Dagestán, plným názvem Republika Dagestán nebo Dagestánská republika (), je nejjižnější republika Ruské federace, ležící na západním pobřeží Kaspického moře. Na jihu hraničí s Ázerbájdžánem a na jihozápadě s Gruzií; v rámci Ruské federace pak s Kalmyckou republikou, Čečenskem a Stavropolským krajem.

Délka území od severu k jihu je přibližně 414 km, od západu k východu 222 km, rozloha 50 300 km², počet obyvatel je 3 miliony.

Dagestán leží v evropské části Ruska (řeka Kuma tvoří jeho severní hranici). Patří mezi tzv. kavkazské republiky. Hlavním městem je Machačkala.

Historie Historie tohoto území je velmi bohatá. Území dnešního Dagestánu bylo obydleno již od dob paleolitu. Ve 4. století př. n. l. bylo součástí tzv. Kavkazské Albánie. V 3. a 4. století zde vládli Sásánovci, v 7. století je vystřídal chazarský chán; po pádu chazarské říše (969) se zde postupně rozšiřoval islám, ještě ve 13. století byly pozice křesťanství v části jižního Dagestánu poměrně silné.

náhled|vlevo|Na snímku je muž v tradičním šatu, s kolíkovou dýkou u pasu.Experimentální fotografie, pořízená Sergejem Prokudinem-Gorským někdy v letech 1905–1915

V 10. a 11. století země prosperovala, později ji ale ovládali seldžučtí Turci. Koncem 12. století vznikl avarský chanát. Po vpádu Mongolů byl začleněn do Zlaté hordy. S úpadkem mongolské moci se později oblast Dagestánu stala podobně jako sousední Ázerbájdžán předmětem soupeření mezi Persií a Osmanskou říší (z turečtiny a perštiny pochází i současný název území: doslova „Země hor“). Od konce 18. století pronikala na území Dagestánu také Ruská říše, která si jej roku 1813 formálně připojila.

Během 19. století tu proběhla řada povstání. Ovládnutí horské oblasti se však Rusku podařilo až po potlačení Šamilova povstání v 60. letech.

Po pádu Ruské říše se v prosinci roku 1917 k moci dostali bolševici a byla ustavena sovětská vláda. Po říjnové revoluci vznikala v letech 1918–1920 na území Dagestánu řada státních útvarů krátkodobého trvání. Většinu území kontrolovala německá, turecká, resp. „bílá“ vojska (bělogvardějci). Po vítězství bolševické moci byla 20. ledna 1921 v rámci Ruska vytvořena Dagestánská ASSR, která se po rozpadu SSSR přejmenovala na Dagestánskou republiku.

V březnu a v dubnu 2026 zemi postihly dvě vlny katastrofálních záplav, při kterých zahynulo sedm lidí a padesát tisíc obyvatel bylo potopou zasaženo.

Symboly Vlajka

Dagestánská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy: zeleným, modrým a červeným.Vlajka Dagestánu na Flags of the World

Geografie Města náhled|Republika Dagestán Machačkala (hlavní město a přístav) Kaspijsk (přístav) Derbent (přístav) Bujnaksk Dagestanskije Ogni Chasavjurt Izberbaš Južno-Suchokumsk Kiziljurt Kizljar

Obyvatelstvo náhled|Etnicko-lingvistické skupiny Kavkazu Od starověku představuje obyvatelstvo Dagestánu pestrou směsici. Žije zde na 30 místních etnik, z nichž početně vynikají Avarové (29 %), Dargové (16 %), Kumykové (14 %), Lezgové (13 %), Lakové (5 %), Azerové (4 %), Tabasaránci (5 %) a mnohá další, která doplnili postupně Rusové (20 %), jakož i Ázerbájdžánci, Nogajci, Kalmyci, Čečenci, atd. Současnou etnickou situaci dále zkomplikoval konflikt v sousedním Čečensku, který způsobil jen v roce 1995 příval 100 000 uprchlíků z této republiky. Pokus islámských fundamentalistů z Čečenska o ovládnutí části Dagestánu a vyhlášení islámského státu vyvolal v létě 1999 krvavý střet s ruskou federální armádou a tzv. druhou čečenskou válku.

Hlavními jazyky Dagestánu jsou ruština (úřední), kumitský jazyk, avarský jazyk a další jazyky (20).

Průmysl a zemědělství Jižní část Dagestánu je hornatá a tvoří součást Kavkazu, zatímco severní část je rovinatá step, kde se celkem dobře daří zemědělství (pěstování vína, ovoce, obilovin a slunečnice).

Hlavním nerostným bohatstvím země je ropa a zemní plyn, nacházející se jak pod samotným Dagestánem, tak pod Kaspickým mořem. Její zpracování je pro dagestánskou ekonomiku klíčové. Z hlavního města Machačkaly se vyváží do celého Ruska, hlavně po moři.

Pamětihodnosti Citadela, staré město a opevnění Derbentu byly roku 2003 zaneseny na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Přírodní rezervace Dagestánská přírodní rezervace, skládající se ze dvou chráněných území a tří menších přírodních rezervací.

Osobnosti Pjotr Bagration (1765–1812), ruský šlechtic a voják v době napoleonských válek Alexandr Višněvskij (1874–1948), ruský a sovětský chirurg, tvůrce terapeutické masti Chabib Nurmagomedov (* 20. září 1988) je bývalý profesionální zápasník smíšených bojových umění (MMA). Proslavil se jako dlouholetý šampion organizace UFC v lehké váze a kariéru ukončil s neporaženou bilancí 29 vítězství a 0 porážek. Po skončení aktivní kariéry se věnuje trenérské a manažerské činnosti. Islam Machačev (* 27. září 1991) je profesionální zápasník smíšených bojových umění (MMA) a šampion UFC ve velterové váze. V roce 2025 vyhrál titul UFC ve velterové váze na galavečeru UFC 322 a v minulosti byl dlouholetým šampionem lehké váhy, kterou po čtyřech obhajobách opustil, aby získal pás v další divizi. Machačev také drží nejdelší vítěznou sérii v historii UFC a to 17 výher v řadě.

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Islam in DagestanOficiální stránky země Oficiální stránky prezidenta Dagestánu Historie Dagestánu na stránkách Dagestánské státní univerzity Mapa Dagestánu na Texaské univerzitě Fotografie Sergeje Prokudin-Gorského na stránkách Kongresové knihovny

Kategorie:Republiky Ruské federace Kategorie:Severokavkazský federální okruh Kategorie:Kavkaz Kategorie:Regiony Evropy s více úředními jazyky