Ernst Wiesner nebo Arnošt Wiesner (21. ledna 1890 Malacky, Rakousko-Uhersko – 15. července 1971 Liverpool, Spojené království), byl jeden z nejvýznamnějších brněnských architektů meziválečného období. Používal obě verze svého křestního jména.
Život Narodil se 21. ledna 1890 do židovské rodiny jako druhé z pěti dětí Alfredu Wiesnerovi a jeho ženě Bertě, rozené Winterové. Otec měl v Malackách koncesi na prodej papíru a psacích potřeb, kterou později rozšířil i o tiskárnu tiskopisů. V Malackách žila rodina asi do roku 1898, kdy přesídlila do Brna. V roce 1909 bylo Alfredu Wiesnerovi uděleno v Brně domovské právo a v roce 1911 už měl jeho podnik prestižní adresu v centru města (Veselá ulice 37).
Ve školním roce 1901/1902 začal studovat Zemskou vyšší reálnou školu (Landes Oberschule) v Brně. Roku 1905 začal studovat na stavebním odboru Vyšší průmyslové školy (Höhere Gewerbeschule, Abteilung für Baufach) v Brně. Studium zakončil maturitou s vyznamenáním roku 1909. Po maturitě odešel do Vídně, kde se zapsal jako mimořádný posluchač stavební školy vídeňské techniky (Bau- /Architektur/ Schule K. k. Technische Hochschule, dnes Technische Universität Wien). Další rok přešel na vídeňskou Akademii výtvarných umění do Mistrovské školy architektury, kterou vedl Friedrich Ohmann. Studium zakončil roku 1913. Jeho velkým vzorem (a později též přítelem a kolegou) byl Adolf Loos. V té době má už za sebou svou první realizaci – přestavbu vily Heinricha Kellnera v Rosicích. Rok po ukončení studia pracoval jako první asistent v Ohmannově ateliéru. Během první světové války 1914–1918 sloužil v hodnosti poručíka u ženijního pluku v Polsku, Dalmácii a jižním Tyrolsku.
náhled|Krematorium v Brně, (1925–1930), současný stav náhled|vpravo|Přestavba Doretova dvora pro Moravskou zemskou životní pojišťovnu v Brně (1935–1937), vpravo Palác Morava (1926–1929), současný stav Po skončení války krátce působil ve Vídni na ministerstvu války (1918–1919), poté se vrátil do Brna, kde založil samostatnou projekční kancelář. První realizací se stal zahradní domek pro Samuela Berana a jeho ženu Hermine. Jeho otec zakoupil roku 1918 dům v Pekařské ulici 10. Povedl úpravy tohoto domu a později si v dvorním křídle zřídil vlastní ateliér a byt, kde pracoval až do roku 1939. První rozsáhlejší prací se stal „Gutmannův dům“ – činžovní vila v Údolní ulici a přestavba domu pro administrativní účely pro téhož investora. V roce 1920 zpracoval návrh zastavění bloku mezi Mozartovou a Beethovenovou ulicí. Na jeho základě zde postavil v letech 1921–1923 budovu Moravské zemské životní pojišťovny a v letech 1923–1925 budovu České banky Union. V roce 1925 byl vyzván k účasti na soutěži na stavbu městského krematoria, kterou vyhrál. Tak vznikla v letech 1926–1930 jeho nejvýše ceněná stavba. Ve stejné době (1926–1929) projektoval další svou mimořádnou stavbu – Palác Morava v Divadelní ulici. V roce 1928 se zúčastnil „Výstavy moderního bydlení“ a pro kolonii „Nový dům“ navrhl rodinný dvojdům. Zde se také poprvé setkal s Bohuslavem Fuchsem. Ještě téhož roku obdrželi oba první ceny za návrh budovy Moravské banky na Náměstí Svobody. Poté byli vyzváni, aby projekt zpracovali společně.
Začátkem třicátých let se zúčastnil několika dalších soutěží. Z ekonomických důvodů tyto stavby nebyly nikdy realizovány. Současně navrhoval vily, činžovní domy a interiéry obchodů a módních salonů.
Z Brna uprchl na poslední chvíli dne 15. března 1939 a přes Německo, Holandsko a Belgii se uchýlil do Velké Británie. Tam dostal politický azyl a také pracovní povolení Královské společnosti britských architektů (RIBA). V letech 1940–1943 pracoval pro Radu hrabství Cumberland (County Council of Cumberland), v letech 1943–1945 pracoval pro československou exilovou vládu v Londýně. Začátkem čtyřicátých let se oženil s německou herečkou Evou-Marií Wiesnerovou.
Po skončení druhé světové války pracoval jako architekt v Londýně. V letech 1947 a 1948 krátce navštívil i Brno. V únoru 1948 se vrátil do Velké Británie a začal učit na Škole architektury a stavebnictví v Oxfordu. Tato škola ale nebyla součástí Oxfordské university. V roce 1950 se přihlásil do konkursu na místo na Škole architektury při Universitě v Liverpoolu (Liverpool School of Architecture, University of Liverpool), který vyhrál a na konci roku 1950 se přestěhoval do Liverpoolu. Zde působil až do svého odchodu do penze asi v roce 1955(?). V roce 1954 mu Liverpoolská universita udělila nejvyšší britskou poctu – titul Master of Architecture. V Liverpoolu konvertoval ke katolické církvi. Díky přátelství s liverpoolským arcibiskupem patrně získal několik zakázek, mj. i svou jedinou větší realizaci – soubor škol sv. Mikuláše v sousedství liverpoolské katedrály.
V polovině šedesátých let došlo, mj. z iniciativy Bedřicha Rozehnala, k obnovení kontaktů s Brnem. Wiesner obdržel pamětní medaili (1966) a čestný doktorát Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (1969). Byla plánována užší spolupráce mezi universitami, která se ale po srpnu 1968 nemohla realizovat.
Zemřel 15. července 1971 v Liverpoolu.Životopis byl zpracován na základě: Podle odborné literatury byl jeho hrob považován za ztracený. V roce 2022 byl však nalezen na allertonském hřbitově v Liverpoolu.
Členství ve spolcích a organizacích umělecká sekce Německé společnosti pro vědu a umění v Brně Sdružení architektů (Sdružení stavební tvorby) Gemeinde der deutschen Architekten Brněnský Devětsil Československá skupina CIAM Poradní regulační sbor pro Velké Brno Spolek stavebních techniků
Dílo 1911–1912 – přestavba vily Heinricha Kellnera, Rosice, Nádražní 8 1919–1920 – zahradní domek Samuela Berana, Brno, Drobného 28c 1919–1920 – adaptace domu Alfreda Wiesnera, Brno, Pekařská 10 1919–1920 – činžovní vila Wilhelma Gutmanna, Brno, Údolní 58 1920 – návrh na regulaci a zastavění pozemků mezi Mozartovou a Beethovenovou ulicí, Brno 1920–1922 – adaptace dvorního křídla na vlastní byt s ateliérem, Brno, Pekařská 10 1920–1922 – přestavba mlýna a škrobárny Heinricha Kellnera, Rosice, Nádražní 8 1920–1939 – přestavby a vnitřní vybavení továren, skladů a prodejen firmy na cukrovinky OPP A.G. Brno, v Brně (Cejl 109, Křenová 75, Lidická 23, Malinovského nám. 4, Masarykova 3/5, Palackého 13, Pekařská 54, Václavská 13), a dále v Praze, Olomouci, Ostravě, Opavě a jinde (celkem asi 30 prodejen) 1921–1922(?) – administrativní budova Moravské zemské životní pojišťovny, Brno, Mozartova 3 1921–1938 – úprava textilní továrny Paula Neumarka, Brno, Nadační 5 (dnes Přízova 5, areál Vlněny) náhled|Vchod České banky Union, dnes Českého rozhlasu Brno 1923–1925 – administrativní budova České banky Union, Brno, Beethovenova 4 1923–1925 – správní budova Žilinské a Ladecké portlandcementové továrny, Bratislava, Gunduličova 8, (spolupráce s Fridrichem Weinwurmem a Ignácem Vécsei) 1924–1925 – přestavba pekárny D. Drucker, Vídeň náhled|Münzova vila 1924–1926 – vila ředitele České banky Union Eduarda Münze, Brno, Hroznová 19, strženo 2012 a postavena kompletní replika 1924–1938 – přestavby a přístavby textilní továrny bří Stiassny, Brno (areál bývalé Vlněny) 1925–1926 – rodinný dům obchodního ředitele Telefonní a elektrické společnosti v Brně W. L. Steina, Brno, Barvičova 25 1925–1927 – částečná přestavba nájemního domu a kavárna Esplanade, Brno, Rooseveltova 7, 1925–1930 – krematorium, Brno, Jihlavská 1 1926 – soutěžní návrh na hotel, Brno, Divadelní ul. 3 1926–1929,1933,1936 – Palác Morava – obytný, obchodní a administrativní dům Moravské zemské životní pojišťovny s kavárnou a kinem Kapitol, Brno, Divadelní 3 1927 – návrh na budovu Okresní politické správy a Okresního soudu s věznicí, Bílovec náhled|Vila Stiassni 1927–1929 – vila Alfréda Stiassného, Brno, Hroznová 14 1927–1929 – částečná přestavba nájemního domu na kavárnu a restauraci L. Hanneka, Brno, Masarykova 16 náhled|Dvojdům v kolonii Nový dům 1928 – rodinný dvojdům v kolonii Nový dům, Brno, Bráfova 109, 111 1928 – soutěžní návrh na budovu Moravské banky, Brno, Náměstí Svobody 21 1928 – soutěžní návrh na budovu České banky Union, Praha, Na Příkopě (s Josefem Gočárem) 1928 – soutěžní návrh na budovu České eskomptní banky, Praha, Náměstí Republiky náhled|Vila Neumark 1928–1929 – vila Waltera Neumarka, Brno, Vinařská 38 1928–1929 – obchodní dům nebo skladiště (?) firmy Stiassny, Varaždin, Chorvatsko 1928–1930 – administrativní budova s byty a obchody Moravské banky, Brno, Náměstí Svobody 21, (spolupráce Bohuslav Fuchs) náhled|Haasova vila 1928–1930 – vila G. Haase, Brno, Lipová 43 1930 – soutěžní návrh na kino Elektra, Plzeň, Kroupova 3 1930 – soutěžní návrh na budovu Všeobecného penzijního ústavu, Brno, Burešova 20 (spolupráce Bohuslav Fuchs) 1930 – soutěžní návrh na budovu Nejvyššího soudu, Brno, Husova ul. 1930 – soutěžní návrh na Jubilejní úrazovou nemocnici, Brno, Ponávka 6 1930 – soutěžní návrh na Německou Masarykovu lidovou universitu, Brno, Janáčkovo nám. 2a 1930–1931 – rodinný dům manželů Pickových, Praha–Smíchov, U Mrázovky 7 1931 – adaptace parteru a interiérů nájemního domu pro Anglo–československou banku a Pražskou úvěrní banku, Brno, Jezuitská 1 1931 – soutěžní návrhy budovy Nejvyššího soudu, Brno, Veveří 1931–1932 – nájemní dům družstva Freundschaft, Brno, Rybářská 10, 1932 – nájemní dům, Brno, Stará 24 1932 – soutěžní návrhy na Úřední budovu města Brna, Brno, Husova ulice, (spolupráce Bohuslav Fuchs a Jindřich Kumpošt) 1932 – návrh vily R. Poppera, Praha (?) 1933 – rodinný dům JUDr. L. Weinberga, Hranice, Farní 42 1933–1939 – návrhy na Úřední budovu města Brna, Brno, Husova ul. (spolupráce Bohumil Babánek, Bohuslav Fuchs a Jindřich Kumpošt) 1934 – rodinný dům H. Weiglové, Brno, Kalvodova 2 1934 – soutěžní návrh budovy Eskomptní banky, Bratislava, Štúrova, Grösslingova ul. (?) 1934–1937 – úprava interiérů tzv. Větší synagogy, Boskovice 1934–1938 – úpravy továrny na výrobu telefonů Priteg, Brno, Ponávka 31 1935 – úprava obchodního portálu a interiérů pánského módního salonu Arnold Lassmann a módního salonu Gustav Weiss, Brno, Masarykova 9 1935 – přestavba hotelu Kulm – Arosa (Švýcarsko) 1935–1936 – přestavba a nadstavba tzv. Doretova dvora pro Moravskou zemskou životní pojišťovnu v Brně, Brno, Malinovského nám. 4 1935–1936 – poštovní a telegrafní úřad, Šumperk, Třída Gen. Svobody 13 1935–1938 – úpravy textilní továrny Landesmann a Kornhaber, Bílsko-Bělá (Polsko), ul. Cechowa 22 1935–1938 – úpravy textilní továrny Haebler, Lodž (Polsko) 1936 – nájemní dům Richarda Poppera, Brno, Hlinky 72 1936 – soutěžní návrh na malobytové domy, Brno, Renneská a Kabátníkova ul., (spolupráce Josef Kranz) 1936 – soutěžní návrh na budovu filiálky Národní banky československé, Bratislava, Štúrova 2 (?) 1936 – úpravy továrny na cukrovinky OPP A.G., Brno, Bratislavská 12-14 1936–1938 – úprava pekařských dílen Feldmann a Pschikal, Brno, Mostecká 26/28 1936–1938 – chlapecká obecná škola, Boskovice, Nám. 9. května 8 (spolupráce Adolf Liebscher) 1936–1938 – úprava továrny Georg Schwabe (výroba elektromotorů a tkalcovských strojů), Bílsko-Bělá (Polsko), ul. Grazyńskiego 1936–1938 – úpravy textilní továrny Kazimierz Kohn, Lodž (Polsko) 1937 – soutěžní návrh na administrativní a obytný dům První moravské spořitelny, Brno, Jánská 8–10 (spolupráce Adolf Liebscher) 1937 – soutěžní návrh na budovu Krajského soudu s trestnicí, Brno, Kounicova ul. 1937 – soutěžní návrh na budovu Finančních úřadů Jihlava 1937 – regulační a zastavovací plán města Jihlavy, (spolupráce Adolf Liebscher) 1937 – návrh na kachlová kamna, zámek Dukovany 1937–1938 – sportovní hotel Peraton – Kitzbühel (Rakousko) 1938 – přestavba terasy vily Antonína Jelínka, Velké Meziříčí, Ostrůvek 2