Ecce Homo (z latinského „Ejhle člověk“) je název závodní tratě v České republice, která se nachází v moravském městě Šternberk. Na této trati se pravidelně konají automobilové závody do vrchu.
Trať je geograficky situována na úpatí Domašovské vrchoviny v oblasti Nízkého Jeseníku, tedy v místě, kde rovinatá Haná přechází do prvních kopců. Závodní trať Ecce Homo vede od Šternberka na severovýchodním směrem k městu Moravský Beroun.
Přírodní závodní trať Ecce Homo Šternberk má dlouhou a bohatou historii. První sportovní motoristická akce se zde konala již v roce 1905, a to v rámci soutěže spolehlivosti a "tzv. konkurenční jízdy" na trase Vídeň – Vratislav – Vídeň.
První samostatný závod do vrchu s názvem Ecce Homo (Das Ecce Homo Rennen) byl uspořádán v roce 1921. Tuto první etapu historie závodu přerušila až druhá světová válka. Moderní historie závodu do vrchu započala roku 1971, kdy se začal každoročně konat mezinárodní závod do vrchu Ecce Homo Šternberk.
Organizaci závodu a správu závodní tratě obstarává Automotoklub Ecce Homo Šternberk se sídlem ve Šternberku.
Základní parametry tratě V průběhu více než stoleté historie tratě získalo Ecce Homo různé podoby v závislosti na pořádaných závodech. Nejzásadnější změnou bylo vytvoření závodu na okruhové trati, která mezi lety 1950-1958 nesla stejný název a využívala ve svém profilu polovinu původní tratě závodu do vrchu.Soubor programů závodu Ecce Homo 1921-2025
Verze otevřené tratě pro závody do vrchu se v průběhu let měnila především ve své délce. Od roku 1905 zůstává základní charakter otevřené tratě identický až do současnosti. Významné změny přinesla modernizace silnice, která reflektovala vývoj automobilové dopravy v regionu. Ta ovlivnila podobu tratě zejména v části Lipinského oblouku a Nové zatáčky. Výraznými úpravami prošel především povrch tratě v celé její délce.
Historický vývoj tratě Ecce Homo V roce 1905 byl využit čtyřkilometrový úsek tratě Ecce Homo. Od roku 1921 až do posledního meziválečného závodu v roce 1937 se závodilo na trati o celkové délce 7750 metrů.
V letech 1950–1958 se Ecce Homo jezdilo jako okruhový závod, přičemž délka jednoho okruhu činila 9820 metrů.
Roku 1971, při obnovení závodů do vrchu na trati Ecce Homo, byla využita délka závodní dráhy 5000 metrů, přičemž startovní čára se nacházela přibližně na úrovni šternberského Vincentina. Od roku 1972 do roku 1975 se délka závodní dráhy navrátila k 7750 metrům.
Posun cílové čáry v roce 1976 prodloužil závod na 8000 metrů. Od roku 1980 se trať v délce 7800 metrů používá do dnes, a to v důsledku úprav provedených v oblasti Lipinského oblouku.
Varianty Ecce Homo po roce 1980
1. Trať pro závod mistrovství Evropy s délkou 7800 m Délka tratě: 7800 m Převýšení: 307 m Stoupání: průměr 3,6 % Šířka: min. 7 m
Profil tratě s délkou 7800 metrů je nejdelší vrchařskou tratí v České republice, na které se pravidelně konají amatérské, národní a mezinárodní závody do vrchu.
Profil tratě je tvořený zeměpisnou polohou. Trať je vedena po úbočí údolí mezi Šternberkem a obcí Dalov. Start závodu se nachází ve Šternberku na křižovatce ulic Opavská a Sadová, nad Tyršovým sadem (městským parkem), v nadmořské výšce 300 m n. m.
Silnice postupně stoupá po vrstevnicích údolí, překoná jeho vrchol v okolí Lipinského oblouku (cca 500 m n. m. ) a pokračuje směrem na Moravský Beroun. Jezdci protínají cíl v nadmořské výšce 607 m n. m., ve vzdálenosti 7800 metrů od startu, a z druhé strany 1,3 kilometru od osady Nové Dvorce, kde se nachází točna závodních vozů a parkoviště vozidel po jejich dojezdu do cíle.
Pojmenování úseků tratě náhled|303x303pixelů|Plán tratě Ecce Homo (r. 1923) náhled|303x303pixelů|Trať Ecce Homo (letecký snímek r. 1924) náhled|Trať Ecce Homo (r. 1937) náhled|300px|Trať Ecce Homo – zkrácená verze (r. 1971) náhled|300px|Zkrácená verze Ecce Homo (r. 1986) Jednotlivé úseky tratě Ecce Homo nesou názvy podle historických událostí nebo specifického charakteru místa, kde se nacházejí. Pojmenování začíná od startu závodu a pokračuje po celé délce trati: +Úseky – Ecce Homo ŠternberkNázev úsekuGPS polohaEcce Homo – StartEcce Homo – U sokolovnyEcce Homo – pod VyhlídkouEcce Homo – pod Zelenou budkouEcce Homo – ZahradníEcce Homo – Zatáčka pod starým startem / Zatáčka u Zmrzlíka / Zatáčka nad hrademEcce Homo – Starý startEcce Homo – Plechová zatáčka / ŠenkýřovkaEcce Homo – Krvavá zatáčka / nad ŽlebemEcce Homo – Sojkova zatáčkaEcce Homo – Fajova zatáčka / Černá zatáčka / U Kukačky / Lesní zatáčkaEcce Homo – Lipinský oblouk / Lipinská křižovatka Ecce Homo – Pařezová zatáčka / Krámského esíčka Ecce Homo – Stadión / Nová zatáčka Ecce Homo – Skalní Ecce Homo – Cílové esíčko Ecce Homo – Cíl
2. Zkrácená varianta pro závody českého mistrovství s délkou 4800 m Délka tratě: 4800 m Převýšení: 187 m Stoupání: průměr 3,9% Šířka: min. 8 m
Zkrácená varianta tratě Ecce Homo je obdobná jako trať pro závod mistrovství Evropy, s tím rozdílem, že cílová čára se nachází ve vzdálenosti 4800 m od startu na Opavské ulici. Cíl je umístěn na začátku Lipinského oblouku v katastru obce Lipina, v nadmořské výšce 491 m n. m.
Tato varianta je využívaná pro závody Mistrovství České republiky, či podzimní závod historických vozů s názvem Ecce Homo Historic. V minulosti se na této délce tratě uskutečnilo i několik amatérských podniků.
Zkrácený profil je zvolen především kvůli dopravním omezením na vytížené silnici směrem na Opavu a rovněž s ohledem na zachování autenticity plné délky tratě, která je připravována jen pro vrcholný podnik mistrovství Evropy závodů automobilů do vrchu.
3. Zkrácená varianta pro závod FIA Hill Climb Masters (2016) s délkou 3200 m Délka tratě: 3200 m Převýšení: 124 m Stoupání: průměr 3,9% Šířka: min. 8 m
Profil tratě je obdobný s variantou pro závod mistrovství Evropy v závodech automobilů do vrchu, s tím rozdílem, že cílová čára se nachází ve vzdálenosti 3200 m od startu na Opavské ulici. Cíl je umístěn za Sojkovou zatáčkou, v nadmořské výšce 426 m n. m.
Tato varianta tratě byla využita výhradně pro závod FIA Hill Climb Master 2016, známý jako závod národů, který od roku 2014 zaštiťovala FIA a pořádala ho s odstupem dvou let v různých lokalitách po Evropě.
Historie závodu Cesta vedoucí z Olomouce přes Šternberk směrem na Slezsko byla hojně využívána již ve 13. století. Patřila mezi několik tras, které směřovaly severním směrem z Olomouce.
Historicky byla dopravní trasa – označovaná jako zemská nebo také vojenská cesta – vedoucí ze Šternberka na Opavu pojmenována Ecce Homo. Toto označení se objevuje v historických mapách již v 19. století., což dokládá její dlouhodobý význam a tradici.
První zmínky o závodní trati Ecce Homo náhled|Dobové fotografie z konkurenční jízdy Vídeň – Vratislav – Vídeň (r. 1905); z popisků je patrné, že na pravé fotografii je snímek z Ecce Homo – průjezd hraběte Schönborna na Lohner-Porsche v místech nad šternberským kostelem První zmínka o trati Ecce Homo souvisí s rakouským automobilovým klubem ÖAC (Österreichischer Automobil Club). ÖAC byl založen v roce 1898 za účasti 206 zakládajících členů. Klub stál u zrodu závodění ve Šternberku a spolupracoval se Slezským automobilovým klubem ve Vratislavi, založeným 7. června 1901.
Po důkladných přípravách obou klubů byla uspořádána soutěž spolehlivosti a tzv. konkurenční jízda na trase Vídeň – Vratislav – Vídeň o celkové délce 817 km, rozdělené do čtyř etap. Trasa byla inspirována poštovními dostavníkovými cestami a přesně zaměřena. Akce proběhla jako demonstrační jízda za účasti významných osobností z oblasti stavby silnic a médií.
První měření jízdy automobilů na části dnešní trati Ecce Homo proběhlo ve čtvrtek 18. května 1905. Závod do vrchu byl jedním ze dvou měřených rychlostních úseků celé konkurenční jízdy, která měla jinak v propozicích stanovenou maximální průměrnou rychlost 30 km/h.
V úvodu druhé etapy byl zařazen čtyřkilometrový měřený úsek se stoupáním 225 metrů, vedoucí z Olomouce na trať u Šternberka, kde se nacházel start úseku „Bergrennen – das Rennen auf Ecce Homo – Berg“ (volně přeloženo: Závod do vrchu na kopci Ecce Homo).
Jízdu po trati Ecce Homo absolvovalo 23 vozidel, rozdělených do čtyř kategorií podle počtu válců motoru a výkonu motoru. Absolutně nejrychlejším byl Dr. Arnold Hildesheimer (Mercedes Simplex) s časem 04:57 před Franzem Quidenusem (Bock & Hollender) 05:17 a hrabětem Karlem Schönbornem (Lohner-Porsche) 5:19.
První samostatný závod do vrchu Ecce Homo a meziválečná historie závodu Moravský závod do vrchu Ecce Homo Šternberk patřil již od svého prvního ročníku mezi nejvýznamnější motoristické akce na území státu.
1921 První samostatný závod do vrchu se konal 2. října 1921 na trati s délkou 7750 metrů. Podnik uspořádal Moravsko-Slezský Automobilový klub z Brna (MSAC, Mährisch-Schlesischer Automobil Club). V propozicích byla trať závodu popsána jako Šternberk – starý hřbitov – Ecce Homo. Podnik byl vypsaný jako mezinárodní a celkově se prvního závodního klání na Ecce Homo zúčastnilo 41 vozů a motorek – závod byl vypsán pro obě kategorie. Nejrychlejšího času premiérového závodu do vrchu na Ecce Homo 1921 dosáhl František Chlad na motocyklu Harley-Davidson v čase 07:32,8, v kategorii automobilů byl nejrychlejší Karel Klabazňa s vozem Tatra T svoji jízdou 07:45,6 (startoval v kategorii vozů do 3500 cm³ a minimální váhou 1000 kg).
1922 24. září 1922 se konal druhý ročník mezinárodního závodu do vrchu Ecce Homo Šternberk. Pro kopřivnickou Tatru vybojoval druhé vítězství na této trati tovární jezdec Rychard Müttermüller s Tatrou U v novém rekordním čase 06:52,6.
1923 Prvním zahraničním jezdcem, který zvítězil na Ecce Homo Šternberk, byl rakouský jezdec Hermann Rützler. 23. září 1923 stanovil s vozem Steyr VI Sport nový rekord s hodnotou 05:54,8.
1924 Ve čtvrtém ročníku závodu (21. září 1924) se z celkového prvenství radoval německý pilot Otto Salzer s vozidlem Mercedes GP 1914, čas 06:02, ale na rekord Rüzlera z předchozího roku nestačil. V kategorii motocyklů dosáhl nejlepšího času dne 06:19,4 Bohumil Turek na stroji Walter M 922 (do 750 ccm) a překonal v třídě motocyklů rekord Zieglera na Itaru z roku 1923.
1925 Slavné prvenství na Ecce Homo si v roce 1925 připsal hrabě Oldřich Ferdinand Kinský, který si tak odčinil odstoupení v předchozím ročníku závodu, kdy havaroval. K vítězství v čase 05:46,2 přidal zisk nového rekordu trati. Svého vítězství dosáhl s vozidlem Steyr VI Sport.
1926 Šestý ročník závodu zastihl v nejlepší formě československého pilota Vincence Junka. 19. září 1926 „Čeněk“ Junek se se svojí Bugatti T35B vyhrál a čas 05:38,6 zařadil na první místo tehdejších historických tabulek, opět překonal rekord tratě Ecce Homo Šternberk.
1927 18. září 1927 dosáhl vítězného double na trati Ecce Homo Vincenc Junek, s Bugatti T35B se mu podařilo obhájit prvenství z roku 1926 a časem 05:41,4 vyhrál celkově sedmý ročník závodu do vrchu Ecce Homo.
1928 Nejrychlejší čas si v osmém ročníku závodu (16. září 1928) připsal rakouský motocyklový jezdec Karl Gall s motocyklem BMW jízdou 05:42. (rekordní čas v kategorii motocyklů). V kategorii automobilů vyhrál Miloš Bondy s Bugatti T37A jízdou 05:49.
1929 náhled|Pomník připomínající oběti na živodě jezdců Edmunda Müllera a Jaroslava Horáka. Ke smrtelné nehodě došlo v roce 1929 v cílovém prostoru. Do historie závodu Ecce Homo Šternberk se zapsal i Hans Stuck, úspěšný německý jezdec. Hans Stuck zvítězil při svém startu v roce 1929 s Austro Daimler Bergmeister Sport v novém rekordním čase 05:18.
1930 7. září 1930 se vrátila na Ecce Homo pro vítězství kopřivnická Tatra. Při desátém ročníku si vítězství v kategorii závodních vozů vyjel Josef Veřmiřovský s Tatrou 52 Kompresor v čase 06:07.
1933 Z vítězství v 11. ročníku závodu (10. září 1933) se radoval Zdeněk Pohl s Bugatti T37A.
1936