Dudek chocholatý (Upupa epops) je pták z řádu zoborožců.
Taxonomie Dudek chocholatý je jediným žijícím zástupcem čeledi dudkovitých (Upupidae). Další druh, dudek velký (Upupa antaios), který se v minulosti vyskytoval na ostrově Svatá Helena, vyhynul během 16. století.OLSON, Storrs L. Paleornithology of St Helena Island, south Atlantic Ocean. Smithsonian Contributions to Paleobiology. 1975, no. 23. 49 s. Dostupné z: http://www.sil.si.edu/smithsoniancontributions/Paleobiology/pdf_lo/SCtP-0023.pdf
Poddruhy Rozlišuje se 9 poddruhů. Severozápadní Afriku, Evropu a západní Sibiř obývá dudek chocholatý evropský (U. e. epops), území dále na východ d. ch. asijský (U. e. saturata) a oblast od Suezu k jihu d. ch. egyptský (U. e. major). Dalších 6 poddruhů žije v Africe jižně od Sahary a v jižní Asii.
Popis vlevo|náhled|Ilustrace od Štefana Nécseyho z Velkého atlasu ptáků (1911) – dole samec, nahoře samice Dudek je středně velký pták (délka těla 25–29 cm, rozpětí křídel 44–48 cm), zcela nezaměnitelný, s širokými zakulacenými křídly, výraznou vztyčitelnou chocholkou na hlavě a dlouhým, tenkým, mírně dolů zahnutým zobákem. Zbarvení je žlutohnědě růžové s černými a bílými pruhy, ocas je černý s širokým bílým pruhem. Jednotlivá pohlaví se zbarvením neliší. Létá vlnovitě a dost vratce („motýlí“ třepotavý let), na zemi chováním připomíná špačka.
Hlas Při obhajování hnízdního okrsku se ozývá daleko slyšitelným dutým voláním „pu-pu-pu“. Mláďata se na hnízdě při krmení ozývají vysokým „siih“. Při obraně hnízda vydávají varovné drsné opakované zasyčení.PELC, Pavel. Jak vznikaly nahrávky. In: Český rozhlas [online]. ©1997–2019 [cit. 12. 12. 2019]. Dostupné z: https://temata.rozhlas.cz/dudek-chocholaty-video-7946581
Rozšíření Dudek chocholatý hnízdí na rozsáhlém území Evropy, Asie a Afriky. Převážně tažný druh, se zimovišti v jižní Asii a Africe jižně od rovníku (viz mapka rozšíření níže). Evropská populace je odhadována na více než 890 000 párů a vykazuje mírně klesající tendenci.BirdLife International (2004): Upupa epops . In: Birds in Europe: population estimates, trends and conservation status.
Výskyt v Česku V České republice hnízdil dříve pravidelně a místy zcela běžně, v letech 1950–1960 však téměř vymizel. V současné době hnízdí jen ojediněle a nepravidelně, hlavně v nížinách a pahorkatinách, častěji pouze na jižní Moravě na Hodonínsku, Břeclavsku a Znojemsku. Celková početnost byla v letech 1985–1989 odhadnuta na 60–120 párů, podobně v letech 2001–2003 (70–140 párů).ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice: 2001–2003. Praha: Aventinum, 2009, s. 212–213. .
Prostředí Vyhledává otevřenou travnatou krajinu s nízkou intenzitou zemědělství, s pastvinami a loukami prostoupenými drobnými lesíky či alespoň skupinami vzrostlých stromů, okraje rybníků se starými stromy, sady, lesní okraje i velmi řídké lesy; vyhýbá se mokřadům. Svensson uvádí častá pozorování ve vinohradech a sadech.SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016, s. 238. .
Hnízdění náhled|Vejce dudka chocholatého Na hnízdiště přilétá převážně v první polovině dubna, odlétá hlavně v srpnu a září. Hnízdí jednou do roka, od konce dubna do konce června. Hnízdí jednotlivě a teritoriálně.
K hnízdění potřebuje prostorné stromové dutiny, ale zahnízdí i v dutinách lidských staveb, hromadách kamení i zemních norách. Hnízdo bývá někdy bez vystýlky, jindy dudek na dno přináší stonky a stébla rostlin a kousky kůry. Ročně mívá jednu snůšku po 5–7 bílých nebo nažloutlých vejcích o rozměrech 26,0 × 17,9 mm. Inkubace je 16 dnů, sedí pouze samice, které samec přináší potravu. Mláďata jsou zpočátku krmena pouze samicí, od 10. dne oběma rodiči a hnízdo opouštějí po 26 dnech. Dalších několik dnů jsou krmena mimo hnízdo. Pohlavně dospívají ve stáří jednoho roku. Mláďata na hnízdě po určitou dobu vylučují z kostrční žlázy páchnoucí sekret a pokud jsou ohrožena, vystřikují směrem k otvoru hnízdní dutiny trus.HUDEC, Karel. Dudek chocholatý. In: Český rozhlas [online]. ©1997–2019 [cit. 12. 12. 2019]. Dostupné z: https://temata.rozhlas.cz/dudek-chocholaty-video-7946581 (Proto býval dudek v českém dialektu nazýván smraďoch.FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006, s. 60. Diplomová práce. FFUK, ÚČJTK.) Ptáci se dožívají až 11 let.MALÝ, Jaroslav. České ptactvo. 2026. [Kalendář.] [Praha]: Notique, 2025.
Potrava náhled|Dudek chocholatý při sběru potravy na zemi náhled|Dudek chocholatý při krmení mláďat V potravě převažuje hmyz a jeho larvy, zvláště brouci, dvoukřídlí, blanokřídlí, krtonožky a stonožky, dále pavouci a žížaly. Potravu hledá převážně na zemi. Komenský ve svém díle Orbis pictus o dudkovi tvrdí, že je to pták „nejsmrdutější, nebo[ť] lejna žeře“KOMENSKÝ, Jan Amos. [Orbis Sensualium Pictus: hoc est: Omnium fundamentalium in Mundo Rerum, & in Vita Actionum, Pictura et Nomenclatura, cum Titulorum lndice. Leutschoviae: Typis Breverianis, 1728], s. 35–36. Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:eaf90ff7-61fb-4ce5-bbf1-f72cb9d677c4 (v pozdějším vydání též „nejnečistější, neb lejnami se krmí“). Dudek však nekonzumuje výkaly, ale bezobratlé živočichy, kteří se v nich vyskytují.
České pojmenování Rodové jméno vzniklo v době praslovanské a je onomatoického původu. Ve staročeštině mělo jméno podobu dedek nebo také vdedek (případně dud). Nářečné pojmenování: dudák, dudáček, dud, dědek; moravsky dužuč, mutek; chodsky dadek. Jméno dudka nelze spojovat se slovem dudy, ačkoli se to díky blízkosti obou slov nabízí.FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006, s. 59, 113, 116. Diplomová práce. Ved. práce PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D. FFUK, Ústav českého jazyka a teorie komunikace. Druhové jméno vzniklo díky nápadné chocholce.
Odkazy
Reference
Literatura BEZZEL, Einhard. Ptáci: klíč ke spolehlivému určování. Přeložil Tomáš KAPIC. Čestlice: Rebo, 2007, s. 230. Průvodce přírodou. . DUNGEL, Jan a Karel HUDEC. Atlas ptáků České a Slovenské republiky. Praha: Academia, 2001, s. 154. . FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006. 131 s. Diplomová práce. Ved. práce PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D. FFUK, Ústav českého jazyka a teorie komunikace. SVENSSON, Lars. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. [3., přeprac. vyd., chybně uvedeno 2. vyd.] Přeložil Robert DOLEŽAL. Plzeň: Ševčík, 2016. 447 s. . ŠŤASTNÝ, Karel; BEJČEK, Vladimír a HUDEC, Karel. Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice: 2001–2003. Praha: Aventinum, 2009. 463 s., volná příl. .
Externí odkazy Český rozhlas – reportáže o dudkovi chocholatém Přiroda.info.cz – hlas dudka chocholatého Naturephoto – dudek chocholatý
Kategorie:Státní symboly Izraele Kategorie:Dudkovití