Senj (historicky též v italštině Segna, latinsky Senia, řecky Αθυινιτες (Athyinites), v němčině a maďarštině Zengg) je historické přímořské město s přístavem, rozkládá se na severozápadě Licko-senjské župy v Chorvatsku. Většinu jeho obyvatel tvoří Chorvaté. Město je významné přímořské turistické středisko a vedle turismu většinu zdejších obyvatel živí rybolov a lodní doprava. V zimě je zde poměrně chladno, zejména kvůli místnímu studenému větru (bóra, chorvatsky "bura"). V roce 2021 žilo v samotném Senji 4 164 obyvatel, v celém katastrálním území obce žije obyvatel. Počet obyvatel již od roku 1910 setrvale klesá.
Historie vlevo|náhled|Románská katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Senji vlevo|náhled|Pevnost Nehaj, památka na uskoky Senj byl založen galskými Senony v roce 432 př. n. l. Ve 2. století zde existovala římská osada Senia; Římanům sloužila jako důležité překladiště a brána do vnitrozemí. V 7. století byl Senj zničen v bojích Avarů se Slovany. Strategická poloha města však zajistila jeho rychlou obnovu. V 9. století převzali vládu nad městem Chorvaté.
Na základech raně křesťanské baziliky ze 4. nebo 5. století byl v raném středověku kolem roku 1000 vystavěn kostel. V roce 1169 byla dokončena výstavba senjské katedrály Nanebevzetí Panny Marie a tehdy byla v historických záznamech poprvé zmíněna samostatná diecéze v senjské oblasti. V té době se objevuje i jméno prvního senjského biskupa Mireje, který byl prvním z řady biskupů, kteří měli své sídlo v Senji až do roku 1969, kdy diecéze přešla pod správu rijecké arcidiecéze. Povijest Gospićko-senjske biskupije (pristupljeno 31. svibnja 2019.)
Roku 1184 daroval král Béla III. město templářům, od roku 1271 patřilo domácímu rodu Frankopanů a od 16. století k rakouské monarchii.
V 16. a 17. století ve městě působili uskoci, kteří si v 50. letech 16. století na vrchu Trbušnjak (často též Nehaj) u města zbudovali pevnost Nehaj, odkud jako partyzáni (i s pomocí svých rychlých lodí) podnikali pirátské výboje proti Turkům a Benátčanům. Okrádali lodě na velké části jaderského pobřeží až po istrijský poloostrov.
V letech 1776–1779 byla vystavěna Josefinská silnice, která spojovala Senj s okolním světem a umožnila spojení s Vídní a částečně pomohla obnovit význam města.
Vzdělání
V Senji byla založena první hlaholská tiskárna v Chorvatsku. 7. srpna 1494 byl vytištěn Senjský hlaholský misál a v letech 1494 až 1508 v něm byly vytištěny knihy ve starochorvatštině psané hlaholským písmem. V roce 1248 dostal senjský biskup Filip povolení od papeže Inocence IV. pro službu Boží v národním jazyce. Poprvé v křesťanské historii se do katolické katedrály dostává jiný jazyk než latina, řečtina, hebrejština, církevní slovanština nebo aramejština. Ostatní národy získaly toto privilegium až ve 20. století po druhém vatikánském koncilu. Senjská střední škola Pavla Vitezoviće, založená v roce 1725, dala během 19. a 20. století velké množství slavných osobností, spisovatelů a vědců.
vlevo|náhled|Pohled na Senj z pevnosti Nehaj Části města Administrativní součástí města je 26 okolních vesnic: Alan, Biljevine, Bunica, Crni Kal, Jablanac, Klada, Krasno, Krivi Put, Lukovo, Melnice, Mrzli Dol, Pijavica, Podbilo, Prizna, Senjska Draga, Starigrad, Stinica, Stolac, Sveta Jelena, Sveti Juraj, Velike Brisnice, Veljun Primorski, Volarice, Vrataruša, Vratnik a Vrzići.
Turismus Návštěvníkům města je plně k dispozici veřejná pláž, zátoka Spasovac a několik malých pláží s průzračnou vodou. Blízko města se nachází národní park Severní Velebit a přírodní park Velebit. V průběhu léta se zde koná několik festivalů, ze kterých stojí za zmínku především mezinárodní karnevalový festival, hudební festival a také „Senjski Vitezovi“, což je fotbalový festival.
V Senji se nachází muzeum uchovávající zdejší historii. Mezi významné historické budovy patří pevnost Nehaj, která byla postavena v 16. století jako symbol města, gotická radniční budova ze 14. století či palác Carina z 18. století, kde se nachází velká knihovna a sbírka náboženských předmětů.
Památky a pamětihodnosti náhled|Pomník obětem občanské války v Jugoslávii na nábřeží náhled|Renesanční dům v centru města
Pevnost Nehaj Městské muzeum, expozice sakrálního dědictví Katedrála Nanebevzetí Panny Marie z 12. století Katakomby, hrobky pod katedrálou Zvonice katedrály, nejvyšší zvonice v diecézi Gospić-Senj a celá rijecké metropolie Sakrální dědictví, sbírka portrétů senjských biskupů od 16. do 20. století, sbírka knih ( inkunábule ), výstava zlata a stříbra, biskupská hůl biskupa Kristofora, sbírka nábytku a roucha atd. Městské hradby a obranné věže Velká brána, konec Jozefinské silnice a vjezd do starého města. Nesou znaky vzdálenosti mezi Senjem a ostatními městy vyjádřené v německých mílích a jsou zdobeny korunou Habsburků. Uskočka ulice, krásná, nedotčená ukázka středověké architektury Ožegovićianum, internátní škola pro chudé studenty, založená biskupem Mirko Ožegovićem Bura, extrémně silný a studený vítr, se prý "narodil v Senji, žije v Rijece a umírá v Terstu" Zbytky kostela sv. Františka, mauzoleum uskoků, rodová hrobka Frankopanů Kostel Panny Marie umění, votivní kostel senjských námořníků a rybářů, modely lodí pozůstatky Senjské desky, kolem roku 1100, psané hlaholicí monumentální náměstí Cilnica městský přístav Senjský humor, první a nejstarší humoristické noviny v Chorvatsku – Metla i škavacera,Senj. zb. 35, 307-344 (2008.) Danijel Kokić: Prilog sociologiji senjskog humora oficiální úřední noviny v Senji,Novi list Senjska metla i škavacera traže autore noviny s nejdelší kontinuitouEtnol. trib. 25, Vol. 32, 2002., str. 75-98 Sanja Schneider: Senjski ljetni karneval Městské muzeum Sluneční hodiny postavené na Jadranské magistrále v severní části města kvůli tomu, že město Senj leží na 45. rovnoběžce Jeskyně Pijavica je jednou ze dvou jeskyní v Chorvatsku, kde byl pozorován efekt zamodrání Ve starém kostele za městem je reliéfní panel s aragonským erbem princezny Luisy Aragonské, manželky Bernardina Frankopana.Repozitorij Filozofskog fakulteta u Rijeci Dorothea Dumančić: Kamena skulptura Senja od 1390. do 1550. godine, Rijeka, rujan 2015. (pristupljeno 26. srpnja 2017.)
Klimatické podmínky Město má středomořské podnebí s dostatkem slunečných dnů a mírným počasím po většinu roku. Zimy jsou obecně mírné, průměrné teploty zřídka klesají pod 10 °C . Léta jsou teplá a suchá, průměrné teploty často přesahují 30 °C . Srážky jsou nejčastější na podzim a v zimě, zatímco léta jsou většinou suchá. Senj může také zažívat silný vítr zvaný bóra, vítr vanoucí z pevniny směrem k moři, který může s sebou nést rychlé změny počasí. Nejvyšší maximální denní teplota byla naměřena 22. července 2015 a měla hodnotu 39,7 °C , zatímco nejnižší teplota byla naměřena 10. února 1956 a činila –16,6 °C.
Osobnosti spjaté s městem
Nikola Jurišić – vojenský velitel, obránce uherského města Kőszeg před náporem Osmanů Ivan Lenković – válečník, obránce města a velitel uskoků, stavitel nehajské pevnosti Jural Lenković – generál, senjský velitel Herbart VIII. z Auerspergu – vojevůdce Markantun de Dominis – senjský biskup, filosof, teololg a vědec Blaž Baromić – knihtiskař, zakladatel první hlaholské tiskárny v Chorvatsku Pavao Ritter Vitezović – polyhistor, spisovatel, vydavatel, tiskař, historik, geograf, lingvista Matija Jušić – náboženský spisovatel, misionář Ivan Paskvić – astronom, matematik, zakladatel a první manažer observatoře v Budíně Mirko Ožegović Barlabaševački – biskup senjský a modrušský, říšský svobodný pán, chorvatský buditel a mecenáš Senje, zakladatel gymnázia Josip Filip Vukasović – chorvatský válečník a stavitel Vjenceslav Novak – chorvatský prozaik, prozaik, publicista, hudební kritik, pedagog a varhaník Silvije Strahimir Kranjčević – spisovatel Milan Ogrizović – spisovatel a politik Milutin Cihlár Nehajev – spisovatel Josip Gržanić – politik, buditel, průkopník Chorvatska. vynikající. nezávislost Ljudevit Rossi – chorvatský botanik a horolezec, důstojník královské domobrany Julije Rorauer – spisovatelka a divadelní kritička Ivan Krajač – právník, ekonomický a finanční spisovatel Bela Krleža (rozená Kangrga) – divadelní herečka, manželka Miroslava Krleži Pavao Tijan – spisovatel Josip Milković – politik, ministr kultury nezávislého Chorvatska Milan Moguš – akademik Ivan Đalma Marković – fotbalový trenér a hráč Ante Glavičić – historik Sandra Šarićová – taekwondistka a aktuální mistryně Evropy, vítězka bronzové medaile na olympijských hrách v Pekingu v roce 2008. Krešimir Stanišić – spisovatel Josip Šojat – výběrčí družstva házenkářek a trenér házené Ivan Dellaitti – vynálezce první acetylenové lampy pro noční rybolov Vladimir Ćopić – komunistický předák a publicista, jeden ze zakladatelů Komunistické strany Srbů, Chorvatů a Slovinců a člen jejího ústředního výkonného výboru Branko Tomljanović, Krombi – národní reprezentant ve vzpírání Rafael Krajač, (1816) – námořní obchodník Ladislav Krajač, (1857) – námořní obchodník Gavro Grünhut – chorvat. vydavatel, publicista a pravicový agitátor Ante Hameršmit – fotbalista během SFRJ Aleksandar Franjo Čorić de Monte Creto – chorvatský polní pomaršálek v armádě habsburské monarchie Tomislav Rogić – biskup šibenické diecéze Maksimilian Ćolić – profesor teologie, řečník, první rektor pešťské univerzity Juraj Vuk Ćolić – biskup senjský a modrušský, historický spisovatel Ivan Rogić Nehajev – básník a sociolog Neda Knifić – antifašista, partyzán Eugen Kvaternik – politik, spisovatel Ante Starčević – politik, spisovatel Janko Polić Kamov – básník Franjo Rački – teolog, historik
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Města v Chorvatsku Kategorie:Sídla v Licko-senjské župě Kategorie:Přímořská letoviska v Chorvatsku