Rudolf Franz Ferdinand Höss (Höß) (25. listopadu 1901Rok narození 1901 je patrný z rodného listu matričního úřadu Baden-Baden i z oddacího listu ze 17. srpna 1929. Lze jej také nalézt v seznamech studentů a registračních údajích v Mannheimu. Při razii ve Schwerinu v roce 1923 a v procesu s Parchimerem v roce 1924, stejně jako ve svém ručně psaném životopisu z roku 1936, Höss tvrdil, že se narodil v roce 1900, aby mohl svou účast v 1. světové válce učinit věrohodnější; jako později narozený by tehdy již nebyl povolán k vojenské službě. Viz: Wilhelm Kreutz, Karen Strobel: Der Kommandant und die Bibelforscherin: Rudolf Höß und Sophie Stippel. Zwei Wege nach Auschwitz. Mannheim 2018, s. 27 a násl. Baden-Baden – 16. dubna 1947 Osvětim) byl nacistický válečný zločinec a první hlavní velitel koncentračního tábora Auschwitz u polské Osvětimi. Člen NSDAP (č. 3 240) a SS (č. 193 616).

Život

Mládí Narodil se 25. listopadu 1901 v Baden-Badenu v přísně katolické rodině. Jeho otcem byl Franz Xaver Höss, matkou Paulina Specková. Otec vyžadoval přísnou poslušnost, založenou na jeho náboženském přesvědčení a dřívějších vojenských zkušenostech. Mladý Rudolf byl vychován tak, aby bezpodmínečně poslouchal příkazy starších a nadřízených osob. Po začátku první světové války začal pracovat jako dobrovolník v nemocnici, kam byli přiváženi zranění vojáci. Ačkoliv si otec přál, aby se z Rudolfa stal kněz, vstoupil mladý Rudolf rok po jeho smrti jako dobrovolník do armády. 1. srpna 1916 vstoupil do 21. pluku bádenských dragounů (v této jednotce dříve sloužil jeho otec i děd). V první světové válce se účastnil bojů v Turecku, Iráku a Palestině. Získal železný kříž I. a II. třídy. Během jeho nepřítomnosti mu v roce 1917 zemřela matka. Po návratu domů zjistil, že si příbuzní rozebrali její majetek, neboť počítali s tím, že se Rudolf stane knězem a jeho sestry zůstanou v klášteře. Doktor Vogel, který byl vykonavatel závěti jeho otce, mu odmítl vydat peníze na jiné vzdělání než duchovní. Stal se proto členem Freikorpsu, v jehož řadách operoval v Pobaltí, Horním Slezsku a Porúří.

Nacistická éra V roce 1922 vystoupil z katolické církveDůvodů pro Hössovo opuštění církve bylo několik. Kromě již zmíněné roztržky kvůli majetku se svým strýcem, uvádí Höss ve svých pamětech také to, že ho hluboce zasáhlo, když kněz, u něhož se zpovídal, porušil zpovědní tajemství. Nelíbilo se mu také kupčení s domnělými relikviemi, jež zažil při svém pobytu v Palestině. Srov.: Höss, Rudolf: Wspomnienia Rudolfa Hoessa komendanta obozu Oswiecinskego, Warszawa 1956, s. 29–30, 36–37. a krátce nato se stal členem NSDAP (členské číslo 3 240). V roce 1923 byl odsouzen za vraždu Waltra Kadowa k 10 letům vězení. Propuštěn byl po šesti letech na základě všeobecné amnestie. Po návratu z vězení mu nějaký čas trvalo, než si zvykl na novou realitu. Pomáhali mu v tom jeho známí z NSDAP. Ti po něm chtěli, aby buďto odjel do ciziny nebo začal pracovat v bojových jednotkách strany. Höss se však rozhodl stát se zemědělcem. Dostal se do kontaktu se Svazem Artamanů – rolnickým hnutím, které se snažilo žít v souladu se zemí a propagovalo myšlenky sociálního darwinismu a nadřazenost germánské rasy (k této skupině patřil mj. i Heinrich Himmler). Mezi těmito lidmi poznal Höss i svoji budoucí ženu – Hedwigu Henselovou, s níž se v roce 1929 oženil a později s ní měl 5 dětí.

V roce 1934 jej Himmler přesvědčil, aby vstoupil do SS. Stal se členem SS-Totenkopfverbände a v prosinci byl odvelen do koncentračního tábora Dachau. Sloužil nejprve jako řadový strážce, později jako velitel bloku (Blockführer).Höss, Rudolf: Wspomnienia Rudolfa Hoessa komendanta obozu Oswiecinskego, Warszawa 1956, s. 57, 59. Setkal se zde s tvrdou školou Theodora Eickeho, který se snažil, aby strážci považovali všechny vězně za nepřátele státu a podle toho s nimi i jednali.Höss, Rudolf: Wspomnienia Rudolfa Hoessa komendanta obozu Oswiecinskego, Warszawa 1956, s. 60, 69–71.

V roce 1938 získal hodnost SS-Hauptsturmführera a byl převelen do koncentračního tábora Sachsenhausen, kde sloužil jako adjutant velitele tábora a později jako vedoucí tábora (Schutzhaftlagerführer).

Osvětim poprvé navštívil 18. dubna 1940 jako člen komise, která měla posoudit, zdali je toto místo vhodné ke zřízení koncentračního tábora.Auschwitz 1940–1945. Węzłowe zagadnienia z dziejów obozu, red. W. Długoborski, F. Piper, sv. I., Oświęcim 1995, s. 111. 4. května 1940 byl Himmlerem oficiálně jmenován velitelem nově vznikajícího tábora Auschwitz,Czech, D.: Kalendarz wydarzeń w KL Auschwitz, Oświęcim 1992, s. 12. kde měl dohlížet na jeho výstavbu. Původně velel táboru Auschwitz I – Stammlager (kmenový tábor), později se táborový komplex značně rozrostl (zejména o Auschwitz II-Birkenau a Auschwitz III-Monowitz, ale také řadu pobočných táborů). V prvních letech byl tábor určen zejména pro polské politické vězně. V roce 1941 byl Höss Himmlerem pověřen transformovat Auschwitz na největší vyhlazovací tábor. V rámci studia vražedných metod navštívil vyhlazovací tábor v Treblince. V září 1941, v době Hössovy nepřítomnosti v Auschwitz, vyzkoušel Karl Fritzsch k vraždění obětí Cyklon B, který se do té doby v táboře používal k hubení hmyzu. Höss později v Birkenau koordinoval výstavbu moderních plynových komor s krematorii. Co se týče prvních pokusů s Cyklonem B, vzpomínal pak během Norimberského procesu na ně takto: „Do té doby ani já, ani Eichmann jsme nedovedli najít způsob, jak je budeme hromadně popravovat. Mělo být k tomu sice použito jakéhosi plynu, ale nebylo známo, o jaký plyn jde a jak ho užívat. Těmito pokusy jsme nalezli současně plyn i způsob postupu…“

Höss velel jako hlavní velitel táboru až do listopadu 1943, kdy se z táborů v Birkenau a Monowicích staly samostatné jednotky s vlastními veliteli. Jeho nástupci ve velení vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau se stali velitelé Arthur Liebenhenschel, později Richard Baer, Monowicím velel Heinrich Schwarz, mužskému táboru v Březince velel např. Friedrich Hartjenstein či Josef Kramer. Höss se od 1. prosince 1943 stal vedoucím odboru DI na Inspekci koncentračních táborů, kde působil až do května 1945. Velitelem všech krematorií v Březince pak Höss pro dobré organizační schopnosti jmenoval Otta Molla.

V květnu 1944 se do Auschwitz vrátil, aby pomáhal při likvidaci zhruba 400 000 maďarských Židů (po něm pojmenované Akci Höss).

Zajetí, svědectví, soud a rozsudek Dopaden byl 11. března 1946 Brity, svědčil u Norimberského tribunálu v procesu s Ernstem Kaltenbrunnerem a poté byl předán k soudu do Varšavy. Tam byl odsouzen k trestu smrti a 16. dubna 1947 oběšen na symbolickém místě – na šibenici za krematoriem č. 1 v Osvětimi.

Během Norimberského procesu, ke kterému byl převezen jako svědek, byl jeden z mála velitelů, kteří vinu nezapírali – naopak některé postupy v masovém vraždění podrobně popsal. Byla zaznamenána jeho slova, ve kterých mj. popisuje naprosto klidným tónem způsob zabíjení lidí během jeho velení v Osvětimi:

Jeho vztah k Židům a původ antisemitismu V době, kdy svědčil u Norimberského procesu jako svědek, byl v cele americkým psychologem G. M. Gilbertem dotazován na jeho vztah k Židům, jeho původ antisemitského myšlení a zdali někdy uvažoval o tom, že by si Židé takový osud zasloužili. Höss na to odpověděl:

Odkazy Reference

Literatura

Höss, Rudolf: Velitelem v Osvětimi: autobiografické zápisky, Praha 2006, . Merle, Robert: Smrt je mým řemeslem. Praha 1955 (nejnovější vydání Praha 2005, ) – beletrizovaná podoba Hössových vzpomínek Gilbert, G. M.: Norimberský deník. Praha 1981. Kraus, Ota – Kulka, Erich: Továrna na smrt. Praha 1964.

Externí odkazy

idnes.cz Konečně česky vyšly zápisky kata z Osvětimi lidovky.cz Úděsně prázdné já Rudolfa Hösse palba.cz – Eichmannův podřízený – Rudolf Höss

Výpověď Hösse při norimberském procesu 15. dubna 1946 bbc.co.uk Rudolf Höss – Commandant of Auschwitz By Laurence Rees

Kategorie:Nacisté Kategorie:Organizátoři holokaustu Kategorie:Příslušníci SS Kategorie:Personál Auschwitz-Birkenau Kategorie:Němečtí váleční zločinci Kategorie:Narození v roce 1901 Kategorie:Narození 25. listopadu Kategorie:Narození v Baden-Badenu Kategorie:Úmrtí v roce 1947 Kategorie:Úmrtí 16. dubna Kategorie:Úmrtí v Osvětimi Kategorie:Popravení oběšením Kategorie:Muži