náhled|vpravo|250px|Freska na zdi v Tokijském metru oslavující Hazuki, osmý měsíc - srpen. Od 1. ledna 1873 používají Japonci Gregoriánský kalendář s místními jmény pro měsíce a většinou pevně určenými svátky. Před rokem 1873 se používal lunisolární kalendář, který byl převzat z čínského kalendáře.

Rok Do přijetí Gregoriánského kalendáře se používaly tři rozdílné systémy počítání letopočtu.

Západní křesťanský letopočet (v dnešní době běžný) (西暦, seireki) Japonská éra jmen (年号, nengó) založená na panování císařů, rok 2011 je rokem Heisei 23 Císařský kalendář (皇紀, kóki) založený na mytickém založení Japonska císařem Džimmu v roce 660 př. n. l.

Z těchto tří systémů se v současné době používají dva. Císařský kalendář se používal od roku 1873 do konce 2. světové války.

Měsíce Moderní názvy pro měsíce se dají přeložit jako "první měsíc", "druhý měsíc" atd. K patřičnému názvu pro číslo je přidána přípona -gacu (月), která znamená měsíc:

Leden – 一月 (ičigacu) Únor – 二月 (nigacu) Březen – 三月 (sangacu) Duben – 四月 (šigacu) Květen – 五月 (gogacu) Červen – 六月 (rokugacu) Červenec – 七月 (šičigacu) Srpen – 八月 (hačigacu) Září – 九月 (kugacu) Říjen – 十月 (džúgacu) Listopad – 十一月 (džúičigacu) Prosinec – 十二月 (džúnigacu)

Poznámka: V běžné komunikaci se velmi často používají arabské číslice, tedy pro březen se často používá zápis 3月.

Kromě těchto jmen má každý měsíc své tradiční názvy, které se v dnešní době používají například v oblasti poezie. Z těchto dvanácti jmen se v současné době používá pouze jméno pro prosinec – šiwasu. Některé názvy, jako jajoi a sacuki, se používají i jako ženská křestní jména.

Jméno měsíce Rómadži Význam Český název睦月mucukiMěsíc harmonie a lásky Leden如月kisaragiMěsíc oblékání dalších vrstev oblečení Únor弥生jajoiMěsíc nového života Březen卯月uzukiMěsíc u-no-hana; u-no-hana je květina, druhu Deutzia Duben早月sacukiMěsíc sázení sazenic rýže Květen水無月minazukiMěsíc bez vody Červen文月fumizukiMěsíc písma Červenec葉月hazukiMěsíc listí Srpen長月nagacukiMěsíc dlouhých nocí Září神無月kannazukiMěsíc bez bohů Říjen霜月šimocukiMěsíc mrazu Listopad師走šiwasuMěsíc kněží (kněží jsou zaměstnáni koncem roku modlitbami a požehnáními) Prosinec

Části měsíce Japonci používají sedmidenní týden, převzatý kolem roku 800 n. l. z Evropy. Názvy dnů vznikly z jmen pěti viditelných planet, který jsou pojmenovány po pěti čínských elementech (dřevo, oheň, země, kov, voda), a z Měsíce a Slunce (yin a yang).

Jméno dne Rómadži Element Český název 日曜日ničijóbiSlunce Neděle月曜日gecujóbiMěsíc Pondělí火曜日kajóbiOheň (Mars) Úterý水曜日suijóbiVoda (Merkur) Středa木曜日mokujóbiDřevo (Jupiter) Čtvrtek金曜日kinjóbiKov/zlato (Venuše) Pátek土曜日dojóbiZemě (Saturn) Sobota

Japonci také dělí měsíc zhruba do 10denních částí. Každá se nazývá džun (旬). První je džódžun (上旬); druhá čúdžun (中旬); poslední gedžun (下旬). Tyto názvy se často používají pro určení přibližného období v měsíci, například ve formulaci "teploty jsou typické pro dubnový džódžun".

Dny v měsíci Každý den měsíce má vlastní jméno. V názvech dní lze nalézt jistou systematičnost, ale celkově je pojmenování nesystematické. Pořadí dne Japonský zápis Rómadži Pořadí dne Japonský zápis Rómadži1一日cuitači (někdy ičidžicu) 17 十七日džúšičiniči2二日fucuka 18 十八日džúhačiniči3三日mikka 19 十九日džúkuniči4四日jokka 20 二十日hacuka (někdy nidžúniči)5五日icuka 21 二十一日nidžúičiniči6六日muika 22 二十二日nidžúniniči7七日nanoka 23 二十三日nidžúsanniči8八日jóka 24 二十四日nidžújokka9九日kokonoka 25 二十五日nidžúgoniči10十日tóka 26 二十六日nidžúrokuniči11十一日džúičiniči 27 二十七日nidžúšičiniči12十二日džúniniči 28 二十八日nidžúhačiniči13十三日džúsanniči 29 二十九日nidžúkuniči14十四日džújokka 30 三十日sandžúniči15十五日džúgoniči 31 三十一日sandžúičiniči16十六日džúrokuniči

Poznámka:

V dnešní době se používají spíše názvy ve tvaru číslo 28-31 plus niči (=den), tedy čtrnáctý den v měsíci se spíše zapisuje 14日. Cuitači je zkomoleninou původního cukitači (první v měsíci). V tradičním kalendáři se poslední den v měsíci nazývá 晦日 misoka (někdy 三十日 [misoka]). Název misoka se v dnešní době používá hlavně ve smlouvách ve smyslu posledního dne v měsíci, bez ohledu na to, kolikátého to je. Poslední den v roce je 大晦日 ómisoka (velký poslední den), tento název se ještě běžně používá.

Národní svátky Poznámka:

Pokud je mezi dvěma svátky jeden den, je to den, kdy jsou zavřeny banky. Příkladem takového dne je 4. květen. Pokud svátek připadá na neděli, je podle zákona o státních svátcích přesouván na pondělí.Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Datum Japonský zápis Rómadži Český název1. leden元日GandžicuNový rok2. pondělí v lednu成人の日Seidžin no hi„Příchod věku"11. únor建国記念の日Kenkoku kinen no hiDen vzniku císařství (tradiční datum, podle kterého legendární císař Džimmu založil v roce 660 př. n. l. Japonsko)20. březen nebo 21. březen春分の日Šunbun no hiDen jarní rovnodennosti29. duben昭和の日Šówa no hiDen [císaře] Šówy [narozeniny]3. květen憲法記念日Kenpó kinenbiDen ústavy4. květenみどりの日Midori no hiDen zeleně5. květen子供の日Kodomo no hiDen dětí3. pondělí v červenci海の日Umi no hiDen námořnictva3. pondělí v září敬老の日Keiró no hiDen úcty ke starým a k dlouhověkosti23. září nebo 24. září秋分の日Šúbun no hiDen podzimní rovnodennosti2. pondělí v říjnu体育の日Taiiku no hiDen zdraví a sportu3. listopad文化の日Bunka no hiDen kultury23. listopad勤労感謝の日Kinró kanša no hiDen práce23. prosinec天皇誕生日Tennó tandžóbinarozeniny císaře (císař Akihito)

Roky, kdy byly provedeny změny ve svátcích 1948 – Byly zavedeny tyto národní svátky: Nový rok, „Příchod věku", Den ústavy, Den dětí, Den podzimní rovnodennosti, Den kultury, Den práce. 1966 – u příležitosti výročí Olympiády v Tokiu v roce 1964 byl zaveden Den zdraví a sportu. Také byl zaveden Den jarní rovnodennosti. 1985 – reformou národních svátků byl 4. květen, ležící mezi dvěma národními svátky, prohlášen také za svátek. 1989 – Po smrti císaře Šówy (7. ledna), se přesunuly narozeniny císaře z 29. dubna na 23. prosince (jsou to narozeniny současného císaře Akihita). 2000, 2003 – Systém šťastných pondělků (ハッピーマンデー制度 Happí Mandé Seido) přesunul několik svátků na pondělí. V roce 2000 se přesunul svátek „Příchod věku" (dříve byl 15. ledna) a svátek Den zdraví a sportu (dříve byl 10. října). V roce 2003 se přesunul svátek Den námořnictva (dříve byl 20. července), a svátek Den úcty ke starým a k dlouhověkosti (dříve byl 15. září). 2005, 2007 – Rozhodnutím v květnu 2005, se začátkem roku 2007 Den zeleně přesunul z 29. dubna na 4. květen, aby nahradil svátek vzniklý v roce 1985 (Národní den obyvatel 国民の休日, kokumin no kyúdžicu). 29. duben se stal svátkem Šówy. 2009 – 22. září by mělo připadnout mezi dva svátky, čímž by se měl den 22. září stát státním svátkem.

Sezónní dny Některé dny mají zvláštní názvy, aby označily změnu ročního období. 24 Sekki (二十四節気 Nidžúši sekki) jsou dny, které rozdělují rok do 20 stejných částí. Zassecu (雑節) je společný název pro další sezónní dny (kam nepatří 24 Sekki). 72 dní Kó (七十二候 Šičidžúni kó) rozděluje části roku mezi dvěma dny Sekki na třetiny. Některé ze jmen pro tyto dny, např. Shunbun, Risshú a Tódži, se dosud často používá v běžném životě.

24 Sekki Riššun (立春): 4. únor – Začátek jara Usui (雨水): 19. únor – Dešťová voda Keičicu (啓蟄): 5. březen – Vzbuzení ze zimního spánku (např. hmyzu) Šunbun (春分): 20. březen – Jarní rovnodennost, střed jara Seimei (清明): 5. duben – Čistota a jasnost Kokú (穀雨): 20. duben – Obilný déšť Rikka (立夏): 5. května – Začátek léta Šóman (小満): 21. května – Plné obilí Bóšu (芒種): 6. června – Zrní v uších Geši (夏至): 21. června – Letní slunovrat, střed léta Šóšo (小暑): 7. července – Malé vedro Taišo (大暑): 23. července – Velké vedro Riššú (立秋): 7. srpna – Začátek podzimu Šošo (処暑): 23. srpna – Konec horka Hakuro (白露): 7. září – Bílá rosa Šúbun (秋分): 23. září – Podzimní rovnodennost, střed podzimu Kanro (寒露): 8. října – Zlatá rosa Sókó (霜降): 23. října – Vpád mrazu Rittó (立冬): 7. listopad – Začátek zimy Šósecu (小雪): 22. listopad – Malý sníh Taisecu (大雪): 7. prosinec – Velký sníh Tódži (冬至): 22. prosinec – Zimní slunovrat, střed zimy Šókan (小寒): 5. ledna – Malé chladno, nebo také 寒の入り (Kan no iri) – Vpád chladna Daikan (大寒): 20. ledna – Velké chladno

Dny se mohou ±1 den posouvat.

Reference

Kalendář Kategorie:Svátky Kategorie:Kalendářní systémy