náhled|Leonardo da Vinci Polyhistor je klasické označení pro člověka s širokým množstvím znalostí či dovedností ve více oborech lidské činnosti. Jedná se zpravidla o všestranného či mnohostranného učence, charakteristického všestranností svých zájmů a nezřídka také jedinečnou genialitou.Příruční slovník jazyk českého, Praha 1941, díl IV, část I., s. 653. Označení „polyhistor“ pro významné učence se hojně zavádělo především ve snaze ocenit některé zvláště nadané osobnosti z období renesance – odtud také označení renesanční člověk.

Název Výraz pochází z řeckého polyΐstōr (mnoho znající) složeného z nepravé předpony (prefixoidu)https://dotazy.ujc.cas.cz/odpovedi/?id_odpoved=11846&filter=1 poly- (vícenásobný, mnohý)http://www.slovnikafixu.cz/heslar/poly- a (h)ΐstōr (znalec).

Podle jiné verze je odvozen ze jména významného římského učence řeckého původu Lucia Cornelia Alexandera Polyhistora, známějšího jako Alexander Polyhistor, který žil v prvním století před naším letopočtem v Římě, kam byl zavlečen z rodného Milétu v době Sullovy diktatury. V římském prostředí se však záhy zúročily jeho rozsáhlé znalosti. Během svého života napsal 42 spisů, z nichž se ve většině případů dochovala jen torza. Podle všech dostupných popisůDiogenes Laertius, Životy, názory a výroky proslulých filosofů, Pelhřimov 1995 měl Alexander Polyhistor eidetickou paměť, a aniž by s sebou nosil jakékoliv zápisky, dokázal si s obdivuhodnou podrobností vybavit obsáhlé informace, především z oblasti historie a kartografie. Právě to snad mělo za následek, že si jej Marcus Licinius Crassus vybral za svého průvodce při tažení proti Parthům po roce 55 př. n. l. Není zcela prokázáno, že by právě Alexander Polyhistor byl tvůrcem některých ohňových zbraní, které byly použity v boji proti parthským opevněním.James Riddick Partington, A History of Greek Fire and Gunpowder, The Johns Hopkins University Press 1999, s. 41 an. .

Přechýlená podoba slova „polyhistor“ se v češtině nepoužívá.https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=polyhistor

Odvozené slovo polyhistorie pak označuje „mnohostranné, všestranné vzdělání, znalosti“. V češtině dále existuje též odvozené podstatné jméno polyhistoričnost a také polyhistorství, které Slovník spisovného jazyka českého hodnotí jako nesprávné.

Pozdější označení Dílo a odkaz Alexandra Polyhistora rehabilitovala a znovuobjevila až evropská renesance, která znamenala ve své době nejprudší rozvoj, nejen co do kulturního odkazu, ale i vědeckého poznání a samotného lidského smýšlení. Od těch časů se stalo zvykem označovat jako polyhistora, resp. „renesančního člověka“ významného učence, který se stal uznávanou kapacitou v mnoha oborech vědy a lidské činnosti. Jedním z prvních takto označených lidí byl bezpochyby Leonardo da Vinci. Renesanční člověk míval široký rozhled po stránce nejen filozofické, ale také politické a společensko-kulturní. Mluvil několika jazyky, hrál na hudební nástroj, psal poezii atd.

S postupnou specializací ve vědě a technice se však tito mnohoučenci z oblasti vědy postupně vytráceli. V současné době je díky velkému pokroku v humanitních i přírodních vědách nad síly lidských rozumových možností sledovat plný a nezkreslený vývoj v mnoha různých oborech lidské činnosti.

Skepse a podezřívavost vůči polyhistorům Kromě obdivu někteří polyhistoři v minulosti vyvolávali i podezřívavou skepsi až nepřátelskost – např. Hérakleitos prohlásil Pýthagora pro jeho nároky na všeobecné vědění za šarlatána a Roger Bacon i někteří další středověcí učenci byli podezříváni, že jim napomáhá ďábel.

Slavní polyhistoři

Za polyhistory byli v minulosti označováni například následující učenci a vědci: Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic Jan Marcus Marcihttp://www.pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2012040011 Jan Marek Marků, nebo též Ioannes Marcus Marci, byl jedním z posledních českých polyhistorů. Leonardo da Vinci Jan Amos Komenský Gottfried Wilhelm Leibniz Thomas Alva Edison Jan Evangelista Purkyně Isaac Newton Archimédés ze Syrakus Platón Bertrand Russell René Descartes František Křižík Aristoteles Hryhorij Skovoroda Karl Jaspers Michail Lomonosov Paracelsus Hildegarda z Bingenu Emanuel Swedenborg Daidalos Sókratés Quentin Dupieux Talós Palamédés  Pargali Ibrahim paşa Rüstem paşa Sulejman I. Solón Epimenidés  Hérón z Alexandrie Julius Caesar Niccolò Machiavelli Strabón Michelangelo Buonarotti Pythagoras Cesare Borgia Matej Bel Josef Koutecký Klaret (vlastním jménem Bartoloměj z Chlumce)

Odkazy

Reference

Související články Polyglot Všeobecný přehled

Externí odkazy

Kategorie:Schopnosti Kategorie:Kultura Kategorie:Renesance