Dobřany ( v letech 1939–1945 Wiesengrund) jsou druhé nejlidnatější město v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Leží dvanáct kilometrů jihozápadně od Plzně na řece Radbuze. Žije zde obyvatel.

Městem vede železniční trať z Plzně do Železné Rudy, na které je zde zřízena železniční stanice Dobřany a severně od města v katastrálním území. Šlovice u Plzně ještě zastávka Dobřany zastávka. Nachází se zde také psychiatrická léčebna.

Historie První písemná zmínka o Dobřanech pochází z roku 1243, kdy patřily Závišovi z Dobřan. V roce 1259 bylo zmíněno budování kláštera ženského církevního řádu Magdalenitek a ve stejném roce byly Dobřany nepřímo zmíněny jako městečko. Roku 1260 je doložen městský rychtář. Tržní význam města dokládá zvláštní dobřanská obilní míra. Město v letech 1272–1282 získal chotěšovský klášter a držel jej do roku 1782, kdy byl klášter Josefem II. zrušen.

Dobřany leží v údolní nivě Radbuzy. Vznikly v místech staršího osídlení, ale v uspořádání centra je patrné pravoúhlé členění s obdélným náměstím. Město nejspíše nebylo opevněno, byť v době před husitskými válkami není existence určitého ohrazení vyloučena. Od jihovýchodu se do města vjíždělo Vysokou bránou, zbořenou roku 1839. Měla podobu třípatrové hranolové věže s průjezdem v přízemí. Další brány patrně stávaly na severu a severozápadě.

V roce 1799 a 1814 městem táhlo ruské vojsko vedené generálem Suvorovem (Napoleonské války). V letech 1822–1945 zde hospodařili němečtí šlechticové Thurn-Taxisové. Velký význam mělo přivedení železnice do města v roce 1876, kdy byl uveden do provozu úsek z Plzně do Nýrska. Od roku 1880 je v Dobřanech psychiatrická léčebna se současnou kapacitou 1 225 pacientů. V letech 1938–1945 patřila obec k říšské provincii Sudety. Při náletu britského letectva v noci 17. dubna 1943 na plzeňskou Škodovku došlo k záměně s léčebnou, město bylo omylem bombardováno a značně poškozeno. Po válce bylo původní německé obyvatelstvo vysídleno.

Obyvatelstvo

Městská správa Části města Dobřany Šlovice Vodní Újezd

Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. května 1995.

Pamětihodnosti

náhled|Kamenný most přes Radbuzu náhled|Radnice Kostel svatého Mikuláše, původně gotický kostel ze 14. století na místě staršího kostela, připomínaného roku 1259. Byl vážně poškozen za husitských válek a vyhořel i roku 1620. Pozdně barokní přestavba proběhla v letech 1757–1758. Hřbitov kolem kostela byl koncem 18. století zrušen. Kostelní věž stojí samostatně a byla postavena v letech 1694–1700 s výškou 22 metrů. V letech 1865–1866 byla zvýšena na 45 metrů. Za druhé světové války byla 17. dubna 1943 věž i s kostelem poškozena při náletu a zničeno bylo všech pět zvonů. O rok později byla provizorně zastřešena jehlanovou helmicí a v roce 2000 byla zhotovena pseudobarokní cibulová báň. Věžní hodiny pochází z roku 1870 a v současnosti jsou zde tři zvony. Kostel svatého Víta byl postaven v letech 1727–1734 z materiálu původního kostela, který stále na stejném místě. Stavbu navrhl plzeňský architekt Jakub Auguston. Dvouoltář svatého Víta a svatého Jana Nepomuckého zhotovil v letech 1728–1731 lužickosrbský řezbář Matěj Václav Jäckel. Kostel je v majetku města. Slouží jako městská galerie a je zde stálá expozice Dobřanské baroko a každoroční výstava obrazů malíře Oty Janečka. V kostele se pořádají koncerty vážné hudby. Most přes Radbuzu na místě středověkého brodu přes Radbuzu je poprvé písemně zaznamenán v polovině 16. století. Jeho skutečné stáří však není známé. V 18. století byl barokně upraven. Má nestejnou šířku a mírně zalomenou osu. Na mostě je vyznačen letopočet 1879, kdy byl rekonstruován. Je dlouhý 50 metrů, široký 4,2 a vysoký 4,8 metru. Slouží pěší a cyklistické dopravě. Podle legendy přes něj projížděl Jan Žižka a Prokop Holý. V roce 1998 sem byla umístěna nová socha svatého Jana Nepomuckého. Radnice Kaple Panny Marie Pomocné z roku 1773. V roce 2015 ji koupilo a zrekonstruovalo město. Děkanství Pět měšťanských domů na Masarykově náměstí (č. 5, 112, 147, 148, 157) Ústavní kostel v psychiatrické léčebně Kaple Čtrnácti svatých pomocníků v nouzi postavená na místě dřívější kaple v roce 2010 Šlovický vrch, přírodní památka severovýchodně od města vyhlášená v roce 2018 s výskytem listonoha letního, žábronožky letní a kuňky žlutobřiché na místě bývalého tankodromu s plochou asi třicet hektarů Naučná stezka Lesopark Martinská stěna Zaniklý dobřanský větrný mlýn v lokalitě Kamínek

Osobnosti Josef Ackermann (1803–1875), děkan litoměřické kapituly Jan Josef Ignác Brentner (1689–1742), hudební skladatel Vladimír Denkstein (1906–1993), historik umění Ota Koval (1931–1991), režisér dětských filmů Karel Kryl (1944–1994), český básník a písničkář Josef Langl (1843–1916), rakouský malíř a spisovatel Vladimír Maděra (1905–1997), chemik, rektor Vysoké školy chemicko-technologická v Praze Jaroslav Mašek (1891–1926), malíř František Noha (1894–1918), voják rakousko-uherské armády, jeden z vůdců Rumburské vzpoury Norbert Ormai (1813–1849), maďarský revolucionář Martin Stelzer (1815–1894), stavitel Joseph Maria Wolfram (1789–1839), hudební skladatel a politik

V dobřanské psychiatrické léčebně působili psychoanalytik a básník Zbyněk Havlíček, německý psychiatr a neurolog Arnold Pick a básník a výtvarník Karel Šebek.

Partnerská města Brežice, Slovinsko Dobřany, Česko Obertraubling, Německo

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem Kategorie:Obce v okrese Plzeň-jih Kategorie:Městské památkové zóny v Česku Kategorie:Mikroregion Radbuza Kategorie:Města v okrese Plzeň-jih Kategorie:Sídla v Plaské pahorkatině Kategorie:Sídla na Radbuze