Ferdinand Julius hrabě Troyer z Troyersteinu ( Ferdinand Julius Graf von Troyer) (20. ledna 1698 Brixen – 5. února 1758 Brno) byl rakouský kníže-biskup, kardinál a v letech 1745–1758 biskup olomoucký.
Životopis náhled|vlevo|Kardinál Ferdinand Julius Troyer Pocházel ze šlechtického rodu původem z Lucemburska, později usazeného v Tyrolsku a v roce 1697 povýšeného do hraběcího stavu. Narodil se jako nejstarší syn císařského tajného rady hraběte Františka Antonína Troyera (1652–1712) a jeho manželky Marie Maxmiliány, rozené svobodné paní z Teuffenbachu. Již v dětském věku byl jmenován kanovníkem v Olomouci, poté studoval v Římě na katolické koleji Collegium Germanicum. Dne 15. prosince 1720 byl vysvěcen na kněze a v roce 1722 získal doktorát z teologie. Od roku 1725 byl sídelním kanovníkem v Olomouci a od roku 1731 arciděkanem v Opavě. V roce 1741 se stal scholastikem dómu olomouckého.
V prosinci roku 1745 byl 26 hlasy jednomyslně zvolen knížetem biskupem v Olomouci. Tehdejší světící biskup, Otto Honorius z Egkhu ho vysvětil 22. května 1746. Po intronizaci absolvoval slavnostní vjezd do Olomouce, který se stal ve městě významnou společenskou událostí (27. srpna 1747).ELBEL, Martin: Slavnostní vjezd kardinála Troyera do města Olomouce in: Olomoucké baroko. Výtvarná kultura z let 1620–1780. Proměny ambicí jednoho města; Muzeum umění Olomouc, 2010; s. 229–235 Troyerův slavnostní vjezd do Olomouce je zachycen na rozsáhlé panoramatické malbě F. V. Korompaye vystavené dnes v Arcidiecézním muzeu v Olomouci.Obraz Slavnostní vjezd kardinála Ferdinanda Julia Troyera z Troyersteinu do Olomouce dostupné online a několika dalších obrazech.KAZLEPKA, Zdeněk: Kresba pro kardinála Troyera. Tři kreslířské záznamy intronizačního ceremoniálu Ferdinanda Julia Troyera in: Opuscula historiae artium (časopis Semináře dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Brno, 2017; s. 86–95 dostupné onlineKe slavnostnímu vjezdu do Olomouce použil kočár zakoupený pro tuto příležitost v roce 1746 od rodiny Kinských. Kočár vyrobený počátkem 18. století v Paříži je dnes součástí sbírek Arcidiecézního muzea v Olomouci. Kardinálem byl jmenován 16. dubna 1747 papežem Benediktem XIV., kardinálský klobouk převzal ve Vídni. V roce 1746 byl také jmenován císařským tajným radou. Po smrti vídeňského arcibiskupa Jana Sikmunda Koloniče obdržel čestný titul Protector Germaniae. Důležitý úkol mu připadl v červnu 1748, kdy v Brně, Kroměříži a Olomouci hostil Marii Terezii a císaře Františka Štěpána (císařský pár navštívil Olomouc později ještě jednou v roce 1754).SVITÁK, Zbyněk: Návštěva Marie Terezie na Moravě v roce 1748; Brno, 2022; s. 205–213, 286–288
náhled|vlevo|Kočár kardinála Troyera (sbírky Arcidiecézního muzea v Olomouci) Jako olomoucký biskup vykonal řadu vizitačních cest po diecézi, zřídil několik děkanátů a nových far. Navázal na snahy předchozího olomouckého biskupa Wolfganga Hannibala Schrattenbacha o svatořečení Jana Sarkandera (za svatého byl prohlášen až v roce 1995). Za jeho éry skončilo olomouckým biskupům právo razit vlastní mince a tolar z roku 1756 byl poslední mincovní ražbou kroměřížské biskupské mincovny.
Pod jeho patronátem byla v Olomouci dokončena výstavba sloupu Nejsvětější Trojice, který byl slavnostně vysvěcen v roce 1754 za účasti Marie Terezie a Františka Štěpána Lotrinského při jejich druhé návštěvě Olomouce.SLOUKA, Jiří: Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy; Praha, 2010; s. 155–156 Po ničivém požáru Kroměříže v roce 1752 zahájil obnovu zámku, která pokračovala i po jeho smrti.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 136 V Kroměříži také finančně podporoval dostavbu piaristického kostela sv. Jana Křtitele.KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 3. díl; Praha, 1998; s. 214 Na biskupském panství Vyškov nechal postavit tři lovecké zámky, které nesou jeho jméno (FerdinandskoZámek Ferdinandsko dostupné online, Juliusburg, TroyersteinZámek Troyerstein na webu hrady. cz dostupné online). Jeho osobnost připomíná také pojmenování obce Trojanovice založené v roce 1754 pod Radhoštěm.Historie obce na oficiálním webu Obce Trojanovice dostupné online
Zemřel v Brně 5. února 1758 ve věku šedesáti let, pohřben byl v kryptě katedrály sv. Václava.
Jeho mladší bratr Kryštof Evarist Troyer (1701–1788) byl císařským komořím a žil na Moravě. V roce 1754 obdržel moravský inkolát a v roce 1755 získal od bratra biskupský lenní statek Horní Moštěnice, který pak potomkům patřil do roku 1854.PAVLŮ, Miroslav: Náhrobníky hrabat Troyerů a druhotně použitá renesanční pamětní deska v Horní Moštěnici in: Zpravodaj Klubu genealogů a heraldiků Ostrava; Ostrava, 1989; s. 6–10 dostupné onlineHrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl II. Severní Morava; Praha, 1983; s. 82
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy Ferdinand Julius Troyer na webu olomoucké arcidiecéze Ferdinand Julius Troyer na webu The Cardinals of the Holy Roman Church Ferdinand Julius Troyer in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich
kardinál Troyer na stránkách Salvadora Mirandy
Kategorie:Čeští kardinálové Kategorie:Rakouští kardinálové Kategorie:Olomoučtí biskupové Kategorie:Kanovníci olomoucké kapituly Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Hrabata Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Mecenáši Kategorie:Lidé z Olomouce Kategorie:Narození v Brixenu Kategorie:Narození 20. ledna Kategorie:Narození v roce 1698 Kategorie:Úmrtí v Brně Kategorie:Úmrtí 5. února Kategorie:Úmrtí v roce 1758 Kategorie:Pohřbení v Olomouci Kategorie:Muži