Guyana, plným názvem Guyanská kooperativní republika (), je země na severním pobřeží Jižní Ameriky, která je také považována za součást Karibiku. Nachází se těsně severně od rovníku, na severu sousedí s Atlantským oceánem, na jihu a jihozápadě s Brazílií, na západě s Venezuelou a na východě se Surinamem. Podél pobřeží leží úzká a úrodná nížina, za ní písečná kopcovitá oblast a většinu území následně vyplňuje tropický deštný prales na jihu a savany na jihozápadě. V celé zemi panuje tropické podnebí, obecně horké a vlhké. Na ploše přibližně 215 000 km² žije 836 000 obyvatel, což z Guyany činí třetí nejmenší suverénní stát a po Surinamu druhý nejméně zalidněný suverénní stát v Jižní Americe. Je také jednou z nejřidčeji osídlených zemí světa. Hlavním a největším městem je Georgetown. Celkem 40 % obyvatel jsou guyanští Indové, 29 % Afro-Guyané, 20 % míšenci a 10 % domorodci. Úředním jazykem je angličtina, většina obyvatel také hovoří guyanskou kreolštinou. Necelé dvě třetiny obyvatel jsou křesťané, čtvrtina hinduisté a 7 % muslimové.
Guyana, historicky osídlena kmeny Aravaků a Karibů, byla kolonizována Nizozemci, než se na konci 18. století dostala pod britskou kontrolu. Až do 50. let 20. století byla spravována jako Britská Guyana s převážně plantážním hospodářstvím. Nezávislost získala v roce 1966 a v roce 1970 se oficiálně stala republikou v rámci Společenství národů. Dědictví britského kolonialismu se odráží v politické správě země, lingua franca a rozmanitém obyvatelstvu, které zahrnuje indické, africké, domorodé, čínské, portugalské, jiné evropské a různé multirasové skupiny.
Guyana je unitární prezidentskou parlamentní republikou, prezident je hlavou státu i hlavou vlády, zákonodárnou moc má jak vláda, tak jednokomorové Národní shromáždění. Je rozvojovou zemí, a ačkoliv je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě, tak například v roce 2017 žilo 41 % obyvatel Guyany pod hranicí chudoby. Hlavním exportním artiklem je ropa, dále cukr, zlato a bauxit. V indexu lidského rozvoje zaujímá 89. místo. Má širokou škálu přírodních stanovišť a velmi vysokou biodiverzitu. Je součástí pevninské karibské oblasti, udržuje silné kulturní, historické a politické vazby s ostatními karibskými zeměmi a slouží jako sídlo Karibského společenství. Dále je Guyana členem Organizace spojených národů, Unie jihoamerických národů, Společenství latinskoamerických a karibských států a přidruženou zemí jihoamerického sdružení volného obchodu Mercosur. náhled|Prezident Guyany Irfaan Ali při setkání s americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem v Georgetownu 18. září 2020
Dějiny náhled|vlevo|Holandská Guiana 1667–1814
Území Guyany bylo původně osídleno kmeny Aravaků a Karibů. Pobřeží Guyany objevil roku 1498 Kryštof Kolumbus. O rok později přišli do země první Španělé. Neměli ale o toto území zvláštní zájem, a proto se v Guyaně od 16. století usazovali Nizozemci, Francouzi a Britové. V polovině 17. století se Holanďanům a Francouzům podařilo Angličany ze země vytlačit.
Přibližně o jedno století později, roku 1796, obsadili nizozemskou část Guyany Angličané. Vlastnické vztahy byly upraveny až roku 1814. Nizozemská Guyana byla rozdělena mezi Angličany a Nizozemce a Surinam – v této době patřící ještě ke Guyaně, byl přidělen Nizozemcům. Během napoleonských válek bylo území okupováno Brity, a nakonec se stalo součástí Britského impéria. Evropští usedlíci do země přivezli velké množství otroků z Afriky pro práci na plantážích, ale roku 1833 bylo zrušeno otroctví, proto země v letech 1833 až 1917 zaznamenala příliv indických pracovních sil, který výrazně poznamenal následující demografické a politické dějiny Guyany.
V roce 1899 rozhodla mezinárodní smírčí komise, složená ze zástupců Spojených států, Spojeného království a Ruského impéria, o příslušnosti území Guayana Esequiba k tehdejší Britské Guyaně. Venezuela, která si toto území také nárokovala, nebyla v této komisi zastoupena, ale její verdikt tehdy přijala.
Roku 1923 se stala Guyana britskou královskou kolonií. V roce 1953 získala Guyana vnitřní autonomii a 26. května 1966 získala definitivně samostatnost. Guyana byla zpočátku parlamentní monarchií a hlavou státu byla britská královna Alžběta II. Od 23. února 1970 je Guyana prezidentskou republikou. Dvě nejdůležitější strany v parlamentu zastupují dvě největší národnostní skupiny: Lidový národní kongres (People National Congress) je stranou obyvatelů afrického původu a Lidová pokroková strana (People Progressive Party) zastupuje většinu obyvatel indického původu, kteří tvoří 40 % populace.
V roce 1970 se prezidentem Guyany stal Forbes Burnham. Tehdy nastoupila Guyana cestu socialismu. Byla povolena jen jedna strana, omezeny základní lidské svobody a znárodněn průmysl. Po smrti Forbese Burnhama v roce 1985 se země vrátila k tržnímu hospodářství a demokratickému uspořádání.
V roce 1978 získala Guyana mezinárodní pozornost, když zde 918 příslušníků americké sekty Chrám lidu pod vedením Jima Jonese spáchalo hromadnou sebevraždu. Mezi oběťmi bylo také 300 dětí. V předcházejícím incidentu byl příslušníky sekty spolu s dalšími pěti lidmi zavražděn kongresman Leo Ryan, jediný člen Kongresu USA zabitý při výkonu svého povolání.
V říjnu 1992 se v Guyaně konaly prezidentské volby, první svobodné volby po 24 letech. Zvítězil vůdce levicové opozice Cheddi Jagan. V květnu 2008 se prezident Bharrat Jagdeo připojil k dohodě zakládající Unii jihoamerických národů.
Volby do Národního shromáždění dne 11. května 2015 vyhrála opoziční koalice A Partnership for National Unity (APNU) a Alliance for Change (AFC) pod vedením bývalého brigádního generála Davida Grangera. Tím ztratila strana PPP po 23 letech moc.BRUEHWILLER, Tjerk: Machtwechsel in Guyana. Multiethnisches Bündnis siegt. Neue Zürcher Zeitung, 18. května 2015, s. 5 (německy). Granger složil 16. května 2015 přísahu jako prezident., 18. května 2015 (německy). Avšak 21. prosince 2018 mu parlament vyslovil nedůvěru. Podle ústavy měl být do 90 dnů zvolen nový parlament. Vláda ještě získala čas manévrováním, ale 18. června 2019 rozhodl Caribbean Court of Justice (CCJ, Karibský dvůr spravedlnosti) jako poslední instance, že vláda musí nové volby uspořádat.Granger announces fresh elections for Guyana after CCJ ruling. The Gleaner, . 18. června 2019 (anglicky). Volby se pak konaly 2. března 2020. Posléze byly ale prohlášeny za částečně neplatné, neboť strana PPP dokázala určité manipulace s hlasy. Po přepočítání hlasů byl za nového prezidenta Guyany prohlášen politik strany PPP Irfaan Ali, který byl do úřadu uveden v srpnu 2020.As Guyana Gets First Practicing Muslim President, OAS Urges Weakness In Country’s Electoral System To Be Addressed. Caribbean and Latin America Daily News , , 3. srpna 2020 (anglicky). Irfaan Ali je muslimské víry.
Státní symboly Vlajka
Guyanská vlajka je tvořena zeleným listem o poměru stran 3:5, námořní vlajka má poměr 1:2. Na listu je stylizovaný „zlatý hrot šípu“, který je bíle lemovaný a směřuje ke vlajícímu okraji. U žerdi je červený trojúhelník s černým lemováním.Guyanská vlajka na Flags of the World
Hymna
Guyanská hymna je píseň Dear Land of Guyana, of Rivers and Plains (). Hudbu složil Robert Cyril Gladstone Potter a text napsal Archibald Leonard Luker. Hymna byla přijata měsíc před vyhlášením nezávislosti Guyany v roce 1966.
Geografie náhled|Savana Rupununi náhled|Topografická mapa Guyany Guyana se nachází na severu Jižní Ameriky, která je také považována za součást Karibiku a Západní Indie. Území jí ovládané leží mezi 1° a 9° severní šířky a 56° a 62° západní délky. Nachází se tudíž těsně severně od rovníku, na severu sousedí s Atlantským oceánem, na severovýchodě s Venezuelou (délka hranice 789 km), na západě a jihu s Brazílií (1308 km) a na východě se Surinamem (836 km). S plochou přibližně 214 969 km2 jde o třetí nejmenší nezávislý stát v Jižní Americe po Surinamu a Uruguayi, je také jednou z nejřidčeji osídlených zemí světa. Je z větší části pokryta tropickým deštným pralesem, který obsahuje velkou rozmanitost flóry a fauny, která je z větší části stále více ohrožována novým rozvojem. Většina její relativně malé populace žije podél pobřeží.
Země se dá rozdělit na pět přírodních regionů: úzká a úrodná bažinatá nížina podél pobřeží Atlantiku (nízká pobřežní nížina), kde žije většina obyvatelstva; pás bílého písku dále ve vnitrozemí (kopcovitá písečná a jílovitá oblast), kde se nachází většina ložisek nerostných surovin Guyany; husté deštné pralesy (zalesněná horská oblast) v jižní části země; suchější savanové oblasti na jihozápadě; a nejmenší vnitrozemské nížiny (vnitrozemská savana), které se skládají převážně z hor, které se postupně zvedají k brazilským hranicím.
Mezi nejvyšší hory Guyany patří hora Ayanganna (2 042 m), Monte Caburaí (1 465 m) a stolová hora Roraima (2 772 m – nejvyšší hora Guyany) na trojmezí Brazílie, Guyany a Venezuely, která je součástí pohoří Pakaraima. Stolová hora Roraima a další guyanské stolové hory byly údajně inspirací pro román Arthura Conana Doyla Ztracený svět z roku 1912. Nachází se zde také mnoho sopečných srázů a vodopádů, včetně vodopádu Kaieteur, který je jedním z nejmocnějších vodopádů na světě. Severně od řeky Rupununi leží savana Rupununi, jižně od ní leží pohoří Kanuku.
Čtyři nejdelší řeky jsou Essequibo s délkou 1 010 km, Courentyne s délkou 724 km, Berbice s délkou 595 km a Demerara s délkou 346 km. Řeka Courentyne tvoří hranici se Surinamem. U ústí řeky Essequibo se nachází několik velkých ostrovů, včetně 145 km široké Shell Beach podél severozápadního pobřeží, která je také významnou oblastí rozmnožování mořských želv (hlavně kožatky velká) a dalších divokých zvířat.
Podnebí je tropické, obecně horké a vlhké, ale mírněné severovýchodními pasáty podél pobřeží. Existují dvě období dešťů, první od května do poloviny srpna, druhé od poloviny listopadu do poloviny ledna.
Guyana má jeden z největších nedotčených deštných pralesů v Jižní Americe, jehož některé části jsou pro člověka téměř nepřístupné.Bohatou přírodní historii Guyany popsali první průzkumníci Walter Raleigh a Charles Waterton a později přírodovědci David Attenborough a Gerald Durrell. V roce 2008 odvysílala BBC třídílný program s názvem Lost Land of the Jaguar (Ztracená země jaguára), který poukázal na obrovskou rozmanitost divoké zvěře, včetně neobjevených druhů a vzácných druhů, jako je vydra obrovská a harpyje pralesní.
Guyana, leží na Guyanské vysočině, což je oblast s mimořádně bohatou biologickou rozmanitostí; samotná Guyana má jednu z nejvyšších úrovní biodiverzity na světě. Je domovem více než 225 druhů savců, 900 druhů ptáků, 880 druhů plazů a asi 8000 druhů rostlin, z nichž 4 000 se vyskytuje pouze v Guyaně. Mezi nimi jsou nejznámější arapaima, největší světová sladkovodní ryba s šupinami, mravenečník velký, největší ze všech mravenečníků, vydra obrovská, největší a nejvzácnější říční vydra na světě, a pták skalňák oranžový. Více než 80 % Guyany pokrývají lesy; v zemi se vyskytuje přes 1 000 druhů stromů.
Politika Politika Guyany se odehrává v rámci parlamentní zastupitelské demokratické republiky, v níž je prezident Guyany zároveň hlavou státu i vlády v systému více stran. Výkonnou moc vykonává prezident a vláda. Zákonodárná moc náleží prezidentovi i Národnímu shromáždění Guyany. Politika je v této zemi historicky zdrojem napětí a během voleb často dochází k násilným nepokojům.
Mezinárodní spory Země má pohraniční spory s Venezuelou (o území tzv. Guayana Esequiba), se Surinamem (o území Tigri) a o námořní hranici s Trinidadem a Tobagem.