náhled|Letecký pohled na sídliště Kamechy a Bystrc II a Brněnskou přehradu Brno-Bystrc je městská část na severozápadě statutárního města Brna. Je tvořena městskou čtvrtí Bystrc (, v hantecu Bástr), původně samostatnou obcí, která byla k Brnu připojena v roce 1960. Její katastrální území má rozlohu 27,24 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přes 24 000 obyvatel.
Bystrc je rozlohou vůbec největší městskou částí i katastrálním územím Brna. Na území této městské části se nachází řada brněnských rekreačních objektů – Brněnská přehrada, Zoo Brno situovaná na Mniší hoře, Údolí oddechu, rozsáhlé Podkomorské lesy s areálem Pohádky máje (včetně Helenčiny a Ríšovy studánky), hrad Veveří. Hrad Veveří stejně jako jižní část Brněnské přehrady však původně součástí Bystrce nebyly. Hrad Veveří byl dlouho součástí katastrálního území Veverská Bítýška, zatímco jižní část Brněnské přehrady náležela především do původního katastru obce Kníničky, přehradou zatopené.
Současně je Bystrc jedním z největších brněnských sídlišť a jednou z nejvýznamnějších městských částí Brna. Na hladině bystrcké části Brněnské přehrady se každoročně koná významná několikadenní mezinárodní soutěžní přehlídka ohňostrojů Ignis Brunensis, která přitahuje desítky tisíc diváků.
Celá Bystrc je rozdělena do tří různých částí – Bystrc I se Starou Bystrcí představuje původní ves okolo kostela svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty při řece Svratce a nejstarší panelové sídliště až po tzv. Německou nebo Hitlerovu dálnici, víceproudovou silniční komunikaci protínající Bystrc. Bystrc II je novější panelové sídliště západně od Německé dálnice až po tramvajovou smyčku Ečerova. V roce 2006 začala výstavba sídliště Kamechy Bystrc II/A, která má ve své finální podobě pokrývat prostor za panelovými domy (ulice Teyschlova) vystavěnými po roce 1990 směrem k Žebětínu.
Radnice městské části je umístěna v blízkosti kostela svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty při řece Svratce ve staré Bystrci. Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Bystrc zařazeno do volebního obvodu číslo 55.
V Bystrci se také nachází několik viničních tratí (Díly, Kamenice, Pod Mniší horou).
Název Původní jméno osady bylo Bystřec a bylo na ni přeneseno z některého vodního toku, který tekl bystře, tj. rychle. Z nepřímých pádů (Bystrcě, Bystrci apod.) vznikl nový první pád Bystrc.Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 137.
Historie náhled|275px|vlevo|Mapa Bystrce z r. 1820 na domě Foltýnova 22 Prameny doložená historie Bystrce a původ tohoto místního jména začíná rokem 1373, kdy moravský markrabě Jan Jindřich daroval Bystrc augustiniánskému klášteru u sv. Tomáše. Bystrc byla součástí panství hradu Veveří, původně zeměpanského, od 15. století s různými majiteli. Po roce 1848 se Bystrc vykoupila z povinností vůči veverské vrchnosti. V období Protektorátu Čechy a Morava byl na území Bystrce vybudován nedokončený úsek nedokončené Exteritoriální dálnice Vídeň-Vratislav. K osvobození Bystrce došlo 28. dubna 1945, na což upomíná název zdejšího náměstí.Encyklopedie Brna - Náměstí 28. dubna Již v době výstavby přehrady byla v oblasti skály nad lagunou na Kozí horce navržena vilová čtvrť. K její realizaci ale nedošlo. Domy tam navrhovali většinou uznávaní brněnští moderní architekti. V roce 1945 navrhl slavný architekt Bohuslav Fuchs o něco dále rekreační vilku, která byla o rok a půl později postavena. 1. ledna 1957 byla na základě rozhodnutí krajského národního výboru k Brnu připojena rozsáhlá oblast v okolí Brněnské přehrady zahrnující vedle většiny katastru Bystrce také západní část katastru obce Kníničky, malou východní část katastru obce Veverská Bítýška, jihozápadní část katastru obce Rozdrojovice, jižní část katastru obce Moravské Knínice a jižní cíp katastru obce Chudčice. Toto území pak bylo spravováno jako součást městského obvodu Brno VII. 1. července 1960 byla k Brnu připojena i samotná Bystrc, která až do 31. července 1976 tvořila spolu se sousedními Kníničkami, jakož i výše připojenými částmi katastrů sousedních obcí (zde v rámci Brna existovala nově zřízená katastrální území Chudčice I, Moravské Knínice I, Rozdrojovice I a Veverská Bítýška I) samostatnou městskou část Bystrc s vlastním místním národním výborem. Ta se od 26. listopadu 1971Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 10, č. 20/1971, str 153 do 30. dubna 1972Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56 nazývala Brno VII-Bystrc, poté od 1. května 1972 již jen Brno-Bystrc. Současné katastrální hranice získala Bystrc při radikální katastrální reformě Brna ve druhé polovině 60. let 20. století, přičemž upravený katastr Bystrce zahrnuje vedle téměř celého původního bystrckého katastru také jižní část původního katastrálního území Kníničky, téměř celé zrušené katastrální území Veverská Bítýška I a jižní část zrušeného katastrálního území Chudčice I. V 70.–80. letech byla na území Bystrce využita velká část výše zmíněného nedokončeného úseku exteritoriální dálnice pro vybudování nové částečně víceproudé silnice, jež Bystrcí prochází. K 15. červenci 1976Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 4, č. 10/1976, str. 127 byl zrušen místní národní výbor v Bystrci, a Bystrc i Kníničky byly připojeny k městskému obvodu Brno II, v jehož rámci setrvaly až do roku 1990, kdy si obyvatelé obou čtvrtí vymohli vytvoření novodobých samosprávných městských části Brno-Bystrc a Brno-Kníničky. Ke dni 19. února 2015 vstoupila v platnost nová katastrální a správní hranice mezi Bystrcí a Žebětínem v lokalitě Kamechy.
Bystrc je rozdělena na 16 základních sídelních jednotek: Bystrc-jih, Foltýnova, Hrad Veveří, Kamechy-východ, Kočičí žleb, Kozí horka-Chochola, Mniší hora, Myslivna-Obora, Náměstí 28. dubna, Pohádka máje, Polesí Žebětín, Přístavní, Rakovec, Teyschlova, Údolí oddechu a Vejrostova.
Symboly V registru komunálních symbolů (Rekosu) jsou symboly městské části uvedeny jako historické.Symboly – Brno-Bystrc v REKOSu
Znak Horní polovina znaku se shoduje se znakem města Brna (bílý a červený pruh) další bílý pruh je nahrazen výplní nad modrou hladinou vzduté vodní plochy – posledního modrého pruhu u dna znaku.
Vlajka Vlajka městské části Brno-Bystrc je heraldická, tedy tvořená prostým přepisem městského znaku na vlajkový list. List o poměru stran 2:3 tvoří čtyři vodorovné pruhy, bílý, červený, bílý a modrý zvlněný se třemi vrcholy a čtyřmi prohlubněmi, v poměru 1:2:2:2.
Současnost Bystrc si i přes trvalý rozvoj zachovává charakter klidné městské části Brna s přírodním okolím obytné zástavby, dostatkem zeleně a příležitostí k rekreaci. V Bystrci funguje jen velmi málo společností a firem, které by vytvářely pracovní místa, 91 % zaměstnaných obyvatel Bystrce vyjíždí za prací mimo městskou část. Vzhledem k věkové struktuře obyvatelstva a nedostatku pracovních příležitostí funguje Bystrc jako zázemí pro pracovní sílu města Brna. Jednoznačně dominantní funkcí MČ je funkce obytná a trh práce je pouze marginální.Program rozvoje Bystrce (2010)
V Bystrci fungují sportovní kluby (FC Dosta Bystrc-Kníničky, Rugby Club Bystrc, šachový klub Bystrc Oilers,Šachový klub Bystrc Oilers klub dračích lodí Draci Bystrc), dva veslařské kluby ČVK BRNO a LS BRNO a další zájmové organizace. Obyvatelé Bystrce mají možnost využívat poměrně rozsáhlou sportovní infrastrukturu.
Celkem se v Bystrci nachází 17 sportovních hřišť, lezecká stěna (ul. Vondrákova) a dirt areál. Pravidelný kulturní život se odehrává ve Společenském centru na Odbojářské ulici (koncerty, divadelní představení, výstavy), v místní pobočce Mahenovy knihovny (výstavy, vernisáže, přednášky), na hradě Veveří (koncerty, zábavné akce). Kulturní odbor úřadu městské části pořádá hodyBystrcké hody a vánoční trhy.Vánoční trhy v Bystrci
Média V Bystrci neexistuje lokální kabelová televize ani místní rádio; nevychází žádný nezávislý místní papírový tisk. O událostech informuje internetový magazín Bystrčník (vydává občanské sdružení Horní náměstí) a radniční periodikum Bystrcké noviny.Bystrcké noviny na webu radnice Dění v Bystrci je dále mediálně mapováno v rámci širšího celku, zejména Brněnským deníkem Rovnost (vydává Vltava-Labe-Press). Bystrc je kompletně pokryta kabelovou televizí UPC a NETBOX.
Místní témata Mezi hlavní témata současné Bystrce patří spor kolem dostavby dálnice D43, čistota brněnské přehrady a kontroverze kolem výstavby v citlivých lokalitách Staré BystrceZaslepený architekt chce zničit ducha Staré BystrceLidé bojují za původní ráz dělnické kolonie a Horního náměstí,Horní náměstí? Podle studie park, na který schází penízeLidé v Bystrci nechtějí novou stavbu na úkor zbytku zeleně výstavba nových sídelních celků KamechyViladům nebo zdravotní středisko? Stavba na Kamechách se sousedům nelíbí a Panorama nad přehradou. V souvislosti se stavbou sídliště Kamechy se debatuje o prodloužení tramvajové linky.Tramvaj na Kamechy? Mámný opar vzdálené budoucnosti Frekventovaným lokálním tématem je čistota veřejných ploch.Anketa o znečisťování veřejných ploch Velmi ostré konflikty vyvolává aktuální nedostatek míst v mateřských školách. Řeší se nefungující nebo jen částečně fungující komunitní život, částečný důvod bývá spatřován v nedostatečné infrastruktuře.Lidem ze sídlišť na okrajích Brna chybí tramvaje, školky i lékař
Podobně jako v jiných sídlištích vznikají spory kolem hlučných či jinak obtěžujících komerčních či občanských aktivit.Spor o hluk na lavičce , magazín Bystrčník Diskuze se vedou nad financováním a smyslem festivalu Ignis Brunensis. Existuje rozšířená nespokojenost se stavem brněnské zoologické zahrady. V roce 2011 vznikla rozepře mezi příznivci a odpůrci zamýšlené lanové dráhy na Brněnské přehradě. V Bystrci v současnosti neexistuje veřejné pohřebiště, proto se dlouhodobě diskutuje o možnostech jeho zřízení či obnovení.Bystrčtí chtějí obnovit místní hřbitov. Po kriziMísto hřbitova zřejmě v Bystrci vznikne nový park Diskuze se vedou kolem plánu na přímé propojení Bystrce a Medlánek komunikací, respektive rozšíření stávající panelové silnice spojující obě městské části. Tomu se však brání městská část Brno-Komín, přes jejíž území část komunikace vede.
V letech 2012 a 2013 sužoval obyvatele Bystrce hojný výskyt ploštice vroubenky americké.Vroubenka americká má hlavní stan v Bystrci.Vroubenka přistižena na KuršověObyvatele sídlišť trápí hmyz, brouky láká barevné zateplení domů
Dlouhodobý (1988–2011) průzkum spokojenosti obyvatel ukázal nadprůměrnou a s časem rostoucí spokojenost obyvatel Bystrce II s životními podmínkami.Co ukázal dlouhodobý výzkum brněnských sídlišť
Nespokojenost s přidělováním financí ze strany Statutárního města Brna a s oklešťování pravomocí městské části ve prospěch magistrátu vedla na začátku roku 2014 k návrhu posoudit výhody a negativa fungování Bystrce jako samostatné obce. To bylo interpertováno tiskem jako snaha o odtržení od Brna.http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/okraje-brna-hrozi-odtrzenim-kvuli-uzemnimu-planu-i-investicim-20140218.html Změnu statutu Brna, která by vedla k přesunu pravomocí na městské části na základě principu subsidiarity a ke spravedlivějšími rozdělování investic do městských částí prosazuje místní politické uskupení Bystrčáci.
Obyvatelstvo +Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)1869188018901900191019211930195019611970198019912001201120219611 1081 2121 3221 5761 5431 8182 1772 2832 38614 19623 59323 80524 21824 714
Pamětihodnosti
Osobnosti Josef Koláček (1929–2019) – jezuitský kněz, novinář, spisovatel a překladatel, dlouholetý vedoucí České sekce Radia Vatikán Jakub Obrovský (1882–1949) – sochař, malíř, grafik a spisovatel Vincenc Šťastný (1885–1971) – hudební skladatel, klavírní virtuos a pedagogVincenc Šťastný v Encyklopedii BrnaVincenc Šťastný na www.bystrc.net Lubomír Zajíček (1946–2013) – volejbalista, reprezentant Československa, člen bronzového týmu na LOH 1968 v Mexiku.