Bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola) je druh tažného ptáka z čeledi lejskovití. náhled|Samička náhled|Sameček na hlodáši evropském náhled|Juvenilní pták náhled|Vejce

Evoluce Evoluční historie těchto lejskovitých pěvců je značně komplikovaná a obtížně popsatelná.Chuan, J.; et al. (2026). Genome-wide SNVs revealed reticulate evolutionary history of a Eurasian-African songbird radiation (Saxicola torquatus complex). Zoological Research. 47 (4): 1265-1278. doi: https://doi.org/10.24272/j.issn.2095-8137.2025.266

Taxonomie Druh tvoří tři poddruhy. Saxicola torquatus rubicola – bramborníček černohlavý středoevropský, který se vyskytuje převážně po celé Evropě. Poddruh S. t. hibernans se vyskytuje v západní Evropě a na Britských ostrovech. Poddruh S. t. maura se vyskytuje v okolí Kaspického moře.MAČÁT, Zdeněk. Saxicola torquatus – bramborníček černohlavý. In: Natura Bohemica [online]. 28. 1. 2009 [cit. 2026-04-11]. Dostupné z: http://www.naturabohemica.cz/saxicola-torquatus/

Rozšíření Evropa, Asie (až po japonské ostrovy, Vietnam a Laos) a severozápadní Afrika. V České republice souvisleji hnízdí jen na východě státu, zvláště na jižní Moravě; v Čechách se početněji vyskytuje především v Českém Středohoří a na výsypkách u hnědouhelných lomů v Podkrušnohoří. Ojedinělé hnízdící páry lze však zastihnout i na řadě dalších lokalit v podhůří Šumavy, Českého lesa a na Českomoravské vrchovině.Bramborníček černohlavý. In: Český rozhlas [online]. ©1997–2026 [cit. 2026-04-11]. Dostupné z: https://temata.rozhlas.cz/brambornicek-cernohlavy-7970696 V ČR se vyskytuje od března do října, velmi vzácně přes zimu.

Stanoviště Louky a pastviny s vtroušenými křovinami.MALÝ, Jaroslav. České ptactvo. 2026. [Kalendář.] [Praha]: Notique, 2025. Kromě toho uvádí Anděra rumiště, navážky, haldy , výsypky, staveniště, skládky, příkopy a vedle odkalovacích nádrží.ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018, s. 586. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6. Pelz doplňuje okraje silnic a železničních tratí.

Popis Velikost: 11–13 cm Rozpětí křídel: 18–21 cm Hmotnost: 13–17 g Je menší než vrabec. Sameček má černou hlavu a hřbet, bílou ramenní skvrnu (bílý proužek na křídle) a rezavě hnědou hruď. (Za letu jsou vidět obvykle malé bílé skvrny na kostrci a u kořene křídel.) Samice má spodní stranu nahnědlou a na hlavě, hrdle a zádech je proužkovaná. Mláďata mají proužkování i na hrudi.POŘÍZ, Jindřich. Bramborníček černohlavý. In: BioLib.cz [online]. ©1999–2026 [cit. 2026-04-11]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id8874/ Hlas: Jeho zpěv je tichý, nenápadný, jednoduchý a poměrně krátký.PELZ, Pavel. Bramborníček černohlavý. In: Český rozhlas [online]. [cit. 2026-04-11]. Dostupné z: https://temata.rozhlas.cz/brambornicek-cernohlavy-7970696 Anděra uvádí krátký zpěv s opakovanými skřípavými, vrzavými a švitořivými tóny (poněkud připomíná zpěv rehka domácího); vábení fit nebo fit tak tak.ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018, s. 282. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6. Varování fit kr kr. V době hnízdění si ho může všimnout i méně zkušený pozorovatel, protože sameček v blízkosti hnízda vzrušeně přeletuje kolem vetřelce a úzkostlivě se ozývá výstražným tíkáním.

Potrava Živí se hlavně drobnými bezobratlými, zejména hmyzem, také semeny.

Hnízdění Hnízdo si staví na zemi v husté trávě. Samička snáší 5 až 6 nazelenalých vajec s jemnými rezavými skvrnami a sama je zahřívá asi dva týdny. Na péči o mláďata se podílí i sameček. Mláďata krmí rodiče také přibližně dva týdny.

Přibližná délka života je tři roky. Nejstarší zaznamenaný jedinec se dožil osmi let a osmi měsíců.

Ochrana V ČR patří bramborníček černohlavý mezi ohrožené druhy; je zvláště chráněný podle vyhlášky 395/1992 Sb. Početnost v ČR se odhaduje na 2500–5000 hnízdících párů (k r. 2009).

České pojmenování Motivace jména bramborníček je nejasná. Lze se pouze domnívat, že lidé tohoto drobného ptáka na podzim pozorovali na polích, například při sklízení brambor, kde se hojněji vyskytoval v době tahu. Pojmenování možná bylo vytvořeno v 19. stol., ale nářečné podoby (brambořiček, brambořík) jsou starší.FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006, s. 87. Diplomová práce. Ved. práce PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D. FFUK, Ústav českého jazyka a teorie komunikace. Přístup také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/3522

Odkazy Reference

Literatura ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018. 664 s. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6. FIALOVÁ KARPENKOVÁ, Zuzana. České názvy ptáků z etymologického a slovotvorného hlediska. Praha, 2006. 131 s. Diplomová práce. Ved. práce PhDr. Jiří Rejzek, Ph.D. FFUK, Ústav českého jazyka a teorie komunikace. Přístup také z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/3522 MALÝ, Jaroslav. České ptactvo. 2026. [Kalendář.] [Praha]: Notique, 2025. Související články Seznam ptáků Česka Externí odkazy Odchyty na Červenohorském sedle 2024 s poznámkami k rokům 2010–2023 Seriál "Opeřenci na výsypkách": bramborníček a bramborníček

Kategorie:Drozdovití Kategorie:Ptáci palearktické oblasti