Seznam vítězů mužské čtyřhry na French Open

Seznam vítězů mužské čtyřhry na French Open uvádí přehled šampionů mužské deblové soutěže French Open, turnaje známého také pod názvem Roland Garros, oficiálně .

French Open je tenisový Grand Slam, každoročně hraný na přelomu května a června. Premiérový ročník mužské čtyřhry se odehrál v roce 1891, ale až od roku 1925 bylo mistrovství zpřístupněno pouze tenistům registrovaným ve francouzských klubech. Chronologicky představuje druhý major sezóny zařazený mezi Australian Open a Wimbledon. Od roku 1928 probíhá na otevřených antukových dvorcích areálu Stade Roland-Garros v Paříži. V roce 1968 se jako první z grandslamů otevřel profesionálům.

Do soutěže nastupuje šedesát čtyři párů se šestnácti nasazenými. Od roku 1973 se hraje sedmibodový tiebreak, (do roku 2021) s výjimkou rozhodující sady. V ročníku 2022 byla zkrácená hra zavedena i do rozhodujícího setu za stavu her 6–6 jako 10bodový supertiebreak.

Historie French Open organizované Francouzskou tenisovou federací je druhým ze čtyř Grand Slamů sezóny. Probíhá na přelomu května a června. Turnaj byl založen v roce 1891. Před rokem 1925 na něm mohli startovat pouze tenisté registrovaní ve francouzských klubech. V tomto období získal rekordní počet třinácti titulů Francouz Max Decugis.

Mezi lety 1915–1919 se šampionát nekonal v důsledku první světové války. V období 1941–1945 probíhal ve vichistickém režimu Tournoi de France uzavřený pro Francouze. Jeho výsledky nebyly francouzským svazem započítány do oficiálních statistik ani do historie grandslamu. Do počátku otevřené éry v roce 1968 se turnaj konal pod názvem French Championships. Prvními vítězi, po zpřístupnění hráčům mimo francouzské kluby v roce 1925, se stali francouzští mušketýři Jean Borotra a René Lacoste. V tomto období vyhrál nejvyšší počet šesti trofejí Australan Roy Emerson. V rámci otevřené éry pak rekordní zápis čtyř titulů vytvořili Kanaďan Daniel Nestor a Bělorus Max Mirnyj včetně dvou společných triumfů z let 2011 a 2012. Nejstarším šampionem open éry se v roce 2022 stal 40letý Nizozemec Jean-Julien Rojer. Jeho spoluhráč, Salvadorec Marcelo Arévalo, byl vůbec prvním vítězem grandslamové čtyřhry ze Střední Ameriky.

V letech 1925–1971 všechna utkání probíhala na tři vítězné sety. Od sezóny 1972 byl tento formát ponechán pouze pro finále. Předchozí kola přešla na systém zápasů do dvou vítězných setů, rovněž tak i nakonec finále v roce 1990.

Vítězové získávají od roku 1989 zdobný stříbrný pohár „Coupe Jacques Brugnon“, pojmenovaný na počest jednoho ze čtyř mušketýrů Jacquese Brugnona.

Přehled finále French Championships

Rok vítězové poražení finalisté výsledekChampionnat de France amateurs international (1891–1924) 1891 B. Desjoyau T. Legrand Cucheval-Clarigny Boulanger 1892 J. Havet D. Albertini Cucheval-Clarigny Carlos de Candamo 1893 Jean Schopfer J. Goldsmith G. Hetley Ortmans 6–4, 4–6, 6–2 1894 Gérard Brosselin J. Lesage G. Hetley Robinson 6–4, 2–6, 6–2 1895 André Vacherot Christian Winzer Paul Lebreton Paul Lecaron 6–2, 6–1 1896 F. Warden Wynes André Vacherot Marcel Vacherot 6–4, 8–6 1897 Paul Aymé Paul Lebreton Francky Wardan Longchamps 6–3, 6–0 1898 Marcel Vacherot Xenophon Kasdaglis 1899 Paul Aymé Paul Lebreton 1900 Paul Aymé Paul Lebreton 1901 André Vacherot Marcel Vacherot 1902 Max Decugis J. Worth 1903 Max Decugis J. Worth André Vacherot Marcel Vacherot 8–6, 6–4skreč 1904 Max Decugis Maurice Germot 1905 Max Decugis J. Worth 1906 Max Decugis Maurice Germot 1907 Max Decugis Maurice Germot G. Siry Robert Wallet 6–4, 6–2, 6–1 1908 Max Decugis Maurice Germot 1909 Max Decugis Maurice Germot 1910 Marcel Dupont Maurice Germot 1911 Max Decugis Maurice Germot André Gobert William Laurentz 6–3, 6–4, 7–5 1912 Max Decugis Maurice Germot 1913 Max Decugis Maurice Germot 1914 Max Decugis Maurice Germot William Laurentz Ludwig von Salm 6–4, 6–4, 4–6, 4–6, 6–4 1915 nehráno 1916 1917 1918 1919 1920 Max Decugis Maurice Germot 1921 André Gobert William Laurentz 1922 Jacques Brugnon Marcel Dupont 1923 François Blanchy Jean Samazeuilh 1924Internationaux de France amateurs (1925–1967) 1925 Jean Borotra René Lacoste Henri Cochet Jacques Brugnon 7–5, 4–6, 6–3, 2–6, 6–3 1926 Vincent Richards Howard Kinsey Henri Cochet Jacques Brugnon 6–4, 6–1, 4–6, 6–4 1927 Henri Cochet Jacques Brugnon Jean Borotra René Lacoste 2–6, 6–2, 6–0, 1–6, 6–4 1928 Jean Borotra Jacques Brugnon Henri Cochet René de Buzelet 6–4, 3–6, 6–2, 3–6, 6–4 1929 René Lacoste Jean Borotra Henri Cochet Jacques Brugnon 6–3, 3–6, 6–3, 3–6, 8–6 1930 Henri Cochet Jacques Brugnon Harry Hopman Jim Willard 6–3, 9–7, 6–3 1931 George Lott John Van Ryn Vernon Kirby Norman Farquharson 6–4, 6–3, 6–4 1932 Henri Cochet Jacques Brugnon Christian Boussus Marcel Bernard 6–4, 3–6, 7–5, 6–3 1933 Pat Hughes Fred Perry Vivian McGrath Adrian Quist 6–2, 6–4, 2–6, 7–5 1934 Jean Borotra Jacques Brugnon Jack Crawford Vivian McGrath 11–9, 6–3, 2–6, 4–6, 9–7 1935 Jack Crawford Adrian Quist Vivian McGrath Don Turnbull 6–1, 6–4, 6–2 1936 Jean Borotra Marcel Bernard Pat Hughes Raymond Tuckey 6–2, 3–6, 9–7, 6–1 1937 Gottfried von Cramm Henner Henkel Norman Farquharson Vernon Kirby 6–4, 7–5, 3–6, 6–1 1938 Bernard Destremau Yvon Petra Don Budge Gene Mako 3–6, 6–3, 9–7, 6–1 1939 Don McNeill Charles Harris Jean Borotra Jacques Brugnon 4–6, 6–4, 6–0, 2–6, 10–8 1940 nehráno 1941 1942 1943 1944 1945 1946 Marcel Bernard Yvon Petra Enrique Morea Pancho Segura 7–5, 6–3, 0–6, 1–6, 10–8 1947 Eustace Fannin Eric Sturgess Tom Brown Bill Sidwell 6–4, 4–6, 6–4, 6–3 1948 Lennart Bergelin Jaroslav Drobný Harry Hopman Frank Sedgman 8–6, 6–1, 12–10 1949 Pancho Gonzales Frank Parker Eustace Fannin Eric Sturgess 6–3, 8–6, 5–7, 6–3 1950 Bill Talbert Tony Trabert Jaroslav Drobný Eric Sturgess 6–2, 1–6, 10–8, 6–2 1951 Ken McGregor Frank Sedgman Gardnar Mulloy Dick Savitt 6–2, 2–6, 9–7, 7–5 1952 Ken McGregor Frank Sedgman Gardnar Mulloy Dick Savitt 6–3, 6–4, 6–4 1953 Lew Hoad Ken Rosewall Mervyn Rose Clive Wilderspin 6–2, 6–1, 6–1 1954 Vic Seixas Tony Trabert Lew Hoad Ken Rosewall 6–4, 6–2, 6–1 1955 Vic Seixas Tony Trabert Nicola Pietrangeli Orlando Sirola 6–1, 4–6, 6–2, 6–4 1956 Don Candy Bob Perry Ashley Cooper Lew Hoad 7–5, 6–3, 6–3 1957 Malcolm Anderson Ashley Cooper Don Candy Mervyn Rose 6–3, 6–0, 6–3 1958 Ashley Cooper Neale Fraser Robert Howe Abe Segal 3–6, 8–6, 6–3, 7–5 1959 Nicola Pietrangeli Orlando Sirola Roy Emerson Neale Fraser 6–3, 6–2, 14–12 1960 Roy Emerson Neale Fraser José Luis Arilla Andrés Gimeno 6–2, 8–10, 7–5, 6–4 1961 Roy Emerson Rod Laver Robert Howe Bob Mark 3–6, 6–1, 6–1, 6–4 1962 Roy Emerson Neale Fraser Wilhelm Bungert Christian Kuhnke 6–3, 6–4, 7–5 1963 Roy Emerson Manuel Santana Gordon Forbes Abe Segal 6–2, 6–4, 6–4 1964 Roy Emerson Ken Fletcher John Newcombe Tony Roche 7–5, 6–3, 3–6, 7–5 1965 Roy Emerson Fred Stolle Ken Fletcher Bob Hewitt 6–8, 6–3, 8–6, 6–2 1966 Clark Graebner Dennis Ralston Ilie Năstase Ion Țiriac 6–3, 6–3, 6–0 1967 John Newcombe Tony Roche Roy Emerson Ken Fletcher 6–3, 9–7, 12–10

French Open

Rok vítězové poražení finalisté výsledek Internationaux de France – Ère Open (od 1968) 1968 Ken Rosewall Fred Stolle Roy Emerson Rod Laver 6–3, 6–4, 6–3 1969 John Newcombe Tony Roche Roy Emerson Rod Laver 4–6, 6–1, 3–6, 6–4, 6–4 1970 Ilie Năstase Ion Țiriac Arthur Ashe Charlie Pasarell 6–2, 6–4, 6–3 1971 Arthur Ashe Marty Riessen Tom Gorman Stan Smith 6–8, 4–6, 6–3, 6–4, 11–9 1972 Bob Hewitt Frew McMillan Patricio Cornejo Jaime Fillol 6–3, 8–6, 3–6, 6–1 1973 John Newcombe Tom Okker Jimmy Connors Ilie Năstase 6–1, 3–6, 6–3, 5–7, 6–4 1974 Dick Crealy Onny Parun Bob Lutz Stan Smith 6–3, 6–2, 3–6, 5–7, 6–1 1975 Brian Gottfried Raúl Ramírez John Alexander Phil Dent 6–4, 2–6, 6–2, 6–4 1976 Fred McNair Sherwood Stewart Brian Gottfried Raúl Ramírez 7–6(8–6), 6–3, 6–1 1977 Brian Gottfried Raúl Ramírez Wojciech Fibak Jan Kodeš 7–6, 4–6, 6–3, 6–4 1978 Gene Mayer Hank Pfister José Higueras Manuel Orantes 6–3, 6–2, 6–2 1979 Gene Mayer Sandy Mayer Ross Case Phil Dent 6–4, 6–4, 6–4 1980 Victor Amaya Hank Pfister Brian Gottfried Raúl Ramírez 1–6, 6–4, 6–4, 6–3 1981 Heinz Günthardt Balázs Taróczy Terry Moor Eliot Teltscher 6–2, 7–6, 6–3 1982 Sherwood Stewart Ferdi Taygan Hans Gildemeister Belus Prajoux 7–5, 6–3, 1–1skreč 1983 Anders Järryd Hans Simonsson Mark Edmondson Sherwood Stewart 7–6(7–4), 6–4, 6–2 1984 Henri Leconte Yannick Noah Pavel Složil Tomáš Šmíd 6–4, 2–6, 3–6, 6–3, 6–2 1985 Mark Edmondson Kim Warwick Šlomo Glickstein Hans Simonsson 6–3, 6–4, 6–7, 6–3 1986 John Fitzgerald Tomáš Šmíd Stefan Edberg Anders Järryd 6–3, 4–6, 6–3, 6–7(4–7), 14–12 1987 Anders Järryd Robert Seguso Guy Forget Yannick Noah 6–7, 6–7, 6–3, 6–4, 6–2 1988 Andrés Gómez Emilio Sánchez John Fitzgerald Anders Järryd 6–3, 6–7(8–10), 6–4, 6–3 1989 Jim Grabb Patrick McEnroe Mansour Bahrami Eric Winogradsky 6–4, 2–6, 6–4, 7–6(7–5) 1990 Sergio Casal Emilio Sánchez Goran Ivanišević Petr Korda 7–5, 6–3 1991 John Fitzgerald Anders Järryd Rick Leach Jim Pugh 6–0, 7–6(7–2) 1992 Jakob Hlasek Marc Rosset David Adams Andrej Olchovskij 7–6(7–4), 6–7(3–7), 7–5 1993 Luke Jensen Murphy Jensen Marc-Kevin Goellner David Prinosil 6–4, 6–7(4–7), 6–4 1994 Byron Black Jonathan Stark Jan Apell Jonas Björkman 6–4, 7–6(7–5) 1995 Jacco Eltingh Paul Haarhuis Nicklas Kulti Magnus Larsson 6–7(3–7), 6–4, 6–1 1996 Jevgenij Kafelnikov Daniel Vacek Guy Forget Jakob Hlasek 6–2, 6–3 1997 Jevgenij Kafelnikov Daniel Vacek Todd Woodbridge Mark Woodforde 7–6(14–12), 4–6, 6–3 1998 Jacco Eltingh Paul Haarhuis Mark Knowles Daniel Nestor 6–3, 3–6, 6–3 1999 Maheš Bhúpatí Leander Paes Goran Ivanišević Jeff Tarango 6–2, 7–5 2000 Todd Woodbridge Mark Woodforde Paul Haarhuis Sandon Stolle 7–6, 6–4 2001 Maheš Bhúpatí Leander Paes Petr Pála Pavel Vízner 7–6, 6–3 2002 Paul Haarhuis Jevgenij Kafelnikov Mark Knowles Daniel Nestor 7–5, 6–4 2003 Bob Bryan Mike Bryan Paul Haarhuis Jevgenij Kafelnikov 7–6(7–3), 6–3 2004 Xavier Malisse Olivier Rochus Michaël Llodra Fabrice Santoro 7–5, 7–5 2005 Jonas Björkman Max Mirnyj Bob Bryan Mike Bryan 2–6, 6–1, 6–4 2006 Jonas Björkman Max Mirnyj Bob Bryan Mike Bryan 6–7(5–7), 6–4, 7–5 2007 Mark Knowles Daniel Nestor Lukáš Dlouhý Pavel Vízner 2–6, 6–3, 6–4 2008 Pablo Cuevas Luis Horna Daniel Nestor Nenad Zimonjić 6–2, 6–3 2009 Lukáš Dlouhý Leander Paes Wesley Moodie Dick Norman 3–6, 6–3, 6–2 2010 Daniel Nestor Nenad Zimonjić Lukáš Dlouhý Leander Paes 7–5, 6–2 2011 Max Mirnyj Daniel Nestor Juan Sebastián Cabal Eduardo Schwank 7–6(7–3), 3–6, 6–4 2012 Max Mirnyj Daniel Nestor Bob Bryan Mike Bryan 6–4, 6–4 2013 Bob Bryan Mike Bryan Michaël Llodra Nicolas Mahut 6–4, 4–6, 7–6(7–4) 2014 Julien Benneteau Édouard Roger-Vasselin Marcel Granollers Marc López6–3, 7–6(7–1) 2015 Ivan Dodig Marcelo Melo Bob Bryan Mike Bryan6–7(5–7), 7–6(7–5), 7–5 2016 Feliciano López Marc López Bob Bryan Mike Bryan6–4, 6–7(6–8), 6–3 2017 Ryan Harrison Michael Venus Santiago González Donald Young 7–6(7–5), 6–7(4–7), 6–3 2018 Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut Oliver Marach Mate Pavić 6–2, 7–6(7–4) 2019 Kevin Krawietz Andreas Mies Jérémy Chardy Fabrice Martin 6–2, 7–6(7–3) 2020 Kevin Krawietz Andreas Mies Mate Pavić Bruno Soares 6–3, 7–5 2021 Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut Alexandr Bublik Andrej Golubjev 4–6, 7–6(7–1), 6–4 2022 Marcelo Arévalo Jean-Julien Rojer Ivan Dodig Austin Krajicek 6–7(4–7), 7–6(7–5), 6–3 2023 Ivan Dodig Austin Krajicek Sander Gillé Joran Vliegen 6–3, 6–1 2024 Marcelo Arévalo Mate Pavić Simone Bolelli Andrea Vavassori 7–5, 6–3 2025 Marcel Granollers Horacio Zeballos Joe Salisbury Neal Skupski 6–0, 6–7(5–7), 7–5 2026 Marcel Granollers Horacio Zeballos Harri Heliövaara Henry Patten 6–4, 6–2

Statistiky

Vícenásobní vítězové od 1925