Žamberk () je město na východě Čech v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji. Leží v podhůří Orlických hor. Město je rozloženo v údolí řeky Divoké Orlice i na okolních svazích. Žije zde obyvatel. V nejbližší aglomeraci, kterou město vytváří společně s přilehlými obcemi (Dlouhoňovice, Helvíkovice, Lukavice a Líšnice), však žije cca 9 300 obyvatel. Město je administrativním, obchodním, školským i přirozeným spádovým centrem žamberského mikroregionu, který čítá okolo 29 tisíc obyvatel. V období let 1850–1960 byl Žamberk okresním městem, po socialistické správní reformě statut okresního města převzalo nedaleké Ústí nad Orlicí (jádro žambereckého regionu) a Rychnov nad Kněžnou (západní část Žamberecka). Do roku 1989 byly městskými částmi přiléhající obce Dlouhoňovice a Helvíkovice, které se následně po revoluci osamostatnily.

V roce 1995 bylo historické jádro města prohlášeno městskou památkovou zónou. Město je také turistickým východiskem do jižní části Orlických hor i jejich podhůří. Západně od města se nachází veřejné vnitrostátní letiště (sportovní letiště). Na východním okraji je sportovně rekreační areál Pod Černým lesem.

Historie Nejstarší doložená zmínka o Žamberku je na listině, kterou v roce 1332 zbraslavský opat prodával lanškrounskou rychtu jakémusi Tyczkovi (Tyčkovi) ze Žamberka. Lanšperský hrad i celé lanškrounské panství byly tehdy v držení zbraslavského kláštera.

náhled|vlevo|Město Žamberk, kresba Johanna Venuta z roku 1805

Za vlády králů Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. byly ve východních Čechách založeny nové hrady a osady. V těch dobách byly založeny hrady Lanšperk, Žampach, Litice, Potštejn a další. Kolonizátoři založili města a vesnice, které dnes známe jako Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických horách, Vamberk, Slatina nad Zdobnicí, Pěčín, Kunvald, Ústí nad Orlicí, Lanškroun, nebo Letohrad. Přesný rok založení těchto hradů a obcí však není znám, ale předpokládá se, že v těchto dobách byl založen německými kolonisty i Žamberk. Je dost možné, že v místech, kde vyrostlo německé město Žamberk, byla již dříve rolnická osada slovanská. Nové německé obyvatelstvo přineslo do nově založeného města řemesla a také německé městské uspořádání, v čele města byl rychtář. V různých listinách se město psalo různě: Senftinberg, Semftenberg, Senftenberg nebo Zenftenberg.Albert, str. 13 Na konci 14. století se město vlivem okolního slovanského obyvatelstva počeštilo, protože v těch dobách se v listinách objevuje počeštěné jméno Žamberk.

O rozdělení města Žamberk na litickou a žampašskou polovinu se zmiňuje již listina z roku 1365, o které psal profesor August Sedláček, že je uložena ve vídeňském c. k. dvorním archivu. Na litické straně se vystřídalo několik majitelů od Jana z Lichtenburka v roce 1356 přes Jiřího z Poděbrad (1450–1471) až po Mikuláše z Bubna (1575). Majiteli žampašské poloviny byli např. Čeněk Žampach z Potštejna (1367), Burian Trčka z Lípy (1513) a Mikuláš z Bubna.

V 16. a v 17. století sužovaly Žamberk a okolí požáry, ale také různé nemoci a v letech 1555, 1585, 1595 a 1633 morové epidemie. vlevo|náhled|Žamberk v roce 1874 Mikuláš z Bubna (1552–1608) roku 1575 obě poloviny Žamberka spojil a rozhodl se pak pro stavbu zámku, který byl dokončen před rokem 1600. Žamberk se stal sídelním městem žamberského panství, které majitelé z rodu Bubnů vlastnili až do roku 1809. Město postupně získalo různá práva a privilegia: vedle práva mílového, várečného a trhového to bylo právo útrpné, právo odúmrti a právo obchodovat se solí. Neblahé bylo pro Žamberk období třicetileté války, kdy bylo požárem zničena téměř polovina domů a v roce 1643 vyhořel během nájezdů Švédů také žamberský zámek. O jeho obnovu a barokní přestavbu se zasloužil František Adam z Bubna a Litic (1644–1711). Nechal okolí zámku upravit na zahradu, od města byl zámek oddělen zdí.

Další členové rodu Bubnů již o zámek příliš nepečovali, takže v průběhu 18. století chátral. Zato byly v roce 1729 položeny základy k přestavbě kostela sv. Václava, která byla dokončena roku 1738.

V období slezských válek (1740–1742 a 1744–1745) byl Žamberk několikrát obsazen habsburskými i pruskými vojsky.

V roce 1809 koupil zadlužené žamberské panství od hraběnky Anny Karolíny z Bubna za 600 000 zlatých hrabě Weriand Alfred Windischgrätz (1790–1867), který nechal zámek upravit rokokově; park byl upraven v anglickém stylu. Už v roce 1815 ale získal panství John Parish (1774–1858), známý jako mecenáš vědy a umění. V roce 1844 si zřídil v Žamberku hvězdárnu, v níž od roku 1847 pracoval dánský hvězdář Theodor Brorsen. Johnův nástupce George Parish (1807–1881) hvězdárnu zrušil, v roce 1866 nechal upravit zámecké interiéry a také zmodernizovat hospodářské budovy, především pivovar. V roce 1869 také získal panství Brandýs a Žampach.

V 19. a 20. století vznikla v Žamberku řada průmyslových podniků, ale spíše malé nebo střední velikosti. K největším z nich patřila továrna na sukna Vonwiller a spol., dále textilní továrna Žid a spol. a velkostatek Parishů se zámeckým pivovarem.

Hospodářství a průmysl

Historie Textilní průmysl a pivovarnictví

Prvním průmyslovým podnikem v Žamberku byla továrna na sukna Vonwiller a spol., kterou postavil a v roce 1834 otevřel Mikuláš Vonwiller, na základě veřejné soutěže vypsané baronem Johnem Parishem.SOA Zámrsk archiv http://vychodoceskearchivy.cz/zamrsk/rodinny-archiv-parishu-zamberk-1770-1948-1960/ . inv. č.168, obsah Nabídky na založení továrny v Žamberku, něm. a franc., datace 1837, evidenční jednotka karton 19 (dopisy zájemců z Rakouska i ze zahraničí; přiložena novinová anonce Johna Parishe (1774-1858), nabízející 100 000 zl. podpory projektu za založení továrny na panství Žamberk) Továrna byla dlouho jediným textilním podnikem ve městě, nepočítaje menší provozovny a domácí tkalce, kteří dodávali své zboží faktorům. Druhou textilní továrnu Jindřich Žid a spol., postavil a v roce 1908 otevřel hronovský obchodník s textilem, Jindřich Žid.

V roce 1866 byly přestavěny a zmodernizovány hospodářské budovy panského (zámeckého) pivovaru na prvním zámeckém nádvoří v centru města. Počátky pivovaru však sahají až do 17. století. V roce 1927 byla výroba piva v zámeckém pivovaru ukončena a nahrazena výrobou likérů, později, v 2. pol. 20. stol. se zde dokonce vyráběla vína (ČVZ). V současné době areál bývalého pivovaru a sladovny chátrá. Podařilo se obnovit výrobu piva v jiných prostorách, v Žamberku jsou provozovány dva minipivovary (Kanec a Jelen).

Od 1. ledna 1975 do 23. listopadu 1990 k městu patřil Houkov.

Současnost Agro Žamberk Agrokonzulta Žamberk, Klostermanova 1258 Bühler CZ MECAWEL spol. s r.o. ZEZ SILKO GAF s.r.o. Šmídl s.r.o. Minipivovar Kanec Minipivovar Jelen Dřevomateriál, s.r.o. RWA Czechia, s.r.o. (silo Žamberk) BSGuitars – zakázková výroba kytar Dibaq a.s.

Obyvatelstvo

Doprava Železniční trať č. 021 Hradec Králové – Týniště nad Orlicí – Žamberk – Letohrad (nádraží Žamberk v katastru sousední obce Dlouhoňovice) Silnice I/11 Hradec Králové – Žamberk – Šumperk – Bruntál – Opava – Ostrava – Český Těšín – Mosty u Jablunkova silnice II/310 Olešnice v Orlických horách – Deštné v Orl. horách – Rokytnice v Orl. horách – Žamberk – Letohrad silnice II/312 Choceň – Žamberk – Králíky – Hanušovice veřejné vnitrostátní letiště Žamberk Železniční stanice Žamberk na tratí Týniště nad Orlicí – Letohrad se nachází na jihozápadním okraji města zhruba dva kilometry od centra. V GVD 2022/2023 zde mezi Týništěm a Letohradem bylo provozováno denně třináct párů osobních vlaků. Přímo v centru města, necelých 500 metrů od Masarykova náměstí a přibližně 300 metrů od kostela sv. Václava, je autobusové nádraží. V areálu nádraží je celkem osm stanovišť linek č. 202, 241, 294, 700902, 700963, 700970, 700980, 700902 a 700982, zajišťujících spojení do různých destinací v okrese Ústí nad orlicí i mimo něj (např. do Rokytnice v Orlických horách, Jablonného nad Orlicí, Letohradu, Doudleb nad Orlicí, Bartošovic v Orlických horách, Lichkova a Králík, Rychnova nad Kněžnou atd.). Staví zde také prázdninová linka č. 681947, která zajišťuje spojení cyklobusem v trase Litomyšl – Vysoké Mýto – Choceň – Neratov – Deštné v Orlických horách, Šerlich.

Školství

Mateřské školy MŠ Sluníčko Žamberk MŠ Čtyřlístek Žamberk MŠ Erudio (web) Rodinné centrum a Dětská skupina Maceška

Základní školy ZŠ Žamberk Nádražní 581 (web) ZŠ Žamberk 28. října (web) ZŠ Erudio Orlicko (web) Speciální střední škola a základní škola Žamberk (web) Základní umělecká škola Petra Ebena (web) Středisko volného času ANIMO, Žamberk

Střední školy Gymnázium Žamberk (web) Speciální střední škola a základní škola Žamberk Střední škola gastronomická a technická Žamberk

Kultura

Muzea Městské muzeum Památník Prokopa Diviše Muzeum starých strojů a technologií (web) Hasičské muzeum (SDH Žamberk) Památník odboje Žamberk

Divadlo Divišovo divadlo Ochotnické divadlo Žamberk

Knihovna Městská knihovna

Církev Římskokatolická farnost – děkanství Žamberk Seznam farářů u sv. Václava v Žamberku Církev československá husitská

Zdravotnictví Podorlická poliklinika Žamberk Albertinum OLÚ Žamberk

Pamětihodnosti

Albertova vila – v areálu léčebny Albertinum Dům čp. 580 Budova okresního hejtmanství a okresního soudu – v současnosti ZŠ Žamberk Českobratrská barvírna a kovárna Gutova zahrada v Žamberku Divišovo divadlo Kaple svaté Anny – ulice U kapličky Kaple svaté Rozálie – na Rozálce/ Kapelském vrchu, dříve zvaném Wachtberg Karlovice (475 m) – kopec který využil Karel IV. při obléhání hradu Žampach Kašna se sousoším Kentaura a Nymfy od Františka Rouse – Masarykovo náměstí Kostel svatého Václava – ulice Kostelní Mariánský sloup – Masarykovo náměstí Městský hřbitov v Žamberku – ulice Československé armády Orlická kasárna Panský dům – Masarykovo náměstí Památná lípa u Žamberka Pamětní deska výsadkové operace Barium – v části Polsko na domě rodiny Žabkových Pomník Bedřicha Havleny – Vojáčkovy sady Pomník obětem I. světové války – Vojáčkovy sady Pomník obětem II. světové války – náměstí Generála Knopa Radnice se starou hasičskou zbrojnicí – Masarykovo náměstí Synagoga – dnes kostel Československé církve husitské. Špitál svaté Kateřiny – ulice Československé armády Trundorf – zaniklá osada Tyršova rozhledna na vrchu Rozálka (468 m) Vojáčkovy sady – parčík naproti budově bývalého okresního hejtmanství Zámek Žamberk Židovský hřbitov – ulice Československé armády

Osobnosti Prokop Diviš (1698–1765) – český kněz, přírodovědec a konstruktér bleskosvodu Josef Jan Šarapatka (1731–1795) – hudební skladatel Karel František Rafael (1795–1864) – český kontrabasista a hudební skladatel působící v zahraničí Karel Brantl (1801–1871) – český stavitel, malíř a grafik Jan Ferdinand Mazura (1802–1873) – obchodník, hudebník 1843–1850 zastával úřad představeného města Theodor Brorsen (1819–1895) – dánský astronom a botanik Woldemar Richard Mazura (1838–1900) – obchodník, okresní starosta, amatérský fotograf Jan Janouš (1824–1888) – rakouský politik české národnosti, poslanec Českého zemského sněmu, starosta Litomyšle Eduard Albert (1841–1900) – univerzitní profesor a chirurg na klinice ve Vídni, spisovatel, historik, autor „Pamětí žamberských“ Karel Chotovský (1842–1897) – děkan, spoluautor „Pamětí žamberských“ Václav F. Kumpošt (1843–1874) – zakladatel časopisu Vesmír Josef Reinsberg (1844–1930) – český lékař, profesor soudního lékařství, panský lékař a ordinář v Kateřinské nemocnici v Žamberku August Seydler (1849–1891) – fyzik, filozof, matematik a univerzitní profesor František Albert (1856–1923) – lékař a spisovatel Tereza Svatová (1858–1940) – spisovatelka Jan Vilímek (1860–1938) – malíř, autor portrétů celebrit z poslední čtvrtiny 19. století Kateřina Thomová (1861–1952) – význačná představitelka žambereckého ochotnického divadla a zakladatelka žambereckého muzea Lubor Niederle (1865–1944) – antropolog