Palác Kinských (také palác Goltz-Kinských či Golz-Kinských) je rokoková stavba v Praze na Staroměstském náměstí 606/12. Stojí na jeho východní straně poblíž pomníku Jana Husa, vedle domu U Kamenného zvonu 605/13. Od roku 1964 je kulturní památkou.
Historie paláce Kinských vlevo|náhled|Pohled z věže Staroměstské radnice náhled|vlevo|Erb rodu Kinských na průčelí paláce náhled|Palác Kinských Na místě dnešního paláce ve středověku stávaly dva starší domy. V západní části paláce se v podzemí dochovaly zbytky románského domu, severněji pak jiný raně gotický dům. Dnešní rokokový palác byl postaven pro hraběte Jana Arnošta z Goltze († 1765) z pruského rodu Goltzů v letech 1755 až 1765 podle starších plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera a pod vedením architekta Anselma Luraga. Na fasádě provedl bohatou štukovou výzdobu C. G. Bossi. Průčelí je nahoře zakončeno dvěma atikami, které zdobí řada soch. Znázorňují antické bohy a jsou dílem Ignáce Františka Platzera. Dva souměrně umístěné monumentální vchody lemované kamennými sloupy spojuje v prvním patře úzký balkón.
Po smrti hraběte Goltze koupil roku 1768 palác kníže Rudolf Kinský. V době vlastnictví rodu Kinských byly interiéry přestavěny klasicistně. Došlo také k rozšíření paláce o druhý dvůr sevřený mezi třemi křídly v empírovém stylu podle projektu Josefa Krannera. Roku 1835 byl k paláci připojen další dům a palác tak byl rozšířen až do Týnské uličky; ten byl pod Krannerovým vedením přestavěn novobarokně.
Význam paláce Kinských v historii 9. června 1843 se v paláci narodila Bertha Kinská (von Suttnerová), pozdější sekretářka Alfreda Nobela, jež roku 1905 jako první žena obdržela Nobelovu cenu za mír.
Koncem 19. století v budově sídlilo německé gymnázium, kam chodil v letech 1893 až 1901 i Franz Kafka, jehož otec Hermann měl v objektu paláce i svůj obchod, a o dekádu později i František R. Kraus. V meziválečném období bylo v paláci umístěno polské vyslanectví (1922–1934).
V roce 1948 sehrál palác důležitou roli v komunistické propagandě – podle ní 25. února z jeho balkónu pronesl Klement Gottwald svůj historický proslov začínající slovy „Právě jsem se vrátil z Hradu…“ Z balkónu Paláce Kinských ale řečnil Gottwald o čtyři dny dříve, 21. února, a zmiňovaná věta zazněla až na Václavském náměstí z korby nákladního vozu. Vedle Gottwalda stál 21. února na balkóně Vladimír Clementis a spolu byli zachyceni na dobové fotografii. Když byl později Clementis obviněn z pokusu o spiknutí a popraven, stal se pro komunistický režim nežádoucí i na této fotografii; proto byl ze snímku vyretušován.
Roku 1949 se stal palác Kinských sídlem sbírky grafiky Národní galerie v Praze. Na přelomu 60. a 70. let měla v paláci zkušebnu skupina The Plastic People of the Universe pod záštitou Pražského kulturního střediska. V roce 1992 byl spolu se Staroměstským náměstím prohlášen národní kulturní památkou.
Odkazy Reference
Poznámky
Literatura BASTLOVÁ, Eliška. Collectio operum musicalium quae in bibliotheca Kinsky adservantur, Národní knihovna ČR, Praha 2013. (recenze na knihu)
Související články Seznam národních kulturních památek České republiky
Externí odkazy
Podrobná fotodokumentace zrušené expozice Umění starověkého Středomoří (s popisy) Fotoalbum zrušené expozice Umění Asie. Kinští, Modrá krev, Česká televize
Kategorie:Národní galerie v Praze Kategorie:Sbírky starého umění v Praze Kategorie:Národní kulturní památky na Starém Městě (Praha) Kategorie:Paláce na Starém Městě (Praha) Kategorie:Staroměstské náměstí Kategorie:Rokokové stavby v Praze Kategorie:Kulturní památky na Starém Městě (Praha) Kategorie:Postaveno v Česku 1765