Jan Jeník (6. ledna 1929 Třebomyslice – 13. února 2022) byl český botanik zabývající se zejména horskou a tropickou vegetací a strukturou kořenových systémů stromů. Je autorem teorie anemo-orografických systémů, která vysvětluje důležité gradienty v horské vegetaci jako výsledek působení větru a sněhu v zimě.
Život V roce 1952 vystudoval lesní inženýrství na ČVUT v Praze. Později se na Karlově univerzitě stal kandidátem biologických věd, docentem geobotaniky a v roce 1990 profesorem botaniky. V průběhu svého života působil na několika zahraničních univerzitách a projektech koordinovaných UNESCO. Publikoval řadu odborných článků a publikací. Pracoval na Katedře botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, odkud nuceně odešel po roce 1968. Poté pracoval na třeboňském pracovišti Botanického ústavu Akademie věd ČR; na katedru botaniky UK se zpátky vrátil v roce 1990.
Ocenění V roce 1993 dostal Cenu sultána Kabúse za ochranu životního prostředí.
V roce 1994 byl oceněn Cenou ministra životního prostředí (v prvním roce jejího udělování) „za celoživotní práci v oblasti ochrany životního prostředí“.Cena ministra životního prostředí 1994–2004, MŽP : Praha, 2004, , dostupné on-line , formát PDF, portrét J. Jeníka na str. 10.
Bibliografie
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Oficiální web Botanická zahrada v Liberci otevřela výstavu fotografií profesora Jana Jeníka – 5. 9. 2009
Kategorie:Čeští botanici Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové Kategorie:Čeští spisovatelé vědecké literatury Kategorie:Čeští fotografové Kategorie:Nositelé Ceny ministra životního prostředí Kategorie:Nositelé Ceny Josefa Vavrouška Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Kategorie:Čeští skauti Kategorie:Paměť národa Kategorie:Narození v roce 1929 Kategorie:Narození 6. ledna Kategorie:Narození v Třebomyslicích Kategorie:Úmrtí v roce 2022 Kategorie:Úmrtí 13. února Kategorie:Muži