400px|náhled|Administrativní dělení Gruzie (s vyznačením Abcházie a Jižní Osetie) 400px|náhled|Gruzínské okresy Gruzie je ze správního pohledu rozčleněna do celkem dvanácti regionů, z nichž dva tvoří autonomní republiky a jeden je tvořen pouze hlavním městem Tbilisi a okolím. Ostatních devět regionů tvoří kraje (gruzínsky: მხარე, mchare).
Obě autonomní republiky Adžárie i Abcházie byly zřízeny v době sovětské vlády a jejich existence je uznána gruzínskou vládou. Abcházie je separatistickou oblastí usilující o úplnou nezávislost na Gruzii. Po roce 2008 se jí dostalo společně s dalším gruzínským územím Jižní Osetie uznání ze strany Ruska a dalších zemí (viz Mezinárodní reakce na vyhlášení nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie). Ze zákona je nejvyšším představitelem Abcházie Předseda nejvyšší rady (exilový), jenže hlavou Abcházie je de facto prezident Abcházie.
Adžárie se původně podobně jako Abcházie snažila odtrhnout od Gruzie. Když byl v roce 2004 sesazen adžarský vůdce Aslan Abašidze, Adžárie se vzdala separatismu a podřídila se centrální vládě v Tbilisi. Jejím nejvyšším představitelem je nyní Předseda vlády Adžárie.
Mchare v dnešní podobě existují na základě prezidentských dekretů z let 1994 až 1996, do jejichž čel hlava státu dosazovala státní komisionáře (gruzínsky: სახელმწიფო რწმუნებული), zkráceně guvernéry. Krajské uspořádání existovalo dříve, ale bylo z důvodu předešlých konfliktů s odštěpeneckými republikami prakticky nefunkční.
Problematickou oblastí je území separatistické Jižní Osetie, bývalé Jihoosetské autonomní oblasti. Ta se rozkládá ve značné části kraje Šida Kartli a na malých příhraničních částech okolních krajů. Problém vznikl na konci sovětské éry, kdy Jižní Osetie požadovala širší autonomii a změnu stuatutu na autonomní republiku (jako Adžárie a Abcházie). Ještě před rozpadem SSSR ale gruzínské vedení Jihoosetinskou AO zcela zrušilo a území začlenilo do státu jako běžné rajóny. V reakci na tento krok představitelé Jižní Osetie vyhlásili 11. listopadu 1991 samostatnou republiku, kterou Gruzie a většina světa neuznává.
Přehled území Číslona mapě Kraj Správnísídlo Rozloha[km²] Obyvatelstvo(2024) Hustota zalidnění(obyv./km²) 1 Samegrelo-Horní Svanetie Zugdidi 7 468 305 597 41.6 2Rača-Lečchumi a Dolní SvanetieUvedená plocha se vztahuje pouze na území pod gruzínskou kontrolou. Část území kraje tvoří region Jižní Osetie.Ambrolauri 4 600 29 901 6.5 3 Gurie Ozurgeti 2 033 102 408 50.4 4 ImeretieKutaisi 6 415 510 741 79.6 5 Šida KartliGori 3 428 251 736 73.4 6 Mccheta-MtianetieMccheta 5 606 94 039 16.8 7Samcche-Džavachetie Achalciche 6 413 155 282 24.2 8 Kvemo Kartli Rustavi 6 436 441 630 68.6 9 TbilisiTbilisi 504 1 331 485 2641.8 10 Kachetie Telavi 11 375 303 833 27.3 11 autonomní republika Adžárie Batumi 2 900 402 929 138.9 12 autonomní republika Abcházie - - - Gruzie CELKEMTbilisi 69 700Plocha se započítáním Abcházie a Jižní Osetie. Bez těchto regionů je rozloha Gruzie cca 57 200 km². 3 929 581Bez Abcházie a Jižní Osetie. 68.7
Municipality Gruzínské kraje se dále dělí do municipalit (obcí) a samostatná města (Rustavi, Poti, Kutaisi a Batumi). Velikostně odpovídají přibližně okresům v ČR. Hlavní město Tbilisi má statut kraje a dále se již do menších územně-správních celků nedělí.
Následující výčet zahrnuje municipality a samosprávná okresní města, která jsou pod kontrolou Gruzie – tzn. bez zahrnutí území Abcházie a Jižní Osetie.
Odkazy
Poznámky
Reference
Související články ISO 3166-2:GE
Externí odkazy
Kategorie:Geografie Gruzie