Malý Háj () je osada města Hora Svaté Kateřiny v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se zhruba 3 km na jih od Hory Svaté Kateřiny v nadmořské výšce 835 metrů. Osada se rozkládá podél silnice III/25220 z Hory Svaté Kateřiny přes Svahovou a Boleboř do Jirkova. Z původní zástavby zůstal stát jen kostel s farou a několik domů.
Název Původní název vesnice Stolzenhan je složen ze dvou slov. První část stolz pochází ze střední horní němčiny a znamená zpupný nebo nádherný. Druhé slovo hain (háj) je staročeským označením pro panský les. Pojmenování Kleinhain se objevilo až na konci 18. století. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: zu Stolczenhain (1383), Sstolezenhan (1542), Sstolezhan (1555), Sstolczenheim (1606), Stoltzen Hahn (1651), Stolzenhan a Kleinhan (1787).
Historie Nejstarší písemná zmínka o Malém Háji pochází až z roku 1549, kdy zdejší území patřilo k panství Červený Hrádek u Jirkova. Oblast byla kolonizována osadníky z Vestfálska na počátku 16. století. Tak vznikla nejen osada Malý Háj, ale i Rudolice v Horách. Noví obyvatelé se živili výrobou dřevěného uhlí. Zpracováním dřeva se obyvatelstvo živilo i v následujících staletích. Dřevo se vyváželo i do sousedního Saska. Malý Háj zůstal součástí červenohrádeckého panství až do zrušení poddanství v roce 1848.
Od roku 1896 patřil Malý Háj k Rudolicím v Horách jako jeho osada. V roce 1953 se Malý Háj a Rudolice v Horách staly osadami Hory Svaté Kateřiny.
Po válce byly opuštěné objekty demolovány, takže dnes tvoří Malý Háj jen několik domů, které slouží především k rekreaci.
Pamětihodnosti Klasicistní kostel Nejsvětější Trojice dokončený roku 1783 byl původně filiální kostel svatokateřinského kostela, v roce 1791 se stal lokálií a v roce 1852 byl povýšen na farní kostel. Po druhé světové válce a odsunu Němců kostel chátral. Byl opraven až v 90. letech 20. století. Hlavní oltář, kazatelna a varhany pocházejí ze zrušeného kláštera v Lounech. U kostela se nachází i fara a hřbitov s márnicí. Pomník obětem druhé světové války z roku 1991, který upomíná na poválečnou tragédii z června roku 1945, kdy bylo zastřeleno 8 německých obyvatel. Východně od Malého Háje se nachází vyhlídková Eduardova skála (908 m), které se v minulosti říkalo také Eduardův kámen. Z vrcholu je dobrý rozhled, zejména na obě osady a Horu Svaté Kateřiny.
Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 109 obyvatel (z toho 54 mužů), kteří byli kromě jednoho cizince německé národnosti a všichni patřili k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 93 obyvatel německé národnosti, kteří se hlásili k římskokatolické církvi.
+ Vývoj počtu obyvatel a domů 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Obyvatelé 142 101 108 110 124 109 93 15 11 17 7 3 5 9 Domy 28 30 21 22 23 22 21 8 . 4 2 1 3 4
Odkazy Reference
Literatura Philipp, Erich, Erinnerungsbuch der Gemeinden Gebirgsneudorf, Katharinaberg, Brandau, Einsiedl, Kleinhan, Rudelsdorf, Deutschneudorf, Deutscheinsiedel, Deisenhofen 1995, s. 211–233 Philipp, Erich, Grenz-Heimat. Beiderseits der Schweinitz, Deisenhofen 2000, , s. 146–149
Externí odkazy
Informace o osadě Malý Háj Malý Háj na stránkách Zaniklé obce
Kategorie:Vesnice v okrese Most Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Most Kategorie:Sídla v Krušných horách Kategorie:Hora Svaté Kateřiny Kategorie:Červenohrádecké panství