Jaderná elektrárna Loviisa () je jaderná elektrárna ležící asi 100 kilometrů východně od finského hlavního města Helsinky nedaleko města Loviisa. Elektrárna Loviisa byla první jadernou elektrárnou ve Finsku a první jaderná elektrárna postavená Sovětským svazem na Západě.
Historie a technické informace
Počátky Jaderná elektrárna Loviisa se začala plánovat v 60. letech 20. století. Do výběrového řízení na stavbu se zapojily společnosti General Electric a Westinghouse ze Spojených států, AEG z Německa a Asea-Atom ze Švédska. Již v roce 1965 bylo rozhodnuto, že General Electric a Asea-Atom budou z výběrového řízení vyřazeni. Plánem bylo, že reaktory budou objednány do roku 1966 a stavba začne v roce 1967. Komunistická strana Finska však v roce 1966 protestovala a požadovala nabídku také od Sovětského svazu. Imatran Voima Oy, tehdejší klient a následný provozovatel jaderné elektrárny, prohlásil výběrové řízení 4. dubna 1967 za neplatné. Společnosti AEG a Westinghouse byly poté vyloučeny. Bylo to hlavně proto, že si finská komunistická strana stěžovala, že nechce jaderné reaktory z kapitalistických zemí a že Finsko je nakupováním techniky příliš nakloněno na Západ. Aby byly obě strany spokojené, Imatran Voima Oy chtěla koupit reaktor ze Západu a palivo ze Sovětského svazu. Protože však Sovětský svaz trval na dodávkách paliva výhradně do sovětských reaktorů, finská vláda výběr společnosti opět odložila.
Výstavba V roce 1970 bylo rozhodnuto o nákupu a výstavbě dvou sovětských reaktorů typu VVER-440, tehdy známých jako tzv. novovoroněžský typ. Bylo však rozhodnuto, že se elektrárna postaví ve spolupráci s firmou Westinghouse, která do elektrárny měla doplnit bezpečnostní zařízení, kontejnment a lepší systém nouzového chlazení reaktoru.
Výstavba prvního bloku byla zahájena 1. května 1971 a druhý následoval 1. srpna 1972.
Uvedení do provozu První blok zahájil provoz 8. února 1977 a provozovateli Imatran Voima Oy (dnes Fortum Power and Heat Oy) byl předán 9. května 1977. S druhým blokem však byly od začátku roku 1980 problémy. Asi 200 techniků strávilo téměř rok opravami nové tlakové nádoby reaktoru VVER-440/213. Důvodem byl speciální protikorozní plášť uvnitř tlakové nádoby. Ochrana specificky požadovaná společností Imatran Voima Oy vytvořila nepřijatelný počet prasklin již po krátké době. Západní technici upozornili, že VVER-440 představuje velké bezpečnostní riziko kvůli své levné konstrukci. Podle expertů měl první reaktor zůstat v Sovětském svazu a tam se nechat opravit. Dozorový úřad odmítl kvůli tomuto problému povolit zahájení uvádění do provozu druhého bloku.
V Sovětském svazu finské úřady neprovedly žádnou kontrolu tlakových nádob. To znamenalo, že stav a původ problémů s tlakovými nádobami reaktoru nelze zpětně vysledovat. Pokud by však byla dodávka odmítnuta, bylo by to z pohledu Sovětského svazu nerozumné a došlo by k politickému konfliktu. První reaktor dosud běžel převážně bez problémů a každý rok dodává až 80 % své roční dostupné elektřiny. Do Velikonoc 1980 už blok vyrobil deset miliard kilowattů elektřiny. I přes problémy byla Loviisa nakonec považována za vzorovou elektrárnu, a proto o takové reaktory projevily zájem i Libye, Kuba, Turecko a Irák.
Po dokončení oprav byl nakonec 4. listopadu 1980 druhý blok poprvé připojen k síti a 5. ledna 1981 předán provozovateli.
Oba reaktory jsou typu VVER-440/213 s hrubým výkonem 531 MW a čistým 507 MW. Vyššího výkonu oproti standardním 440 MW hrubým bylo dosaženo využitím rezerv a optimalizace zařízení. Po modernizaci v roce 2010 byl výkon bloku navýšen na 488 MW. Od roku 2018 má každý z bloků hrubý elektrický výkon 531 MW.
Elektrárně se kvůli tomu, že na ní spolupracovali Američané se Sověty vtipně přezdívá Eastinghouse. Tento název má parodovat název společnosti Westinghouse.
Blok 3 Již v roce 1982 bylo plánováno, že bude dán souhlas k výstavbě třetího bloku ze Sovětského svazu typu VVER-1000, ale nebyla provedena žádná příslušná opatření a povolení tak nebylo vydáno.
V roce 2001 podal tehdejší provozovatel Teollisuuden Voima Oy žádost o výstavbu již pátého bloku ve Finsku. Tento krok byl tvrdě kritizován v celé Evropě, protože od havárie v Černobylu nebyl v Evropské unii uveden do provozu žádný nový blok. Tehdy se rozhodovalo mezi Olkiluoto 3 a Loviisa 3. Nakonec bylo rozhodnuto ve prospěch elektrárny Olkiluoto.
Informace o reaktorech ReaktorTyp reaktoruVýkonZahájení výstavbyPřipojení k sítiUvedení do provozuUzavřeníČistýHrubýLoviisa-1VVER-440/213507 MW531 MW1. 5. 19718. 2. 19779. 5. 19772057Loviisa-2VVER-440/213507 MW531 MW1. 8. 19724. 11. 19805. 1. 19812061
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Loviisa Kategorie:Finsko-sovětské vztahy