náhled|Přehled znaků okresu Tachov
Okres Tachov se nachází v Plzeňském kraji v západních Čechách. Z hlediska polohy je druhým nejzápadnějším okresem České republiky. Okresním městem byl před rokem 2000, tj. před vytvořením krajů jako vyšších samosprávných celků Tachov, který se nachází v severozápadní části regionu.
Rozlohou se okres řadí na druhé místo v Plzeňském kraji, počtem obyvatel mu však mezi okresy náleží až předposlední místo. Je zároveň čtvrtým nejméně lidnatým okresem republiky. Z toho vyplývá velmi nízká hustota zalidnění, která je hluboko pod krajským i republikovým průměrem.
V rámci Plzeňského kraje sousedí s okresy Plzeň-sever na východě (48 km společné hranice), Plzeň-jih na jihovýchodě (5 km hranice) a Domažlice na jihu (58 km hranice). Na severu sousedí s Karlovarským krajem – okresem Cheb (44 km hranice). Celou západní hranici okresu tvoří zároveň státní hranice ČR a Německa v délce cca 51 km. Sousedním německým územím je spolková země Bavorsko, okresy Tirschenreuth a Neustadt an der Waldnaab. náhled|Mapa okresu Tachov
Územní struktura Vývoj územní struktury Dnešní okres Tachov vznikl na základě správní reformy č. 36/1960 Sb., v červenci 1960. Bylo do něj sloučeno území 105 obcí s rozlohou dosahující téměř 1 400 km². náhled|Kladrubský klášter, nacházející se nedaleko stejnojmenného města, je nejnavštěvovanější stavební památkou okresu. V roce 1961 byla dodatečně připojena obec Sulislav z okresu Plzeň-sever.
Hned v roce 1960 započal proces integrace obcí. Jejich počet byl snižován postupně – ze 106, přes 67 v roce 1964, až na pouhých 23 v roce 1980. Tento minimální stav přetrval do roku 1990, kdy se při příležitosti prvních svobodných komunálních voleb mnoho obcí opět osamostatnilo. Ke dni voleb jich bylo 44, k 1. březnu 1992 již 50.
V roce 2000 došlo k úpravě okresní hranice, kdy přešla osada Šipín z okresu Plzeň-sever pod správu obce Konstantinovy Lázně. Poslední obcí, která se osamostatnila, se stalo v roce 2001 Sytno, východně od Stříbra.
Zaniklé obce náhled|Dominantou okolí Bezdružic je zřícenina hradu Švamberk (Krasíkov). Sídelní struktura Tachovska těžce utrpěla vývojem po druhé světové válce. Vzhledem k tomu, že většina obcí okresu byla osídlena z drtivé většiny německým obyvatelstvem, došlo po odsunu sudetských Němců v roce 1946 často k úplnému vylidnění zejména menších sídel v periferních oblastech, které se nepodařilo zvrátit ani následovným dosídlováním. Zaniklé obce Tachovska lze dělit do tří skupin.
První skupinou jsou obce, které zanikly vlivem blízkosti státní hranice, později přísně střežené. Tyto vesnice byly ve většině případů zrušeny do konce 50. let 20. stol. Patří sem např. Střeble, Stoupa, Stará Knížecí Huť, a největší – Pavlův Studenec, obec na silnici z Tachova do Bärnau, která měla ve 30. letech až 1 400 obyvatel, a jejíž existenci dnes připomíná již pouze název hraničního přechodu. (Obě obce i cesta mezi nimi jsou důležitým místem událostí autobiografického románu Maxe von der Grüna Dva dopisy Pospischielovi.)
Druhou skupinu tvoří bývalé vsi, které zanikly v důsledku úplného vysídlení. Tato sídla se nachází severně od Plané – v periferní oblasti okresu (Výškovice, Domaslavičky) a jižně od Tachova (Pořejov, Bažantov, Bohuslav). Tato sídla byla zrušena do roku 1974, jejich existenci ale dosud připomínají názvy katastrálních území. náhled|Správním střediskem celého okresu je Tachov. Na snímku zdejší náměstí Republiky Třetí, a zároveň nejméně početnou skupinou, jsou dvě vesnice zatopené vodami dvou přehrad na řece Mži. Jedná se o bývalou obec Lučina (cca 600 obyv. před válkou), která zmizela v roce 1975 pod hladinou stejnojmenné vodárenské nádrže. Druhou zaniklou vsí je Butov, nedaleko Stříbra, který byl v roce 1964 zatopen vodní nádrží Hracholusky.
Správní rozdělení Od reformy veřejné správy v roce 2003 je Tachovsko rozděleno na dva správní obvody obce s rozšířenou působností: Tachov a Stříbro. Správní obvod obce s rozšířenou působností Tachov zahrnuje 27 obcí, ve kterých žije přes 35 tisíc obyvatel. Obce správního obvodu se dále člení podle příslušnosti k pověřeným obecním úřadům Tachov, Planá a Bor. Správní obvod obce s rozšířenou působností Stříbro zahrnuje 24 obcí, které obývá přes 17 tisíc obyvatel. Ve správním obvodu jsou dva pověřené obecní úřady – Stříbro a Bezdružice.
Vzdálenosti náhled|Trpísty jsou od okresního města nejodlehlejší obcí. Zdejší nejvýznamnější památkou je cenný barokní zámek z 18. století. Na obrázku vstup do zahrady Okresní město Tachov je vzdáleno 59 km západně od krajského města Plzně a 151 km západně od hlavního města Prahy. Nejbližším okresním městem je Cheb, který je od Tachova vzdálen 49 km severozápadně. Do střediska sousedního okresu – Domažlice je to 54 km na jihovýchod. Nejbližším větším městem jsou Mariánské Lázně v okrese Cheb, které se nacházejí 22 km severně od Tachova.
Do druhého největšího města okresu – Stříbra je to z Tachova 31 km, do Plané 12 km a do Boru 17 km. Ostatní města okresu jsou vzdálena následovně: Přimda 18 km J, Černošín 25 km SV, Bezdružice 33 km SV a Kladruby 30 km JV. Snad nejznámější obec Tachovska – Rozvadov leží 20 km JZ od okresního města.
Nejvzdálenější obce od okresního města leží na východní hranici okresu v oblasti Stříbra. Patří mezi ně Kostelec (37 km od Tachova), Sulislav (38 km) a Trpísty (41 km), které jsou od Tachova vzdáleny nejvíce.
Historie území Středověk Některá místa dnešního okresu Tachov byla osídlena již v době kamenné, velkou část území okresu ale tvořil dost dlouho hraniční hvozd. Současná sídla začala vznikat při významných zemských stezkách z Čech do Bavorska (do Řezna a Norimberku), zejména ve 12. století. Kvůli ochraně zemské hranice a stezky byl již v roce 1121 založen hrad Přimda, jenž je nejstarším dochovaným hradem na českém území. Již z roku 1126 pochází také první důvěryhodná zmínka o okresním městě Tachově, ve kterém byl také strážní hrad. Ještě o 11 let dříve byla založena nejvýznamnější historická památka na okrese – bývalý benediktinský klášter v Kladrubech, založený knížetem Vladislavem roku 1115. Klášter patřil k nejbohatším a nejmocnějším v Čechách po celé 13. a 14. století. náhled|Hrad Přimda, který se nachází nad stejnojmenným městem uprostřed Českého lesa, je nejstarším dochovaným hradem ČR. Nedaleko od něj prochází hlavní evropské rozvodí Labe / Dunaj Až přibližně do 14. století byla většina obyvatelstva česká – svědčí o tom např. také starobylé české názvy vesnic. Nejvýznamnějším českým rodem pocházejícím z Tachovska byli Švamberkové, jejichž rodové kořeny jsou ve Skviříně u Boru. V západních oblastech okresu žili Chodové – dosud je připomínají názvy obcí Chodová Planá, Chodský Újezd, Zadní Chodov nebo Maršovy Chody.
Na Tachovsku během středověku fungoval také tzv. tachovský manský obvod, který spolu s chodskými vesnicemi sloužil k ochraně pohraničí. Součástí tohoto obvodu bylo 10 až 15 manů (rytířů), kteří dostali v léno drobné statky v kraji a kteří měli přesně vymezené povinnosti. Podléhali přímo královskému purkrabímu sídlícímu v Tachově. V roce 1335 byl v Tachově ustanoven speciální manský soud, který se měl zabývat jejich spory. Tachovský manský obvod zanikl v roce 1598, když manové odkoupili své statky do svého soukromého vlastnictví. To, že se tachovští Chodové dělili o své pohraniční povinnosti s many mohlo být také příčinou, proč tachovští Chodové nikdy nedosáhly vlivu Chodů z Domažlicka.
Za doby panování Lucemburků byla na okrese 2 královská města – Tachov a Stříbro, což je v rámci dnešní České republiky spíše raritou.
Jedním z významných mezníků historie Tachovska je období husitské revoluce, kdy se okresem několikrát prohnala husitská vojska. K rozhodujícímu střetu s křižáky IV. křížové výpravy došlo v srpnu 1427. Nejprve bylo obsazeno Stříbro, které s husity sympatizovalo. Křižáci se později dali před husity na útěk směrem k Tachovu, kde se část jejich armády ukryla v opevněném městě. K Tachovu husitské vojsko dorazilo 4. srpna. Začalo týdenní obléhání města. 11. srpna se husitům podařilo prorazit městské hradby a 14. srpna dobýt i tachovský hrad. Do Tachova byl dosazen husitsky orientovaný hejtman. náhled|V bitvě u Tachova, která se konala mezi 4. a 14. srpnem 1427, porazila husitská vojska pod vedením Prokopa Holého vojska IV. křížové výpravy. Zároveň bylo dobyto město Tachov.
Novověk Již v 2. polovině 15. století začala na Tachovsku germanizace, spojená s kolonizací příhraničních území a náhradou obyvatel zemřelých během morových epidemií. V 17. stol. byla na Tachovsku prováděna rekatolizace, od konce století tvořili Němci již většinu populace. Jednou z mála ryze českých obcí na území okresu tak zůstala Sulislav, která je dnes poslední tachovskou vesnicí směrem na Plzeň.
Od druhé poloviny 16. stol. se v okolí Plané začíná rozmáhat těžba kovů, která probíhala již dlouhou dobu také ve Stříbře. Těžba rud potom přetrvala až do 20. stol. Třicetiletá válka způsobila také na Tachovsku obrovské ztráty na majetku i na životech – k ozbrojeným střetům došlo v roce 1621 u Rozvadova a v roce 1647 u Třebele. V roce 1680 bylo krvavě potlačeno sedlácké povstání na Ovčím vrchu u Bezdružic.
Od roku 1784 připadlo tachovské panství rodu Windischgrätzů, kteří přinesli zemědělské oblasti prosperitu. V 2. polovině 19. století se začala budovat železniční síť na území okresu. V roce 1872 byla zprovozněna trať Plzeň – Cheb, v roce 1895 lokálka Planá – Tachov, prodloužená od srpna 1910 až do Domažlic. Od roku 1901 jezdí také lokálka Pňovany – Bezdružice a konečně v roce 1903 byla otevřena trať ze Svojšína do Boru u Tachova.
Světové války První světová válka znamenala mnoho mrtvých, které dnes v mnoha obcích připomínají pomníky s většinou německými jmény. Po vyhlášení Československa byl vývoj na Tachovsku podobný jako v jiných oblastech bývalých Sudet. Od 30. let získávala na síle Sudetoněmecká strana, v roce 1938 připadlo v podstatě celé území okresu Německé říši.
Druhá světová válka znamenala konec všech židovských komunit na Tachovsku. Ke konci války docházelo k bombardování a pochodům smrti, které prošly celým územím. V Tachově připomínají tyto události dva památníky. Mohyla v níž je pochováno 232 obětí a památník na bývalém novém židovském hřbitově (cca 600 obětí), který je zároveň největším masovým hrobem na území ČR. Oblast byla osvobozena americkou armádou, která dorazila 2. května 1945. náhled|Pod tachovskou mohylou v sadu Višňovka odpočívá 232 obětí nacistického pochodu smrti z roku 1945.
Po odsunu Němců V roce 1946 byla z okresu odsunuta většina původního německého obyvatelstva. Poté sice následovalo dosídlení, ale to doplnilo původní počet obyvatel jen asi z poloviny. Po roce 1948 začala v souvislosti s nástupem vlády KSČ vznikat zemědělská družstva, naopak zanikaly celé vesnice a uzavřela se hranice s Německem. V mnoha městech a střediskových obcích došlo k nové výstavbě, menší vsi však spíše upadaly a prázdné domy chátraly. Vznikly nové průmyslové závody, opět ale zejména v Tachově a ve Stříbře. Tachovsko bylo prezentováno jako okres revolučních tradic a „hráz socialismu“. Výrazně se rozšířila těžba uranu v Zadním Chodově.
Po roce 1989 došlo k dalším změnám, kdy po otevření hranice výrazně vzrostl cestovní ruch v celé oblasti. Státní podniky byly privatizovány a mnohé následně zanikly. V roce 1997 byla otevřena dálnice D5 z Plzně do Rozvadova, která ulehčila přetížené státní silnici. Došlo k nárůstu obyvatelstva také díky vysoké imigraci cizinců.
Přírodní podmínky Struktura povrchu náhled|Kaňonovitá údolí řeky Mže a jejích přítoků jsou oprávněně cílem mnohých turistů toužících po poznání romantické, nedotčené krajiny. Průměrná nadmořská výška na Tachovsku dosahuje asi 550 m, což značí, že se jedná o okres horský a podhorský. Členitost povrchu je až na oblasti Tachovské brázdy vysoká.