Mezivládní panel pro změnu klimatu někdy i Mezivládní panel pro změny klimatu (zkratka IPCC, zkratka z anglického Intergovernmental Panel on Climate Change) je vědecký mezivládní orgán, který byl založen v roce 1988 k vyhodnocování rizik změny klimatu dvěma organizacemi OSN – Světovou meteorologickou organizací (WMO) a Programem OSN pro životní prostředí (UNEP), později byl potvrzen Valným shromážděním OSN. Členství je otevřeno všem členským státům WMO a OSN; v roce 2021 mělo IPCC 195 členských zemí. Předsedou IPCC je od října 2015 jihokorejský ekonom Hoesung Lee.
Posláním IPCC je poskytovat komplexní vědecké posouzení současných vědeckých, technických a sociálně-ekonomických informací z celého světa o nebezpečí klimatických změn způsobených lidskou činností, o jejich potenciálních environmentálních a sociálně-ekonomických důsledcích a o možnostech přizpůsobení se těmto důsledkům nebo o možnostech zmírnění jejich účinků.
IPCC neprovádí původní výzkum ani přímo nesleduje změny klimatu, ale provádí systematický přehled veškeré relevantní publikované vědecké literatury s cílem poskytnout komplexní aktualizované informace o změnách klimatu, jejich účincích a možných strategiích. Tisíce vědců a dalších odborníků přispívá (na dobrovolné bázi, aniž by je IPCC platila) autorstvím a recenzemi ke vzniku jednotlivých zpráv, které jsou poté recenzovány zástupci vlád členských zemí IPCC. V případě „Shrnutí pro politické představitele“ je výsledný text schvalován řádek po řádku konsenzem všech přítomných zástupců členských zemí, kterých bývá pravidelně více než 120. V letech 2021 a 2022 vychází již Šestá hodnotící zpráva.
Činnost IPCC spočívá v publikování speciálních zpráv pro implementaci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, což je mezinárodní dohoda, která uznává možnost nepříznivého dopadu klimatických změn. Rámcová úmluva OSN nakonec vedla k přijetí Kjótského protokolu. IPCC zakládá své posouzení hlavně na přezkoumané a publikované vědecké literatuře.
IPCC představuje mezinárodně uznávanou autoritu v oblasti klimatických změn, vytváří zprávy, které jsou dohodou předních klimatologů a konsensu zúčastněných vlád. To poskytuje směrodatné politické poradenství s dalekosáhlými důsledky pro ekonomiku a životní styl. Vlády pomalu realizují tyto rady. V prosinci 2007 získal IPCC v Oslu za svou práci Nobelovu cenu za mír, spolu s bývalým viceprezidentem Spojených států amerických Al Gorem.
V srpnu 2021 zveřejnila první pracovní skupina svůj příspěvek pro Šestou hodnotící zprávu, Fyzikální vědecké základy změny klimatu. Deník Guardian zprávu popsal jako „dosud nejostřejší varování“ před „velkými nevyhnutelnými a nezvratnými změnami klimatu“, tento názor se opakoval v mnoha médiích po celém světě.
Cíle IPCC poskytuje na základě příslušných rozhodnutí Výkonné rady Světové meteorologické organizace a Řídící rady UNEP podporu procesu Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Cílem IPCC je poskytovat vědecké informace, které se týkají: Člověkem vyvolané klimatické změny Dopadů člověkem vyvolané klimatické změny Možnosti adaptace na globální oteplování (přizpůsobení) a zmírňování změny klimatu (mitigace)
Organizační struktura Předsedou IPCC byl Rajendra K. Pachauri, který v květnu 2002 vystřídal na této pozici Roberta Watsona. Roku 2015 odstoupil pro sexuální skandál a vystřídal ho Hoesung Lee. S předsedou se podílí na vedení volený výbor včetně místopředsedů, vedoucí jednotlivých pracovních skupin a sekretariát.
Panel IPCC se skládá ze zástupců vlád jednotlivých členských zemí a organizací. Plenární zasedání IPCC a pracovních skupin IPCC probíhají na úrovni vládních představitelů. Nevládní a mezivládní organizace se mohou účastnit jako pozorovatelé. Zasedání výboru IPCC, semináře, setkání expertů a hlavních autorů jsou pouze na pozvání.
Od roku 1993 byl zástupcem ČR v IPCC Jan Pretel z ČHMÚ. V roce 2009 byl odvolán a nahradil ho Ladislav Metelka. Od dubna 2014 je zástupcem ČR v IPCC Radim Tolasz z ČHMÚ.
Struktura IPCC Panel IPCC: setkává se na plenárních zasedáních jednou ročně a kontroluje organizační strukturu, procedury a pracovní program. Panel IPCC je právnickou osobou Předseda: Volený panelem Sekretariát: Dohlíží a řídí veškeré aktivity IPCC s podporou UNEP a WMO Výbor: Volený panelem. Řídí ho předseda. Má 30 členů včetně místopředsedů, spolupředsedů pracovních skupin a speciální pracovní skupiny Pracovní skupiny: Každá má dva spolupředsedy, jeden je z rozvinutých zemí a druhý z rozvojových zemí. Skupina má jednotku technické podpory První pracovní skupina (WG I) se zabývá fyzikálními základy změny klimatu a její poslední dílčí zpráva byla publikována v srpnu 2021. Popisuje aktuální stav vědeckého poznání příčin změn klimatu, pozorovaných změn klimatu, klimatických procesů a předpokládaných budoucích změn klimatu. Druhá pracovní skupina (WG II) se zabývá dopady změn klimatu, adaptací a zranitelností. Její zatím poslední dílčí zpráva byla publikována 31. března 2014 v Jokohamě. Třetí pracovní skupina (WG III) se zabývá zmírněním dopadů změny klimatu (mitigace). Její doposud poslední dílčí zpráva byla publikována v 13. dubna 2014 v Berlíně a shrnuje stav poznání v oblasti technologických, environmentálních, ekonomických a sociálních aspektů zmírnění dopadu změn klimatu. Pracovní skupina (Task Force) pro národní inventury skleníkových plynů
IPCC je financována z UNEP a WMO a dále pak dobrovolnými příspěvky jednotlivých vlád. Sekretariát sídlí ve WMO v Ženevě.
Hodnotící zprávy
IPCC připravuje v pravidelných cca šestiletých intervalech Hodnotící zprávy, které shrnují nejnovější poznatky z klimatologie. Kromě toho připravuje také další specializované zprávy ke konkrétním problémům.
Hodnotící zprávy tvoří podrobný výtah a posouzení recenzované a publikované vědecké literatury, která se zabývá změnami klimatu. Nejedná se tedy o samostatný výzkum.
Výjimečnost Hodnotících zpráv IPCC oproti jiným textům věnovaným klimatické změně spočívá v tom, že je výsledkem spolupráce předních světových klimatologů s vládními experty (zástupci jednotlivých zemí), a poskytuje tak informace, jež jsou z vědeckého hlediska správné a zároveň jsou srozumitelné politikům, kteří potom mohou na jejich základě dělat zásadní rozhodnutí.
Přípravě Hodnotící zprávy vždy předchází vědecký výzkum zaměřený na oblast klimatické změny, který probíhá v mnoha zemích světa. Zároveň s tím dochází také k jeho přezkoumávání a ověřování. Teprve ověřené výsledky jsou pak základem pro Hodnotící zprávu IPCC.
První Hodnotící zpráva IPCC byla publikována v roce 1990. Každá z hodnotících zpráv se skládá ze tří částí, které odpovídají jednotlivým pracovním skupinám panelu.
Fáze vzniku jednotlivých zpráv
Osnovu připraví experti delegovaní členskými státy (panel IPCC). Panel se na ní musí shodnout, přičemž má také možnost navrhovat doplnění a úpravy. Po schválení osnovy následuje proces výběru autorů, kteří budou zprávu psát – jména autorů předkládá oficiální zástupce každé země (při přípravě Šesté zprávy byli za ČR nominováni tři experti z českých výzkumných institucí). Z celkového počtu navržených pak vedení IPCC vybere podle přísných kritérií přibližně desetinu, která se bude na sestavení Hodnotící zprávy podílet. Odborníky je připraven návrh textu a následuje první a druhé kolo připomínkového řízení se zapracováním odborných připomínek. Je vytvořena druhá verze textu a opět proběhne zapracování odborných připomínek. Vzniká finální znění zprávy a spolu s ním Shrnutí pro politické představitele. Teprve (a pouze) v této části vstupují do připomínkového řízení také úředníci a politici, kteří mají možnost Shrnutí rovněž posoudit a dát k němu zpětnou vazbu. Konečné znění zprávy a Shrnutí je poté předloženo panelu ke schválení.
Připomínky recenzentů jsou v veřejně přístupných archivech uloženy po dobu 5 let.
Existuje několik typů potvrzení, které dokumenty obdrží: Schválení. Materiál byl podroben detailnímu schvalování, ve kterém je diskutován a schvalován řádek po řádku. Shrnutí jednotlivých Pracovních skupin jsou takto schvalovány Pracovními skupinami. Shrnutí pro politické představitele je takto schvalováno na zasedání Panelu IPCC. Přijetí. Zpráva je schvalována po sekcích (ne řádek po řádku). Panel IPCC přijímá souhrnné kapitoly metodologických zpráv. Panel IPCC přijímá Souhrnnou zprávu IPCC. Souhlas. Nejsou schvalovány řádek po řádku, ale příslušný orgán odsouhlasuje, že představují komplexní, objektivní a vyvážený pohled na předmět. Pracovní skupiny odsouhlasují své zprávy. Panel IPCC odsouhlasuje zprávy speciální pracovní skupiny (Task Force). Shrnutí pracovních skupin pro politické představitele jsou nejprve schvalovány pracovními skupinami a poté odsouhlasovány Panelem IPCC.
Procedury IPCC byly různými způsoby kritizovány. Některé připomínky byly přínosnénapř. zatímco jiné byly pouze kritické.např. Některé komentáře navrhovaly změny procedur IPCC.např.
Autoři Každá kapitola má větší množství autorů, kteří jsou odpovědní za sepsání a editaci materiálu. Každá kapitola má typicky dva „koordinující hlavní autory“, deset až patnáct „vedoucích autorů“ a větší množství „přispívajících autorů“. Koordinující hlavní autoři jsou zodpovědní za sestavení příspěvků ostatních autorů, zajišťují, že tyto příspěvky splňují stylistické a formátovací požadavky. Podávají zprávy o postupu prací vedení Pracovní skupiny. Vedoucí autoři jsou zodpovědní jednotlivé sekce kapitol. Přispívající autoři připravují text, grafy a další data pro vedoucí autory.
Autoři pro zprávy IPCC jsou vybráni ze seznamu výzkumníků, který připravují vlády členský zemí, zúčastněné organizace, řídící výbory jednotlivých pracovních skupin, jakož i další odborníci, známí na základě jejich publikační činnosti. Výběr autorů by měl zahrnout celou řadu názorů, odborných znalostí a zeměpisného zastoupení, musí být zajištěno zastoupení odborníků z rozvojových i rozvinutých zemí a ze zemí s transformující se ekonomikou.
Jednotlivé hodnotící zprávy Klíčovými výsledky práce IPCC jsou komplexní tzv. hodnotící zprávy, které panel publikuje vždy s odstupem několika let, a každá zpráva se skládá ze tří částí, které odpovídají jednotlivým pracovním skupinám panelu
První hodnotící zpráva (FAR)
První hodnotící zpráva (FAR) byla publikována v roce 1990 a posloužila jako podklad pro vznik Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Doplněk první zprávy byl publikován v roce 1992.
Druhá hodnotící zpráva (SAR)
Druhá hodnotící zpráva (SAR) byla zveřejněna v roce 1995.
Třetí hodnotící zpráva (TAR)
Třetí hodnotící zpráva (TAR) byla publikována v roce 2001.
Čtvrtá hodnotící zpráva (AR4)
Čtvrtá hodnotící zpráva (AR4) pochází z roku 2007.
Pátá hodnotící zpráva (AR5)
Pátá hodnotící zpráva byla publikována postupně v letech 2013 až 2014. První část (Fyzikální základy) zveřejnil panel 27. září 2013 ve Stockholmu. Obsahuje důkladné fyzikální zdůvodnění klimatických změn a uvádí, že s 95% jistotou je dominantní příčinou změny klimatu lidská činnost. Plný text zprávy byl zveřejněn 30. ledna 2014 a má více než 1550 stran.IPCC AR5 WG1 Český překlad Shrnutí pro politiky je k dispozici na stránkách ČHMÚ. Druhou část (Dopady, adaptace a zranitelnost) zveřejnil panel 31. března 2014 v Jokohamě. Zpráva konstatuje, že pozorované dopady změny klimatu jsou v přírodních a antropogenních systémech rozšířené na všech kontinentech a oceánech. Český překlad Shrnutí pro politiky je k dispozici na stránkách ČHMÚ. Třetí část (Mitigace) zveřejnil panel 13. dubna 2014 v Berlíně. Zpráva uvádí, že mitigace jsou obecným problémem pro všechny a je tedy nutná mezinárodní spolupráce a sdílení nákladů i přínosů. Ekonomické ohodnocení mitigací je (musí být) jejich nutnou součástí, přičemž se porovnávají aktuální náklady s budoucími přínosy. Český překlad Shrnutí pro politiky je k dispozici na stránkách ČHMÚ. Souhrnnou zprávu zveřejnil panel 2. listopadu 2014 v Kodani.
Šestá hodnotící zpráva (AR6)