Atlantský oceán, jednoslovně Atlantik, je vodní plocha mezi kontinenty Afrikou, Evropou a Amerikou, prostírající se symetricky po obou stranách rovníku, převážně na západní polokouli. Na jihu je podle některých pojetí ukončen až pevninou Antarktidy (např. podle Národní zeměpisné společnosti), anebo (podle Mezinárodní hydrografické organizace) sahá pouze k jižní 60. rovnoběžce, kde hraničí s Jižním oceánem. V každém případě je Atlantik druhým největším z pěti světových oceánů. Jeho specifickou součástí s vlastním hydrologickým systémem je Středozemní moře a navazující Černé moře.

Jeho celková rozloha zaujímá přibližně pětinu zemského povrchu, což včetně okrajových moří činí cca 106,5 mil. km² a 82,4 mil. km² bez okrajových moříOcean. Encyclopædia Britannica (resp. 76,8 mil. km² při vyčlenění Jižního oceánu). Do Atlantiku přitéká voda z asi čtyřikrát většího území, než je tomu u Tichého nebo Indického oceánu. Na jeho úmoří se nachází velká většina Jižní Ameriky, USA, Afriky i Evropy; největšími přítoky do oceánu jsou Amazonka, Mississippi, Kongo, Nil, Niger, La Plata, řeka svatého Vavřince, z Evropy Dunaj.

Objem Atlantiku je i s objemem přilehlých moří 354,7 mil. km³, resp. 323,6 mil. km³ bez nich. Délka jeho pobřeží je uváděna 111 866 km. Šířka oceánu se pohybuje od cca 2800 km v nejužším místě mezi Brazílií a Guineou-Bissau do zhruba 6500 km v rovnoběžkovém směru mezi Spojenými státy a severní Afrikou a podobně mezi Uruguayí a Jižní Afrikou. V nejdelším poledníkovém směru od Dánského průlivu po Jižní Thule měří oceán přes 14 tisíc km. Nejhlubší místo v Atlantském oceánu je prohlubeň Milwaukee v Portorickém příkopu v hloubce 8648 metrů pod hladinou. Průměrná hloubka dosahuje 3332 m, resp. 3926 m bez moří.

Středem Atlantského oceánu se táhne největší podmořský horský hřeben – Středoatlantský hřbet. Táhne se ve tvaru písmene S od Islandu až k 58° jižní šířky v délce asi 11 300 km.

Největší ostrovy Atlantského oceánu jsou pevninského původu. Tyto ostrovy leží blízko pevniny, od které se oddělily – např. Grónsko, Velká Británie, Irsko, Kuba atd. Na stycích litosférických desek se vulkanickými procesy vytvořily stovky sopečných ostrovů, např. Malé Antily, Azory, Kanárské ostrovy, Madeira a Kapverdy.

Na březích severního Atlantiku leží většina nejvyspělejších zemí světa. Atlantský oceán je tak protkán sítí celosvětově nejpoužívanějších mořských tras mezi východní a západní polokoulí. Nacházejí se zde významné světové oblasti rybolovu a těží se ropa a zemní plyn v Karibském moři, Mexickém zálivu a v Severním moři.

Geografie

Vnitřní a okrajová moře náhled|Azory jsou sopečného původu Sargasové mořenáhled|Britské Panenské ostrovy v Karibském moři Karibské moře (včetně Yukatánského moře) Středozemní moře Guinejský záliv Mexický záliv Norské moře Grónské moře Argentinské moře Labradorské moře Irmigerovo moře Baffinovo moře Severní moře Černé moře Baltské moře Libyjské moře Levantské moře Keltské moře Tyrhénské moře Záliv svatého Vavřince Biskajský záliv Egejské moře Jónské moře Baleárské moře Jaderské moře Botnický záliv Krétské moře Mainský záliv Ligurské moře Lamanšský průliv Jamesova zátoka Velká Syrta Hebridské moře Irské moře Azovské moře Venezuelský záliv Lví záliv Marmarské moře Weddellovo moře Ostrovní moře moře krále Haakona VII.

Ostrovy náhled|Faerské ostrovy v severním Atlantiku Ostrovy v Atlantském oceánu jsou například: Island (hraniční) Velká Británie Jižní Georgie Kuba Grónsko (hraniční) Newfoundland Hispaniola Irsko Barbados Bioko Svatý Tomáš Trinidad

Více o ostrovech a souostroví.

Příklady ostrovů podle některých států:

Evropských Ostrovy Portugalska – Azory, Madeira Ostrovy Spojeného království – Velká Británie, ostrov Svatá Helena, Falklandy Ostrovy Španělska – La Palma, Tenerife, Gran Canaria …

Amerických Ostrovy Kanady – Baffinův ostrov (hraniční), Newfoundland, Sable Ostrovy USA – Long Island, Portoriko …

Oceánské pánve Africko-antarktická pánev Angolská pánev Argentinská pánev Kanárská pánev

Původ názvu Název „Atlantský oceán“ pochází z řecké mytologie. Podle ní byl Atlas obr, který podpíral nebeskou klenbu. Řecké jméno Atlantis thallasa znamená Atlantovo moře.

Přípustný zkrácený název oceánu je „Atlantik“. Někdy se objevuje nesprávná varianta „Atlantický oceán“ (snad pod vlivem slovenštiny, kde je spisovná).

Historie náhled|Britský námořní konvoj během bitvy o Atlantik ve druhé světové válce thumb|Atlantský oceán tvoří bariéru mezi Evropou a Amerikou a denně jej překonají stovky letů Od 8. století pronikali na oceán přes Island, Grónsko až do Ameriky severští Vikingové. V 15. století se zde podél západních břehů Afriky plavili portugalští mořeplavci Bartolomeo Diaz a Vasco da Gama. Roku 1492 španělská výprava pod vedením Itala ve španělských službách Kryštofa Kolumba (Cristoforo Colombo) dosáhla plavbou přes Atlantský oceán Bahamských ostrovů.

Slanost Atlantik je v průměru nejslanějším ze všech ostatních oceánů. Salinita povrchové vody v otevřeném oceánu se pohybuje od 3,3–3,7 % a mění se v závislosti na zeměpisné šířce a ročním období. Hodnoty slanosti povrchu ovlivňuje odpařování, srážky, přítok řek a tání mořského ledu. Ačkoli nejnižší hodnoty slanosti jsou těsně severně od rovníku (kvůli silným tropickým dešťům), obecně bývají nejnižší hodnoty i ve vysokých zeměpisných šířkách a podél pobřeží, kam ústí velké řeky. Maximální hodnoty slanosti se vyskytují v tomto oceánu přibližně na 25° severní a jižní šířky, v subtropických oblastech s nízkými srážkami a vysokým odpařováním.

Okrajové části Sargasové moře Guinejský záliv Středozemní moře Karibské moře Mexický záliv Baltské moře Severní moře

Odkazy

Reference

Literatura CRUMMENERL, Rainer. Moře a oceány. Plzeň: Fraus, ©2006. Edice Co-jak-proč, sv. 20. . JANSKÝ, Bohumír. Geografie moří a oceánů. Praha: Karolinum, 1992. . Moře a oceány. [Švýcarsko]: Atlas, ©2007. . Světový oceán, Evropa : pro základní školy včetně škol s výukou podle vzdělávacího programu Obecná škola. Naps. prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Praha: SPL – Práce, 1999. .

Externí odkazy