Ischemická choroba srdeční (ICHS) je souhrnný termín pro onemocnění, při němž dochází ke snížení průtoku krve v ohraničené části srdeční svaloviny (myokardu) a srdeční sval trpí nedokrevností (ischemií). Nejčastěji vzniká zúžením koronárních (věnčitých) srdečních tepen v důsledku aterosklerózy (ukládání cholesterolu, vápníku a dalších látek na vnitřní stěnu věnčitých tepen). Jedná se o nejčastější kardiovaskulární onemocnění. Klinické formy ICHS se dělí na akutní a chronické a jednotlivé formy se liší svou prognózou i léčebnými postupy. Akutní formy jsou nestabilní angina pectoris, akutní infarkt myokardu a náhlá srdeční smrt. Mezi chronické fromy se řadí asymptomatická ICHS, stabilní angina pectoris, stav po infarktu myokardu, dysrytmická forma ICHS a chronické srdeční selhání.
Angina pectoris je bolest nebo nepříjemný pocit na hrudi, který se může šířit do ramene, paže, zad, krku nebo čelisti. Někdy může připomínat pálení žáhy. U stabilní anginy pectoris se příznaky objevují při fyzické námaze nebo emočním stresu, trvají pouze několik minut a zlepšují se po odpočinku. Může se objevit dušnost, ale někdy nejsou přítomny žádné příznaky. V mnoha případech je prvním příznakem infarkt. Pokud se časem zvyšuje závažnost, trvání a frekvence záchvatů nebo se jedná o první záchvat anginy pectoris, označuje se tento stav jako nestabilní angina pectoris nebo předinfarktový stav. Infarkt myokardu je závažnější forma ICHS, při které dochází k odumírání buněk srdečního svalu. Vzhledem k tomu, že prvotní příznaky nestabilní anginy pectoris a infarktu myokardu se v počátečních fázích prakticky neliší, používá se až do definitivního stanovení diagnózy pojem akutní koronární syndrom. Mezi komplikace ICHS patří srdeční selhání nebo poruchy srdečního rytmu.
K rizikovým faktorům ICHS patří vysoký krevní tlak, kouření, diabetes mellitus, nedostatek pohybu, obezita, vysoká hladina cholesterolu v krvi, nevhodná strava, stres a nadměrná konzumace alkoholu. K diagnostice může pomoci řada testů, mimo jiné elektrokardiogram, zátěžový test srdce, koronární počítačová tomografická angiografie, biomarkery (vysoce citlivé srdeční troponiny) a koronární angiogram. Pro prevenci ICHS se doporučuje dodržovat pravidelný pohyb, jíst zdravou stravu, udržovat si zdravou hmotnost a nekouřit. Někdy se užívají léky na cukrovku, vysoký cholesterol nebo vysoký krevní tlak. Léčba zahrnuje stejná opatření jako prevence. Mohou být doporučeny další léky, jako jsou antiagregační preparáty (včetně aspirinu), beta blokátory nebo nitroglycerin. U závažných onemocnění se provádí perkutánní koronární intervence (PCI) nebo aortokoronární bypass (CABG).
V roce 2021 trpělo ischemickou chorobou srdeční 254 milionů lidí a nemoc způsobila celosvětově přibližně 9 milionů úmrtí. ICHS je tak nejčastější příčinou smrti.
Epidemiologie vlevo|náhled|Počet úmrtí na ICHS na milion obyvatel v roce 2012 V roce 2010 byla ischemická choroba srdeční hlavní příčinou úmrtí na celém světě a vyžádala si více než 7 milionů životů. To představuje nárůst oproti 5,2 milionům úmrtí na ICHS v roce 1990. Tento nárůst byl spíše důsledkem růstu a stárnutí populace. Riziko úmrtí na ischemickou chorobu srdeční se mezi lety 1980 a 2010 snížilo zejména v rozvinutých zemích, což svědčí o zlepšené prevenci a léčbě.
ICHS může postihnout jedince v jakémkoli věku, ale s postupujícím věkem se její výskyt dramaticky zvyšuje, s každou dekádou života se přibližně ztrojnásobuje. Muži jsou postiženi častěji než ženy.
Světová zdravotnická organizace uvedla, že: „Největším zabijákem na světě je ischemická choroba srdeční, která je zodpovědná celosvětově za 13 % všech úmrtí. Od roku 2000 do roku 2021 došlo u ICHS k nárůstu úmrtí o 2,7 milionu na 9,1 milionu úmrtí.“ Roste i celkový počet případů ICHS, protože populace stárne a počet osob s rizikovými faktory, jako je diabetes nebo obezita, neustále roste.
Odhaduje se, že 60 % celosvětové zátěže kardiovaskulárních onemocnění připadá na jihoasijský subkontinent, přestože tvoří pouze 20 % světové populace. To může být důsledkem kombinace genetické predispozice a environmentálních faktorů. Organizace jako Indická kardiologická asociace spolupracují se Světovou kardiologickou federací na zvyšování povědomí o tomto problému.
Česko V Česku trpí ICHS asi 470 000 lidí. Počet nově přibývajících případů v čase mírně klesá. V roce 2014 bylo diagnostikováno 93 369 nových případů oproti 70 281 nově diagnostikovaným pacientům v roce 2018. Z celkového počtu nových případů v roce 2018 bylo 51,7 % mužů a 48,3 % žen. Muži mají přibližně o 5 let nižší věkový průměr i medián než ženy. ICHS je nejčastější příčinou smrti v Česku, tvoří téměř třetinu všech úmrtí.
Patofyziologie náhled|Vývoj ischemické choroby srdeční Omezení průtoku krve do srdce způsobuje ischemii (nedostatek kyslíku v buňkách) srdečních svalových buněk. Srdeční svalové buňky mohou v důsledku nedostatku kyslíku odumřít a vznikne infarkt myokardu. To vede k poškození a následnému zjizvení srdečního svalu bez regenerace srdečních svalových buněk. Chronické závažné zúžení koronárních tepen může vyvolat přechodnou ischemii, která vede ke vzniku komorové arytmie, která může vyústit v nebezpečnou život ohrožující komorovou fibrilaci. náhled|Věnčitá tepna s aterosklerózou a výrazným zúžením průsvitu Ischemie srdeční se obvykle vyskytuje, když se v části hladké, pružné výstelky uvnitř věnčité tepny vyvine ateroskleróza. Při ateroskleróze výstelka tepny ztvrdne, ztuhne a hromadí se v ní usazeniny vápníku, tuků a abnormálních zánětlivých buněk, které tvoří aterosklerotický plak. Tím dochází ke zužování průsvitu věnčitých tepen a následně k ischemii srdečního svalu. Akutní zhoršení může nastat při ruptuře aterosklerotického plátu a vzniku trombu.
Mikrovaskulární angina pectoris je typ onemocnění, při němž se při provedení koronárního angiogramu objevuje bolest na hrudi a nepříjemné pocity na hrudi bez známek ucpání větších věnčitých tepen srdce. Přesná příčina mikrovaskulární anginy pectoris není známa, mohla by být způsobena mikrovaskulární dysfunkcí nebo epikardiální aterosklerózou. Z dosud ne zcela objasněných důvodů se tato porucha vyskytuje častěji u žen než u mužů, určitou roli však mohou hrát hormony a další rizikové faktory specifické pro ženy.
Rizikové faktory ICHS má několik dobře známých rizikových faktorů, které přispívají ke vzniku aterosklerózy. Mezi tyto rizikové faktory patří:
kouření cukrovka vysoký krevní tlak (hypertenze) dyslipidémie (zejména zvýšený LDL cholesterol) rodinná anamnéza ICHS obezita nedostatek pohybu nevhodná strava nadměrný stres nadměrná konzumace alkoholu
Přibližně polovina případů souvisí s genetikou. Dědičnost ischemické choroby srdeční se odhaduje na 40 % až 60 %. Genomové asociativní studie identifikovaly více než 160 genetických lokusů predispozice k ICHS.
Kouření pouze jedné cigarety denně přibližně zdvojnásobuje riziko ICHS. Nezávislými rizikovými faktory jsou revmatologická onemocnění, jako je revmatoidní artritida, systémový lupus erythematodes, psoriáza a psoriatická artritida.
Příznaky ICHS má celou řadu klinických projevů od zcela asymptomatického onemocnění až po náhlou srdeční smrt. V pokročilém stadiu onemocnění zúžené koronárních tepny snižují přísun kyslíkem bohaté krve do srdce, což se projevuje zejména při námaze, kdy srdce bije rychleji a má zvýšenou spotřebu kyslíku. U některých lidí to způsobuje závažné příznaky, zatímco u jiných se žádné příznaky nevyskytují.
Nejčastějším příznakem je bolest na hrudi nebo nepříjemné pocity, které se pravidelně objevují při fyzické aktivitě, po jídle nebo v jiných předvídatelných situacích, tento jev se nazývá stabilní angina pectoris a souvisí se zúžením věnčitých tepen. Angina pectoris zahrnuje také pocit svírání na hrudi, tíhu, tlak, necitlivost, plnost nebo stahování. Angina pectoris, která se mění v intenzitě, charakteru nebo frekvenci, se nazývá nestabilní a může předcházet infarktu myokardu. Asi 30 % dospělých, kteří se dostaví na pohotovost s nejasnou příčinou bolestí na hrudi, má bolesti způsobené ischemickou chorobou srdeční. Angina pectoris, dušnost, pocení, nevolnost nebo zvracení a závratě jsou příznaky srdečního záchvatu nebo infarktu myokardu, v tomto stavu je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.
Příznaky u žen Příznaky u žen se mohou lišit od příznaků u mužů a nejčastějším příznakem, který ženy uvádějí je dušnost. Dalšími příznaky, které jsou častější u žen než u mužiů, jsou extrémní únava, poruchy spánku, zažívací potíže a úzkost. Některé ženy trpí závratěmi, pocením a nevolností nebo mají nepravidelný srdeční rytmus. Ženy mohou také pociťovat pálení, bolest nebo tlak na hrudi nebo v horní části břicha, které se mohou šířit do paže nebo čelisti, ale tyto příznaky uvádějí méně často než muži. Obecně platí, že ženy pociťují příznaky o 10 let později než muži. Ženy méně často rozpoznávají příznaky a vyhledávají léčbu.
Diagnostika náhled|Zobrazení levé věnčité tepny při koronarografii Diagnostika ICHS zahrnuje kombinaci klinického hodnocení a pomocných vyšetření a závisí do značné míry na povaze příznaků a na zobrazovacích metodách. Prvním vyšetřením při podezření na ICHS je elektrokardiogram (EKG), a to jak u stabilní anginy pectoris, tak u akutního koronárního syndromu. Může být provedeno rentgenové vyšetření hrudníku, krevní testy a echokardiografie v klidu.
U stabilních symptomatických pacientů lze ICHS diagnostikovat pomocí několika neinvazivních testů v závislosti na předběžném posouzení rizikového profilu. Mezi neinvazivní zobrazovací metody patří: CT angiografie (CTA), vyšetření vhodné u pacientů s nízkým rizikovým profilem k vyloučení onemocnění, pozitronová emisní tomografie (PET), perfuzní scintigrafie myokardu (SPECT), nukleární zátěžový test či zátěžová echokardiografie. Zátěžové EKG nebo zátěžový test jsou méně spolehlivé než neinvazivní zobrazovací metody kvůli riziku falešně negativních a falešně pozitivních výsledků testů. Invazivní testování pomocí angiografie a koronarografie lze použít, pokud je neinvazivní testování neprůkazné nebo vykazuje vysoké riziko výskytu onemocnění.
Hodnocení rizika Existují různé systémy hodnocení rizika ischemické choroby srdeční. Významným příkladem je Framinghamské skóre, používané ve Framinghamské srdeční studii. Bylo vytvořeno v roce 1976 a původně pracovalo se sedmi rizikovými faktory. Postupně se upravilo do současné (2026) celosvětově užívané podoby používající pět základních rizikových faktorů – věk a pohlaví, kouření cigaret, systolický krevního tlak a celkový cholesterol. Stanovuje desetileté absolutní riziko vzniku kardiovaskulární příhody (fatální a nefatální) u jedinců ve věku 30–70 let. V Česku se nejvíce používá skórovací systém SCORE přizpůsobený přímo pro českou populaci.
Prevence Prevence ICHS spočívá především v ovlivnění rizikových faktorů, podpoře zdravého životního stylu a včasné léčbě přidružených onemocnění. Rozlišuje se primární prevence (u osob bez manifestního onemocnění) a sekundární prevence (u pacientů s již diagnostikovanou ICHS).
Primární prevence Pokud se vyvarujeme známých rizikových faktorů, je možné předejít až 90 % kardiovaskulárních onemocnění. Prevence zahrnuje přiměřenou fyzickou aktivitu, snížení obezity, léčbu vysokého krevního tlaku, zdravou stravu, snížení hladiny cholesterolu a odvykání kouření. Vysoká úroveň fyzické aktivity snižuje riziko ischemické choroby srdeční přibližně o 25 %. Americká kardiologická asociace (AHA) identifikovala klíčová opatření pro zlepšení a udržení kardiovaskulárního zdraví – Life's Essential 8. V roce 2022 byl jako další faktor ovlivňující zdraví srdce doplněn spánek.
Sekundární prevence Sekundární prevence spočívá v prevenci dalších následků již vzniklého onemocnění. Mezi účinné změny životního stylu patří:
kontrola hmotnosti odvykání kouření vyhýbání se konzumaci trans-tuků snížení psychosociálního stresu cvičení