Skokan hnědý (Rana temporaria) je druh evropské žáby z čeledi skokanovití. Žije ve velké části Evropy s výjimkou většiny Pyrenejského poloostrova, jižní Itálie a jižního Balkánu. Nejzápadnější hranicí výskytu je Irsko, kde se dlouho a nesprávně předpokládalo, že je vysazeným druhem. Žije také v Asii až po Japonsko.

Někdy je skokan hnědý zaměňován s ropuchou obecnou, ale skokana lze snadno rozeznat, protože nemá bradavičnatou kůži, má delší nohy, skáče a má vlhkou pokožku, zatímco ropucha leze, skáče málokdy, má suchou a bradavičkami posetou pokožku. Také vajíčka jmenovaných druhů se liší. Skokan je klade ve shlucích, zatímco ropucha v dlouhých řetězcích. Skokan hnědý vylučuje kůží temporin, dehtu podobnou směs peptidů s antibakteriálním účinkem. Druhové jméno vzniklo podle tmavých skvrn na boku hlavy, a to z latinského tempora čili spánky.HENTSCHEL, Erwin a WAGNER, Günther. Tiernamen und zoologische Fachwörter unter Berücksichtigung allgemeinbiologischer, anatomischer und physiologischer Termini. [Názvy zvířat a zoologické termíny, včetně obecných biologických, anatomických a fyziologických termínů.] 1. Auflage. Jena: VEB Gustav Fischer Verlag, 1976. 507 s.

Lidé skokana hnědého (či skokana zeleného) chovají a loví pro maso. Například ve Francii a v Asii jsou žabí stehýnka delikatesou.Grzimek’s Animal Life Encyclopedia. Volume 6, Amphibians. 2nd edition. Edited by Michael Hutchins, William E. Duellman, Neil Schlager. Farmington Hills (MI): Gale Group, 2003, s. 252. 507 s. ISBN 0-7876-5782-4. Soubor ISBN 0-7876-5362-4. Dostupné také z: https://batrachos.com/sites/default/files/pictures/Books/Grzimek%27s%20Animal%20Life_06_Amphibians.pdf

Taxonomie Protože je vzhled skokana hnědého variabilní, byly popsány různé poddruhy. Rana temporaria temporaria – skokan hnědý severní. Obývá mj. téměř celou Českou republiku a Slovensko, vyhýbá se jen vysloveným nížinám a vysokým horám (220–2000 m n. m.).

Mezi izolované poddruhy (hlavně jihozápadní část areálu rozšíření), které vznikly geografickou izolací v horských oblastech s klimatickými výkyvy, patří: R. t. honnorati – skokan Honnoratův; populace v Alpách ve Francii R. t. parvipalmata – sever Pyrenejského poloostrova kromě Pyrenejí (provincie Galicie a Asturie). Má jiné volání při páření a redukované blány na nohou. R. t. canigonensis (synonymum R. t. aragonensis) – populace ve francouzských Pyrenejích.

Sporný poddruh: R. t. gasseri je nomen nudum, popis taxonu nebyl nikdy publikovaný.

Popis Dospělý skokan má délku těla od 6 do 9 cm. Zwach uvádí velikost od 8 do 10 cm s tím, že největší jedinec, kterého nalezl (v Petrově nad Desnou v r. 1984), byla samice o velikosti 13,5 cm. Průměrná hmotnost dosahuje 22,7 g; samice je obvykle o něco větší než samec.

Zbarvení je velice proměnlivé, obecně se však pohybuje v odstínech hnědé barvy. Na hřbetní straně těla bývají nepravidelné skvrny. Na nohách jsou tmavší příčné pruhy. Hřbet a boky mohou být od olivově zelené do šedohnědé, hnědé, olivově hnědé, šedé, nažloutlé a červenohnědé. Může však pokožku zesvětlit nebo ztmavit a přizpůsobit se okolí. Pokud žije ve vodě s vysokým obsahem železa, může být červený. Někteří jedinci mají i neobvyklé zbarvení – ve Skotsku se našli černí i červení jedinci a nalezeni byli i albíni se žlutou kůží a červenýma očima. Během období páření se barva samců obvykle změní do šedé. vlevo|náhled|Skokan hnědý

Hlava je krátká a zaoblená. Boky, končetiny a hřbet pokrývají nepravidelné tmavé skvrny. Obvyklá je tmavá skvrna za okem. Skokan hnědý nemívá na středu hřbetu pruh; pokud ho má, je poměrně tenký. (Vzhledem podobný skokan ostronosý, který má ve středu zad pruh, se snadno od skokana hnědého liší.) Podbřišek je bílé nebo žluté barvy (příležitostně do oranžova u samic) a může být hnědě flekatý nebo oranžově flekatý. Oči jsou hnědé s transparentními vodorovnými zornicemi. (Skokan ostronosý má průhledná vnitřní víčka chránící oči pod vodou.) Oči jsou vystouplé a na hrdle je málo vyvinutý párový hrdelní rezonátor. Hlas je slabý, přestože žába skřehotá na hladině. Zní jako tlumené vrčivé kuorr kuorr nebo uorrr – uorrr. Jinde se uvádí mručivé vrrru – vrrru – vrrru.

Zadní nohy jsou silně vyvinuty, umožňují skoky až jeden metr dlouhé a také velmi dobré plavání a potápění.DIESENER, Günter; DIESENEROVÁ, Ruth a REICHHOLF, Josef. Obojživelníci a plazi. Praha: IKAR, 1997, s. 80. (Přesto má zadní končetiny kratší než skokan štíhlý, se kterým sdílí část areálu. Delší zadní končetiny a jemnější zbarvení skokana štíhlého jsou hlavními znaky, kterými se liší.) Samci mají přední končetiny mnohem silnější než samice, což je způsobeno typem rozmnožovacího chování zvaným amplexus, který je pro žáby typický.

Rozšíření a prostředí Oblastí výskytu je Evropa kromě nejjižnějších částí, v ČR žije na celém území.ŠANDERA, Martin a HLUSKA, Tomas [Tomáš]. Skokan hnědý. In: BioLib.cz [online]. © 1999–2025 [cit. 2025-09-22]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id330/ Areál skokana hnědého zasahuje také do celé severní Asie až po Japonsko. V Evropě žije ze všech žab nejseverněji.

Skokan hnědý žije až v nadmořské výšce okolo 2500 m. Nemá zvláštní nároky na prostředí, pouze nesmí být příliš suché. Nejvhodnější jsou vlhké nížiny.náhled|Skokan hnědý v trávě|alt=|vpravo

Způsob života Kromě období rozmnožování žije skokan hnědý na souši. Zdržuje se ve vlhkých úkrytech a za potravou vychází v noci nebo i ve dne za deštivého nebo vlhkého počasí. Potravou je mu různý hmyz včetně brouků, pavouci, žížaly, slimáci či drobní korýši.DIESENER, Günter, DIESENEROVÁ, Ruth a REICHHOLF, Josef. Obojživelníci a plazi. Praha: IKAR, 1997, s. 82. Koncem října či začátkem listopadu vyhledává zimoviště. Zimuje buď na dně menších vodních nádrží (avšak s hloubkou minimálně 50 cm), nebo v nezamrzajícím úkrytu v zemi. Probouzí se časně na jaře, když začíná odtávat led. náhled|vokalizace|vpravo

Rozmnožování Má tři stadia vývoje – vajíčko, pulec, dospělý jedinec. Rozmnožování probíhá časně na jaře, hned po probuzení žab ze zimní strnulosti. Pokud žáby přezimovaly na dně vodní nádrže, většinou se ve stejné nádrži i množí. Snůška má podobu rosolovitého chuchvalce, plovoucího při hladině a obsahuje obvykle 1000 až 2500 vajíček. Velké samice s dobrou kondicí mohou naklást až 4000 vajíček. Ve vajíčkách je tmavý pól (směřující vzhůru) a světlý pól (směřující dolů). Pulci se líhnou za tři až čtyři týdny, k proměně v malé žabky potřebují dva až tři měsíce. Pohlavní dospělosti dosahuje žába ve třetím roce života. V přírodě se dožívá maximálně 8 let, spíše však méně. Denisova uvádí 4–5 let, v zajetí až 18 let.DENISOVA, M. N. [Marii︠a︡ Nikolaevna ?]. [V orig. Денисова, М. Н.]. Otrjad Bezchvostyje zemnovodnyje (Anura) [Řád bezocasí obojživelníci (Anura); v orig. Отряд Бесхвостые земноводные (Anura)]. Mir životnych [Svět zvířat; v orig. Мир животных]. Tom 4, časť 2. Zemnovodnyje, presmykajuščiesja. [Svazek 4, část 2. Obojživelníci, plazi. V orig. Том 4. Часть 2. Земноводные, пресмыкающиеся]. 1969. Dostupné také z http://animalkingdom.su/books/item/f00/s00/z0000067/st005.shtml Poslední aktualizace 28 May 2020.

Parazité V kloace skokana hnědého může parazitovat bičenka Monocercomonas batrachorum.

Odkazy

Reference

Literatura DUNGEL, Jan a ŘEHÁK, Zdeněk. Atlas ryb, obojživelníků a plazů České a Slovenské republiky. 2. vyd. Praha: Academia, 2011. 181 s. Atlasy. ISBN 978-80-200-1979-0. [1. vyd. 2005, ISBN 80-200-1282-6.] Grzimek’s Animal Life Encyclopedia. Volume 6, Amphibians. 2nd edition. Edited by Michael Hutchins, William E. Duellman, Neil Schlager. Farmington Hills (MI): Gale Group, 2003. 507 s. ISBN 0-7876-5782-4. Soubor všech svazků ISBN 0-7876-5362-4. Dostupné také z: https://batrachos.com/sites/default/files/pictures/Books/Grzimek%27s%20Animal%20Life_06_Amphibians.pdf Grzimek’s animal life encyclopedia. Vol. 5, Fishes II and amphibians. New York: Van Nostrand Reinhold, 1974. 555 s. MAŠTERA, Jaromír; ZAVADIL, Vít a DVOŘÁK, Jan. Vajíčka a larvy obojživelníků České republiky. Praha: Academia, 2015. 179 s. Atlas. . MORAVEC, Jiří. Obojživelníci a plazi České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2019. 461 s. Atlas. ISBN 978-80-200-2984-3. ZWACH, Ivan. Naši obojživelníci a plazi ve fotografii. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1990. 141 s. Lesnictví, myslivost a vodní hospodářství. ISBN 80-209-0053-5. ZWACH, Ivan. Obojživelníci a plazi České republiky: encyklopedie všech druhů, určovací klíč, 1654 barevných ilustrací. 2. vyd. Praha: Grada, 2013. 496 s. Správné ISBN 978-80-271-0446-8 [není uvedeno v knize; v knize je uvedeno chybné ISBN 978-80-247-2509-3]. [1. vyd. 2009, ISBN 978-80-247-2509-3.] ŽÁČKOVÁ Lucie. Reprodukční biologie hnědých skokanů České republiky. Praha, 2012. 40 s. Bakalářská práce. Ved. práce RNDr. Martin Šandera, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra zoologie. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/41984/BPTX_2010_2__0_289519_0_111811.pdf?sequence=1&isAllowed=y

Externí odkazy skokan hnědý, nálezy v ČSR, ČSSR, ČSFR, ČR

Kategorie:Skokanovití