Na východním Slovensku v oblasti Karpat se nachází okolo padesáti dřevěných sakrálních staveb zahrnující římskokatolické kostely, evangelické artikulární chrámy a řeckokatolické chrámy. Jejichž počátky sahají do doby 16.–18. století a jsou jedinečným dokladem pronikání východní a západní kultury spolu s lidovým a profesionálním stavitelstvím. Podle historických záznamů bylo těchto staveb původně tři sta.
Světové dědictví Osm z těchto staveb bylo v roce 2008 zařazeno na Seznam světového dědictví UNESCO. Výběr jednotlivých staveb zpracoval Památkový úřad Slovenské republiky na základě několika kritérií, které jednotlivé památky musejí splňovat, aby mohly být mezi Světové dědictví přijaty. Následující tabulka zobrazuje jednotlivé památky:
Název Foto Umístění Církev Id. číslo kostel svatého Františka z Assisi 100px Hervartov římskokatolická 1273-001 kostel Všech svatých 100px Tvrdošín římskokatolická 1273-002 kostel Nejsvětější Trojice 100px Kežmarok evangelická 1273-003 dřevěný artikulární kostel 100px Leštiny evangelická 1273-004 dřevěný artikulární kostel 100px Hronsek evangelická 1273-005 zvonice dřevěného artikulárního kostela Hronsek evangelická 1273-006 Chrám svatého Mikuláše 100px Bodružal řeckokatolická 1273-007 Chrám svatého Michaela Archanděla 100px Ladomirová řeckokatolická 1273-008 chrám Přenesení ostatků svatého Mikuláše 100px Ruská Bystrá řeckokatolická 1273-009
Další Další dřevěné kostely, které mají status národní kulturní památky
Východoslovenské dřevěné kostely / kostelíky / chrámy / Cerkva jsou dřevěné stavby sakrálního charakteru tvořící zvláštní skupinu v památkovém fondu Slovenska. Do tohoto souboru oficiálně spadá pod uvedeným názvem 27 objektů, které jsou zapsány mezi národní kulturní památky.
Soubor kostelů byl prohlášen za národní kulturní památku usnesením předsednictva SNR číslo 234 v roce 1968. Oznámení o tomto usnesení bylo zveřejněno ve Sbírce zákonů v částce 45/1968 na straně 425.
Jejich ojedinělost spočívá zejména v jejich architektuře a technologii výstavby. Stavěli je na území, které vždy oplývalo dostatkem dřeva z bohatých lesů karpatského oblouku. Druhým specifikem východní oblasti Slovenska je kulturní a konfesijní spjatost s byzantským prostředím, která určila zvláštní rysy mnoha kulturních projevů zdejšího lidu a podepsala se i na tvorbě dřevěné sakrální architektury (po náboženské stránce), formované pod vlivem východního náboženského ritu. Dřevěné chrámy, které byly zařazeny do seznamu národních kulturních památek jsou objekty řeckokatolické, kromě chrámu v Ruském Potoku, který je pravoslavný a kostela v Hervartově, který je římskokatolický. Velká většina z těchto chrámů je tedy východního ritu a používá se pro ně označení cerkev. Převážně jsou to tříprostorové stavby se čtvercovým nebo polygonálním presbytářem, s podélnou lodí krytou přesahující kupolí a tzv. babincem. Věž vyrůstá z konstrukce babince, se kterým má nad přízemím společnou střechu. Pozemek, na kterém různé chrámy ležely býval ohrazený srubovou nebo zděnou ohradou a jeho organickou součástí byl často i místní hřbitov.
Základní konstrukce všech těchto objektů je srubová. Krytinou staveb je dřevěný šindel. Nejpoužívanějším stavebním materiálem býval modřín, který řemeslníci opracovávali sekerou (pilou až v 19. století). Stavitelé pravidelně spojovali dřevěné hranoly dubovými klíny. Stavba spočívala na jednoduché kamenné podezdívce bez maltového pojiva.
Většina východoslovenských dřevěných chrámů pochází z 18. století (nejstarší a současně nejhodnotnější je kostel v Hervartove pocházející z období kolem roku 1500) a vykazuje konstrukční, dispoziční a uměleckou příbuznost. Mnohé interiéry byly původně vyzdobeny nástěnnými a stropními malbami, založenými na byzantských vzorech. Tvořily protiváhu ikonostasu, který byl výtvarným i funkčním jádrem celé stavby. Prostory bývaly často dotvářeny řezbářskými pracemi.
Soubor východoslovenských dřevěných chrámů představuje jednu z nejvýraznějších památkových skupin na Slovensku. Originalitou, krásou a malebností i svým spojením s prostředím, ve kterém vznikly jsou projevem tvůrčího génia prostého lidu, jeho kulturní a duchovní vyspělosti a řemeslné zručnosti tesařů.
Soubor tvoří 27 sakrálních objektů, které jako celek byly vyhlášeny národními kulturními památkami. Současně soubor aspiruje na zápis do fondu světového kulturního dědictví UNESCO. Kromě dvou – chrámy v Inovce a Ruské Bystré nacházející se v okrese Sobrance v Košickém kraji – všechny ostatní se nalézají na území Prešovského kraje v okresech Svidník (deset objektů), Bardejov (7), Snina (5), Prešov, Stará Ľubovňa a Stropkov (po jednom objektu).
Foto Umístění Název Církev 100px Brežany Chrám svatého Lukáše Evangelisty řeckokatolická 100px Dobroslava Chrám svaté Paraskevy řeckokatolická 75px Frička Chrám svatého archanděla Michaela řeckokatolická 100px Hrabová Roztoka Chrám svatého Basila Velikého řeckokatolická 75px Hraničné Chrám Neposkvrněného početí Panny Marie římskokatolická 100px Hunkovce Chrám Ochrany Přesvaté Bohorodičky řeckokatolická 100px Inovce Chrám svatého Michaela Archanděla řeckokatolická 100px Jedlinka Chrám Ochrany Přesvaté Bohorodičky řeckokatolická 100px Kalná Roztoka Chrám svatého Jana Křtitele řeckokatolická 100px Korejovce Chrám Ochrany Bohorodičky řeckokatolická 100px Krajné Čierno Chrám svatého Basila Velikého řeckokatolická 100px Krivé Chrám svatého evangelisty Lukáše řeckokatolická 100px Lukov Chrám svatého Kosmy a Damiána řeckokatolická 75px Miroľa Chrám Ochrany Přesvaté Bohorodičky řeckokatolická 100px Nižný Komárnik Chrám Ochrany Přesvaté Bohorodičky řeckokatolická 100px Potoky Chrám svaté Paraskevy řeckokatolická 100px Príkra Chrám svatého archanděla Michaela řeckokatolická 100px Šemetkovce Chrám svatého archanděla Michaela řeckokatolická 100px Topoľa Chrám svatého archanděla Michaela řeckokatolická 100px Tročany Chrám svatého evangelisty Lukáše řeckokatolická 100px Uličské Krivé Chrám svatého archanděla Michaela řeckokatolická
Reference
Externí odkazy
Drevené chrámy
Kategorie:Světové dědictví (Slovensko)