náhled|upright|Křížová klenba náhled|upright|Žebrová křížová klenba křížové chodby u kostela sv. Michala v Olomouci
Gotická klenba s opěrným systémem je spolu s lomeným obloukem základní prvek gotické architektury.
Křížová klenba (základní typ) náhled|upright|Vysvětlení křížové klenby jako průniku dvou na sebe kolmých valených kleneb Na počátku gotiky byla široce používaná křížová klenba (dříve převládala klenba valená). Tuto klenbu lze odvodit jako průnik dvou valených kleneb, které jsou na sebe kolmé. V místě průsečíků vznikají hrany, které svádějí tlaky klenby do čtyř opěrných bodů v úhlech klenebního pole (= travé) a dělí klenbu na čtyři kápě. Hrany bývaly velmi často zesíleny kamennými žebry – takovou klenbu nazýváme žebrová klenba.
náhled|upright|Klenba kostela Panny Marie, Chełmno, Polsko, 1330-1340 náhled|upright|Klenba katedrály v Amiens
Křížová klenba nebyla objevem gotické architektury – tu znala již románská architektura (např. katedrála v Durhamu). Novinkou byla kombinace této klenby s lomeným obloukem, která umožnila zaklenout různě široké prostory stejně vysokou klenbou (prostým využitím různé strmosti lomeného oblouku) nebo zaklenout křížovou klenbou prostory jiného než čtvercového tvaru. Technické a estetické možnosti žebrové klenby byly zřejmě rozpoznány na více místech krátce po roce 1100 (mimo zmíněný Durham v severní Itálii a ve Špýru). Rozšířily se pak do Normandie a odtud do střední Francie.
U nejstarších staveb jsou žebra mohutná, později dochází k jejich odlehčování, statickou funkci nahrazuje funkce dekorativní.
V České republice se poprvé objevuje křížová klenba v bočních lodích klášterního kostela v Teplé (okres Cheb), který byl stavěn od 90. let 12. století a vysvěcen roku 1232. Zdejší křížová klenba ještě není podepřená žebry. Počátkem 13. století se objevila řada drobných staveb zaklenutých křížovou žebrovou klenbou.
Významné stavby zaklenuté křížovou klenbou (odkazy jsou často na národní stránky s bohatou fotodokumentací): katedrála v Amiens, Francie – nejdokonalejší gotická katedrála (vrcholná gotika) katedrála v Chartres, Francie – jedna z nejstarších a nejkrásnějších francouzských katedrál Katedrála v Remeši, Francie – nejdokonalejší raně gotická katedrála katedrála svatého Gervásia a Protásia v Soissons – raně gotická katedrála katedrála v Salisbury, Anglie – první anglická katedrála, stavěna současně s Amiens (po 1220) katedrála ve Wellsu, Anglie – vrchol západoanglické gotiky Elisabetkirche, Marburg, Německo – první jednotná gotická chrámová stavba v Německu katedrála sv. Petra v Kolíně nad Rýnem, Německo – vrcholné dílo německé gotiky katedrála ve Štrasburku, Francie klášter Maulbronn, Německo katedrála v Leónu, Španělsko – španělská stavba nejblíže příbuzná francouzským katedrálám, bývá nazývána nejfrancouzštější katedrálou na světě dóm v Sieně, Itálie – raně renesanční stavba s četnými gotickými prvky a řada dalších (zde uveden pouze výběr nejvýznamnějších národních staveb)
Významné stavby zaklenuté křížovou klenbou v ČR: cisterciácký klášter v Oseku – první polovina 13. století cisterciácký klášter Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova – druhá čtvrtina 13. století Anežský klášter, Praha – po roce 1250, nejstarší městská kostelní architektura Bazilika svatého Prokopa v Třebíči – památka UNESCO řada dalších městských i vesnických kostelů, sledujte postupně doplňovanou kategorii Gotické kostely v Česku
Paprsčitá klenba Jedná se o nejobvyklejší klenbu používanou na zaklenutí polygonálního závěru presbytáře.
Významné stavby zaklenuté v závěru presbytáře paprsčitě: Anežský klášter, Praha – závěr presbytáře kostela sv. Františka, závěr presbytáře kostela Krista Spasitele Kostel Zvěstování Panny Marie Na slupi – závěr presbytáře kostela
Obkročná klenba náhled|upright|Obkročná klenba ochozu presbytáře kostela Panny Marie, Stargard Szczeciński, Polsko náhled|upright|Katedrála v Lincolnu, tzv. "bláznivá klenba" Obkročná klenba je svedena do podpor úhlopříčně proti sobě postavených, bývá používána jako řešení zaklenutí rohových polí nebo klenby ochozu presbytáře.
Významné stavby zaklenuté obkročnou klenbou: katedrála v Lincolnu, Anglie – unikátní klenba (1192–1210), která je nazývána "bláznivá klenba" (en:crazy vaults); jde v podstatě o variantu šestidílné klenby, kdy jsou žebra od sebe na středu klebeního pole oddělena, vznikl tak sled trojpaprsků. Jde o první obohacenou žebrovou klenbu velkého formátu.
Významné stavby v ČR zaklenuté obkročnou klenbou: ochoz presbytáře kostela sv. Bartoloměje, Kolín kostel sv. Víta, Soběslav – dvě pole dvoulodí před presbytářem zaklenuté třemi trojpaprsky, charakteristické zakončení pro místní kostely rožmberské huti (před 1400)
Šestidílná klenba náhled|upright|Šestidílná klenba katedrály v Laonu, Francie, od 1160 Vzniká tak, že jsou mezi diagonální (úhlopříčná) žebra vložena ještě žebra kolmá. Je častá u raně gotických staveb.
Významné stavby zaklenuté šestidílnou klenbou: bazilika Saint-Denis, Francie – raně gotická emporová bazilika katedrála v Laonu, Francie – raně gotická katedrála katedrála Notre-Dame, Paříž, Francie – pětilodní emporová bazilika katedrála v Beauvais, Francie – katedrála s nejvyšší klenbou vůbec (48 m) Katedrála svatého Štěpána v Bourges, Francie – pětilodní, výškově odstupňovaná stavba katedrála v Canterbury, Anglie – klenba chóru (1174–1184)
Osmidílná klenba náhled|upright|Osmidílně zaklenutá katedrála v Poitiers Je dalším rozvinutím šestidílné klenby, od níž se liší přidáním dalších dvou podélných žeber.
Významné stavby zaklenuté osmidílnou klenbou: katedrála sv. Petra a Pavla v Poitiers, Francie – trojlodní pravoúhlá stavba katedrála sv. Mořice v Angers, Francie
Hvězdová klenba náhled|upright|Vznik hvězdové kleby jako průsečíku několika valených kleneb náhled|upright|Hvězdová klenba kostela sv. Janů, Toruň, Polsko, konec 15. století Bývá nazývána také hvězdovitá nebo hvězdicová, někdy též nervura. Vzniká průnikem několika valených kleneb, na jejichž líci vytvářejí žebra hvězdovité motivy. Úloha žeber je zde již čistě dekorační. První hvězdová pole klenby se objevují v křížení hlavních a příčných lodí katedrál, první vzorovaná hvězdová klenba v Evropě byla použita v katedrále v Lincolnu po roce 1192. Při pohledu do lodi hvězdicovitý vzor nevyniká a blíží se vzoru vějířovitému.
Společně s následujícími dvěma typy jde o obohacení, kterým ke gotické architektuře přispěly německé země. V České republice se hvězdové klenby vzácně objevují v pozdním 14. století (Sadská, Sulejovice).
Významné stavby zaklenuté hvězdovou klenbou: kostel sv. Mikuláše v Troyes, Francie (1526–1535) katedrála v Lincolnu, Anglie – hlavní loď (1192–1210) katedrála v Yorku, Anglie (1291–1340) Malbork, hrad, Polsko – převzetí hvězdové klenby z Anglie do tehdejšího Pruska a její další rozvinutí (po 1280) "Nová" katedrála v Salamance, Španělsko – bohaté hvězdovité obrazce na pozdně gotické klenbě katedrála v Segovii, Španělsko – pozdně gotická katedrála (1525–1616)
Významné stavby v ČR zaklenuté hvězdovou klenbou: kostel sv. Jakuba, Prachatice – trojlodí (1505–1513) náhled|upright|Hlavní loď katedrály v Lincolnu
Síťová klenba náhled|upright|Nejstarší síťová klenba, cisterciácký kostel Pelplin, Polsko, po 1276 náhled|upright|Síťová klenba kostela Panny Marie v Lienzingenu, Německo, 1476-1483 náhled|upright|Kostel sv. Kříže, Švábský Gmünd – klenba Petra Parléře, od 1351 Vzniká jako průsečík několika valených kleneb, na nichž se dekorativní žebra splétají v pravidelný síťový vzorec. Žebra jsou řazena stejnoměrně, bez ohledu na členění klenebních polí.
Tento typ klenby vznikl původně v německých zemích. Jedna z nejstarších síťových kleneb vůbec se nachází v cisterciáckém kostele v Pelplinu (dnes součást Polska), který byl budován od roku 1276. V českých zemích byla poprvé použita na Staroměstské mostecké věži a vzápětí např. v kostele sv. Jiljí v Milevsku. Později se místní vzor klenby rozšířil na mnoha pozdně gotických klenbách ve střední Evropě. Síťová klenba presbytáře svatovítské katedrály na pražském hradě představuje tvůrčí vrchol díla Petra Parléře (presbytář budován v letech 1371–1385).
Významné stavby zaklenuté síťovou klenbou: cisterciácký kostel Nanebevzetí Panny Marie v Pelplinu, Polsko – nejstarší síťová klenba (po 1276) chrám sv. Kříže, Schwäbisch Gmünd, Německo – práce Petra Parléře katedrála ve Freiburg in Breisgau, Německo – vybudována podle francouzských vzorů kostel svatého Wolfganga (Schneeberg), Německo (1536–37)
Významné stavby v ČR zaklenuté síťovou klenbou: katedrála sv. Víta, Praha – klenba presbytáře (1344–1386) kostel sv. Jiljí, Milevsko – prototyp síťové klenby v českých zemích kostel sv. Víta, Český Krumlov (1407–1439) – klenba vytvořena podle vzoru kostela sv. Jiljí v Milevsku kostel sv. Jakuba, Brno kostel svatého Petra a Pavla, Mělník – klenba Hanse Spiesse (1480–1488) síň radnice v Táboře – devět klenebních polí (1515–1516) kostel sv. Jiljí, Dolní Dvořiště (1488–1507)
Kroužená klenba náhled|upright|Kroužená klenba Vladislavského sálu, Pražský hrad, 1490-1502 Dekorativní žebra tvoří na ploše klenby bohaté kroužené obrazce.
Tento typ klenby vznikl původně v německých zemích, krásným příkladem je kostel v Annabergu. Dalším nádherným příkladem je zaklenutí Vladislavského sálu na pražském hradě (Benedikt Rejt, 1493–1502).
Významné stavby zaklenuté krouženou klenbou: St. Annenkirche, Annaberg, Německo
Významné stavby v ČR zaklenuté krouženou klenbou: Vladislavský sál, hrad, Praha – výška klenby 13 m, rozměry zaklenutého sálu 62 × 16 m (nejrozlehlejší sál v Evropě, který nepoužívá střední podpory) (Benedikt Rejt, 1493–1502) chrám sv. Barbory, Kutná Hora – bohatě kroužená vzdušná klenba, na okrajích žebra vedena mimo pilíře, autor Benedikt Rejt (po roce 1512) kostel Nanebevzetí Panny Marie, Most – síňové trojlodí podle projektu Jakuba Heilmanna ze Schweinfurtu (začátek 16. století) Kaple svatého Jeronýma (olomoucká radnice) – v presbytáři kaple
Pozdně gotické prvky klenby Protínající se žebra náhled|upright|Klenba Jezdeckých schodů v královském paláci Pražského hradu, Benedikt Rejt
Použití motivu protínajících se žeber na stavbách v ČR: Jezdecké schody, Pražský hrad, Praha – architekt Benedikt Rejt (do 1501) kostel sv. Mikuláše, Louny – kroužená klenba s protínajícími se konci žeber (1520–1538) kostel sv. Máří Magdalény, Chvalšiny – bohatá síť protínajících se žeber (1487–1507) presbytář kostela Panny Marie, Rožmberk nad Vltavou – kroužená klenba s přetínajícími se žebry (1488) kostel Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem – zaklenutí síňového trojlodí (1452–1530)http://www.hrady.cz/?OID=5037
Visutá klenba náhled|upright|Klenba kaple Panny Marie, Westminsterské opatství U visuté klenby je svorník spuštěn hluboko pod vrchol.
Významné stavby zaklenuté visutou klenbou: kaple Panny Marie, Westminsterské opatství, Londýn, Anglie – unikátně zaklenutý prostor
Použití na stavbách v ČR: sakristie katedrály sv. Víta, Pražský hrad – čtyři klenební pole, uprostřed s pilířem, u krajních dva visuté svorníky (1362)
Napodobeniny větví náhled|upright|Královská oratoř v katedrále sv. Víta na Pražském hradě Naturalistický dekor je charakteristický pro některé tvůrce závěru gotického období. V ČR patří ke krásným ukázkám podklenutí královské oratoře v jižním chórovém ochozu katedrály sv. Víta na Pražském hradě (Hans Spiess, Benedikt Rejt, 1490–1493).
Vějířová klenba náhled|upright|Vějířová klenba kaple King's College, Cambridge, Anglie, 1446-1515 náhled|upright|Propracovaná vějířovitá klenba v křížové chodbě katedrály v Gloucestru