w 1947 r. został mianowany profesorem. 1951–1971 kierował praską Katedrą Slawistyki, 1955–1958 pełnił funkcję dziekana. W latach 1972–1978 był dyrektorem Instytutu Języka Czeskiego Czechosłowackiej Akademii Nauk, a następnie konsultantem naukowym Instytutu Literatury Czeskiej i Światowej Czechosłowackiej Akademii Nauk.

Od 1939 jego artykuły ukazywały się na łamach czasopism naukowych („Listy filologické”, „Slovo a slovesnost”, „Naše řeč”, „Umjetnost riječi” [Zagrzeb]). Autor publikacji książkowych i podręczników, w tym Úvod do studia slovan­ských jazyků i Filosofie jazyka.

Wybrana twórczość Význam Savviny knigy pro rekonstrukci staroslověnského překladu evangelia, 1948 Staré veršované legendy a lidová tradice, 1948 K dějinám tekstu staroslověnského evangelia, 1948 Velký rusko-český slovník, 1952–1964, współautorstwo Základy staroslověnštiny, 1953 O jazyce literárních děl Aloise Jiráska, 1953 Evangeliáře a čtveroevangelia – Příspěvky k textové kritice a k dějinám staroslověnského překl.