náhled|385x385px|Andrej Bělyj (1899) Andrej Bělyj (; vlastním jménem Boris Nikolajevič Bugajev / Борис Николаевич Бугаев; Moskva – 8. ledna 1934 tamtéž) byl ruský spisovatel, básník, kritik, literární teoretik a myslitel, spolu s Alexandrem Blokem jeden z hlavních tvůrců druhého období ruského symbolismu. Jeho román Petrohrad je považován za jedno z nejvýznamnějších ruských literárních děl a bývá porovnáván s díly Proustovými či Joyceovými.
Životopis Bělyj pocházel ze vzdělané profesorské rodiny, jeho otec Nikolaj Bugajev byl matematikem. Studoval na Moskevské univerzitě nejprve přírodní vědy, později krátce filologii a filosofii. Intenzivně se zajímal o Kanta, Schopenhauera, Nietzsche, Ibsena a Dostojevského, stejně jako o východní filosofie. Roku 1903 navázal přátelství s Alexandrem Blokem, trvající do Blokovy smrti roku 1921; byl také nešťastně zamilován do jeho manželky Ljubov Dmitrijevny. Bělyj je rovněž předobrazem románu Valerije Brjusova Ohnivý anděl, v němž je v druhém plánu děje popsán na svou dobu skandální milostný trojúhelník mezi Brjusovem, Bělým a Brjusovovou snoubenkou, literátkou Ninou Petrovskou. Posléze žil Bělyj s pravnučkou Ivana Sergejeviče Turgeněva Asjou Turgeněvou a roku 1931, tři roky před smrtí, se oženil s Klaudií Nikolajevnou Vasiljevou.
Bělyj žil od roku 1910 na cestách; podnikl cestu na Blízký východ, žil v Berlíně, Mnichově, Paříži, Bruselu, Skandinávii a Itálii; mezi lety 1912–1916 byl žákem anthroposofa Rudolfa Steinera ve švýcarském Dornachu, kde se podílel na stavbě prvního Goetheanea.
Po sovětské revoluci patřil mezi literáty, kteří sice s jejími myšlenkami sympatizovali, ale z revolučních poměrů utíkali a své práce vydávali v ruských emigrantských centrech po Evropě.
Do Sovětského svazu se však v roce 1923 natrvalo vrací a až do své smrti se pokouší zapojit se do sovětské kultury v postupném popření vlastní individuality a tvůrčího naturelu.
Roku 1978 začal ruský samizdat udílet literární Cenu Andreje Bělého.
Vybraná díla 4 básnické „symfonie“ z let 1902-1908 s podtituly Severní-hrdinská, Moskevská-dramatická, Návrat a Pohár metelic, znamenaly pro Bělého stupně abstrahování syžetu a syntaxe a definování vlastní prozodické techniky, kterou používal později i v nebásnických textech Stříbrný holub (1909) – román o rozhraní historických změn v Rusku a osudu intelektuála v nich. Zároveň román o pozici Ruska ve světě; chvílemi psaný ještě impresionistickou technikou líčení krajiny a stavů do nichž se hlavní hrdina noří, chvílemi zabíhající do fantastické literatury přesným popisem halucinačních vizí člověka propadlého pravoslavné sektě. Ruský venkov v předvečer revoluce. Kóťa Letajev (1914/22) – román reflektující Bělého rané dětství a spolu s ním i dětství každého lidského tvora. Spolu s Pokřtěným Číňanem nejextrémněji experimentální Bělého text na pomezí prózy a poezie. Bezpojmovost dětského světa je zachycována řetězci metafor a jevových klamů. Román byl navíc silně ovlivněn anthroposofickým učením. Tento text byl znám Jamesi Joycemu před vydáním Odyssea. Petrohrad (1912/1922; vyšel v několika redakcích, v poslední, berlínské, zkrácen téměř o třetinu) – román v symbolizovaném prostředí Petrohradu za nezdařené revoluce roku 1905 Pokřtěný Číňan (1927), povídka navazující na Kóťu Letajeva, měla být druhou částí nedokončené trilogie Epopej třídílné Paměti (30. léta) nedokončený, v plánu čtyřdílný román Moskva, dokončeny byly první dva díly: Moskevský podivín a Moskva pod úderem (1926) a díl Masky (1932). Bělyj se zde pokoušel skloubit požadavky své výlučné prozaické techniky s požadavky a náměty stalinistické doby. Tento román bývá hodnocen jako umělecký neúspěch. Gogolovo mistrovství (1934) – teoretická práce o Gogolovi.http://imwerden.de/cat/modules.php?name=books&pa=showbook&pid=1126
Odkazy
Reference
Literatura A. Bělyj, Bratr kentaur. Praha: Odeon 1988 A. Bělyj, Hvězda : Verše 1914-1922. Praha 1968 A. Bělyj, Koťa Lětajev. Praha: Odeon 1967 A. Bělyj, Petrohrad. Praha: Odeon 1980 A. Bělyj, První setkání. Praha: MF 1966 Ottův slovník naučný nové doby, heslo Bělyj. Sv. 1, str. 538
Externí odkazy
Bělého poesie v ruských originálech Portál o Bělém Životopis a fotografie na kulturimpuls.org
Kategorie:Ruští romanopisci Kategorie:Ruští básníci Kategorie:Ruští dramatici Kategorie:Ruští literární teoretici Kategorie:Ruští literární kritici Kategorie:Sovětští romanopisci Kategorie:Sovětští literární kritici Kategorie:Sovětští literární teoretici Kategorie:Sovětští básníci Kategorie:Pohřbení na Novoděvičím hřbitově Kategorie:Narození 26. října Kategorie:Narození v roce 1880 Kategorie:Úmrtí 8. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1934 Kategorie:Úmrtí v Moskvě Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Moskvě