Tabulka hodností (, krátce často ) představovala seznam, který se snažil nově klasifikovat ruskou státní správu do celkem čtrnácti hodnostních tříd. Byla zavedena carem Petrem I. Velikým 24. ledna 1722 a platila s některými změnami až do konce Ruské říše v roce 1917.
Tabulka hodností nově systematizovala vojenské a námořní, dvorské a civilní hodnosti do 14 hodnostních tříd a položila základ pro profesionalizaci ruské státní správy, která měla doposud polofeudální charakter postavený na dědění úředních funkcí, polosoukromé armádě a „privatizaci“ výkonu státní správy (viz například: kormlenie). Petr I. Veliký chtěl tímto způsobem zefektivnit a zracionalizovat ruský stát. Tabulka hodností určovala pozici, plat, výši penze, barvu uniformy a distinkce každého státního úředníka.
Tabulka rozdělovala ruskou státní správu do celkem tří kategorií: vojenské a námořní hodnosti dvorské hodnosti civilní hodnosti
Její zavedení rovněž stanovovalo novou praxi v přístupu k civilním úřadům a v armádě, která více zdůrazňovala vzdělání a individuální schopnosti a zvýhodňovala je před stavovským původem. Od VIII. hodnostní třídy získával její držitel dědičný šlechtický titul, čímž se například zvyšovala jeho šance přístupu ke dvoru.
Tabulka také stanovovala typy oslovení ve společenském styku. Držitelé hodností XIV. – IX. třídy byli oslovováni titulem „Vaše blahorodí“, držitelé hodností VIII. – VI. třídy titulem „Vaše vysokoblahorodí“, držitelé hodností V. třídy „Vaše vysokorodí“, držitelé IV. – III. třídy „Vaše excelence“ a konečně držitelé hodností II. – I. třídy titulem „Vaše vysoká excelence“.
+ Tabulka hodností: stručný výtah platný k roku 1884 Třída Civilní hodnosti Vojenské hodnosti Dvorské hodnostiI. třída státní sekretářskutečný tajný rada I. třídy generál-polní maršálgenerál admirál není II. třída skutečný tajný radavicekancléř generál infantériekavalérieartilérieinženýr-generáladmirál vrchní komoří vrchní maršálek vrchní šenk vrchní hofmistr vrchní stájník vrchní ceremoniářvrchní stolníkvrchní lovčí III. třída tajný rada generálporučík viceadmirál maršálek komoří hofmistrstájníklovčí IV. třída skutečný státní rada generálmajor komorník V. třída státní rada vrchní štábní válečný komisař (do r. 1884) ceremoniářmladší komorník VI. třída kolegiální radavojenský rada plukovníkkapitán 1. třídy u (nám.)vrchní válečný komisař (do r. 1884) komorník-podkovář VII. třída naddvorní rada podplukovníkkapitán 2. třídy (nám.)kapitán pěchotní stráže rotmistr jízdní stráže není VIII. třída kolegiální asesor rotmistrkapitánesaul titulární komorník IX. třída titulární rada štábní kapitánsetník (u kozáků)poručík (u nám.) není X. třída kolegiální sekretář poručíklodní poddůstojník dvorní kurýr XI. třída lodní sekretář lodní sekretář (u nám.) není XII. třída guberniální sekretář podporučík pěchotykornet u kavalériepraporčík (u kozáků) cukrář komorník večeře XIII. třída kabinetní registrátorprovinciální registrátorsenátní registrátor (po r. 1763) synodní registrátor (po r. 1763) praporčík pěchotynení XIV. třída kolegiální registrátor po roce 1884 není není
Mimo 14 tříd této tabulky byly následující hodnosti: Výše Tabulky hodností: 1. generalissimus Níže Tabulky hodností: 1. podprapočík (u pěchoty, u kozáků), 2. feldvébl, strážmistr, konduktor, 3. starší poddůstojník (starší seržant, do 1798), 4. mladší poddůstojník (mladší seržant, kaprál, do r. 1798)
Externí odkazy Табель о рангах, plný text na ruském Wikisource Ruské vojenské uniformy 18. – začátku 20. století Vývoj uniforem Ministerstva vnitra v 18.–20. století
Kategorie:Ruské impérium