || |- | šva mobile || align="center" style="font-size: 150%; | ְ | ə, e || |- | chatef segol || style="font-size: 150%; | ֱ | v severovýchodní e, jinak též ej || |- | chatef patach || style="font-size: 150%; | ֲ | a || |- | chatef kamec || style="font-size: 150%; | ֳ | v severovýchodní o, jinak u || |- | chirek || style="font-size: 150%; | ִ | v severovýchodní i, jinak též ə || |- | chirek male || style="font-size: 150%; | י ִ | i || |- | cere || style="font-size: 150%; | ֵ | v severovýchodní ej, jinak aj |- | cere male || style="font-size: 150%; | י ֵ | v severovýchodní ej, jinak aj |- | segol || style="font-size: 150%; | ֶ | v severovýchodní e, jinak též ej || |- | patach || style="font-size: 150%; | ַ | a || |- | kamec || style="font-size: 150%; | ָ | v severovýchodní o, jinak u || |- | cholem || style="font-size: 150%; | ׂ | v severovýchodní ej, v jihovýchodní j, ve střední oj || |- | cholem male || style="font-size: 150%; | וֹ | v severovýchodní ej, v jihovýchodní j, ve střední'' oj kibuc ֻ u šurek וּ u
Související články Hebrejština Hebrejské písmo Fonologie
*