Katedra geografie Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem je akademické pracoviště a součást Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Vedoucím katedry je Mgr. Vladan Hruška, Ph.D.
Historie náhled|Jan Evangelista Purkyně byl významný český přírodovědec, jeho jméno nese Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Geografické pracoviště bylo nejprve součástí katedry společenských věd a jeho rozvoj je spjat s činností Doc. PhDr. Leopolda Joury. Teprve v roce 1961 vzniklo oborově „úžeji“ zaměřené pracoviště katedry zeměpisu-dějepisu-přírodopisu a prací na pozemku, z nějž se brzy vyčlenila katedra zeměpisu a dějepisu a následně samostatná katedra geografie. Ta, s výjimkou krátkého období v 80. letech minulého století, existuje dodnes.
Její činnost lze rozdělit do dvou vzájemně provázaných okruhů. Tím prvním byla a nadále zůstává příprava učitelů zeměpisu pro základní a střední školy. Již v prvním roce existence Vyšší pedagogické školy, kdy do prvního ročníku nastoupilo 50 posluchačů, bylo zahájeno geografické vzdělávání v aprobacích zeměpis-dějepis a zeměpis-matematika. S dalším rozvojem
instituce, k němuž náležel i zvyšující se počet studentů a pedagogů byly nabízeny další aprobace spojující zeměpis například s ruským jazykem, anglickým jazykem, tělesnou výchovou, společenskými vědami, aj.
Růst fakulty a nová společensko-politická situace po roce 1989 pak umožnila vznik Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, pojmenované po významném přírodovědci, rodákovi z Libochovic – Janu Evangelistovi Purkyně. Vznik univerzity v regionu umožnil rozsáhlejší diferenciaci vědecko-výzkumných zaměření i výuky a tato oborová rozmanitost byla zpravidla řešena vznikem zcela nových součástí (ústavů a následně fakult) nebo – v případě Pedagogické fakulty – její transformací ve více samostatných pracovišť.
Tímto způsobem vznikly v roce 2005 nejprve Ústav přírodních věd a Ústav humanitních studií, následně transformované v Přírodovědeckou fakultu a Filosofickou fakultu. Nutno také uvést, že právě někteří pracovníci katedry geografie se na transformaci těchto univerzitních součástí významně podíleli. Pevnou součástí Přírodovědecké fakulty je od jejího vzniku katedra geografie, která poprvé ve své historii nabídla zájemcům kromě klasického magisterského učitelství taktéž dvouoborová bakalářská studia, vzdělávání v bakalářském odborném studijním programu Geografie střední Evropy, dále studijní program Geografie a v současnosti jsou schválena také navazující odborná magisterská studia se specializací na geografii cestovního ruchu a na krajiny a geografické informační systémy (GIS).
Etapy vývoje Téměř šedesátiletá činnost ústecké katedry geografie byla ovlivněna osobnostmi, které přímo či nepřímo ovlivňovaly její odborné zaměření, zaštiťovaly personální obsazení, či výrazně přispívaly k myšlenkovému směru pracoviště. Mezi šest osobností, které výraznou měrou ovlivnily podobu katedry patří: Leopold Joura (3. července 1907 – 13. prosince 1962) Vystudoval na Univerzitě Karlově a disertaci o absolutní depresi v Africe obhájil v roce 1932. Učil zejména na obchodních akademiích, což ho nasměrovalo k problematice geografie průmyslu a také cestovního ruchu, jímž se zabýval jako jeden z prvních českých geografů. Od roku 1945 přednášel na Vysoké škole obchodní, 1949 absolvoval delší pobyt na vysokých školách ve Skandinávii (zejm. v Oslu) a ve Švýcarsku). Na Univerzitě Karlově přednášel až od 1951, nikoli ovšem geografii, ale albánštinu a albánské dějiny. Od března 1954 působil jako docent na katedře společenských věd Vyšší pedagogické školy v Ústí nad Labem, kde založil dosud trvající tradici výuky zeměpisu. Miroslav Špůr (4. dubna 1924 – 14. prosince 1983) Vystudoval reálné gymnázium v Rakovníku a gymnázium v Kroměříži, kde v roce 1943 maturoval. Studia na filozofické fakultě Karlovy univerzity ukončil v roce 1950 státní zkouškou z dějepisu – zeměpisu. Po skončení studií byl umístěn do Bíliny, kde začal učit na ZŠ v Kostomlatech u Bíliny, potom na gymnáziu v Bílině a od roku 1954 působil jako odborný asistent na vysoké škole v Ústí nad Labem, kde patřil k prvním učitelům, pomáhajícím se zakládáním vysokoškolského studia v Ústí n. L. a od roku 1959 byl vedoucím katedry zeměpisu. V únoru 1973 získal akademický titul RNDr. a dosáhl vědecké hodnosti kandidát geografických věd. V roce 1970 byl odvolán z vedení katedry zeměpisu (1959-1970), neboť hlasoval proti vyloučení kolegy Vladimíra Majera z politických důvodů z Pedagogické fakulty. Sáva Suchevič (27. listopadu 1920 – 22. února 2007) Odborník na úseku památkové péče a regionální historie se podílel na záchraně některých objektu na území bývalého Severočeského kraje. Rovněž tak má podíl na objevení základu kláštera v Teplicích. Rozsáhlá je jeho publikační činnost, opřená o jeho encyklopedické znalosti kulturních památek a historie severozápadu Čech. Zasloužil se i o zkoumání problematiky zaniklých sídel. Václav Král (17. října 1924 – 11. července 2005) Vystudoval akademické gymnázium v Praze (maturita 1943, poté byl totálně nasazen) a geografii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy (PhDr. 1949), na které už zůstal jako asistent. V roce 1965 získal titul CSc., 1967 se habilitoval, 1979 byl jmenován profesorem. 1972-86 vedl katedru kartografie a fyzické geografie PřF UK. Metodicky jej značně ovlivnil odborný pobyt v Bonnu (mj. u C. Trolla) na konci 60. let. Dlouhá léta se aktivně účastnil práce České geografické společnosti, jejímž byl v letech 1984-90 předsedou, byl též vedoucím redaktorem jejího Sborníku (1975-89) a AUC-Geographica (1974-89). Ladislav Skokan (4. července 1933 – 6. března 2017) Narodil se 4. července 1933 v Moravských Budějovicích (okres Třebíč). Po druhém semestru Hospodářské fakulty Vysoké školy politických a hospodářských věd v Praze byl poslán (1952) Ministerstvem školství ČSR na studium do bývalého SSSR. V prvním ročníku studoval na Geografické fakultě univerzity v Kazani, ve druhém v Saratově, od třetího ročníku v Moskvě. Absolvoval (1957) Geografickou fakultu Lomonosovovy univerzity (obor ekonomická geografie). V letech 1957-90 pracoval na Vysoké škole ekonomické v Praze: jako asistent profesora Miroslava Blažka (1957-60), odborný asistent (1960-74) a docent (od 1974) – na katedře hospodářské geografie (1957-64 a 1968-86; 1968-86 vedoucí katedry), na katedře ekonomiky oblastí (1964-68) a na katedře světové ekonomiky (1986-90; vedoucí sekce ekonomické geografie). V roce 1990 byl přijat na základě konkurzu na katedru geografie Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem (v letech 1991–1999 vedoucí katedry). Absolvoval externí aspiranturu a obhájil kandidátskou práci na Vysoké škole ekonomické (obor: teorie řízení a plánování, téma: »Hodnocení přírodních podmínek územní dělby práce«, 1972); habilitoval se na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy (téma: »Ekonomická geografie SSSR«, 1973) a byl jmenován docentem pro obor ekonomická geografie (1974). Složil rigorózní zkoušky z oboru ekonomická a regionální geografie a získal titul RNDr. na Univerzitě Karlově (1984). Jiří Anděl (* 30. ledna 1950) V roce 1975 vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde později získal titul RNDr. (1979) a CSc. (1987), v roce 1999 se habilitoval. Nejprve působil ve výzkumných ústavech – Ústavu pro filosofii a sociologii Československé akademie věd v Praze (1977-79) a Výzkumném ústavu výstavby a architektury Praha, pracoviště životního prostředí v Ústí n. L. (1980-93). Od roku 1993 přednáší na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, na Pedagogické a od 2005 na Přírodovědecké fakultě regionální a kulturní geografii. Od roku 1999 byl několik let vedoucím katedry geografie. Pod jeho vedením se katedra transformovala z původně převážně didaktického zaměření na pracoviště zabývající se aplikovaným výzkumem vývoje krajiny a společnosti. Tím umožnil přechod katedry z Pedagogické fakulty nejdříve na Ústav přírodních věd a následně na Přírodovědeckou fakultu. Milan Jeřábek (*12. září 1956) Absolvoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V současné době působí na Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Martin Balej (* 28. dubna 1977) Doktorát vystudoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Habilitoval se v roce 2012 v oboru geografie. Vedoucím katedry byl v letech 2012–2015. Jeho odbornou specializací je krajinná ekologie, hodnocení vývoje krajiny, krajinné plánování. Byl řešitel řady výzkumných projektů a autorem desítek vědeckých článků evidovaných ve SCOPUS nebo Web of Science databázích.
Z dalších, zde neuvedených pracovníků, kteří velkým dílem přispěli k současné tváři katedry, lze jmenovat prof. Václava Němečka, doc. Bohuslava Štěpána, doc. Jana Charváta, doc. Karla Kunce, aj.
Věda, výzkum, publikace náhled|upright=2|Schéma vědeckého zaměření katedry geografie Výzkum katedry byl z počátku orientován tradičním fyzickogeografickým a sociogeografickým tématům. Později se připojila problematika životního prostředí a jeho změn, popř. environmentální geografický výzkum krajiny. Od 70. let řešili pracovníci katedry rozmanité úkoly zadávané především institucemi státní správy.
Mnohé z odborných prací členů katedry byly publikovány ve významných periodikách, či sbornících. Mezi ně patří například články o geomorfologii Českého středohoří, které vyšly ve sborníku Československé společnosti zeměpisné v 70. letech minulého století, příspěvky k demografické problematice a otázkám hodnocení stavu životního prostředí či monotematické číslo sborníku v roce 2002. Významnou platformou pro publikační činnost katedry byla zeměpisná řada Sborníku Pedagogické fakulty v Ústí nad Labem.
náhled|vlevo|České středohoří je jednou z oblastí výzkumu Od počátku 90. let minulého století do současnosti se pracovníci katedry podíleli jako řešitelé či spoluřešitelé na mnoha výzkumných projektech Města Ústí nad Labem, Fondu rozvoje vysokých škol, Grantové agentury České republiky, Phare CBC (přeshraniční spolupráce) či resortních grantových projektech. Katedra se také významně podílela na řešení Výzkumného záměru „Severozápadní Čechy na prahu třetího tisíciletí - regionálně orientovaný výzkum na PF UJEP v Ústí nad Labem“, v jehož rámci byl katedrou geografie řešen podzáměr „Geografické zhodnocení regionálního rozvoje severozápadních Čech“.
Grantové projekty humánně geografického a sociologického zaměření byly zaměřeny především na přeshraniční problematiku, euroregiony a perspektivy přeshraniční spolupráce.
V současnosti jsou na katedře řešeny dva významné výzkumné projekty reprezentující současné zaměření pracoviště na environmentální a aplikovanou geografii. Do jisté míry specifickým okruhem činnosti pracovníků katedry je účast na univerzitních či fakultních rozvojových projektech Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR nebo Evropského sociálního fondu (Dílny pro učitele zeměpisu na ZŠ, Zkvalitnění vzdělávání a odborné přípravy studentů přírodovědných oborů na PřF UJEP). Díky těmto projektům bylo v posledních letech možné připravit nové studijní programy vyhovující současným zájmům uchazečů a také rozšířit a zkvalitnit personální i technické zázemí pracoviště.
Současný výzkum na katedře je zaměřen na následující témata: interakce přírodního a sociálního prostředí vývoj a změny krajin, udržitelné využití krajiny krajinný potenciál a rizika regionální a humánně geografický výzkum a studium přeshraniční problematiky v rozšiřující se Evropě 3D geovizualizace a modelování procesů a jevů v krajinné sféře prostřednictvím moderních technologií výzkum procesů v přírodních složkách krajinné sféry orientovaný na paleogeomorfologii a geomorfologii rizikových procesů, biogeomorfologické systémy, hydrometeorologické aplikace, analýzy krajinněekologických procesů v krajině